Mýtus kvalitní české školy zpochybněn

01. 10. 2007 | 01:00
Přečteno 9076 krát
Nedávno odstartovaná reforma školství naráží na řadu odpůrců, kteří svůj postoj opírají o názor, že české školy patří tradičně ke kvalitním. Někteří z nich dokonce vnímají probíhající změny ve školství jako kopírování amerického systému, jenž se v obecném povědomí dostal spíše do opovržení. Vedle této obavy z degradace našeho vzdělávání se před několika dny ozvala ve výzvě VŠEM, JEJICHŽ HLAS JE SLYŠET řada našich předních osobností, které konstatují, že pokles úrovně vzdělanosti již nastal, čímž mýtus dobré české školy naprosto zpochybnily.

Více než 15 let si se zaujetím všímám úrovně všeobecného vzdělání a mé závěry se vesměs shodují s obsahem výzvy předních osobností. Často u nás bývají zesměšňováni pro své neznalosti Američani, ale myslím, že taktéž nedostatky našich středoškoláků i vysokoškoláků mohou leckoho zaskočit. Na jedné střední odborné škole jsem se např. dozvěděl, že játra jsou párový orgán. K tvrzení, že v dutině břišní máme tedy pravé a levé játro se přikláněla téměř polovina třídy. Na jiné střední odborné škole jsem se setkal s maturanty z německého jazyka, kteří vskutku netušili, kde leží Rakousko. (Prý se jim zeměpis dávno zhnusil.) Nedávno jsem čerstvé držitelce maturitního vysvědčení vysvětloval zlomky. Nejenže bylo nad její síly sečíst ⅓ a ¼, ale ona si pod těmito „polámanými“ čísly nepředstavovala nic. Také úroveň základních vědomostí gymnazistů může být zarážející. Že studenti v maturitním ročníku neznali, kdo byla sv. Anežka, žena vyobrazená na padesátikoruně, mě neudivilo. Ale že jim činilo potíž určit správné století vlády Karla IV. (vyjma studentů připravujících se na maturitu z dějepisu), mě zprvu dosti překvapilo, neboť životopisná data Otce vlasti se učí žáci ve čtvrté třídě základní školy.

Příčin tohoto neutěšivého stavu lze napočítat spoustu. Koneckonců cílem současné školské reformy je ony příčiny odstranit. Jsem však přesvědčen o tom, že hlavní, stěžejní z nich zůstává přehlížena, ba dokonce že nechce být vůbec viděna. Proč? Protože je natolik líbivá, že jsme si na ni po 30 letech docela rádi zvykli. Oč kráčí? O nepřiměřenost požadavků základní školy reálným možnostem dětí, kterou přinesla reforma československého školství v r. 1976. Politická reprezentace tehdy podlehla iluzi, že inteligence děti vyrůstajících v podmínkách socialismu prudce stoupá, a rozhodla, že je proto zapotřebí pozvednout úroveň našich škol. (Předpokládám, že většina signatářů výše zmíněné výzvy získala vzdělání dosud nedotčené úpravami z r. 1976, to jest vlastně „nevalné“ úrovně. I mě to ještě zastihlo.) Vzhledem k třem desítkám let, které uplynuly od zavedení výrazných změn v našem školství, označovaných tehdy jako „nová koncepce“, nemají současní rodiče ani učitelé již vesměs žádné potuchy o tom, k jakému poškození vzdělávacího systému došlo. Nechám proto promluvit dvě pamětnice, jednu za 1. stupeň a druhou za 2. stupeň základní školy:

Nová koncepce pro mě znamenala skutečně šok. Když jsem se dozvěděla, co všechno by měli naši žáci zvládnout, bylo mi nelehko. (A to dvojnásob, protože dcera měla brzy nastoupit do 1. třídy.) Kdo pracoval s dětmi prvního stupně, věděl, o čem a jak přemýšlejí a kam až sahají jejich možnosti. Nová koncepce přirozenost dětí nerespektovala a nedávala jim dostatečný prostor k vlastnímu rozvoji. Největší pozornost směřovala jen k rozumovému poznání prostřednictvím přesných definic a abstraktních pojmů, kterým děti často vůbec nerozuměly. Čas na řádné vysvětlení nebyl. Jinak by se neplnily úkoly předepsané osnovami, a to bylo nepřípustné. I pro nadprůměrně inteligentního žáka byla školní docházka náročná. Což teprve pro děti průměrné či dokonce podprůměrné. Proto byly zřizovány vyrovnávací třídy. Děti ve větší míře navštěvovaly pedagogicko-psychologickou poradnu a mnohé z nich byly přeřazeny do zvláštní školy.
A jaké byly výsledky nové koncepce? S velkým vynaložením sil se děti naučily velké množství toho, co podle staré koncepce bylo obsahem druhého stupně. Ale k podstatě věcí se nedostaly, ani nemohly. Takže jejich vědomosti plavaly na vodě. Nová koncepce tedy přinesla rozsáhlejší vzdělanostní základ, ale bohužel velmi málo pevný, a za velkou cenu – na straně dětí, učitelů i rodičů.

Božena Fejtová, bývalá učitelka 1. stupně ZŠ, Ledeč nad Sázavou

Vzpomínka na novou koncepci zaváděnou před 30 lety mě ještě dnes naplňuje hněvem. Jsem naprosto přesvědčena, že kvalita, jíž naše školství dosahovalo do té doby, silně utrpěla. Každý soudný učitel se tehdy musel chytat za hlavu, jakmile byl obeznámen s obsahem nové koncepce. Těch nesmyslných školení, co jsme museli absolvovat, při nichž nás soudruzi metodici poučovali, jak děti vyučovat po novu. Ani rozumné protiargumenty těch nejlepších z nás nebyly brány v potaz. Vždyť se požadovalo, abychom učili děti něčemu, co je pro ně vzhledem k jejich rozumové vyspělosti jen těžce zvládnutelné anebo mnohdy vůbec nenaučitelné. Nakonec začali být učitelé nuceni plnit nesplnitelné požadavky nových osnov, což děti silně poznamenalo.
Jako češtinářka velmi trpím tím, že generace vzdělávaná podle nové koncepce tím jednak ztratila příležitost řádně si osvojit pravopis, jednak byla velmi ochuzena o významné momenty k utváření kladného vztahu k českému jazyku i literatuře. Ač jsem se v dalších letech své praxe na základní škole snažila tento nešvar minimalizovat, nebylo v mých silách dát žákům tolik jako za „staré“ koncepce.

Jaroslava Lebedová, bývalá učitelka českého jazyka a dějepisu, Praha 10

Možná se někomu nechce věřit, že by se po roce 1989 situace podstatně nezlepšila. V tom případě doporučuji nahlédnout do učebnic pro základní školu a začíst se – nejlépe spolu s dětmi či alespoň dětskýma očima, jde-li to. Pro ilustraci předkládám ukázku z učebnice vlastivědy pro 4. třídu ZŠ. Dětem ve věku 9–10 let je prostřednictvím následujících slov objasňován pojem náboženství:

„Od nejrůznějších náboženství lidé očekávají, že jim dají odpověď na otázku o tajích lidského údělu, jež vždy hluboce znepokojovala a stále znepokojuje lidské srdce: Co je člověk? Jaký je smysl a cíl utrpení? Jaká je cesta, která vede ke skutečnému štěstí? Co je smrt, poslední soud a odměna, jež má přijít po smrti? A konečně, co je ono poslední a nevyslovitelné tajemství, jež obklopuje naši existenci: odkud pocházíme a kam kráčíme?“

(Dr. Milan Hronek: Vlastivěda pro 4. roč., PRODOS, Olomouc 1996, str. 67)


Zajisté nejeden rodič žáka 4. třídy musí po přečtení ukázky zalapat po dechu. Ale jak jsem již výše sdělil, ani současnou reformu školství nepřiměřenost požadavků základní školy nijak nepálí, a tak se staly závazným podkladem pro vypracování školních vzdělávacích programů. Nikdo z mých vysokoškolsky vzdělaných přátel ani čerství absolventi gymnázia, které jsem požádal o posouzení, nově formulované požadavky pro základní vzdělání v celém rozsahu nezvládá. Nebo může být snad deváťák běžně schopen např. charakterizovat příčiny nastolení jednotlivých totalitních systémů v širších ekonomických a politických souvislostech? (U absolventa gymnázia by se to předpokládat dalo.) Jenže vzdělávací tradice trvající od roku 1976 ohled na zákonitosti psychického vývoje žáka nebere.

Pokud bychom přesto chtěli ve školách respektovat poznatky vývojové psychologie (nebo přinejmenším závěry zdravého selského rozumu), pak by se celý 1. stupeň musel snažit vyvarovat abstraktních operací, neboť do 11 až 12 let věku trvá stádium, kdy je dítě schopno pouze konkrétních operací. Od roku 1976 neměli prvňáci již předmět počty, nýbrž matematiku, a neříkali tedy „5 hrušek bez 2 hrušek jsou 3 hrušky“, ale vyjadřovali se pěkně matematicky „5 hrušek mínus 2 hrušky rovná se 3 hrušky“. Některým dětem tak začal matematický vlak ujíždět velmi záhy. Když jsem začátkem 90. let nastoupil na základní školu a měl za úkol připravit osmáky k přijímacím zkouškám (ZŠ byla ještě osmiletá), s hrůzou jsem zjistil, jak velkou novinu jsem mnohým sdělil: 50 % odpovídá ½ , metr čtvereční není jen nějaké „em na druhou“, ale čtverec o rozměru 1 m aj. Nerespektování přiměřenosti věku představuje pro děti nejen velkou zátěž, ale přímo jim škodí. Je-li na 1. stupni odváděna jejich pozornost od konkrétního světa, který z vlastní přirozenosti chtějí poznávat, do sféry, v níž ztrácí půdu pod nohama, zabraňuje se jim tak ve vybudování si kvalitního základu pro své vzdělávání. Navíc jsou zbavováni motivace k dalšímu učení a pobyt ve škole se jim postupně mění v pouhé přečkávání. (A to se musí někde vykompenzovat.)

Celá situace se v poslední době ještě zhoršuje, protože na rozdíl od dřívějších generací vyrůstají současné děti pod závalem informací ze všech stran. Na to nejsou připraveni většinou ani učitelé, ani rodiče. Co lze však kdykoli, je jít žákům příkladem a prací na sobě obhajovat smysl vzdělávání. Jakým vzorem je ale pro žáky češtinářka, která prohlašuje, že matematiku a fyziku z duše nenávidí? Jakým vzorem je fyzikář, který ignoruje u žáků chyby v pravopise? Nesdělují svým postojem, že kromě disciplin, jichž jsou reprezentanti, jsou jim ostatní lhostejné? Dítě má ale v základní škole přece poznávat „celý“ svět, je k tomu dokonce nuceno. Je k tomu i vhodně motivováno? Taktéž střední školy promlouvají skrytou mluvou pedagogických postojů. Co třeba problémový student, co s ním? Zatím jsem se setkal na středních školách pouze s jedním univerzálním řešením – vyloučit. To, že problémový žák volá svým chováním o pomoc, není podnětem k pedagogicko-psychologickému řešení přímo na škole. Není tak dáváno studentům najevo, že nejjednodušší cesta k vyřešení problému je problém odsunout a zbavit se jej? Možná i zde můžeme spatřit paralelu s nechutí velké části studentů zabývat se matematikou, která neustále nutí k řešení nových a nových „problémů“.

Existuje vůbec východisko z této školské šlamastiky? Myslím, že návod lze najít již v díle Komenského. Je tedy nejprve nutné, aby si všichni učitelé plně uvědomili míru své zodpovědnosti za budoucnost každičkého žáka. Pak teprve pocítí, „že jim byl svěřen vznešený úřad, nad nějž nic není pod sluncem většího“, a budou nuceni více se zajímat o osobnost žáka a rozvinout schopnost přiměřeného pedagogického dávkování přímo na základě jeho potřeb. Ač to zní na první pohled podivně, platí, čím mladší dítě, tím větší díl zodpovědnosti. Chyby, jichž se ve výchově a vzdělávání dopouštíme, mohou silně poznamenat dítě na celý jeho další život. „Například učitel nejnižší třídy,“ říká dále J. A. Komenský, „by měl být nad jiné moudřejší a má být také získán za plat nad jiné větší.“ (Zde se objevuje závažná výzva pro vysoké školy připravující budoucí učitele, neboť úroveň stávajícího pedagogického vzdělání považuji za trestuhodnou.) Současně je zapotřebí, aby se povědomí o skutečné zodpovědnosti, kterou učitelé nesou s ohledem na budoucnost dětí jim svěřených, stalo veskrze veřejným, protože zatím se o škodlivosti našich škol moc nehovoří. Na druhé straně musí stát vytvořit učitelům takové podmínky, aby se mohli své zodpovědnosti plně chopit. Jedině člověk patřičně svobodný a plně zodpovědný může řádně vychovávat mladou generaci ke svobodě a zodpovědnosti za sebe a svět kolem. Nynější mládež si nenechá jen tak něco nařizovat, potřebuje cítit sílu osobnosti pedagoga, která vyvěrá z jeho upřímného a nešizeného zájmu o žáky a ze samostatného zodpovědného jednání, neskrývajícího se za povinností plnění osnov či školního vzdělávacího programu.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

J. Švorčík napsal(a):

Přestože do tohoto blogu často přispívám, nyní jsem trochu na rozpacích. Nejsem pedagog, takže s Vámi nemohu rovnocenně diskutovat. V jiných oborech, kde nejsem zcela doma,se mohu zorientovat podle dostupných podkladů. Váš příspěvek je však zcela z praxe. Já si jen vzpomínám, že v roce 1976 budily mezi rodiči hrůzu množiny, protože ten pojem neznali ani ze střední školy. Ono to zas nebylo tak hrozné, nepočítaly se jabka, ale množiny jablek. Od roku 1989 bylo snad již dost času, aby se napravily chyby školské reformy z roku 1976. Mimoto je dnes ve třídách méně žáků než před lety.. V čem je tedy problém? Já jsem natolik konzervativní, že mi připadá špatné, že se neučí podle jednotných učebnic, ale podle takové která se panu učiteli líbí. Co když pak přejde dítě do jiné školy?
01. 10. 2007 | 02:00

Al Jouda napsal(a):

Prý Lenin řekl: "Kdo chce zničit národ, tak mu feminizuje školství." U nás se to téměř povedlo. Učitelé by měli být společensky i finančně na úrovni obvodních lékařů. Pokud nepomůže zajistit kázeň ve školách autorita mužů, bude třeba se na jednu generaci vrátit k tělesným trestům. Tak by se měla začít pořádná reforma školství !
01. 10. 2007 | 06:49

Pepa Jouda napsal(a):

Koncentrace jednoho pohlaví jistě nepřispívá k pohodě ... ale bolševiky by s toho nepodezíral (viz rudé komisařky a dokonce první velvyslankyně).
Příliš mnoho mužů, z toho s taky blbne a všelijak gumáčtí. Ale gendrovou vyváženost asi nemáte na myslí, že Ale ?
Co takhle zavést šaríju ? Nebo pro ženy něco evropštějšího : Kinder, Kirche, Küche ?
01. 10. 2007 | 08:36

Bessy napsal(a):

Ten článek je to nejlepší,co jsem o úrovni našeho školství četla.Stejně i já si myslím, že pes je zakopaný zejména v základním školství, kde jsou děti zahlcovány informacemi,ale nic není probíráno důkladně a jednoduše-není čas na opakování-osnovy jsou velmi nabité-děti ztrácejí souvislosti a ty méně nadané či slabší nemají žádnou šanci se chytit,pak je pochopitelné, že je učení nebaví a to je škoda.Když nemají čas se pořádně naučit sčítat, odečítat, násobit a dělit/třeba v matematice/, pak to ostatní další je určitě pro ně španělskou vesnicí.
01. 10. 2007 | 09:46

betsy napsal(a):

Nejsem odborník na školství, ale fascinuje pohrdání americkým školstvím, které vychovalo tolik laurátů nobelových cen a snad není pochyb, že americká věda je na špičkové úrovni a je důvodem, proč mohou USA světu vládnout ... I když za různých věků různě, že ... Jinak s Vašim názorem absolutně souhlasím. Ráda bych se zeptala, je-li to možné, jakou máte zkušenost s walsdorfskou školou, soukromým gymnáziem vs. státní? Funguje to tam? Jak?
01. 10. 2007 | 10:21

Klo-Klo napsal(a):

Blahopřeji pane kolego. Dávám plně za pravdu. Ani ŠVP tomu nepomohlo. Většinou se opsaly staré osnovy.
01. 10. 2007 | 10:30

Miroslav Kaštyl napsal(a):

Betsy,

USA mají nesporně zásluhu na výchově špičkových odborníků, ale právě ta špice nikdy nemůže překrýt fakt, že úroveň ostatních, tedy většiny studentů, je na úplně odlišné úrovni. Nemusíme zrovna brát v úvahu zeměpis Američanů, stačí se podívat i na jiné oblasti, jako je matematika, historie - mimo té americké samozřejmě, atd. Amerika je rovněž místem, kde je jeden z největších podílů kvartálního sektoru - vědy, ale mnozí z těch odborníků jsou původem z jiných zemí a do USA přijeli právě proto, jaké zde panují podmínky pro jejich činnost a to je klíč k úspěchu USA, oproti třeba Evropě, která se teď snaží dohnat tento nedostatek. Tedy závěrem, USA dokáží vychovat spoustu kvalitních jedinců, nicméně ten zbytek, jenž tvoří většinu společnosti, je v úpadku.
01. 10. 2007 | 10:49

Zuzana napsal(a):

Z vlastni zkusenosti souhlasim. Ale myslim si, ze hlavnim problemem neni jen mnostvi a druh informaci servirovany v urcitem obdobi vyvoje ditete, resp. cloveka, ale take je veliky problem ve ZPUSOBU podani informaci, predevsim ve zpusobu KOMUNIKACE. Tento problem vyvstava rovnez na vysokych skolach.
01. 10. 2007 | 11:10

sidney napsal(a):

Clanek je vyborny, ale bohuzel mam pocit, ze opozdeny. Mam vzdelani jeste reformou nedotcene a navic jsem jeste 20 let pusobil na VS. Nyni obcas zamestnavam studenty sve alma mater a obcas jsem jeste u statnic. To, co vidim me naplnuje hruzou. UIroven vzdelani je stale horsi a melka. Nikoho jiz temer nezajima, zda student latce rozumi. On vlastne ani nemuze. Vzpominam na statni zkousky jeste za hluboke totality na technice, kdy se me mohl ptat kdokoliv v podstate na cokoliv. To dnes jiz nejde. Stale vice tzv. testu misto kvalifikovanych rozhovoru a zkousek. Stale vice se podrizujeme jinym vzorum skolstvi, pouze vsak zapominame, co je ucelem VS a skolstvi vubec. Nejenom dat detem vzdelani, ale obrousit jim mozecky, aby pozdeji byly xschopny absorbovat okolni svet. Je zajimave, ze opovrhovany c.&k. system nam dal mnoho vynikajich vedcu, umelcu i politiku a co dostavame dnes? To neni pouze chvala stareho, ale spise podnet k zamysleni, zda-li jsme neustalymi zasahy do skolstvi neznicili neco, co stovky let zralo a davalo ovoce. Ony zasahy do skolstvi se delaji nejsnaze, protoze dopady se projevi az po letech a to ti, kdo tyto zasahy provedli jiz bud nejsou v politice nebo mezi zivymi.... Kajicne bych se vratil na stromy a zacal znovu, ale u toho, co bylo dobre a co jsme tak rikajic vylily z te vanicky...
01. 10. 2007 | 11:28

J. Švorčík napsal(a):

S ostychem jsem vstupoval jako laik do tohoto témata. Uklidnilo mne však, že jsou tady i takoví experti, kteří do toho montují Lenina a feminizaci školství.
Já bych ale opravdu rád věděl, proč se ustoupilo od jednotných učebnic, které byly nejen za socialismu, ale i za C.K. Rakousko-Uherska.
Jestli si může učitel učit podle učebnice, která se mu nejvíc líbí. Já to fakt nemyslím jako provokativní deklaraci, ale skutečnou otázku, kterou by nejen mně, ale i ostatním nějaký odborník z řad diskutujících zodpověděl. Snad jde o to naučit žáka samostatně uvažovat. Mou zálibou je například historie a již dávno jsem zavrhl dogmata nejsvětější trojice Palacký, Jirásek a Nejedlý, přestože byla již několik generací oslavocána.
01. 10. 2007 | 11:56

Ivan napsal(a):

Výborný článek pane učiteli. dokázal jste dokonce uhodit hřebík na hlavičku. Ano "Méně znamená opravdu víc", to méně podcenil režim před listopadem 1989 a po listopadu, tápající učitelé, měli pouze radost z volnosti osnov. Problém je skutečně v neprofesionálním přístupu. Ano profesionalita je všeobecný problém společnosti. Zdalipak se zamyslela učitelská obec nad výroky exministra školství Vopěnky. Nezamyslela, stala se pouze vztahovačnou, bez jakékoli sebereflexe. A zde je jádro pudla, nestačí pouze bojovat s žáky a rodiči, ano problém velký ve vedení škol. Ale učitel musí být přirozená autorita. Pokrytectvím a zbabělostí se tou autoritou nestane. Nekritizuji učitele, kteří opravdu chtějí učit, kritizuji systém o který se zasloužili svou pohodlnější cestou. A odpor jejich proti myšlenkám exministra Vopěnky, bylo hluboké nepochopení, ješitnost, pohodlí a ztráta jakékoli sebereflexe.
01. 10. 2007 | 11:57

Al Jouda napsal(a):

Bohužel neznám myšlenky exministra Vopěnky a nemyslím si, že jiné učebnice by naše školství spasily. Co však vím určitě, že bez kázně a s šikanou se školství nikam nedostane!Kdo dneska těm frackům poručí ? Snad bývalá soudružka učitelka ? To se stále chodí okolo horké kaše a každý se bojí si líznout !
01. 10. 2007 | 12:10

betsy napsal(a):

to Miroslav Kaštyl - kéž bychom měli takovou elitu jako v USA. V porovnávání spodiny jsme na to, předpokládám, stejně ... Ale co mně zajímá - mají soukromé školy v ČR smysl? Jsou lepší než státní?
01. 10. 2007 | 12:19

jaryn napsal(a):

Pane Švorčíku,
za dnešní učebnice bych někdy jejich autory kopal do řiti do úmoru.
Nejmladší syn chodí na ZDŠ a učí se angličtinu. Tedy spíš - měl by se. Avšak to, co předkládá škola dětem jako prý učebnice je něco tak šíleného, že to rozum nebere. Lekce, slovíčka a gramatika na začátku každé lekce? Ale kdeže! Souvislé stránky anglického textu, gramatika a slovíčka nikde. Děti čtou a neví co, mezery ve vědomostech nelze doplňovat než z ručně psaných slovníčků (u dyslektika pravá pikanterie...), gramatika nikde. Rodiče, kteří angličtinu neovládají, jsou odkázáni do role útrpných přihlížečů, pomoci čtvrťáčkovi nedokážou...

Já to prostě nechápu. Takovéhle učebnice měl můj strýc ve Švýcarsku před 30ti lety, kde docházel do intenzivního kurzu angličtiny pro dospělé.
Jaké asi mají být děti, když jim někdy připravují učebnice naprostí debilové? Jinak se autoři takových a podobných paskvilů nazvat nedají.
01. 10. 2007 | 12:31

Jana J napsal(a):

Pan exministr Vopěnka hlavně, to mi utkvělo v paměti nejvíc, považoval učitele za pohrobky komunismu, zapomínaje, že to jsme byli všichni. když vám někdo řekne, že nemáte morální kredit učit, protože jste vzdělání a praxi získal za komunismu, a vy nemáte možnost to řešit jinak než pravděpodobně okamžitým odchodem ze školy nebo vymazáním paměti, těžko ho budete milovat. Na učitele se kladou extrémně vysoké nároky stran jeho osobnosti a charakteru, pořád se mu o hlavu otlouká jeho poslání, kádruje se a zapomíná se, že už pomalu není koho kádrovat, protože i mravně vysoce hodnotní jedinci musí jíst, bydlet a většinou chtějí nechat své děti vystudovat, takže si nacházejí jiná zaměstnání. Pan kolega Mleziva má pravdu, že tzv. nová koncepce byla nepřiměřená, ale ŠVP to nevylepšíme. Pořád montujeme na trabanta součástky z mercedesa a divíme se, že jede stále hůř. Dokud nebudou ve školství a vědě peníze, dodávám že účelně vynaložené a ne nalité do betonu, jiné to nebude, jenom horší. Od této vlády však nic dobrého v této oblasti nečekám, náš stát se zjevně rozhodl pro výrobu nablbblých občanů sledujících telenovely a přijímajících jakoukoli špatně placenou práci před výchovou sebevědomého a vzdělaného , konkurenceschopného národa. Hlavně když to bude levné.
01. 10. 2007 | 12:33

Josef K. napsal(a):

České reformy školství jsou technokratické, kdesi z 19.století, a zároveň hodně totalitářské. Stále se předpoládá, že systém vzdělání existuje sám o sobě a tudíž jej lze reformovat vnitřním přeskupením či modifikací. To je jeden z důvodů, proč se nic od šedesátých let nezměnilo. Vzdělání již dávno není pouze o faktech, či schopnosti zajistit si je, ale ani o tom, že se fakta opominou. Vzdělání je o komplexním lidském bytí. Nedostatečná sebereflexe zabraňuje české společnosti exitovat inteligentně, t.j. rozpoznávat jemné nuance svého bytí, rozpoznat váhu, jakou mají či měly jednotlivosti. Takže dnes se plete komunismus a levicovost s normalizací (stejně jako se pletou různé fáze kapitalismu či kapitalismusm s demokracií) - byť se jedná o zcela rozdílné etapy naší existence. Úkolem normalizačního školství (reforem 70.let) nebylo to, co je uvedeno výše, úkolem bylo potlačit individuální vědomí, potlačit sociální vazby, neboť to byly nástroje destrukce společnosti mající zajistit sovětizaci Československa. Ostatně to byl důvod, proč se eliminovali mladí lidé s pochybným kádrovým původem, většinou ti, jejichž rodiče nesouhlasili s okupací. Ovšem intelektuálně silná osobnost je většinou spjata se silným individualismem, zároveň vědomím své spojitosti s komunitou, pevnými osobními postoji. Takže normalizace byl vrcholný moment, kdy nerozhodoval talent, individuální vlastnosti a síla osobnosti, nýbrž ohebnost a předposranost. V Československu byl zrozen nový sovětský (ne ruský) člověk. To se soudruhům plně podařilo. Dokuď si živí neodpoví sami za sebe, nevypoví o sobě s maximální otevřeností a odpovědností, mohou o reformě školtví ( ale především o podstatě této společnosti) pouze halasně blábolit, vydávaje to za reformy nejrůznějšího druhu.
01. 10. 2007 | 13:24

Názor napsal(a):

V souladu s názorem pana Mlezivy se též domnívám, že na naše děti zejména na prvním stupni je nákládáno více, než je ve skutečnosti užitečné. Kdy si již naši tvůrci školských osnov a zodpovědní ministerští úředníci uvědomí, že je třeba klást důraz na kvalitu a nikoliv na kvantitu informací, kterými děti zahrnují učitelé ve školách ?! Dětská mysl je tak zcela zbytečně zatěžována množstvím více či méně užitečných infomací, na úkor citové a estetické výchovy. Sami učitelé jsou demotivování strukturou učebních osnov a množstvím informací, které musí dětem přetlumočit, převysvětlit, vyzkoušet je a podobně. Který učitel má čas říci dětem, že byl včera hezký den a co o víkendu s rodiči děti prožily? Příopadně že se nemá lhát, krást a že se takový postoj v životě pro dobré svědomí vyplatí? Sami pod sebou si podřezáváme větev a děti od školy odrazujeme, abychom jim učení zpříjemnili a motivovali je. Říkáme si národ Komenského, ale do jeho metod školství a vyučování máme hodně daleko. Máme právo si tak nadále říkat ??? Nemělo by spíše jít o všeobecné vzdělání a širší rozhled našich dětí? Dělá někdo výzkum po letech, aby zjistil, kolik z učebních osnov naše děti ve skutečnosti v životě využily , či si zapamatovaly ? O podobném výzkumu chce málokdo slyšet. Vzpamatujte se tvůrci školských osnov a reforem !!!!! Nebo rodiče začnou houfně opouštět státní školství a budou hledat alternativu ! To samé platí i o učitelích.
01. 10. 2007 | 14:21

Dali napsal(a):

Stávající "reforma" škol skrze rámcové programy toho příliš neřeší a zvláště ne tak zásadní věci, o kterých píše pan Mleziva. Rámcové programy snad předpokládají, že učitelé sami uberou na množství izolovaných faktů. Ale co ubrat a co ponechat? Jakou hloubku zachovat? Povinné výstupy jsou dané a často se za nimi faktografie znovu objevuje. Proces "reformy" postupuje tak, že základní školy mají mít své programy hotové (a zcela souhlasím, že namnoze opsáním stávajících osnov a ještě bych přidal - opsáním jeden od druhého...), ale neví, jaká je návaznost na školy střední, neboť jejich rámcové programy hotovy nejsou...
01. 10. 2007 | 14:55

J.H. napsal(a):

