Chiméra nových maturit

15. 06. 2009 | 14:31
Přečteno 4740 krát
Po dvou letech se opět vynořilo téma odložení státních maturit, předseda sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Walter Bartoš se dokonce zmiňuje o nápadu prosadit jejich úplné zrušení. Ať už jej k tomu motivuje cokoli, bylo by asi nyní rozumné využít současné situace k přehodnocení celé záležitosti a nahlédnout ji bez růžových ideologických brýlí, neboť i přes mediální humbuk provázející dlouholetou přípravu nových maturit panuje vesměs zkreslená představa o zákonem dané podobě maturitních zkoušek, a to pravděpodobně i v řadách zodpovědných činitelů.

De facto dvě maturity

První znak chybné představy o nových maturitách spočívá v přesvědčení, že tradiční, dosavadní způsob maturitních zkoušek bude zcela odstraněn a nahrazen jednotným modelem státních maturit. Avšak školský zákon hovoří jak o určité obdobě stávajících maturit, nově nazvané jako „profilová část maturitní zkoušky“, tak o tzv. státních maturitách, které jsou oficiálně označovány jako „společná část maturitní zkoušky“. Profilová část maturitní zkoušky, skládající se z 2 nebo 3 povinných a nejvýše 2 nepovinných zkoušek, zůstává zcela v režii střední školy. (Společnou část maturitní zkoušky tvoří 3 povinné, dočasně pouze 2, a až 3 nepovinné, státem řízené zkoušky.) Maturant získává ukončené středoškolské vzdělání teprve úspěšným vykonáním obou částí maturitní zkoušky, na základě čehož obdrží maturitní vysvědčení. Podle příslušné ministerské vyhlášky by měly mít z hlediska celkového hodnocení maturitní zkoušky všechny známky z povinných zkoušek v obou částech stejnou váhu.


Pochybná státní garance

Boom nových středních škol začátkem 90. let, jejichž kvalita občas neodpovídala tradovanému standardu, vyvolal potřebu mechanismu zajišťujícího požadovanou úroveň středoškolského vzdělání. Jenže je nutno připomenout, že již v roce 1978 vstoupil v platnost zákon, jehož účelem bylo vytvořit podmínky pro zavádění středního a úplného středního vzdělání veškeré mládeži, čímž došlo k rozšíření pravomoci konat maturitní zkoušky i na odborná učiliště a učňovské školy. Volání po státních maturitách, které by měly znovu zajistit „bývalou“ kvalitu, považuji obzvláště v době obrovského nárůstu bakalářských studijních oborů za projev hysterie ve školské politice a plýtvání finančními prostředky.

Anebo snad garantuje úroveň střední školy doklad, že její maturanti zvládají státem stanovené minimum z českého jazyka a literatury, z vybraného cizího jazyka a jednoho volitelného předmětu? A jakou váhu bude mít navíc takováto státní garance, když osobu, která zadává písemnou maturitní zkoušku a dohlíží na řádný průběh, jmenuje podle zákona ředitel školy, když hodnotiteli strukturovaných písemných prací, které tvoří součást písemných zkoušek, budou po příslušném proškolení učitelé dané školy, když ústní část jednotných státních maturit bude probíhat před stejnou maturitní komisí a ve stejnou dobu jako školní část maturitní zkoušky? (Centrálně budou hodnoceny pouze didaktické testy.)


Problémy ohledně přijímacích zkoušek

V rámci obhajoby státních maturit se často objevuje argument tvrdící, že jejich zavedení nahradí přijímací zkoušky na vysoké školy. Toho lze docílit jen za předpokladu, že všichni uchazeči složí požadovanou maturitní zkoušku ve stejném roce anebo že obsah a úroveň maturitních zkoušek bude v průběhu let beze změn. Při tom se však zcela pozapomíná na uchazeče o vysokoškolské studium, kteří skládali maturitní zkoušku podle jiných předpisů, což by vzhledem k zvýšené potřebě celoživotního vzdělávání mohlo způsobovat velké potíže. Řešení pro tyto uchazeče ve formě nových dodatečných maturitních zkoušek, považuji za zcela diskriminační.

Maturitní vysvědčení u nás představuje doklad o dosaženém stupni vzdělání a nikoli vstupenku na vysoké školy, jako je tomu např. v Německu, kde je maturitní zkouškou ukončován pouze gymnaziální typ vzdělávání. Z hlediska naší vzdělávací tradice zaujímají všechny střední školy rovnocenné postavení, tudíž i maturitní zkouška na nich složená opravňuje k vysokoškolskému studiu, čímž vzniká každoročně značný převis poptávky po studiu na vysokých školách nad reálnými možnostmi.

