Klausovou stezkou k Babišově vládě

18. 11. 2017 | 16:00
Přečteno 1900 krát
Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat. Tento výrok George Santayany, amerického filosofa, kritika a spisovatele španělského původu dobře vystihuje současný povolební stav a vyjednávání o nové vládě.



Zdá se, že nikdo z Demokratického bloku a dalších antibabišovců nechápe, že tím, co dělají, resp. nedělají, se pod vedením Miloše Zemana a vydávají po Klausově stezce k Babišově vládě s důvěrou. Cestou, kterou proklestil před jedenácti lety Václav Klaus pro Mirka Topolánka, dnes jednoho z kandidátů na prezidenta. Tu velmi nedávnou minulost si nepamatují ani někteří novináři a moderátoři, takže jim může Topolánek vyprávět pohádky a udílet rady, kterými se on sám a Václav Klaus na podzim 2016 neřídili. Jak tomu bylo například při debatě osmi kandidátů ve čtvrtek 16. 11. v Liberci, kterou moderoval Martin Veselovský.

Připomeňme proto fakta. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2. a 3. června 2006 dosáhla ve ODS historického úspěchu, když získala 35,38 % hlasů a 81 mandátů. To se čekalo, nečekal se ovšem jen o málo nižší počet hlasů Paroubkovy ČSSD: 32,32 % a 74 mandátů. Pro zajímavost, to je na chlup stejně hlasů i mandátů, jako získal Miloš Zemana ve volbách v roce 1998, po nichž vytvořil jednobarevnou menšinovou vládu, tolerovanou v rámci opoziční smlouvy Klausovou ODS. Tato vláda vydržela celé 4 roky a je proto zbytečné se ptát, proč Miloš Zeman preferuje jednobarevnou menšinovou vládu Andreje Babiše.

Po skončení ustavující schůze, která trvala plných 50 dní od 27. 6. do 15. 8. 2006, podala Paroubkova vláda demisi. Chvilku předtím se zdálo, že by mohla vzniknout velká koalice ODS a ČSSD, ale to překazil tehdejší předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek taktickým Cimrmanovým krokem stranou k Paroubkovi s návrhem vytvořit společnou vládu s tichou podporou KSČM. To stálo Kalouska křeslo předsedy KDU-ČSL, ale účelu - zmaření velké koalice - bylo dosaženo. A Kalousek za to byl o čtvrt roku později Topolánkem bohatě odměněn místem ministra financí.

A pak udělala ODS a prezident Klaus přesně to, za co dnes Fiala, Kalousek et al. Zemana tak vehementně kritizují. Václav Klaus jmenoval 16. srpna 2006 Mirka Topolánka premiérem a to aniž po něm požadoval dopředu ujištění o většinové podpoře v Poslanecké sněmovně, Miloš Zeman slibuje, že ho v tom s Babišem bude následovat. Jednobarevnou vládu podle Topolánkova návrhu Klaus jmenoval 4. září 2006 a ta při hlasování 3. října 2006 důvěru Poslanecké sněmovny nezískala (pro 96 poslanců, 99 proti). To se bude pravděpodobně opakovat někdy začátkem příštího roku. Od 11. října 2006 do 9. ledna 2007, tedy plné tři měsíce, zůstala první Topolánkova vláda v úřadu v demisi.

Ani po krachu prvního Topolánkova pokusu Václav Klaus nedal příležitost těsně druhému a nejmenoval na druhý pokus premiérem Jiřího Paroubka. Naopak, 8. listopadu 2006 Klaus jmenoval Topolánka premiérem podruhé, opět aniž jmenování podmiňoval předchozím zajištění většiny v Poslanecké sněmovně. I v tom Zeman svým slibem dát i druhý pokus Babišovi od Klause jen opisuje. A Topolánek jmenování neodmítl s poukazem na to, že je na řadě Paroubek, jak by člověk naivně očekával ve světle jeho čtvrtečních řečí v Liberci. Chápu, když jde o vládu, zásady jdou stranou, ale pak by měl Topolánek mlčet, když to samé dělají jiní a ne dávat knížecí rady, jak by měl Zeman postupovat, jak to předvedl ve čtvrtek v Liberci:

Řekl bych mu, milý vítězi voleb, Ty premiérem asi být nemůžeš, dostaneš první pokus, ale říkám Ti dopředu, že pokud se Ti nepodaří sestavit většinovou vládu, pak ten druhý pokus dostane někdo jiný, to je ten prostor, který prezident pro vyjednávání má.

Takže těsně druhému Paroubkovi ne, ale Petru Fialovi, který skončil druhý o čtyři koňské délky za Babišem ano. To je velmi zásadový postoj, lze se pak divit Miloši Zemanovi, že jednou chce dopředu 101ku a podruhé ji nechce? A Martin Veselovský, ani nikdo z kandidátů Topolánkovi jeho chování před 11 lety nepřipomněl.

Poučen prvním pokusem Topolánek sestavil svou druhou vládu ze zástupců ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, ovšem ani ta neměla ve Sněmovně většinu, ale jen 100 hlasů proti 100 hlasů ČSSD a KSČM. Po dlouhém váhání Klaus spojené s přítomností Karla Schwarzenberka na místě ministra zahraničí, tuto vládu 9. ledna 2007 jmenoval, opět aniž byla předem dohodnuta její většinová podpora. To nás teprve čeká a nemine. Je ovšem možné, že i podruhé Babiš sestaví jednobarevnou vládu zahrnující i nestranické „odborníky“.

A pak přišel rozhodující okamžik celého dramatu. Potřebná většina pro druhou Topolánkovu vládu byla v Poslanecké sněmovně „transparentně vyřešena" s pomocí přeběhlíků Miloše Melčáka a Michala Pohanky, poslanců, zvolených za ČSSD a tehdy členů ČSSD, kteří se rozešli s vedením ČSSD a kteří připustili možnost, že by umožnili vyslovení důvěry druhé Topolánkově vládě tím, že by před hlasováním ze Sněmovny odešli. 16. ledna 2007 to veřejně oznámili a o tři dny později byla Topolánkově vládě 100 hlasy ODS, KDU-ČSL a Strany zelených proti 97 hlasům ČSSD a KSČM důvěra vyslovena. K tomuto cíli zjevně směřuje i Zeman s Babišem a je velmi pravděpodobné, že se jim to podobnými prostředky podaří. Jen není zatím jasné, kdo bude tím Melčákem a Pohankou.

Zeman s Babišem tedy kráčí po cestě vyšlapané Klausem a Topolánkem a pravděpodobně stejný bude i výsledek. Politická bezradnost pánů Fialy, Kalouska, Bělobrádka a Farského je omračující, nechápou, že skutečným belzebubem a nebezpečím pro naši Zemi je Okamura se svým populistickým programem, který pod rouškou přímě demokracie veřejně slibuje zavést u nás prezidentský systém

Budeme prosazovat uzákonění širokého referenda jako nejvyššího projevu vůle občanů. Občané musí mít právo v referendu rozhodovat o zásadních otázkách týkajících se budoucnosti země. Prosazujeme přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů. Chceme odvolatelnost politiků a odpovědnost politiků občanům. Jsme pro zákaz souběhu funkce poslance a ministra. Chceme důsledné oddělení moci zákonodárné a výkonné. Vládu bude jmenovat a řídit občany přímo volený a odvolatelný prezident.

Přitom, když se podíváme na počty poslanců, je jasné jak facka, že smysluplnou vládu bez komunistů a okamuristů mohou vytvořit jedině ANO a ODS. ODS je sice třikrát slabší, ale Babiš by Fialu potřeboval víc než Fiala jeho, aby se mohl producírovat v Bruselu a byl klid na práci. ODS by musela zapomenout na Čapí hnízdo, protože je zcela jasné, že Babiše nepustí k vodě nejen ANO, ale ani pan prezident. Tuto nepřekvapivou skutečnost si pánové Farský a Gazdík vyslechli přímo od pana prezidenta při audienci v Lánech. Navíc, mít loutkového premiéra ve Strakovce a skutečného v Agrofertu na Chodově, by jen dále politiky v očích veřejnosti diskreditovalo a nahrávalo Okamurovi. To jsem se snažil Fialovi vysvětlit, ale zjevně bez úspěchu. On i další členové čtyřbloku budou i nadále říkat: my nic, my muzikanti, my jen důsledně plníme předvolební sliby. A všichni budeme přihlížet, jak Okamura s komunisty Babiše podrží a ten jim za to hodí tučnou kost „širokého referenda“ na níž může Okamura dojet až na Hrad. Máme se na co těšit.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy