Naše nostalgie po komunismu

05. 11. 2017 | 17:25
Přečteno 2587 krát
Komunismus nechal v každém z nás hluboké stopy. Někteří teskní po komunismu až tak, že i nadále uvažují stejným způsobem.

Projevuje se to stále stejně, totiž touhou přiklonit se k mocnému dubisku. Že komunisté jsou mezi předními, asi sotva koho překvapí navzdory tomu, že by mělo: vždyť v Rusku se změnil režim na stranu zcela opačnou. Předchozí komunismus byl svržen a zavržen, přičemž místo něj byl nastolen kapitalismus v té nejdivočejší podobě. A přece se naše bolševická strana stále přitáčí k Moskvě coby svému spojenci. Záhada? Rozhodně nikoliv. Členům i voličům této strany prostě od útlého dětství vtloukali do hlavy, že náš úhlavní nepřítel je imperialismus a že imperialismus zničíme na souši i na moři. Boj proti NATO a zejména USA se jim zaryl do mozku tak, že jediný Americký voják na našem území jim způsobí vzkypění krve. Ale jejich síla se zvolna vytrácí: ukazuje se to v tendenci volebních výsledků. Dochází totiž k tomu, že staří umírají a poněkud odlišní mladší je nahrazují. Pochopitelně i někteří z těch mladších si zachovají uvažování po svých rodičích díky tomu, že rodiče doma jistě trvali na svých sentimentálních vzpomínkách. Ovšem odjinud jsou tito lidé konfrontováni s pravdou a potud, pokud mají vlastní hlavu, sami dospějí k závěru.

Ovšem i ti vlažnější mají mozek narušený doktrinálním uvažováním. Projevuje se to v poněkud mírnější podobě hlavně tím, že se bouří proti EU. Brusel nám chce poroučet a my se srdnatě postavíme proti němu. Ne snad tak, že bychom se snažili jeho chyby napravit či opravit. Docela prostě se k němu postavíme zády. Tu se v nás probudí zasutá výčitka namnoze skryté kolaborace s minulým režimem a dodáme si kuráž postavit se konečně proti. Bez úcty k sobě samému se žije blbě. Být disidentem a odmítnout okupaci jsme kdysi odvahu neměli, tak to nyní kompenzujeme tím, že se stavíme proti byrokratům na západě. Zapomeneme při tom rychle, že na výběr i působení oněch byrokratů jsme mohli mít a máme vliv my sami; stačí jen naučit se pořádně jazyky (stále jsme na tom zoufale špatně) a jednat s reprezentanty podobně malých či i menších států o společném postupu. Potíž tkví v tom, že naši lidé v Bruselu či ve Štrasburku namnoze nejsou zdatným vyjednávači a jsou spíš pro ostudu.

Vyjedou do centra a vrátí se s tím, že nám přikázali či zakázali zase něco dalšího. Tak v národě probouzejí averze sycené mindrákem valné části společnosti. Byli jsme sice slaboši, ale teď všem ukážeme sílu: budeme sveřepě nadávat tak, jak nadávali naši předkové na císaře pána. Naše minulost je přece tak slavná! Na svůj národ nedáme dopustit. Vydáme se do boje proti všem. Máme přece takové skvělé předky (totiž potud, pokud je vůbec známe a známe to, oč usilovali). Úsměvné při tom je, že do tohoto boje ve stylu rowdies šikuje zrovna Japonec bez kořenů. Ale tak to bývá. Do čela nacionální vzpoury Němců se postavil Rakušan a městské státy Řeků sjednotil Makedonec. Okamura ovšem naštěstí nemá Alexandrovy vůdcovské schopnosti. Připomíná jen zbytky ruštiny v každém z nás a rozehřívá v nás slovanskou vzájemnost: rozdíl proti zmatení jazyků v Evropě tkví přece v tom, že jazyku onoho mocného státu se dá rozumět.

Ovšem smutné je, že na podobnou vlnu naskočila i ODS. ODS vznikla nikoliv normálním vývojem; došlo (provedl to ve Vršovicích Klaus starší) k pouhému přejmenování a překlopení původního Občanského Fóra čili hnutí, jež nás mělo vést z Východu na Západ k demokratickému pořádku. Dopadlo to žalostně. Místo demokratické strany se z ní stala strana prolezlá korupcí až po nejvyšší poschodí (příkladem za všechny je amnestie před Klausovým koncem) a výrazně tím přispěla k nynějšímu suverénnímu vítězství Babišova hnutí. Ale ODS stále staví na boji za "suverenitu" až po Czexit (Klaun mladší a mnoho dalších). Hlavním důvodem odporu k EU je ovšem to, že EU by mohla sledovat chování našich korupčníků a dotačních podvodníků daleko pečlivěji. Je tudíž třeba naši svrchovanost bránit. Vždyť i to nás komunismus naučil a my jsme si to odnesli shrnuté v lidové radě: kdo neokrádá stát, ten okrádá svou rodinu. Též ODS tudíž podobně tyje z nostalgie voličů po komunistických časech.

Něco bude třeba v české společnosti změnit. Potácet se takto se zoufale labilní vládou nad propastí již nejde. Ale naštěstí dochází ke změnám. Dosavadní establishment vzniklý z chaosu devadesátých roků (Klaus, Zeman) již definitivně odchází. Přicházejí ve všech stranách politici o generaci či dvě mladší a ti již komunismus pod kůží tak zažraný nemají. Jediným reprezentantem původního establishmentu tak zůstává navzdory tomu, že na boji proti establishmentu postavil svou kampaň proti všem, právě Babiš. Babiš přece získal své miliardy nikoliv svou přičinlivostí (dosáhnout takového bohatství by v některé vyspělé zemi mohl jen sotva) v divoké privatizaci a díky tomu, že se kamarádil s mocnými. Jistě není náhodou to, že si tak důvěrně špitá s ostudným Zemanem; Zemanova vláda mu přece tak pomohla k jeho bohatství.

Ten marasmus naší společnosti je smutný. Nejen že komunisté zničili naše hospodářství a naši krajinu. Oni také zničili charakter národa, zčásti tím, že naše elity vyhnali, ovšem hlavně tím, že devastovali lidskost v nás. Jizvy v duši zůstaly.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy