ODS, TOP09, STAN i KDU-ČSL by měly ustat se svou pokryteckou kritikou skutečnosti, že obviněný Andrej Babiš bude premiérem, neboť zásadou, kterou se nyní tak ohánějí, se samy v nedávné minulosti neřídily.



Prvním vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj druhé Topolánkovy vlády byl od jejího jmenování 9. ledna 2007 do 13. listopadu 2007 a pak opět od 2. dubna 2008 do 23. ledna 2009 Jiří Čunek z KDU-ČSL. V létě 2007 byl z titulu své funkce v čele státní návštěvy v Etiopii namísto Mirka Topolánka, jemuž se v té době narodil syn. Týden po jmenování Čunka vicepremiérem požádala ostravská policie Senát o zbavení imunity, aby mohl být obviněn z přijetí půlmilionového úplatku od společnosti H&B REAL, jejímž prostřednictvím Vsetín prodával nájemníkům podnikové byty zkrachovalé Zbrojovky. Senát 7. února 2007 žádosti policie vyhověl.

Čunek proti obvinění podal stížnost, podobně jako všichni obvinění v kauze Čapí hnízdo, tu ale státní zástupce zamítl. Čunek na to reagoval prohlášením, že na vládní post rezignovat nehodlá. ODS, KDU-ČSL a ani Zelení Čunkovu rezignaci nepožadovali. Tehdejší místopředseda vlády za Zelené Martin Bursík prohlásil: "Nehodlám ho vyzývat, aby odstoupil, je to primárně věc pana vicepremiéra" a dodal "Přeji si, aby ta věc dopadla dobře pro pana vicepremiéra Čunka i pro vládu".

Podobně se vyjádřili další místopředseda vlády Alexandr Vondra (ODS), který jako senátor proti Čunkově vydání hlasoval, protože "v něm hlodali červíčky pochybností tím i oním směrem". A velké pochopení pro problém Čunka měl i premiér Topolánek, jenž v březnu 2007 jeho situaci komentovat slovy

"Řekl bych, že jsme na nějakém bodu zvratu. Pokud by měla aféra poškozovat renomé Jiřího Čunka natolik, že by nemohl řádně vykonávat svou funkci místopředsedy nebo ministra pro místní rozvoj, tak by to bylo špatné. Já ho k ničemu nevyzývám, protože ta kauza je lidsky složitá,"

V pořadu Impulsy Václava Moravce Topolánek navíc vyslovil pozoruhodný názor

"Kdyby tady platilo, že se to vyšetří rychle a všichni automaticky brali, že ten člověk se očistil a mohl se vrátit, tak bych byl klidný a řekl bych: 'milý Jiří odstupte, ono se to vyšetří a vy máte dveře otevřené'. Ono to tak ale neplatí, v tom životě je to jinak. Proto nikdo z nás neříká žádné razantní výroky,"

který jen jinými slovy říká to, co poznamenal Radek Vondráček o dnešní situaci Andreje Babiše, neboť „ono to tak neplatí“ ani dnes. Ale pojďme dál.

V červnu 2007 Nejvyšší státní zastupitelství případ odňalo přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi v okamžiku, kdy bylo zjevné, že se chystá Čunkovo obvinění a přikázalo jej jihlavskému okresnímu státnímu zástupci Arifu Salichovi. Ten 7. srpna 2007 trestní stíhání zastavil, protože „je nepochybné, že se nestaly skutky, kvůli nimž se stíhání vedlo". Dne 25. října 2007 nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká rozhodla o zrušení zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka s tím, že bylo učiněno předčasně a vrátila ho Salichovi. Ten 16. listopadu 2007 trestní stíhání Jiřího Čunka zastavil podruhé a definitivně. Čunek mezitím 13. srpna 2007 sám rezignoval, nikoliv ovšem v souvislosti s kauzou úplatku, ale pod tlakem vlastních senátorů poté, co se objevilo další podezření, že v devadesátých letech neoprávněně pobíral sociální dávky.

Shrnuto a podtrženo: Od 7. února do 13. listopadu 2007, tedy více než devět měsíců, byl prvním vicepremiérem vlády ČR trestně stíhaný lidovec Jiří Čunek a nikomu z ODS, KDU-ČSL či Strany Zelených to nevadilo a nikdo, ani dnes tak horliví bojovníci za zásady politické kultury jakými jsou Miroslav Kalousek a nový předseda TOP09 Jiří Pospíšil, kteří s ním seděli ve vládě, nevolali po jeho odvolání. A neozval se ani Karel Schwarzenberg. Důvod byl jasný: šlo o to, aby se Topolánkova vláda udržela, což nebylo bez KDU-ČSL možné a KDU-ČSL sama na rezignaci svého předsedy netlačila. A proto uvedení pánové a celá vláda vzali v úvahu "co bylo lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi, protože se jednalo o člověka, který byl vicepremiérem". Radek Vondráček řekl v OVM jen nahlas to, o co v roce 2007 šlo celé Topolánkově vládě: když jde o vládu, zásady jdou stranou.



V Otázkách VM sdělil Radek Vondráček také to, že do PS došly další dvě žádosti o vydání a to poslanců Bohuslava Svobody (ODS) a Martina Půty (STAN), ten druhý ovšem ještě předtím na poslanecký mandát rezignoval, takže jeho trestní stíhání, které trvá již od listopadu 2014, tedy již plné tři roky, může pokračovat. Tento případ je zajímavý proto, že policie obvinila Martina Půtu z podobného typu zločinu jako Andreje Babiše: manipulace se zakázkou Regionálního Operačního Programu Severovýchod, zatímco v případě Čapího hnízda šlo o Regionální Operační Program Střední Čechy.

V únoru letošního roku policie předala státnímu zástupci návrh na podání obžaloby nejen na Půtu, ale i na další 13 lidí a čtyři firmy. Hejtmana viní za to, že přijal úplatek a zneužil pravomoci úřední osoby. Za to mu hrozí pět až deset let vězení. Politik vinu odmítá. Zase stejně jako u Andreje Babiše. Je konec listopadu a nic se nestalo.

Martin Půta je velmi úspěšný regionální politik, do března 2014 za hnutí Starostové pro Liberecko, poté až do 6. listopadu 2017 za STAN a pak po letošních říjnových volbách do PS opět za Starosty pro Liberecko. V krajských volbách 2012 kandidoval na hejtmana Libereckého kraje a ve volbách zvítězil. V listopadu 2016 a tedy již po obvinění z úplatku, byl hejtmanem Libereckého kraje zvolen podruhé. V březnu 2014 byl zvolen do čela STAN, ale tuto funkci vykonával jen do svého obvinění v listopadu 2014. Hejtmanem nicméně i po obvinění zůstal a je jím dodnes.

V letošních říjnových volbách do Poslanecké sněmovny Půta kandidoval za hnutí STAN v Libereckém kraji na posledním, 17. místě kandidátky, ale ziskem 4 470 preferenčních hlasů, skočil až na první místo. Mimořádný význam Martina Půty pro regionální politiku na Liberecku obecně a hnutí STAN speciálně je nejlépe patrný ze srovnání volebních výsledků v říjnových volbách v Libereckém kraji s výsledky v sousedních krajích, Ústeckém a Královéhradeckém:

Liberecký kraj: STAN: 12,82 %, SPD: 10.95 %, ANO: 29,83 %
Ústecký kraj: STAN: 3,62 %, SPD: 12,59 %, ANO: 37,55 %
Královéhradecký kraj: STAN: 5.08 %, SPD: 10.05 %, ANO: 31,77 %
Celostátně: STAN: 5.18 %, SPD: 10.64 %, ANO: 29,64 %

Kdyby STAN dosáhl v Libereckém kraji stejného výsledku jako v celostním průměru, museli by si pánové Gazdík a Farský hledat jiné zaměstnání. Chápu proto, že nikdo ze STAN na Martina Půtu nenaléhal a nenaléhá, aby na funkci hejtmana rezignoval, ale toto je příklad, že když jde o důležitou pozici a tou hejtman bezpochyby je, jdou i pro STAN zásady stranou. Samozřejmě jen, když se to hodí.

Závěr: ODS, TOP09, STAN a KDU-ČSL nám sdělují, že premiér trestně stíhaný být nesmí, ale první vicepremiér a hejtmani klidně mohou. To je pozoruhodná ilustrace principielního postoje těchto stran k dodržování zásad politické kultury a vzor, který bude leckdo rád následovat.