Politikové ve vazbě, jako svědkové a ve vězení. Stačí to? Ne. Měli by být občas odsouzeni k obyčejnému životu.

K životu samoživitelky, zdravotně postiženého, živnostníka v druhotné platební neschopnosti, souseda nepřizpůsobivých občanů, vážně nemocného člověka, neustále kontrolovaného starosty malé obce, rodičů postiženého dítěte, slepce po otravě alkoholem z černého trhu, oběti H-systému... Proč?

Protože jak je vidět, osobní zkušenost je nezastupitelná. Expremiérovi Nečasovi došlo až poté, co mu zavřeli milenku, že vazba ničí lidem životy. Ano, je to skutečně tak. Ničí. Většinou oprávněně, ale co když – neprávem? A co tak teprve dostat se do rukou gangu kolem soudce Berky a přijít o léta budované firmy v umělých konkursech! Lidem to ničilo životy, rozbíjelo rodiny… A politikové? Nic. Hráli své politické hry, a čas běžel.

Přednes pana Nečase po výslechu byl tak přesvědčivě rozhořčený, že kdyby byl odsouzen k některému z výše uvedených životů, lze očekávat, že by podobná osobní zkušenost měla velmi pozitivní vliv na ty jinak zákonné paskvily, které prošly vládou a pak i Parlamentem, a ničí život nám, obyčejným smrtelníkům. Chtěl by pan expremiér S-kartu? Chtěl by být poživatelem částečného invalidního důchodu, kdyby mu srdce pracovalo, považte, na celých 30%? Dokázal by vyžít s penězi rodičů vážně nemocného dítěte, s nímž jeden musí stále zůstat doma? Dokázal by ustát živnost, v níž nemáte nárok na dovolenou, na ošetřování člena rodiny a platit musíte, i když vám jiní neplatí? Dokázal by žít z minima a bez výživného na děti? Podepsal by amnestii pro strůjce megapodvodu zvaného H-systém, kdyby měl sám kvůli nim celý život živořit a nebydlet jako ty stovky lidí?

Na vlastní kůži je to zkrátka jiná káva. To není akvárium sněmovny, kde se čerpají náhrady a jezdí ve služebních autech, kde všechno platí stát, a kde jsou politikové odříznuti od života obyčejných lidí.

Pane Nečasi, dnes jste zažil, co je to vypovídat jako svědek v trestní kauze. Hrozí vám obvinění. Ve vazbě máte ženu blízkou vašemu srdci. Patrně nebudete zvládat velkorysé vypořádání SJM s vaší manželkou, protože jste nemohl tušit, jak dopadnete. Možná nebudete mít ani na alimenty. Po ukončení svého angažmá budete těžko hledat profesní uplatnění, protože zjistíte, že vlastně nic moc neumíte. Živnost? Zkuste to, máte-li odvahu pořídit si vlastní IČ se všemi povinnostmi, které jste na ty jiné nakladli.

U dnešního výslechu si vás státní zástupce dokonce dovolil údajně napomenout, ať se chováte jinak.

Ano, je to těžká situace poté, kdy jste byl na vrcholu, a kde se zdálo, že se vás běžný život nedotýká. Chápu. Ale mnohem těžší životní situace zažívají tisíce lidí dnes a denně lidí z důvodu lhostejnosti a arogance politické reprezentace, jejímž jste i vy jasným představitelem.

Pane Nečasi, vítejte po více jak dvaceti letech mezi obyčejnými smrtelníky, kteří neměli a nemají zastání ani tehdy, kdy si ho skutečně zasloužili a zaslouží. Nesmíte se divit, že zůstanou k vašemu rozhořčení lhostejní. Vy jste byli k jejich starostem, a někdy až zoufalství, lhostejní více jak dvacet let. Naposledy velkorysou amnestií pro ty, kteří je okradli.

Tak co teď, probůh, čekáte? Pochopení? Sklízíte vlastní ovoce svého politického angažmá. Čistý přece nemůže být ten, kdo přes dvacet let mlčel ke špinavostem. A obyčejný život normálních lidí je i díky tomu v České republice skutečně velmi těžký. Vítejte v něm, a užijte si ho se vším, co k němu patří. Včetně toho pocitu bezmoci.