Snaha o odstranění přijímacích zkoušek a jejich nahrazení maturitní zkouškou je zcela pochopitelná, ale přesto zůstává přijímací řízení výsostnou záležitostí vysokých škol a neměla by se žádná jeho část přesouvat na půdu středních škol. Velkou část přijímacích zkoušek by totiž suplovaly nepovinné maturitní zkoušky, jejichž konání by však musely zajišťovat střední školy. (Např. pro zájemce o studium na lékařské fakultě by se jednalo o zkoušky z fyziky, chemie a biologie, pro zájemce o studium na uměleckých fakultách o zkoušku z dějin umění.) V praxi by to obnášelo přizpůsobit chod školy již v měsíci dubnu po dobu cca. dvou týdnů zabezpečení řádného průběhu písemných částí státem řízených zkoušek.


Minimální přínos

Považovat uzákoněné státní maturity – i sebelépe připravené – za přínos pro naši společnost by bylo jistě pošetilé. Jejich konání ani nezaručí vyšší úroveň středních škol, ani neposkytne dostatek informací o kvalitě vzdělávání na středních školách, ani nejspíš nezjednoduší přijímací řízení na vysoké školy. Pouze podstatně zatíží střední školy dalšími úkoly a naruší jejich chod, každoročně připraví školství o 165 milionů korun a maturantům zkomplikují celý závěr středoškolského studia. Na negativní bilanci státních maturit upozorňovala již v minulých letech řada odborníků, v únoru 2007 převzal Walter Bartoš petici požadující změnu koncepce maturitní zkoušky vypuštěním její společné části ze školského zákona, avšak politická posedlost státními maturitami zvítězila nad zdravým rozumem.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Lišák napsal(a):

Jo, bavilo by mě dělat v Cermatu tu přípravu testů. Dělal bych 10 let, co se m udělat za dva roky - která firma si to ,může dovolit! A po celou dobu bych bral prachy, joj!
15. 06. 2009 | 15:05

andy napsal(a):

Myslím, že dělit maturitu na "lehčí" a "těžší"je totální nesmysl, buď státní maturitu složím nebo ne. Ta dvojakost vlastně maturitu úplně shazuje.
15. 06. 2009 | 15:30

student napsal(a):

Maturita má prokázat:
1) schopnost absolventa střední školy zvládnout přijímací zkoušky na VŠ
2) schopnost absolventa odborné školy
zvládnout po zapracování funkci nižšího vedoucího (mistra) ve svém oboru.
Pro stížnosti žáků na obtížnost se nemá vůbec dávat prostor.
Kdysi to tak bylo, to co je teď je hrůza a ty nesmysly co se chystají za miliardu to bude katastrofa.
15. 06. 2009 | 16:08

Líný černý pes napsal(a):

to autor :

Neustálé úpravy. opravy a nápravy ve školství mne utvrzují v názoru, že se mám hluboce radovat z toho, že mne to už nečeká.
15. 06. 2009 | 17:06

ventos napsal(a):

v každém případě státní maturita má zajistit podobnou úroveň středních škol a rozsahu vzdělání na nich dosaženého (matně si vzpomínám že vznikala nejen v souvislosti s pokleslou úrovní některých školale i s uvolněním učebních osnov)

jak je uvedeno, maturita je nutnou podmínkou k vysokoškolskému studiu ale není žádnou vstupenkou ke studiu ani poukázkou na vysokoškolský diplom

kapacity vysokých škol, zvlášť těch technických jsem dnes spíše nenaplněné než nedostatečné

pokud byl příslušný zákon přijat a vstoupil v platnost, bylo povinností úředníků jej zrealizovat, za to zodpovídají ministři, jejich náměstci atd.
není přece možné měnit zákony jen proto, že úředníci se na něco vykašlali, to je základní princip, a ty debaty kolem to jen zamlžují
15. 06. 2009 | 18:07

Petr napsal(a):

Z čeho se odvíjí obsah státních maturit, když v RVP je látka určena velice obecně a každá škola si detailní obsah předmětu určuje sama?
15. 06. 2009 | 18:26

Robin napsal(a):

To Petr
asi je nějaké minimum, které by měl maturant umět.
V matematice mne napadá třeba řešení kvadratické rovnice, goniometrické funkce a pod.
v češtině by zas maturant měl znát pravopis a třeba Čapka, Hemingwaye, Tolstého a další. Tahle znalost snad pro Krista pána je ve všech plánech?!
Ale proč dvě úrovně? Máme přece klasifikaci 1 až 4, tak proč zavádět dvě úrovně. To se už nebude známkovat?
15. 06. 2009 | 18:45

Petr z Tábora napsal(a):

Vysoké školy mají právo si vybírat své studenty. Úspěšnost v přijímání k dalšímu studiu je už nyní určitě alespoň pro rodiče důležitým kriteriem hodnocení střední školy.

Plně souhlasím s Vaším příspěvkem pane Mlezivo.
15. 06. 2009 | 20:23

miro napsal(a):

To že v celé řadě západních zemí Evropy je státní maturita a je i vodítkem pro přijetí na VŠ je nám asi fuk, my jsme zase sví
16. 06. 2009 | 10:16

Petr napsal(a):

To Robin
Zajisté - jenže jde o to, co je podle RVP (= Rámcový vzdělávací program) a ŠVP (kokrétní program dané školy) oním minimem obsahu vzdělání. Bohužel zásadní program (RVP) a jeho důsledky zná málokdo. Např. světová literatura v učivu není zmíněna vůbec, konkrétní spisovatelé čeští rovněž ne. O tom, co se konkrétně bude učit si rozhoduje do značné míry škola sama.
16. 06. 2009 | 12:27

valdštejn napsal(a):

Dnes může mít maturitu i židle ,
když bude umět mluvit a psát a bude mít prachy
16. 06. 2009 | 12:55

zajíček8 napsal(a):

Víte, nároky kladené ne studenta v předmětu biologie na učňovské škole s maturitou a na gymnáziu budou asi dost odlišné.
Dcera, toho času na počátku 2.ročníku gymnázia, dělala pro CERMAT test z maturitních okruhů. I v předmětech, kde s odřenýma ušima měla na rodném gymplu 3, byla úspěšná na 100%. A to jí ještě zbývaly 2 a tři čtvrtě roku studia. K čemu to asi je?
16. 06. 2009 | 13:09

DAniel napsal(a):

Z maturity se u nás stává politikum, musí ji mít co největší množství mladých lidí.Za vzor si tentokrát nebereme SSSR, nýbrž západní země. Dohnat a předehnat! Že na skutečné středoškolské studium s maturitou nemá každý je jasné. Proto musíme slevit z požadavků a vytvořit 2 nebo i 3 úrovně.Zkusil jsem si tu těžší z matematiky, věřte nebo ne, za 10 minut jsem ji udělal a to jsem prosím mAturoval před 40ti lety za lety zA 12 /včetně M a Rj/.
16. 06. 2009 | 19:26

KamilW napsal(a):

S nostalgií vzpomínám, že před 50 lety v Praze 6 (160 000 obyvatel) byla jediná jedenáctiletka, a maturovalo nás 120. A to o 3 roky předtím zde byla maturitní třída jediná.
Maturita také tehdy měla PRESTIŽ a ÚROVEŇ.

Dnes přijímame - a zakrátko se přes veškeré naše úsilí musíme rozloučit na univerzitách se studenty, kteří by tehdy neuspěli ani u toho, čemu se v osmé třídě říkalo Závěrečné zkoušky.

Zřetelně se dnes dává maturita jen za roky odsezené ve škole a žádná komise si nedovolí od maturity vyhodit.
Pokud se nezvedne vážnost maturity, nemá smysl, že se mění její úroveň a je lhostejné, zda maturita bude státní nebo okresní či školní.
17. 06. 2009 | 09:30

ali napsal(a):

Nevidím že by byla vážnost maturity zcela mizivá. A to, co před 50ti lety bylo jako maturitní zkouška, to dnes berou děti na základkách. Že náročnost učiva je dost vysoká je jasné a spousta lidí by dnes maturu neudělala. A státní maturita ani prestiž a úroveň nezaručí. Všeobecně jsou naši studenti vzdělanější. Jsem proti státním maturitám
19. 06. 2009 | 11:56

louis vuitton napsal(a):

Ve španělštině má tahle slovní hříčka dva významy. Jednak más porquerías znamená více nepořádku, což Federico považuje za takovou malou sebekritiku. Más porque rías pak vyjadřuje něco jako více věcí k pobavení, což zase odkazuje na umělcovy veselé večery se svým synem ve studiu.
18. 08. 2009 | 10:56

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
29. 03. 2010 | 08:34

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy