Nucený odsun úředníků za město, tam kde kdysi předchůdci tohoto "huráurbanismu" postavili vprostřed pole zastávku metra Letňany, je tak špatný vtip, že by se při českých poměrech snadno mohl stát pravdou. Řadí se po boku takových vtipů jako je třeba tažení magistrály skrze centrální náměstí. Proto je třeba hned na začátku říci, co řečeno být musí: není to dobrý nápad. Ani jako vtip.

Mediální zkratka je jasná: primátor a premiér handlovali až vyhandlovali. Toto jednak není pravda, jednání je ještě v počátku, ale hlavně to věší celou tu kauzu do špatného rámu. Problém není pro někoho možná nízká politická kultura koňského handlu. Hlavní problémy jsou tři a ani jeden z nich nijak zvlášť nesouvisí s politickým obchodem. Proč tedy není odsun úředníků dobrý nápad? Není to dobré procesně ani urbanisticky.

1. Jak plánování nemá vypadat a jak vypadat má

Přesun tolika lidí, masivní výstavba a otazníky nad desítkami budov v centru. To jsou rozhodnutí a náklady na tento krok. A hlavně - proměna každodenního městského života desítek tisíc lidí. Už teď si stěžují zástupci občanů Letňan, že se s nimi nejedná. V daleko menších projektech správně dbáme - a město o tom vydává manuály - na včasnou a řádnou participaci občanů. Proč tady ne? Primátor Hřib slibuje architektonickou soutěž (a možná doufá, že tohle ten vtip zahubí), ale ta řeší především jak stavět. Proč a kde - to je otázka jiná a musí nad tím být dohoda. Nejlépe veřejnosti a širší urbanistické obce. A součástí svobodné dohody je také říci tomuto nápadu "ne". Proč dvě strany, které s prvky přímé demokracie rády koketují, nyní tuto fázi přeskakují, to je s podivem.

2. Monofunkční celek za městem

Známe je - jsou to suburbia, obchodní a průmyslové zóny. Znali jsme jejich neblahé dopady ve světě, přesto jsme se touto cestou se zpožděním pár dekád vydali. Při tak velkém množství vysídlených úředníků to nenaředí ani mediálně slibovaná nemocnice a obytná funkce. Tento nepoměr a problémy z toho plynoucí nevyřeší ani podrobnější projekt - je to problém koncepční. Vytvoří se na ne moc vhodném místě ne moc vhodná a předimenzovaná věc. Už jenom ta individuální automobilová doprava, jak si paradoxně slibuje premiér, přetíží již tak vytížený městský okruh. Není důvod si myslet, že to centru odlehčí. Recept na toto leží jinde a týká se veřejné dopravy. To by byla jiná dohoda, kdyby se stát a Praha dohodli na koordinaci veřejné dopravy, ideálně s Českými drahami a SŽDC. Pomníkem této cesty je vlakové spojení Prahy a Letiště Václava Havla. Možná by bylo lepší dotáhnout tyto "menší" projekty, než kvapně rozjíždět jiný větší. Mnohem větší.

3. Posílení nedobrých trendů v pražském centru

Nejen okraje měst trpí přemírou jedné funkce. Daleko patrnější je to v centrech. Praha mezi taková města patří. Proměna centra v turistický skanzen není žádoucí a indikátory jsou jasné - úbytek obyvatel. Koho tedy nevystrnadí nedostupnost bytů, ten odejde z možná i dostupného bytu proto, že se v centru nebude moci žít. To, že má pražské centrum i administrativní funkci a třeba i tu univerzitní, to je jeho podstatnou vlastností. A to kladnou. Pestré sociálně ekonomické skupiny jsou základem pro udržitelný život v lokalitě, to už je desítky let v učebnicích urbanismu. A právem. Co se přesně má stát s vysídlenými budovami v centru, to nevíme. A ne, že bych jich bylo už tak málo. Prostor spekulacím - na všech rovinách se otevírá. Handlem to začíná, handlem končí.

Přitom je tato situace promarněnou šancí. Šancí navázat urbanisticky kvalitní dialog mezi státem a jeho hlavním městem. Ten totiž chybí více než ředěné či neředěné úřednické ZOO za městem.