Pane Mlezivo!
Nejsem sice kantor na plný úvazek,pouze učím-dobírám odborné předměty na střední škole,ale to co jste zplodil a způsob jakým to prezentujete včetně těch rádoby záslužných příspěvků bývalých soudružek učitelek z Ledče a z Prahy je přímo zavádějící.Problematika celého systému školství přeci nestojí úpouze na výseku a toho co se právě vám nelíbí.Moje paní je učitelka na ZŠ a vím s jakým úsilím stavěli své učební programy na základě nového systému.Vy jste také výplod vzdělávání za původního režimu.Tvrdím jedno!Vždy záleželo na každém jednotlivci a ne na tom jak byl veden za ruku.Rodiče mají děti na úrovni ke které je vedli a škola k tomu přispívá.Patřím do generace,která prošla kompletně vzdělávacím systémem za socialismu.Po roce 89 jsem byl postaven jako mnoho jiných před nové podmínky a nezbylo než si doplnit vzdělání a pracovat sám na sobě.Dnes mluvím plynule třemi jazyky a to slovem a písmem.Musel jsem však chtít sám a řeknu Vám,že v systému našeho školství jsem našel dobré podmínky.Pokud mohu z něčím souhlasit tak s tím, že školství je przněno lidmi,kteří rádi radí a v podstatě nemají zkušenosti.Vyvstává v této souvislosti otázka kdy je člověk starý a neadaptabilní?Dále jsem přesvědčen,že mnoho mladých se ani o svůj další život nemusí mnoho obávat.Na učiliště na obor automechanik vezmou i s pětkou za ZŠ.Na střední školu s dostatečnými od shora dolů.Otázka!Je toto vina učebních plánů?Ne systému a pokud jsem se dočetl o Vás tak vy jste jeden z těch,kteří se tímto aktivně zabývá.Začněte od začátku a ne tam kde se Vám to hodí.Proč nenapíšete o tom jak se mnozí učitelé(hlavně učitelky)doslova bojí některých žáků.Když si na něj učitel došlápne tak přiletí papínek a mamá,že to není možný,že jejich drobek takový není a můžou se podělat.A škola ?Každý ředitel vidí spíše peníze.které na toho gaunera dostane,než zájem společnosti a kantora neochrání.Netvrdím,že ze strany žáků musí jít o to bát se,ale respekt na nejvyšší hranici by měl být.Nedávno jsem byl svědkem jak jedna učitelka na ZŠ byla nešťastná z žáků 9 třídy.Přišly k ní mladé učitelky jedna učí rok a druhá tři roky.Vykašlete se na ty debily, povídají.Nemáte to zapotřebí.Budete poslouchat přitroblí keci rodičů a ředitel jim poleze do zadku a doplatíte na tom jenom vy.Pane Mlezivo tady by bylo dobré se zastavit.O tom se totiž vůbec u nás nemluví.Neupadá škola ,ale rodina a přístup mnoha rodičů.Škola se bohužel přizpůsobuje.Oni totiž mnohá děti nechtějí když můžou a potom když narazí na realitu,tak jenom fňukají !Nedej bože když se dostanou na nějaké místo kde je slyšet jejich nářek.A k té Americe.Každý kdo takhle mluví tak je pošetilec.Tam je to něčem jiném.Mnoho z nich nejenže neví kde je Česká republika,oni totiž mnozí nevědí kde je Evropa.Oni to totiž nepotřebují!A když to potřebují tak se informují. 300mil. žije úplně jiným životem.Myslím,že o tom něco vím.Ale to jen tak na okraj.Já jenom chtěl poukázat na to,že v tomto podání v jakém jste ten článek napsal je pro mne nepřijatelný.Osočujete !Nezdůvodňujete!Vytrháváte z kontextu!
01. 10. 2007 | 15:26

jaryn napsal(a):

J.H.
Souhlasím naprosto s problematickým fungováním některých rodin, s přímými důsledky na hodnotové a morální žebříčky dětí. Vinu je třeba přičíst mj.i atmosféře tržního hospodářství, které v oblasti morálky a hodnot není pravda tím nejlepším vzorem.
A jen tak na okraj, pane J.H. - třemi jazyky slovem i písmem, a takové děsné hrubky v jazyce rodném?!
01. 10. 2007 | 15:48

J.H. napsal(a):

to:jaryn
ba,ba i tyto děsné hrubky se stávají.Opravdu se stydím a strašně.No příště budu číst a opravovat.Vám přeji Vaši neomylnost .Fakt neumíte být nad věcí?
01. 10. 2007 | 15:55

Darth Zira napsal(a):

"Mnoho z nich nejenže neví kde je Česká republika,oni totiž mnozí nevědí kde je Evropa.Oni to totiž nepotřebují!"
A přesně tohle je podle mého tragédie. Nevědět (a ani nepotřebovat vědět) aspoň zhruba na kterém kontinentu a ve které jeho části se nachází ten který stát (není nutné znát přesně jeho rozlohu, to si snad ani nejde u všech států světa zapamatovat, stejně jako je asi těžké zapamatovat si hlavní města všech států), ale když člověk zaslechne v televizi něco o Barmě (Etiopii, Somálsku, Koreji, Angole, Venezuele...), tak inteligentní a vzdělaný by si měl aspoň vybavit kontinent a přibližné umístění na něm (jestli je to jih, sever, střed... a z toho si odvodit např. i převládající klima, jaké rasy, národnosti či náboženství tam asi většina obyvatel bude, na čem stojí jejich ekonomika jak je asi silná apod.) a na detaily se prosím může podívat někam na internet či do encyklopedie. Stejně tak když se řekne jméno nějakého slavného panovníka (třeba Alžběty I, Kateřiny Veliké nebo třeba císaře Octaviána Augusta) nebo malíře, spisovatele, hudebníka tak by si vzdělaný člověk měl vybavit kde a v jaké době aspoň přibližně (řekněme století, v lepším případě i zda první či druhá jeho polovina) dotyčný/á žil(a) - zbytek (přesná data a místa narození a úmrtí) si zase lze někde najít. Ale nevědět, že dejme tomu Washington patří na přelom 18. a 19. století do Severní Ameriky, zatímco Julius Caesar do Říma prvního století př. n. l. a Giuseppe Verdi že tvořil hlavně v druhé polovině století 19. a to v Itálii, je prostě tupost a nevzdělanost první velikosti. A pokud se chcete zeptat, na co je člověku dobré třeba vědět, jestli je k Zemi blíž Jupiter nebo Uran, tak např. kdyby k ničemu jinému, třeba jen k tomu, aby z něj tvůrci holywoodských pseudoscifi nemohli dělat úplné debily. Kdyby měla většina běžných Američanů znalosti běžného českého absolventa gymnázia, tak by tvůrce "veleděl" Jádro a Sunshine za tak pitomé zápletky po právu vypískali.
01. 10. 2007 | 16:41

Železnohorský napsal(a):

No tohle? J.H., doufám, že na střední škole neučíte češtinu. Ačkoliv - i kdybste učil jen tělocvik, měl byste psaný jazyk ovládat alespoň na úrovni maturanta. Děsí mě to... Pak jsou totiž ty vaše myšlenky jaksi zbytečně degradované... V mládí jsem s učitelstvím koketoval, ale vadilo mi, že bych měl pořád nad sebou někoho, kdo by mi určoval, co mám dělat, kreativita veškerá žádná (zvolil jsem jiné povolání, nelituji; i proto, že mám několikanásobně vyšší příjem, než bych měl, a práci, která mě baví). Jestli ta úroveň vzdělání není právě v tom. Dodnes přece existují všelijaké lokální odbory školství, centra, ministerské odbory a já nevím, jak se všechny ty instituce jmenují, které musí nějakým způsobem vykazovat činnost, aby zdůvodnily svou existenci. Vytvářejí vytvořené, mění zaběhané, vracejí se k přechozímu a učitel aby měl hovězí žaludek a dril vycvičeného psa. Jako ten poslední nesvéprávný v této zemi. Přitom by stačila osa: žák - učitel - a něco, co mu bude poskytovat servis. Výzkum ať provádí vysoká škola. A ministerstvo se zruší. Kolik lidí se dnes (stejně jako za totality) živí z pěněz dávaných státem na vzdělání jednoho dítěte? To mě jen tak napadlo při pročítání tohoto blogu a jeho komentářů, omlouvám se...
01. 10. 2007 | 16:59

P.R. napsal(a):

Malá poznámka, která nesouvisí přímo s daným tématem.Zajímavý článek, zajímavá diskuse. Protože mám se školstvím značné zkušenosti, vím, jak těžké je dobrat se pravdy a nedopouštět se nežádoucích zjednodušení. Myslím, že jak autor, tak většina diskutujících se o to pokusili - a za to dík, protože internetové diskuse bývají obyčejně o něčem úplně jiném.
01. 10. 2007 | 17:04

jaryn napsal(a):

Pane J.H.
měl jsem tu poslední větu, která vás tak iritovala, doplnit usměvavým smajlíkem. Nemyslel jsem to zle, rozhodně mě víc zajímalo, CO jste napsal, než JAK.
To je ten zvyk opravovat po dětech...
PS ale za voči to teda tahalo :-)
02. 10. 2007 | 08:24

nepedagog napsal(a):

Nevím jaká je motivace p. Mlezivy napsat to co napsal, ale dopustil se několik dost podstatných nepřesností o kterých by jako studovaný pedagog se zkouškou z dějin pedagogiky měl vědět, jinak vyrobí jenom zase radio Jerevan. Dovolím si proto doplnit to podstatné - to se týká vlastně jen jednoho odstavce, zbytek jsou stesky a stížnosti:
Tzv. nová koncepce v 70 letech (množiny atp.) vznikla s cílem obecně zvýšit úroveň znalostí žáků, vycházela z ověřené a fungujícím poznatku postaveném na psychologii. Jeho podstata je asi taková - jedinec má určité schopnosti se naučit určité pemzum látky, pokud se snaží si osvojit množství vědomostí, které jsou menší nebo maximálně odpovídající jeho schopnostem tak jeho mentální schopnosti zůstávají stejné. Pokud jej však zatížíme nepatrně nad jeho schopnosti, dosáhneme toho, že zvládne i tu trochu jaksi navíc a dojde dokonce k zvětšení jeho schopností. (Amonašvili) Musí ale být v jaksi skleníkovém prostředí s individuální péčí - tak 15 dětí ve třídě a nadprůměrně schopný učitel.
Prostě ti komunističtí zločinci si najednou vymysleli mít co nejinteligentnější lid.
Do této situace přišla populační špička a nedostatek prostředků na to abychom si žili stále lépe a radostněji, takže se na školství nedostávalo tolik, co by pro onu ideu bylo nutné.
Část žactva se pro tento postup prostě nehodí, prostě komu není z hůry dáno v apatice nekoupí, to se dalo řešit jednak jejich vyřazením ze systému což by asi nebylo průchodné politicky a díky tlaku rodičů (copak je můj Pepíček blbej?) nebo takovým počtem žáků ve třídě, aby se mohl učitel každému věnovat individuálně.
Vzniklá šlamastika, kdy bylo velice brzo jasné, že se školství řítí do průšvihu se neřešila odstraněním základních překážek – hlavně snížením počtu žáků ve třídě, (vyřazení několika nejslabších do jiného typu vyučování bych taky neviděl jako nedostatek, ale jen jako krajní řešení) ale řešila se postupným vynecháváním učiva, což bylo prováděno dost nesystematicky na jedné straně a netrváním na zvládnutí učiva u slabších žáků na straně druhé.
Nic se nevyřeší neustálým voláním po tzv. reformách, ale postupným vychytáváním nedostatků v systému, což se jaksi v 80 letech moc nedělalo, dobrá vůle byla, ale nebyla síla to dostat do praxe, dnešní volání po nějaké zázračné metodě mi připadá směšné – jako např. pokusy o oživování některých pokusů z USA po první světové válce. Všelékem není ani Waldorfské školství (proč je stále jen okrajovou záležitostí?) - pokračování --
02. 10. 2007 | 09:08

nepedagog napsal(a):

Dokončení.
Škola není ve vzduchoprázdnu, ale společenské klima ji ovlivňuje obrovským způsobem, ale pokud si osmák může dovolit říct učitelce: „ty stará píčo, vlez mi do prdele“, tak jak má vyučování vypadat. Pokud se ve společnosti ventilují názory, že se ve škole učí zbytečnosti, tak dosáhneme jen toho, že žáci budou až na vyjímky považovat za zbytečnost veškeré učivo. Čím dál ví učitelů na středních školách řeší problém kázně tím, že zkouší co nejméně ústně (zbytek třídy se baví, v které hospodě stráví zbytek dne) a dává písemné testy. Místo probírání nové látky diktuje v podstatě výtah z učebnice do sešitu – zkouší pak znalost takto nadiktovaných frází. Že žáci neumí pracovat s učebnicí neřkuli s jakoukoliv jinou knihou je nasnadě. Pokud společnost nebude vyžadovat sebekázeň tak je jakákoliv debata o ničem.
V současné době mne děsí jedna skutečnost – v minulosti byla celá řada pokusů u reformu školství, některé progresivní, ty měly často problém se svou progresivností – i povinná školní docházka se za Marie Terezie prosazovala těžko – dítka přece musela nejen pást dobytek, ale pomáhat v hospodářství. Jiné obsahovaly vyložené zhovadilosti (příkladem je tzv. reforma Nejedlého – myslím tu druhou, která zaváděla jedenáctiletku, SPZ s učebním oborem lovec kožešinové zvěře a kterou udělali za jeho zády když byl v lázních a kterou odskákal mrtvičkou ze které se už nevzpamatoval) – pokaždé se ale velice brzo ukázalo o jakou zhovadilost jde a potichu se od toho vycouvalo zpátky ke starému ověřenému. Dneska to vypadá tak že je snaha jednu zhovadilost nahradit jinou ještě větší.
Co jsem napsal je trochu nesourodá snůška myšlenek, dalo by se o tom hovořit ještě dlouho, systém do roku 1989 měl spoustu nedostatků, ale kopal žáky za věděním, současným systém jde od zdi ke zdi a jako celá společnost je krizi, nespasí jen žádná reforma a v nejlepším případě bude produkovat fachidioty.
Pro informaci - školstvím jsem prošel ba i studoval pedagogiku, ale nejsem učitelem od začátku, prošel jsem vícero povoláními a živil se i jako dělník, takže si osvojuji vidět problémy i z venčí.
02. 10. 2007 | 09:09

nepedagog napsal(a):

Několik chybějících písmenek si doufám laskavý čtenář domyslí.
02. 10. 2007 | 09:14

jaryn napsal(a):

Nojo, ale co s tim dělat????
02. 10. 2007 | 10:35

J.H. napsal(a):

To :jaryn a Železnohorský
Já Vám nemám za zlé,že jste mne vychytali.Psal jsem to hrozně narychlo vzhledem k tomu,že mám jinou důležitější práci.Věřte mi,že na mé hlavní činnosti jako projektanta a konstruktéra bych Vám tuto příležitost nedal.Měl jsem na to asi deset minut,takže jsem to vyšil horkou jehlou.ČJ neučím.Mne tento článek dost naštval a prostě se mi zachtělo reagovat.Ještě jednou se Vám omlouvám a i tak si myslím,že člověk má být nad věcí.Stačí ,že se člověk shodí sám ,tak proč to uveličovat.Ale přeji Vám,že chybujete pouze v nepodstatných okamžicích.To Vás dělá většími. Vysvětlení beru.Přesto na svém čláku v plném znění i když v důsledku gramatických chyb degradovaném - trvám.
02. 10. 2007 | 13:28

jaryn napsal(a):

Pro J.H.
Ještě abys netrval, dyť řikám dobrý. A neber si to pořád tak...
Mimochodem, je lepší se seknout ve fofru v písmenku než po rozvaze v závažných věcech. Bo ni?
02. 10. 2007 | 13:50

Dali napsal(a):

Znalosti na úrovni gymnázií - to beru. Ale i tak se musím zeptat, zda žáci a studenti vědí, co s nimi, zda ke znalostem dospěli skrze objevování, či jim byly naservírovány jako hotové postupy a pojmy. Je totiž důležité, aby měli poznatky šanci rozptýlit se do našich struktur myšlení, abychom je dokázali následně využít, aplikovat...
02. 10. 2007 | 14:47

Petr napsal(a):

to nepedagog:
proč jen komunističtí zločinci - kteří zločinci vymysleli RVP? (pro neiformované - současnou "reformu").
02. 10. 2007 | 16:07

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pouze pro upřesnění

V dokumentu Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy, vydaného ministerstvem školství v r. 1976 se na str. 4 píše: „Pronikavé zlepšení životních podmínek dětí a mládeže v socialistické společnosti vede k jejich rychlejšímu intelektuálnímu vývoji a zralosti.“ Dále je možné se dočíst, že je třeba nově koncipovat základní školu, „která svým obsahem bude odstraňovat dosavadní malou náročnost“.

Zajímavá jsou v této souvislosti slova, která na schůzi ČNR dne 27. června 1974 pronesl v rámci svého projevu dr. Jiří Hájek:

„Výbory ČNR se zabývaly dále otázkou zvýšení pedagogické efektivnosti našeho školského systému, obsahem i metodami vzdělávací práce naší školy. Červencové plénum ÚV KSČ ukázalo, že v podmínkách počínající vědeckotechnické revoluce, kdy věda a technika se stávají bezprostředně výrobní silou, úloha školy neobyčejně vzrůstá. ÚV KSČ poukázal na to, že je nezbytné, aby naše školství bylo včas připraveno na změny, které vyplynou z urychleného vědeckotechnického rozvoje socialistické společnosti. Červencové plénum ÚV KSČ právem zdůraznilo, že obsah výuky našich škol těmto požadavkům ještě neodpovídá. Učební osnovy a učebnice jsou stále ještě přeplněny množstvím poznatků, které mají encyklopedický charakter, přičemž to nejpodstatnější není odděleno od vedlejšího a méně důležitého, což vede k přetěžování žáků i k celkové povrchnosti jejich vědomostí. Přetíženost osnov a učebnic nedává učitelům možnost, aby se mohli náležitě věnovat výchovnému působení na žáky, aby je vedli k samostatnému úsudku a logickému myšlení, v čemž spočívá hlavní funkce školy. S tím souvisela i do poslední doby značná propadovost žáků zejména na základních devítiletých školách. V tomto směru bylo teprve v letošním roce dosaženo pozoruhodného obratu, jak jsme se dověděli ze zprávy vlády.“
02. 10. 2007 | 21:36

J.H. napsal(a):

Pane Mlezivo !
Vám tady nikdo nevyvracel Vaši myšlenku.Pokud jsem tomu dobře porozumněl,tak mnoho komentářů se zaměřilo na fakt,že problém vidí někde jinde.Podkládají to i nabitými zkušenostmi z vlastní praxe.Připadá mi,že jste chtěl tím přídavkem vycouvat z původního záměru a splynout s ostatními.Obraz dnešního školství je více než jasným odrazem úrovně přístupu a zejména chování naší české současné společnosti.Myslím tím společnost jako celku.ˇUroveň jednotlivců se vymyká,ale bohužel nepromítá se tím směrem jak by měla .Je to smutné ,ale u nás,asi více než jinde, má úroveň politické scény,justice ale i policie ohromný vliv na společenské dění.Nadneseně lze říci,že to co si dovolí politici,to si dovolují jejich vlivní státní pochopové.Jak lze tuto ůřednickou partu nazvat.Čím níže je tento příklad následován a praktikován,tím hrubší a negativnější dopad lze registrovat a pociťovat.Nejsem si jist zda Vaše dodaná minulost v podobě faktů zaujme.Je ještě dost pamětníků a dovolím si tvrdit ,že je více zajímá stav současnosti.Tzn.realita.Takže vraťme se k původnímu názvu Vašeho článku - Mýtus kvalitní české školy zpochybněn.Proč?Kde je podstata a začátek?Já jsem svůj názor řekl.
03. 10. 2007 | 08:10

Spíchal napsal(a):

Děkuji panu Mlezivovi za jeho článek i všem, kteří na něj reagovali. Názory mohou být odlišné, ale cíl všech je evidentně společný, snaha pomoci, Třeba jen tím, že nejsme lhostejní.
Učím již přes let, prošel jsem "reformou" v 70 letech..Nechci papouškovat po těch, kteří odsuzují šmahem vše, co se za posledních 50 let stalo /kopat do mrtvoly/, ale tato reforma byla nedost produktivní. Penzum vědomostí, které měli žáci získat bylo přehnané, žáci poměrně brzy rezignovali, byli od malička stresováni, větší důraz byl kladen na kognitivní složku, méně na formativní. Již sama příprava byla realizována v umělém prostředí: nezřídka byly děti vyučovány nad svůj rozvrh odpoledne.
Po revoluci došlo jako ve všech sférách k bezbřehé liberalizaci, metody se povýšily nad cíl, vlastně cíl aní není nějak stanoven /výstupy?!/. Výsledek je velmi odlišná úroveň znalostí, obecně však značný propad ve vědomostech na všech typech škol, v naší zemi až šokující.
Za hlavní příčinu pokládám absenci řízení a kontroly z centra (ano je to tak, a nyní mne všichni ukřižujete! Nechte mi však mé přesvědčení).
Navíc decentralizace a trh ve školství znamenají v našich nynějších podmínkách i absenci motivace: žáci a studenti a studenti nemusí pro přijetí na další střední či vysokou školu udělat téměř nic, jsou skoro automaticky na ni přijati.
Jako učitel se ve třídách setkávám s naprostýnm nezájmem, troufnu si odhadnout, až 80 % studentů o učivo. Učitel je otravuje, diskutují o smyslu probírané látky a podobně. Žel s tímto se setkávají doma, ve sdělovacích prostředcích. Je to prostě odraz společnosti. Pokud možno brát, avšak nic nedávat.
Byla zde narážka na různorodost učebnic. domnívám se, částečně oprávněna. Jedna ze zásad - návaznost je opomíjena. S tím souvisí jednotnost a důslednost.
Zatímco před 89. rokem bylo školství řízeno autoritativně chybí naopak nyní řízení vůbec.
Společnost by měla vzdělání a výchovu více podporovat, hlavně v oblasti právní a morální. Formativní funkce školy se jaksi vytratila, v rodině je minimální
a ovlivněna konzumním způsobem života. Vzdělání a výchova přece spolu velmi úzce souvisejí. Bez vůle není možné ani kvalitní učení.
Na úseku vzdělání: co takhle provést řádnou inventarizaci učiva na jednotlivých druzích škol, ale zejména základních a všeobecně vzdělávajících. Vědecký pokrok přináší stále nové a nové poznatky, některé mohou být zařazeny do učiva základního /samozřejmě upravené/, staré poznatky, neaktuální naopak vyřazeny, ale tak , aby nechyběly v dalších postupech.
Možná by bylo přínosné, aby vědci ze všech oborů za spolupráce pedagogů a psychologů na základě podrobného rozboru základní učivo,jak na ZŠ, gymnáziích i odborných školách, upřesnili. Mělo by být realizovatelné a kontrolovatelné.
18. 01. 2008 | 11:46

enjoys-rs napsal(a):

Trying to be impressive!deeply wonderful here!
<a href="http://www.enjoy-rs.com/fre...">runescape gold</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape money</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com">runescape money</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape items</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape power leveling</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape logs</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape accounts</a>
enjoy-rs is an professional store for runescape gold,items,money,accounts,powerleveling,questqoint,runes and some other goods with fast delivery and world class service.
URL:www.enjoy-rs.com
20. 02. 2008 | 11:36

enjoys-rs napsal(a):

Trying to be impressive!deeply wonderful here!
<a href="http://www.enjoy-rs.com/fre...">runescape gold</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape money</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com">runescape money</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape items</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape power leveling</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape logs</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com/run...">runescape accounts</a>
enjoy-rs is an professional store for runescape gold,items,money,accounts,powerleveling,questqoint,runes and some other goods with fast delivery and world class service.
URL:www.enjoy-rs.com
20. 02. 2008 | 11:44

fairy napsal(a):

Trying to be impressive!deeply wonderful here!
<a href="http://www.rs-sky.com/freeg...">runescape gold</a>
<a href="http://www.rs-sky.com/freeg...">runescape money</a>
<a href="http://www.rs-sky.com">runescape money</a>
<a href="http://www.rs-sky.com/equip...">runescape equipment</a>
<a href="http://www.rs-sky.com/power...">runescape power leveling</a>
<a href="http://www.rs-sky.com/quest...">runescape quest point</a>
<a href="http://www.rs-sky.com/other...">runescape items</a>
<a href="http://www.rs-sky.com/logs....">runescape logs</a>
<a href="http://www.rs-sky.com/accou...">runescape accounts</a>

rs-sky is an professional store for runescape gold,items,money,accounts,powerleveling,questqoint,runes and some other goods with fast delivery and world class service.
URL:www.rs-sky.com
02. 04. 2008 | 05:02

enjoy-rs napsal(a):

<a href="http://www.rs-sky.com">runescape gold</a>
<a href="http://www.rs-sky.com">runescape money</a>
<a href="http://www.rs-sky.com">runescape items</a>
<a href="http://www.rs-sky.com">runescape accounts</a>
<a href="http://www.rs-sky.com">runescape power leveling</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com">runescape gold</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com">runescape money</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com">runescape items</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com">runescape accounts</a>
<a href="http://www.enjoy-rs.com">runescape power leveling</a>
<a href="http://www.runescape-items.org">runescape gold</a>
<a href="http://www.runescape-items.org">runescape items</a>
<a href="http://www.runescape-items.org">runescape power leveling</a>
<a href="http://www.runescape2-money...">runescape gold</a>
<a href="http://www.runescape2-money...">runescape items</a>
<a href="http://www.runescape2-money...">runescape gp</a>
16. 04. 2008 | 10:30

nike shoes napsal(a):

<a href="http://www.molybdenum-tungs...">tungsten carbide</a>
<a href="http://www.66773388.com">nike shoes</a>
<a href="http://www.66773388.com">jordan shoes</a>
<a href="http://www.66773388.com">prada shoes</a>
<a href="http://www.66773388.com">Gucci shoes</a>
<a href="http://www.66773388.com/xw_...">true religion jeans </a>
10. 06. 2008 | 02:49

ccc napsal(a):

[url=http://www.topowerleveling.com]world of warcraft power leveling[/url] [url=http://www.topowerleveling.com]wow power leveling[/url] [url=http://www.topowerleveling.com]power leveling[/url] [url=http://www.mmosgames.com]runescape gold[/url] [url=http://www.mmosgames.com]rs2 gold[/url] [url=http://www.gowowpowerleveli...]wow gold[/url] [url=http://www.ac021.com]直流电源[/url] [url=http://www.cn-sanhuan.com]枕式包装机[/url] [url=http://www.cn-sanhuan.com]纸巾机[/url] [url=http://www.fenixpainting.com]oil painting[/url] [url=http://www.rasanxin.com]枕式包装机[/url] [url=http://www.rasanxin.com]湿巾包装机[/url] [url=http://www.rasanxin.com]纸巾包装机[/url] [url=http://www.rasanxin.com/abo...]湿巾机[/url] [url=http://www.rasanxin.com/abo...]纸巾机[/url] [url=http://www.rasanxin.com/abo...]枕包机[/url]
[url=http://www.ruian2machine.cn]金属探测门[/url] [url=http://www.yszdh.com]runescape money[/url] [url=http://www.yszdh.com]rs2 money[/url] [url=http://www.mmosgames.com]dofus kamas[/url] [url=http://www.plastic-thermofo...]thermoforming Equipment[/url] [url=http://www.3721call.cn/news...]印刷机械[/url] [url=http://www.packagemachinery.cn]bag making machine[/url] [url=http://www.todesign.com.cn]产品设计[/url] [url=http://www.chaoyuemingdie.cn]美标蝶阀[/url] [url=http://www.msik-valve.cn]butterfly valve[/url] [url=http://www.msik-valve.cn]ball valve[/url] [url=http://www.msik-valve.cn]v-port ball valve[/url] [url=http://www.shdyf.com]开关电源[/url] [url=http://www.tzonegroup.cn]储罐[/url] [url=http://www.tzonegroup.cn/ab...]中药提取设备[/url] [url=http://www.tzonegroup.cn/ab...]反应釜[/url] [url=http://www.tzonegroup.cn/ne...]酒精回收设备[/url] [url=http://www.tzonegroup.cn/pr...]乳化机[/url] [url=http://www.paper-cup-machin...]纸杯机[/url] [url=http://www.paper-cup-machin...]锥形纸杯机[/url] [url=http://www.paper-cup-machin...]paper cup machine[/url] [url=http://www.paper-cup-machin...]paper cone machine[/url]
21. 09. 2008 | 04:08

ccc napsal(a):

[url=http://www.gowowpowerleveli...]power leveling[/url] [url=http://www.gowowpowerleveli...]wow power leveling[/url] [url=http://www.3721call.cn]包装机械[/url] [url=http://www.zhongke-china.com]paper box making lines[/url] [url=http://www.zhongke-china.com]rigid paper box making lines[/url] [url=http://www.zhongke-china.com]paper box making machinery[/url] [url=http://www.zhongke-china.com]rigid paper box making machinery[/url] [url=http://www.zhongke-china.com]paper box forming machinery[/url] [url=http://www.zhongke-china.com]rigid paper box forming machinery[/url] [url=http://www.zhongke-china.co...]rigid paper box equipment[/url] [url=http://www.zhongke-china.co...]paper box equipment[/url] [url=http://www.plastic-thermofo...]thermoforming machine[/url] [url=http://www.plastic-thermofo...]thermoforming Equipment[/url] [url=http://www.plastic-thermofo...]Plastic Machinery[/url] [url=http://www.plastic-thermofo...]Plastic Thermoforming Machine[/url] [url=http://www.plastic-thermofo...]Plastic Thermoforming Machinery[/url] [url=http://www.plastic-thermofo...]Plastic Sheet Unit,Plastic Extruding Machine[/url] [url=http://www.plastic-thermofo...]Plastic Machine[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]prada shoes[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]true religion jeans[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]evisu jeans[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]Ed hardy[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]Gucci shoes[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]Gucci Handbag[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]adidas shoes[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]Ugg Boots[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]nike shoes[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]LV handbags[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]Jordan shoes[/url] [url=http://www.66773388.com/xw_...]new era caps[/url]

[url=http://www.rxbzjx.cn]模切机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn]压痕机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn]切纸机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn]压纹机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn/compan...]上光机,过油上光机,开槽机,V槽机,折盒机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn/compan...]开槽机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn/compan...]V槽机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn/compan...]折盒机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn/produc...]覆膜机[/url] [url=http://www.rxbzjx.cn/produc...]覆面机[/url] [url=http://www.wzbtjx.cn]气动马达[/url] [url=http://www.wzbtjx.cn]气动搅拌机[/url] [url=http://www.wzbtjx.cn]叶片式气动马达[/url] [url=http://www.wzbtjx.cn]活塞式气动马达[/url] [url=http://www.wzbtjx.cn/news.htm]滑片式气动马达[/url] [url=http://www.wzbtjx.cn/news.htm]搅拌器[/url] [url=http://www.wzbtjx.cn/about.htm]搅拌机[/url] [url=http://www.wzbtjx.cn/produc...]卧式气动马达[/url] [url=http://www.jinggong.cc]横切机[/url]
21. 09. 2008 | 04:09

219 napsal(a):

No, já si myslím, že největší problém českého školství je princip "zavřít hubu a držet krok."- tedy srovnávání všech do jedné řady. Troufám si tvrdit, že ten co je moc chytrý či má odlišné názory, nebo u něho existuje jiný problém je hned téměř "veřejný" nepřítel. Místo toho, aby učitelé žáky motivovali k lepším výsledkům a podporovali jejich rozvoj je radši seřvou a mění si hodnocení při pololetních pracích, tak aby odpovídalo oblíbenosti či neoblíbenosti toho daného žáka u učitele. Musím říct, že české školství, do kterého si učitelé pletou své osobní problémy, je na tom dost špatně. Bohužel.
15. 12. 2008 | 10:53

copyokaycom napsal(a):

copyokaycom
copyokay@hotmail.com

Adidas chile 62 tracksuit: http://www.copyokay.com
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.copyokay.com
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.shoesok.biz
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.shoesok.biz
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.tracksuitok.com
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.tracksuitok.com
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.goodtracksuit.com
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.goodtracksuit.com
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.shoes-okay.com
Adidas chile 62 tracksuit: http://www.shoes-okay.com
20. 10. 2010 | 18:18

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy