Kam kráčíme?

16. 03. 2016 | 17:16
Přečteno 4087 krát
Poslední měsíce dávají tušit, že jsme na rozcestí. Otázka po našem směřování se stala mimořádně urgentní a je třeba, aby se každý z nás rozhodl. Nabízejí se totiž dvě alternativy a každá z nich má dalekosáhlé důsledky.


Vyjádřit onen střet se dá poměrně snadno tak, že se nám nabízí Západ a Východ. Východ je ovšem po ekonomické stránce mimo každou pochybnost cestou do propasti. Dokladem je již to, že naše obchodní vazby jsou vesměs na EU a že od Moskvy se dá, ke všemu ještě při její současné hospodářské slabosti a při bezuzdné korupci pod její taktovkou jen sotva čekat schopnost přinášet podnikatelům zisk (zisk může přinášet jen tomu, kdo je ochoten se do korupčního prostředí zapojit).

Namítnout by se snad dalo jen to, co trefně kdysi vyjádřil jistý profesor latiny: ex oriente lux ex occidente luxus. Jenže ani to světlo na Rusi není. Snad jsou Rusové hrdí na to, že třímají prapor křesťanských hodnot a že nás i všechny ostatní brání před mravním úpadkem. Ovšem jejich křesťanství je jen pouhou karikaturou: církve provázané s vládnoucí třídou a bohatstvím jsou na hony vzdálené prostotě evangelijního učení.

A vedle toho: dá se v Rusku najít za posledních 25 roků cokoliv objevného? Došlo k naprostému vyprázdnění. Očekávání toho rázu, že duch velikánů Dostojevského, Gogola, Čechova, Berďajeva, Šestova či mnoha jiných rozkvete a vydá své plody, vedla jen ke zklamání. Naprosto mrtvé vody. Při vší úctě k úctyhodným hrdinům bojujícím proti současné totalitní společnosti je současné Rusko naprosto sterilní.

Argument toho rázu, že jde jen o přechodný stav a že Rusové se opět zvednou, popírá sebe sama. Jediným v Rusku vyráběným a konkurence schopným artiklem jsou zbraně. Leč odedávna platí: inter arma silent musae. Žádný duchovní rozmach se nedá v militantním a totalitním prostředí čekat.

Avšak to všechno jsou důvody stále poněkud povrchní. Základní rozdíl totiž tkví daleko hlouběji. Jde o paradigma přístupu k životu a zde jsou taková paradigmata dvě.

To první se dá vyjádřit větou PRAVA MÁ MOC s tím, že jeho kořeny tkví ve starém Řecku. Řečtí filosofové přišli na to, že politici představují jen prchavou hodnotu, kdežto pravda trvá. S tím přijal svůj trest Sókratés a to bylo i východiskem všech jeho následovníků. Ostatně čistě helénistický fenomén křesťanství tento důraz ještě zesílil. Navzdory tomu, že během scholastiky se pravda kvůli rozmanitému pronásledování krčila v koutku, naše nynější civilizace na antické předchůdce výslovně a přímo navázala. Docela jasně tuto myšlenku vyjádřil Francis Bacon svým tvrzením "wisdom is power".

To druhé se dá vyjádřit větou MOC MÁ PRAVDU a týká se vlastně téměř všech civilizací kolem. Zdá se, že snaha přizpůsobit pravdu sobě a vlastním zájmům je přirozená. Důsledkem je, že se k něčemu takovému uchylují i mnozí v lůně společností postavených na pravém opaku. Například hned na samotném počátku obrody antického myšlení tuto tézi představil Nicolo Machiavelli a Friedrich Nietzsche vyslovil svým učením o vůli k moci převracející všechny hodnoty přesně tento postoj. Ostatně výstižně vše vyjádřil též s Rusy sympatizující náš Jaroslav Hašek ústy vojáka Švejka: "co je mi do pravdy, když ji nemám já".

Takto nyní stojí rozehraná partie mezi Východem a Západem. Západ se při všech výhradách hesla PRAVDA MÁ MOC drží. Stále lpí na pluralitě i toleranci a navzdory těžkopádnosti či dokonce určité slabosti má převahu. Naproti tomu MOC MÁ PRAVDU je heslem současného Ruska. Rusko přijalo paradigma spočívající v tom, že lze potlačit opozici a nastolit pozici vlastní. Drze vrší lež na lež a tváří se, že to tak prostě je. Avšak potíž tkví nikoliv ve vládnoucí oligarchii vnucující lidem svou vůli. Jde o to, že naprostá většina obyvatel svého báťušku miluje a ponouká k tomu, aby pokračoval dál v upevňování moci s tím, že pravda se pak podle toho zařídí. Výsledkem opuštění svrchovanosti pravdy bude rozklad a rozpad Ruska a Rusko bude uvrženo opět, po tolikáté již v dějinách, do bídy.

Na které straně chceme stát? Máme za to, že PRAVDA MÁ MOC či že MOC MÁ PRAVDU?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Růžička Michal · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy