Za všechno může Babiš, i za to sucho, jak připomněl za české a moravské sedláky předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, a proto musí z kola ven. Když vyhoví našemu požadavku a rezignuje, bude ráj v naší zemi a my ukončíme demonstrace. Je-li, jak se zdá, toto poselství nedělní demonstrace na Letné, je to poselství falešné. Naši zemi neohrožuje Babiš, na to nemá sílu, ale rostoucí nezájem o fakta a ochota nechat se unášet na vlně emocí, které je tak snadné vybudit a tak obtížné opět zkrotit. A pokud by Babiš demonstrantům vyhověl, možná, že by toho sami brzy litovali.


Na facebooku Milionů chvilek je seznam požadavků této iniciativy: Mnohonásobný střet zájmů Andreje Babiše je zcela nepřijatelný.
PROTO POŽADUJEME:
1/ Přijetí pojistek nezávislosti justice + Demisi Marie Benešové!
2/ Agrofert vrátí všechny neprávem obdržené dotace.
3/ Konec dotací, daňových úlev, investičních pobídek a státních zakázek pro Agrofert.
4/ Andrej Babiš se zbaví médií.
5/ Demise Andreje Babiše.
Nechme stranou nekonzistenci, resp. nadbytečnost jednotlivých požadavků (5/ automaticky znamená, že končí i Marie Benešová, když 5/, proč 4/) a položme si otázku, co opravdu Milion chvilek chce. V rozhovoru den před nedělní demonstrací na Letné to její hlavní organizátor Mikuláš Minář říká jasně "Pokud by došlo k výměně premiéra, tak by byl splněn náš požadavek. A přesně to by zřejmě demonstrace ukončilo." Takže stačí, když odejde Babiš a rázem je vše v naší společnosti v pořádku a není důvod se obávat o nezávislost justice a ani se není nutno zabývat obsahem auditorské zprávy, která odhalila závažné nedostatky v pravidlech a praxi přidělování dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačních programů několika ministerstev, které ve většině případů nesouvisely s údajným střetem zájmů premiéra a za něž byly odpovědny ODS, TOP09, KDU-ČSL a ČSSD. Je-li toto jediný cíl demonstrací, je to velmi smutné. Navíc, demonstranti by si měli uvědomit, že demise premiéra znamená demisi celé vlády, tak jak tomu bylo v případech rezignací Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, kdy v obou případech prezident Klaus jmenoval celou novou vládu. Takže opravdu chtějí demonstranti demisi celé vlády?


Nejvíce zarážející je ovšem skutečnost, že se nikdo z organizátorů demonstrací či jejich účastníků nezamyslí nad tím, co by se stalo, kdyby Babiš demonstrantům vyhověl a sám podal demisi. Nejen, že by k tomu potřeboval souhlas ČSSD, protože by s ním padla celá vláda, ale demonstranti by tím podali na stříbrném podnosu panu prezidentu jedinečnou příležitost, jak opět ukázat, kdo je u nás pánem a pan prezident by ji jistě rád a s gustem využil. Těch scénářů dalšího vývoje je mnoho, jeden horší než druhý pro demonstranty i naši zemi, ale ten nejpravděpodobnější je následující.
Babiš podá demisi i když s tím ČSSD nebude souhlasit a odůvodní to požadavkem demonstrantů . Pan prezident demisi nepřijme, protože mu to ústava v článku 73 výslovně neukládá a odůvodní to právě tím, že s demisí nesouhlasí koaliční partner a vláda navíc pracuje podle jeho názoru dobře. A ještě dodá, že o vládě se přece nerozhoduje na demonstracích. Babiš to oznámí veřejnosti a zeptá se pana Mináře, co má dělat, aby mu vyhověl, zda se má zastřelit. A Milion Chvilek se bude muset přesunout na Hradčanské náměstí. Další vývoj se neodvážím odhadnout.

Další možnost je, že Zeman demisi vlády přijme, samozřejmě jí pověří, aby dále vykonávala své funkce a začne znova kolotoč kolem vyjednávání o nové vládě. Ten se bude táhnout několik měsíců a po celou tu dobu bude dále vládnout Babiš se svou dnešní vládou v demisi a to právě v době, kdy budou probíhat rozhodující rozhovory o novém složení vrcholných orgánů EU a řešit dopady tvrdého Brexitu. Pokud někdo tvrdí, že Babišova pozice v EU je již oslabena jeho kauzami, pak potom to bude pravda dvojnásobně a doplatí na to celá ČR. Pan prezident si jistě s opozicí pohraje a nakonec to skončí další Babišovou nebo Zemanovou úřednickou vládou či předčasnými volbami. To není sci-fi, to je realita, s níž musí demonstranti počítat.
Chtějí-li demonstranti, aby nebyl premiérem Babiš, nestačí chodit na demošky a volat "demisi, demisi", ale je třeba udělat něco pozitivního. V tomto směru jde například výzva předsedy STAN Víta Rakušana

Náš plán je porazit Babiše ve svobodných demokratických volbách. Proto vyzýváme ostatní strany, které mají stejný názor jako my, abychom vážně přemýšleli o tom, že při zachování autenticity jednotlivých subjektů, vytvoříme předvolební blok,který nabídne občanům jasnou alternativu.

Ano, chtějí-li opoziční strany porazit v příštích volbách Babiše, musí hodně přemýšlet jak vytvořit předvolební blok a zformulovat program, který by oslovil voliče "jasnou alternativou". To vůbec nebude jednoduché a určitě nebudou stačit banality a vágní sliby jako jsou v programu ODS Představujeme programová východiska, se kterými vrátíme ČR mezi nejúspěšnější země světa. A moc času na to ODS, TOP09, STAN, KDU-ČSL a Piráti nemají.


Sledoval jsem asi půlhodinový sestřih demonstrace na Letné, v němž se vystřídala řada řečníků, kromě Mikuláše Mináře, který vystoupil dvakrát i Tomáš Klus, za české i moravské sedláky demonstranty pozdravil zemitý předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, dále hovořil Zdeněk Svěrák a dopis Petra Pitharta přečetl Martin Myšička. Nic z toho mne neoslovilo, ale to je vedlejší. Co mne oslovilo byl manifest iniciativy Milion chvilek pro demokracii, který na samém závěru sestřihu přečetla členka spolku Alena Rybníčková. Nenašel jsem ho někde jako text, takže níže uvádím to, co jsem odposlechl:

Zajímej se, informuj se, co se děje, na státní, ale i na lokální úrovni, ověřuji si zdroje, naslouchej, naslouchej, jak to vidí druzí, mají pro to své důvody, respektuj je, vysvětluj, vysvětluj, jak to vidíš ty, co podporuješ, co ti vadí, co bys chtěl, vysvětluj, nepřesvědčuj, tlak vyvolává protitlak, jednej, hledej co můžeš dělat ty, co funguje podporuj, co ti vadí změň, co ti chybí tvoř, inspiruj se a inspiruj, přijmi svou odpovědnost, každý svým dílem rozhodujeme o tom, jak náš společný prostor vypadá.

Manifest mi mluví z duše a řídím se jím od té doby, co píši blogy na tomto serveru i předtím v LN a texty v ceskepozic.cz, aniž jsem o něm dosud věděl. Klíčové jsou ty zdroje, nespoléhám na to, co mi říkají politici a co povídají různé paní v médiích, ale hledám původní prameny ve veřejně dostupných zdrojích: obchodním rejstříku, sbírce listin, dokumentech ROP Střední Čechy (pravidlech přidělovaní dotací, textu Výzvy do níž podala farma Čapí hnízdo (dále ČH) žádost o dotaci), materiálech EU a MMR, v nichž je definován malý střední podnik, zprávě OLAF o Čapím hnízdu, Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kde je nově definován střet zájmů i předchozím Nařízení Evropského parlamentu a Rady 966/2012 z roku 2012, auditorské zprávě, vyjádření ministra Kněžínka a dalších.dokumentech.

A tak si dokážu udělat vlastní názor na to, jakou roli v kauze Čapí hnízdo hraje Babiš, jakou představenstvo ČH a jakou Řídící orgán ROP SČ, v jehož čele stál tehdejší středočeský hejtman a místopředseda ODS Petr Bendl a kdo je za přidělení dotace, která zjevně nesplňovala podmínky příslušně výzvy, odpovědný. Co je ve zprávě OLAF (Obvinění předsedy představenstva ČH Josef Nenadála a místopředsedkyně představenstva Jany Mayerové, tehdy Nagyové) a co tam není (obvinění Babiše), i když média tvrdí opak. Stejně tak dobře vím, jaký je rozdíl mezi střetem zájmů ve smyslu výše uvedených evropských předpisů a našeho zákona 159/2006 Sb. a v souladu s názorem Jana Kněžínka se domnívám, že náš zákon Babiš neporušuje, i když auditoři tvrdí opak a vím také, co je podstatou oné „zdrcující“ auditorské zprávy a pro koho vlastně zdrcující je. A také si dobře pamatuji na kauzu Čunek a roli, kterou v ní hrála tehdejší Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a ministr spravedlnosti Pavel Němec a proto se nerozčiluji, když někdo tvrdí, že je i nás možné objednat si trestní (ne)stíhání. Vím také, že skutečnost, že trestní stíhání u nás a na Slovensku začíná již vznesením obvinění policií jsme převzali ze zákona 141/1961 v jeho původním znění z roku 1961, tedy z éry komunismu, jen jsme „vyšetřující orgán“ zaměnili policií a prokurátora státním zástupcem. Všude jinde ve světě začíná trestní stíhání teprve podání obžaloby státním zástupcem k soudu. Babiš je tedy ve stejné situaci jako Netanyahu. I to je dobré si uvědomit, když opozice mluví o tom, jak strašné je to mít obviněného, ale zatím ne obžalovaného, premiéra. Nehájím Babiše, ale fakta.

O svých názorech nikoho nepřesvědčuji, jen čtenářům nabízím fakta podložená odkazy na původní prameny a přidávám svoje závěry, ale je zcela na čtenáři, jaké si udělá on. Podstatná jsou ta fakta, bez nichž není smysluplná diskuze možná. A svými blogy a texty se snažím přispět k tomu, aby smysluplná byla. Respektuji názory jiných, ale očekávám to samé i od nich. Snažím se diskutovat i s novináři a politiky, které kritizuji, ale jejich odezva je mizivá, včetně Pirátů, kteří vystupují jako nová krev naši politiky.

Snažím se pochopit názory jiných a to i Babiše, protože ho na rozdíl od opozice, Milionu chvilek a demonstrantů, nepovažuji za zloducha, ale jednoho z mnoha, co po vstupu do EU vyrazili na Klondike Operačních programů. Na druhé straně ovšem nedokážu pochopit pokrytectví politiků ODS, TOP09, KDU-ČSL i Stanařů, kteří se řídí vyššími principy mravními jen tehdy, když jim vyhovují. Snažím se naslouchat i Milionu chvilek, ale nejde mi to, protože u nich nevidím zájem o fakta. Přesto nabízím Mikuláší Minářovi dialog, ne s Babišem, ale s fakty, kdykoliv a kdekoliv, stačí říct.

Řídím se tedy Manifestem, protože ztráta zájmu o fakta a ochota nechat se nést na vlně emocí je pro naši společnost daleko nebezpečnější než deset Babišů.