25. 06.

Jak věnovat ztracený čas textům, které nic nezmůžou, ničím a nikým nepohnou, nic nezmění

Jiří David Přečteno 1303 krát Přidat komentář

Byl jsem oprávněně upozorněn editorkou Aktuálně.cz, že jsem svůj poslední blog příliš zkrátil. Omluvil jsem se a zkouším nápravu: Jak věnovat ztracený čas textům, které nic nezmůžou, ničím a nikým nepohnou, nic nezmění, nikoho, komu jsou určeny, neosloví a skoro okamžitě tak zmizí hluboko v elektronickém moři jiných podobných textů. Textům, jež se tak obecně jeví zcela zbytečnými.

Více »

17. 06.

NEVERENDING - neblahá předzvěst na ministerstvu kultury

Jiří David Přečteno 1492 krát Přidat komentář

Vypadá to (pokud projde návrh nové vlády), že na Ministerstvo kultury nastoupí opět další kulturní ministerský ignorant ( "povinné" úřední ručení, noname) a ti co by měli být, mohou, či bývají a chtějí být na pozoru v našem kulturním veřejném prostoru, se zabyvájí nicotností nějakých debilních trenek!!!

16. 03.

Slovensko: Klasické Pyrrhovo vitězství....

Jiří David Přečteno 2873 krát Přidat komentář

Slovensko: Klasické Pyrrhovo vitězství....
Možná by stačil jen tento "titulek" a je mi moc líto, že je pravdivý!
Kdo jen trochu vnímal poslední dny na Slovensku, zvláště po včerejšku, mi asi dá za pravdu:
Po odstoupení M.Maďariče (ministr kultury, který dle mnohých lidí okolo umění a kultury, byl za poslední léta tím nejlepším mužem na svém místě), slíbil odstoupit na nátlak široké veřejnosti (zatím však zůstává v uřadě!) ministr vnitra R.Kaliňak a včera 15.3. ze své funkce premiéra odstoupil i R.Fico, ale s ním bohužel i ministryně spravedlnosti ze strany Most-Híd Lucie Žitňanská, která byla stejně jako M.Maďarič, důležitou názorovou protistranou vůči lidem ze strany Smer. Jak tedy reálně vypadá dnešní politická situace na Slovensku, po všech úžasných pospolitých demonstracích?! A hlavně i po nedávném a v tu chvíli jasném vzkazu prezidenta A.Kisky a následném prohlášení předsedy vládní strany Most-Híd B.Bugara, který stejně jako prezident AK požadoval ještě před dvěma dny nové volby a měli tak reálnou možnost změnit politické pole na Slovensku, po kterém oprávněně volalo desetisíce lidi na tamních náměstích?! No docela dobře pro R.Fica, zůstává předsedou vládní strany SMER, na post nového premiéra si dosadil svou figurku se jménem Peter Pellegrini (mimochodem kdo nesledoval tiskovku nového premiéra, tak jen pro info, celou půlhodinu mluvil R.Fico a nový premiér nehlesl ani jedno podstatné slovo).Takže R.Fico bude dál šéfem Slovenské vlády, jen nebude mít pozici premiéra, přesto v pozadí nadále s evidentní rozhodovaci mocí, jen už a nebude tak snadno viditelným terčem protestů (mimochodem zadívejte se pozorněji do tváře zachmuřeného A.Kisky a rozesmátého šklebu R.Fica, při jeho demisy /foto dokladám, případně si pozorně vyslechněte i jejich slova a na konec žoviální poplacání R.Fica po rameni A.Kisky, když odcházel, je to až neuvěřitelné!). Na místa kompetetních odešlých ministrů (tím jistě nemíním R.Kaliňaka), se dosadí nezajimaví lidé a situace, která vypadala nadějně a taky byla pozitivně komentovaná nejen v některých relevantních mediích u nás, ale i na Západě, se bohužel vlastně nic nezmění. Paradoxně možná k horšímu!? Kdyby však, jak A.Kiska, tak i B.Bugar důsledně vytrvali na svých prohlášeních vůči politikům i veřejnosti(!), situace by sice jistě dospěla do nových předčasnýchch voleb, ale aktivní slovenská veřejnost, by nebyla takto hanebně pokořena! Za co nyni mají případné nové demonstrace bojovat?

27. 01.

Černé limuzíny moci

Jiří David Přečteno 2999 krát Přidat komentář

...jo, je to frustrující, jasně že je...zvláště, když následuje i vláda ANO, SPD a KSČM...Takže Ostravsko, Ústecko by se mělo začít samo sebe ptát, co jim vlastně prezidenství M.Zemana konkrétně přineslo dobrého, v čem se jejich život zlepšil, zhodnotil, když už mu pomohlo nejtěsněji výhrát volby, právě svými hlasy...mají tedy odpovídající a adekvátně zaplacenou, neponižující práci? Mají odpovídající, nepředražené bydlení? Mají kolem sebe nezdevastovanou přírodu a řepkou nevydrancovaná pole, chemičkami nezničené lesy, pod nohami nevydolovanou zem a nemizející rodné domy? Těžko, akorát jim pouze přibyl iracionální strach z neznámých cizinců, ci z Bruselu (o kterém nic konkrétního neví, ani vědět nechtějí), souběžně a kontinuálně zůstává, či se i uměle vyhrocuje, dlouhodobě pěstovaná a nesmyslná nenávist i vůči Praze jako takové, kde si jen mimochodem, běžně žije, vydělává statisíce Moravanů i Severočechů atd. ...ale raději ať spíše ptají pánu Mynáře, Nejedlého, Ovčáčka, Trošky, Hůlky, R.Čecha, Babiše a jeho zformované suity, senátorů, padlých politiků a pod., co z toho mají oni...mocenské prebendy, pohlídaný kapitál, arogantní ochranu před veřejnou mediální kritikou, někdo celoročně pronajaté apartmány v Dubaji a jinde. Jiní záruku další beztrestnosti svých podezřele nabitých majetků, ale i benevolenci vůči extrémismu, zahaleného ve vykřičeném pseudonacionalismu. Další z nich budou mít naději na pokračování dehonestování soudů až po ten ústavní, aby dále mohli nakrásně a v poklidu autoritářsky ukrajovat demokratické principy této země. Jo jo bratři a sestry ze severu naší země, kde jsem se také narodil a kde jsem i prožil mnohé roky, užívejte si výhry svého prezidenta, sem tam nějaké to budoucí selfíčko, když vás budou míjet limuzíny s temnými skly, výše zmínění vás totiž mají "na háku", úplně stejně jako například Bakala a další...Spěte dál a "díky"...

05. 01.

Dobré ráno Čechy

Jiří David Přečteno 1292 krát Přidat komentář

Včera, v první dny nového roku, jsem zachytil na socialních sítích, rozhovor spisovatele Davida Zábranského v Parlamentních listech, viz: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/David-Zabransky-pro-PL-Prazske-kavarne-se-v-Cesku-proste-nelibi-v-tom-to-vezi-518303
Davida Zábranského respektuji a tak jsem se připojil na FB do diskuse, snad i příznačně v "předvečer" prezidentských voleb:

Dobrý večer, Davide, nejdříve jsem Vám chtěl napsat přes náš soukromý chat, ale nakonec se rozhodl takto, snad to nevadí i se svou délkou: pro jistotu hned na úvod potvrzuji, že nejsem příslušníkem oné Kavárny, kam řadí například Vít Máslo mj. Davida Černého. Pokud však budu chápat Kavárnu, jako Zemanův metaforický symbol nejen pražského intelektuála, pak ano, jsem nutně v této kategorii. Tedy jsem intelektuál tíhnoucí k abstraktním ideám, které nejsou přímo aplikovatelné, neboť se z nich přímo netvoří chleba a voda, pogromy a genocidy, nebo se jen účelově neprodávají jako trvalé ideje na svobodném politickém trhu. Jsem tak občas sebou i občas okolím frustrován a nestydím se za to. Jsem si však jistý, že do této „Kavárny“ nezbytně patříte i Vy, Vít Máslo, Tatiana Evans (abych s dovolením „použil“ facebookové diskutéry) a mnozí další zajímaví lidé, které znám buď osobní, nebo i přes sociální sítě. Ale v kontextu diskuse tam jistě patří i Zeman, Klaus atd., což se asi možná blbě poslouchá, natož vyslovuje. Myslím, že jste se ale nemusel nechat zahnat do kouta Parlamentními listy (asi vždy záleží na osobní zkušenosti s tímto prostorem, pokud jsem já měl možnost se s ním v minulosti potkat, tak to vždy bylo tristní, laciné, urážlivé, napadající, lživé). Což bohužel různě arogantní, nenávistné onálepkování sobě si protichůdných komunikačních bublin na sociálních sítích dělá podobně. Nejde však prioritně o pohrdání intelektuálů prostým, dělným či jakým lidem, jde však zcela jistě o naše vzájemné neporozumění, a to již od nepaměti. Logicky v tom není žádné fatální mysterium, ani snaha o jakýkoliv druh ponižování apod. Toto naše neporozumění, je dle mého mínění naopak zásadně a vzájemně motivační a zdrojem energie. Má v sobě sílu rozporu, a to je přece úžasné a zároveň i nebezpečné. Proč? Neboť většinovou společnost jsem si přeložil také jako společnost masové kultury, o níž se chceme domnívat, že je vzhledem ke své bezbřehosti založena liberálně, ale která ve skutečnosti velmi přesně vymezuje meze přípustnosti a brání se všem možnostem nejvyšších výhod z oblasti experimentu. Jsem tak přesvědčen, že s komunikací souvisí vždy také „šum“, „neporozumění“ a „iritace“, s nimiž je každé sdělení potenciálně spojeno. Problém, který naznačujete, je však asi i jinde. Je to boj různých skupin intelektuálů (vždy na stupnici jejich momentální moci) o to, kdo tuto sumu spoluobčanů dokáže dostat na své argumentační pole a postupně je pak, jako občany, proměňovat ve funkcionáře, jež činí zlo bez zlého úmyslu. Nebo pěstovat komunity iracionálního fanatismu. Proto například Klaus vždy hovořil (v době svého vládnutí) a zaštiťoval se onou šedou zónou většinové populace, bez které by, dle jeho slov, například nebyl listopad 1989. jistě bez plných náměstí, by plošně komunistická moc nekapitulovala s takovou spektakulární vehemencí. Nikdo (a to nebyly žádné svolávací sociální sítě a mobily) by však z této většiny obyvatel českých, moravských měst i vísek na tato náměstí nikdy sám od sebe nešel. Byli to, jak známo, tehdejší jednotlivci, z tehdejších „kaváren“ (intelektuální elity, ostatně jako vždy a všude, včetně tehdejšího občana Zemana), kteří občas osobním politickým příkladem strhli laviny. Žádný moudrý obecný lid, žádný zdravě lidově intuitivní venkov, žádný selsky rozum. Ono pohrdání je totiž, pokud se na něj přistoupí, oboustranné. Nezastávám se tak ani jedné strany. Kdo se pohrdání zastává, ten chce moc a vládnout. Kdo před sebe s pokřikem tlačí tzv. lid a křičí, že ví, co lid potřebuje, a proto ví, co je jediné správné, chce to samé. Kdo však pochybuje (a zejména o sobě), je na správné cestě porozumět lépe onomu vzájemnému neporozumění. neboť neporozumění není negativní hodnota. Jen je ji zatěžko umět přijmout, chybí jí jistota jediné vtělené autentické pravdy. Naštěstí. Žiji v Čechách a neměl jsem nikdy odvahu napořád odejít (i z různých emotivních důvodů, což by se jistě zvenku dalo klidně kvalifikovat jako má alibistická výmluva, a možná že ano, a možná ne), a v mém věku jsem poznal, zejména v mé profesi, že tu vzniká i docela akceptovatelná poloha umění, která ma svůj širší smysl. Ale právě proto je zavazující byt uvnitř Čech k sobě vice a třeba i nelítostně kriticky, což není laciné flagelánství. Avšak pokaždé, když vyjedu za jakákoliv naše humna (východ či západ, jih či sever) a mám tu možnost, tak tyto, třeba i ojedinělé přednosti rád sděluji, zejména těm, kteří námi, skrze svou nevědomost, pohrdají (stále není málo těch, co si rádi myslí, speciálně na civilizovaném Západě, že tu žijí lvi). Není to však plakativní hrdost za národ, národ mi nepatří a já nechci patřit národu, je to jen prostý pocit sdílené sounáležitosti, bez nátěru vulgární nacionality.
Davide, věřím, že jsem částečně snad (?) pochopil jistý druh Vaší zoufalosti, která z rozhovoru pomalu vytéká…
vlajka

vlajka

27. 12.

PF 2018

Jiří David Přečteno 2092 krát Přidat komentář

PF2018

PF2018

05. 12.

Nahost nejen tělesná

Jiří David Přečteno 3917 krát Přidat komentář

To, že se prezidentský kandidát Michal Horáček jako první a vlastně jediný ze všech dalších Zemanových protikandidátů včas veřejně ozval vůči volbě komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, lze bezesporu i veřejně ocenit, ať si o Michalu Horáčkovi myslí kdo co chce. Domnívám se, že tento druh politického aktivismu je i pro ostatní kandidáty nezbytný. Veřejný prostor přeci nepatří jen politikům, kterým Horáček ještě ani není. Je pak už zcela lhostejné, jak na to jeho „protivníci“ zareagovali nebo jen pozdě či hloupě, a nebo jen nabobsky na svých twitterech. Sociální sítě přece snesou mnohé, jako když například Facebook přepečlivě hlídá a kontroluje, zda se někde náhodou neobjevi nahota, a pak maže účty i těm, co reprodukují jen barokní obrazy apod. Podpásové politické vulgarity administrátory však nechávají zcela chladnými. Asi je opravdu těžké rozpoznat charakterově pokleslou osobnost a burany, narozdíl od nahé pr…, a přitom ona obnažená část našeho těla je mnohem nevinnější a přijatelnější než neomalená politická kultura našeho politického prostředí, jistě i mimo všedchny sociální sítě. Takže ano, budu volit takového kandidáta na prezidenta, který se dokáže orientovat v sociálním a kulturním vývoji i osudech lidského i zvířecího druhu. Nebudu jistě chtít takového prezidenta, který kupuje a používá „chytrost a rychlost“ marketingu jako svůj strategický billboardový makeup. Nebudu chtít ani takového prezidenta, který již jím nechce být, ale musí.

07. 11.

Slepý chce vést slepce

Jiří David Přečteno 4072 krát Přidat komentář

Kruci, nechtěl jsem se pouštět do jakéhokoliv komentáře situace, kdy M.Topolánek kandiduje na zdejšího prezidenta. Ale čtu všude možně zároveň pro nepochopitelné komentáře, od lidi, jež jsem doposud považoval za soudné a bez ztráty paměti, a kteří tuto jeho kandidatůru vítají. To se tu všichni už opravdu zbláznili?! Jenom proto, že je to chlap, údajně s gulama (do pr...le co to je za stupidní, lidové "moudro"!?! Pokud jde snad o ubohou reflexi večírků ve vile u Berlusconiho, pak argument jeeště stupidnější!), že vypadá (vizuálně, svěží vánek, jak se náhle dozvídám) lépe a zdravěji než Zeman (jako doklad šance na jeho poražení, to je hodně smutná argumentační klasifikace "charakteru", asi jako o jeho přirozeném vůdcovství) a že se ho prý Babiš bude bát, neboť na sebe toho mnoho vědí ?! Co je to například za kvalitativní (názorově) úsudek, že si MT připnul na olympiádě v Číně odznak Tibetu a tim, že prý vyjadřil jaký je on ochránce lidských práv, které tím nadřazuje za ty ekonomické a pod.!? Co to je od Černínů za jiný, evidentně přeci hloupý argument, aby mu jeden z nich ( "nevěřící" Tomáš, senátor) podepsal kandidaturu, tím že jim (mu) slíbil, že Dalíka (nemá už ten náhodou koupenou vilu ve Francii?) z vězení nepropustí!? Bože, to je tady opravdu směšná (tragická) estráda na pokračování....a navíc vzkaz těm co volili pravici: další její diskreditace. Asi oslepli skrze svých 10 procent ve volbách a nevidoucí se upinají za dalším evidentním slepcem, ovšem se širokými rameny...stejně s ním padají v jámu...https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d6/Pieter_Bruegel_the_Elder_-_The_Parable_of_the_Blind_Leading_the_Blind_-_WGA3511.jpg

24. 10.

Nyní není teď, tak jako aktuální není současné

Jiří David Přečteno 1272 krát Přidat komentář

Jeden z fragmentů naší vizuální scény, jenž je spjat s názory radikální mladé levice se sám považuje (pasuje) za předvoj aktuálního umění. Rád tak zvýrazňuje především srozumitelnost v umění, s kterou by propojoval svůj vliv na většinovou společnost. Snaží se tak formálně i obsahově mluvit jménem většiny, tedy pravděpodobně nejvíce jménem lidu, pracujících (jak se lze občas dočíst ve spřízněných periodikách), a neguje individualitu jednotlivce, kterého považuje za prefabrikovaného egoistu v postkapitalistické epoše. Chce tak jednoznačnou rehabilitaci umění, jako reálně humanistického, společenského a odpovědného. Pro výše zmíněnou oblast našeho umění, je tak asi zajímavé vytvářet nového člověka v duchu nových vizí budoucnosti. Tedy zřejmě většinového člověka, který by chápal svou sdílenou pospolitost na poli politiky, umění, filosofie a sociologie, a byl by schopen tuto sdílenou zkušenost přetavovat do nesobeckých a umělecky pochopitelných, nekomplikovaných vizí, kterými se bude celá nová společnost inspirovat. Utopie? Šance? Výzva? No, zkusme to dnes jednoduše a tudíž pochopitelně převést do naší současné politické reality, kterou by tak rádi mnozí ovlivňovali a za kterou vlastně mluví či by chtěli mluvit. Co tedy preferuje naše většinová veřejnost, čemu je ochotna porozumět, přijmout a co je pro ni už nesnesitelné, nesrozumitelné, a co je pro ni adekvátní? Ano, je to především jednoduchost formy i obsahu a její srozumitelnost. Nehledá ve složitosti svého bytí, příčí se jí jakákoliv snaha pochopit samu sebe. Vnímá se spíše jako dočasná entita, která si potřebuje především svůj krátký život užít. Najít si, po stále špatně honorované práci, aspoň svou porci zábavy, nebo jen sumu bezproblémového klidu. Do ničeho se tak zbytečně aktivně neplést. Zabezpečit své nejbližší a doufat, že veškerá nebezpečí prostě sama od sebe pominou, a nebo se vyřádí o kus dál na jiných. Nepřijímat jiné kulturní zkušenosti a potlačovat strach jistotou vlastního i vnějšího uzavření. Domnívat se, že její úspěšné politické dominanty vědí, co činí, a chtějí především jejich dobro a zaženou vždy nepřítele od vlastních, nejlépe uzavřených hranic. Za tyto většinové lidi se naše progresivní umělecká scéna staví, když chce hovořit srozumitelně jejich jazykem a ne jazykem nesrozumitelných, prázdných forem a obsahů. Těmto lidem, této společnosti tak mnozí z těchto umělců, teoretiku, filosofů apod. nadbíhají se svou dávkou srozumitelné, tedy sdělné, často lidové zábavy. Za tyto většinové lidi bojují proti různým formám postkapitalismu. Tedy paradoxně za to, s čím by naopak většinový člověk naopak rád a rychle splynul a plně využíval, s čím by se konečně rád i existenčně identifikoval a co mu je, bylo a bude – z jeho pohledu – upíráno. Chce být aspoň trochu bohatý, když už ne všichni mohou být úspěšní, slavní apod. Chce být však prolnut se svými idoly, se svými úspěšnými vůdci, chce věřit i v jednotu krve a půdy. Čemu se pak mnozí z výše uvedených intelektuálních sfér po volbách diví na různých fórech a sociálních sítí, že nevolí takové politické uskupení, které chce větší míru společenské introspekce, naléhavější kvalitu života, rovnost pohlaví. Které je náročnější na způsoby vzdělání a schopnosti kulturních přesahů. Které nenabízí jednoduchá řešení, ale naopak vyžaduje silnější schopnost empatie a porozumění. Které hlasitě nenabízí snadno uchopitelná hesla, ale například kritéria pro vzájemnou schopnost individuálního rozmachu (neplést s ekonomickým termínem růstu). Ano, je to zcela prostý a tragikomický paradox, když jedna intelektuální elita hledá (vytváří) většinového, uvědomělého člověka, proti druhým intelektuálním elitám, čehož snadno pak využívá libidinózní autokracie. Praha, 21. 10. 2017

26. 10.

Vychladlé "aktuality"

Jiří David Přečteno 3507 krát Přidat komentář

Má smysl se vracet k chladnoucím „aktuálním“ situacím? Asi moc ne. Před svým odjezdem do zahraničí, jsem si v polovině minulého týdne připravil pro můj blog text, jež se snažil pochopit jednání našich politiků. Dnes, týden po mém návratu, je už můj text z větší části zbytečný. Zejména proto, že se ze všech stran rozjely tak hlučné kampaně, které můj „starý“ text, v mnohém pohřbily. Přesto ne ve všem. Tudíž se jej pokusím, podle mého mínění, v nezhodnocených fragmentech zopakovat:
1/V božím světle, aneb návod jak (ne)poznat lháře na mediálním detektoru lži. Jak klást otázky, jež jako obvinění vnímá jen lhář? Má-li někdo pocit, že je morálně v právu, pak je si natolik sám sebou jistý, i když bez skrupuli jenom lže. Kdo necítí vinu, nemá ani žádné výčitky. Navíc všichni přeci známe paradox lháře: Ten se ptá, kdy je pravdivá věta „všechno, co říkám, je lež“, a odpověď je: „jen když všechno, co říkám, je lež.
2/ Ještě než se na světlo boží zpoza politické (šk)víry prodralo náhle na veřejnost jméno pana Jiřího Bradyho v souvislosti s ministrem kultury, stačil jsem na svém Facebooku napsat: Mám jen jednu otázku, když vidím jak je "oslavován" ministr kultury Daniel Herman v kontextu setkání s Dalajlámou (což je samozřejmě bez problému!) : co ale udělal za svého ministrování pro naší živou kulturu a umění?! Samozřejmě NIC ...tedy hodně málo.
3/ I když mohu setkání D.Hermana s Dalajlámou ocenit a poděkovat mu za jeho občanský postoj, nemohu jej přestat vnímat především jako ministra kultury. Ostatně kdyby jim nebyl, nebyl by s ním ani na pódiu. Neboť slušnost není kvalifikace, ale samozřejmost! Může být občanská odpovědnost (morální, etická)politika v rozporu s jeho politickou praxi? Je pak jakákoliv politická loajalita (falešná i autentická) pouze projevem momentálních účelových dohod?
4/ Mám oceňovat ministra kultury za jeho práci, ke které byl povolán a to v tomto konkrétním případě opravdu nemohu. Nebo mám zvýraznit jen jeho politické (dá se jistě připustit i lidské) gesto, které je jistě možné ocenit?
5/ Přeji Vám pane D.Hermane , tudíž více podobné odvahy i jako ministrovi kultury, tam jste doposud neviditelný, bohužel.

Jiří David

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy