Tak se nám zavádí další povinnosti. Prý na ochranu osobních údajů. Svatá prostoto. Asi se někdo už definitivně zbláznil.

Naše zákony jsou schizofrenní, a EU neví roupama co dělat. No považte.

Máme chránit osobní údaje. Hysterická ochrana rodných čísel řadu let budiž toho důkazem. A to si nikdo nevšiml, že DIČ živnostníka je právě jeho rodné číslo? Které se tak objevuje stokrát za rok na všech účetních dokladech, o účtenkách EET nemluvě? Takže chráníme-li rodná čisla, chráníme je jen u vyvolených, zatímco živnostníci jsou "věc veřejná".

Podobně zákon o střetu zájmů v jeho novelizované podobě. Obrovskou masu lidí v samosprávách svléká donaha, a nejen je - celé jejich rodiny. Kdokoli si může kliknout, a prohlédnout si závistivě (jak jinak v Čechách), co "voni to všecko maj". Proč? Protože se presumuje (předpokládá), že každý starosta, místostarosta a radní šli do funkcí proto, aby kradli. Vysvětlením může být snad jen to, že zákony přijali tam nahoře ti politikové, kteří podle sebe soudili jiné. Jenže stavět zákony na primární nedůvěře ve všechny je prostě tragické.

A co zákon o svobodném přístupu k informacím? Samosprávy mají sdělovat, jak rozhodly. Pak ale také mají tzv. anonymizovat listiny, tedy začerňovat to, co by mohlo být bráno jako zásah do osobních údajů. Čímž zákon o svobodném přístupu k informacím je tak trochu "na prd". A samospráva navíc tápe - poskytnout nebo neposkytnout, poskytnout a začernit, poskytnout a nezačernit ... další forma ochranitelské schizofrenie. Úřad na ochranu osobních údajů bude "řvát", že začernit, bijci za informovanost zase budou "řvát", že informace musí být celá. Pak si vyberte.

A co dvě kategorie zaměstnanců? Ústava neústava, rovnost před zákonem, vše marno. Platy zaměstnanců veřejné správy mají být podle soudů zcela veřejné (přes jejich tabulkové limity), zatímco v soukromé sféře ne. Takže zase kastujeme lidi podle toho, kde na tom počítačí pracují. Na úřadě "donaha", v soukromé sféře nikoli - přestože třeba dělají stejnou práci sekretářky.

A super novinka - GDPR. Název přímo navádí poslat to celé opravdu do PR... Protože co to zase je? Buzerace, administrativa, udavačství... A nikdo tomu zatím ani pořádně nerozumí. Jakoby v tom Bruselu neviděli jiné problémy, které se na Evropu hrnou, a tak vymyslí další šílenou agendu, která si od počátku říká o sabotáž. Protože když zjistíte, co to obnáší, musíte si zaťukat na čelo a celou EU poslat do Bohnic.

Takže zkrátka je to jako v pohádce o chytré horákyni. Údaje chráníme a nechráníme, pokud je chráníme, tak jen u někoho, někoho svlékáme "donaha", zatímco za zveřejnění téhož u jiného by padaly hlavy a tresty, platy jedněch zaměstnanců jsou veřejné a druhých nikoli, zákony si nám odporují a hádáme se, zda začerňovat nebo nezačerňovat, a poslední šílenost GDPR snad ani nelze slušne komentovat.

Neměli bychom zahájit něco jako občanskou neposlušnost a přinutit s touto schizofrenní situací politiky něco dělat? Jedním srozumitelným zákonem, který bude v souladu s Ústavou, a chránit každého z nás? A zveřejňovat informace přiměřeně významu?

Zákony by přece měly přinášet řád a zdravý rozum. Co přinášejí dnes na poli ochrany osobních údajů? Zmatek. Nerovnost. Jsou nástrojem šikany. Jsou založeny na nedůvěře ve všechny lidi. Jsou prostě trapné a šílené. A stejně nefungují! To skutečně důležité se nikdy nedozvíme.

Jistě - ochrana osobních údajů být musí. Ale - rozumná, logická, důstojná a rovná.
To, co existuje teď, je pravým opakem. Je to nerozumné, nelogické, nedůstojné a nerovné.
Něco se bude muset stát. Než pod tíhou všech těchto buzerací zahyneme.