13. 12.

Skořápky zmizely v potrubí s rachotem Jenom to hovno se vrátilo zpět

Jiří David Přečteno 2246 krát Přidat komentář

Stanici Vltava Českého rozhlasu popravdě neposlouchám sice každý den, ale každý den na sociálních sítích vnímám a sleduji její programovou skladbu, která je i na naše malé poměry – a právě pod vedením Petra Fischera od prosince 2016 v pozici šéfredaktora této stanice – velmi kvalitní a kulturně úžasně rozprostřená. Je z čeho velmi dobře vybírat. Má však dnes smysl někomu ve vedení Českého rozhlasu tuto skutečnost relevantně sdělovat? Má smysl podporovat Petra Fischera peticemi, pozitivním lajkováním na sociálních sítích nebo případně i poklidnými demonstracemi a výzvami?! Těžko, nemá to už bohužel žádný smysluplný účinek. Stačilo totiž připravit řízenou záminku. Dnes již sice všude tisíckrát a správně zironizovanou jako skutečnou tupost a debilitu od radního Bc. T. Kňourka, aby například i zbylých šest členů Rady Českého rozhlasu (jistě nejen jich) vytvořilo patřičný tlak na generálního ředitele rozhlasu René Zavorala, pro zvážení pozice Petra Fischera ve vedení stanice Vltava. Ne, nemohou platit v podobných případech žádné následné podpory od vzdělané, erudované a kulturní veřejnosti. Stupidita moci se rozjela. Tu nikdy nejde zastavit právoplatnými argumenty. Má svou odpornou setrvačnost ve formě strachu, podlézavosti, mentální korupce, obyčejné hlouposti i obyčejného frackovitého vzdoru. Takže Petr Fischer musí opustit stanici Vltava jenom proto, že po první tragikomické zámince kulturního analfabeta přichází další v podobě zdánlivě poctivého argumentu o sledovanosti. Hmm… a lepší argument dámy a pánové ve vedení rozhlasu opravdu neměli?! Dnes pravděpodobně podobně „elegantní“ pseudoargumenty alibisticky nahrazují bezodkladné a bezdůvodné vyhazovy z dob předlistopadových. Tak jen pro pořádek: stanice Vltava vždy měla svých stabilních cca 200 tisíc posluchačů. To není málo, a na nich i dnes víceméně zůstává. Je to stanice kulturně vybroušená, vyprofilovaná, a tím samozřejmě menšinová. Zaplaťpánbůh za to! Jen vyspělé společnosti a jejich významné instituce, tedy i nesoukromé instituce mediální, jakým je stále i rozhlas, si své menšinové programy hýčkají v plném respektu. Mainstreamovou zábavu pro většinovou populaci dělají jiné rozhlasové profily a programy. Vážená vzdělaná a po vzdělávání toužící kulturní veřejnosti: nic nezmůžeme, nikdo nás nevyslyší, nikdo se nebude našim podporujícím hlasem v textech po sociálních sítích a možná i v některých denících (?) zabývat! Naše hlasy jsou pro tento typ lidí, již mají momentální, byť jen propůjčenou moc, pouhým šumem, jenž se snadno spláchne několika skleničkami čehokoliv. Ne, to není jen můj trapný defétismus, ale smutný stav věcí. Vlastně je to obyčejný hnus, proč to neříci, je to prostě hnus, odpornost, idiocie, nevzdělaná zvůle kulturních polovzdělanců. Musí se už tedy opravdu a nezbytně najít jiná a účinnější forma odporu vůči podobným zlovolným situacím! Blíží se opět Vánoce. Ano, na Staromáku se nám krásně rozzářil jehličnan, turisté se radostně objímají s přerostlým bílým medvědem, všude voní skořice z lacině vyrobeného, předraženého svařáku, trochu prší, trochu poletují vločky. D1 je stále nebezpečná, natož teď v zimě. V Brně a v Ostravě se stále mechanicky nadává na Prahu (a Pražáky), Praha (a Pražáci) si stereotypně dělají legraci z Brna i Ostravy. Nic z toho ale ve skutečnosti není přeci pravda. A tak mne už jen napadá, že podmanivý text Skořápek J.H.Krchovského a hudby Mejly Hlavsy je i v kontextu současné situace v Českém rozhlase a stanice Vltava neuvěřitelně a stále platný. Zde si ho dovolím ocitovat a popřát hezké a ničím nerušené vánoční chvíle:
Skořápky se svíčkou houpou se na vodě
Možná jsou Vánoce, možná ne
Plujem vstříc osudu a nebo náhodě
Neznáme hodiny, neznáme dne

Co vše se může stát do dne a do roka
Copak nám přichystal tenhleten svět
Pokleklas vedle mne se smutkem proroka
A tvůj stín na stropě se začal chvět

Náhle nám kolem těl slizskej had proletěl
Na svíčkách zasyčel zmáčenej knot
Had zajel do mísy podoben kometě
A pak se vynořil z páchnoucích vod

Dekl jsem přiklopil a spláchnul jsem
Spláchnul jsem celej náš prašivej svět
Skořápky zmizely v potrubí s rachotem
Jenom to hovno se vrátilo zpět

12. 11.

Lidový vkus premiéra Andreje Babiše

Jiří David Přečteno 15338 krát Přidat komentář

Dnes (neděle 11. 11. 2018), jsem se dočetl dvě informace spojené s uměním a premiérem Andrejem Babišem: první je, že spolu s vedením NG iniciuje stavbu nové budovy NG. Jsem pro, proč ne? Budu zároveň věřit, že i potenciální pozemky, kde by případná nová budova Národní galerie mohla vzniknout, nebudou z hlediska vlastníků a jejich nabytí problematické. Neboť v současnosti rovněž uvažovaná rekonstrukce Veletržního paláce (NG) za tři miliardy by asi něco v současném stavu budovy změnila, ale těžko říci, jak moc celkově ve prospěch současného umění (tím současným uměním myslím umění za posledních cca 100 let).
Druhá info mne spíše ubezpečila o limitech A. Babiše v kontextu současného umění. S pompou sobě vlastní věnoval francouzskému prezidentovi E. Macronovi evidentní kýč v podobě obrazu prý jeho přítele, malíře Zdeňka Jandy. Ale ruku na srdce, to už by snad raději měl darovat obraz svého politického druha Jaroslava Faltýnka. Jistě taky nic moc, no tedy spíše taky nic. Přesto, když už byl E. Macron uveden do sbírek NG, což je jistě zajímavé (kdy tam kdo z předních politiků světa naposledy byl? Pravda, na oficiálních doprovodných fotografiích jsem nezahlédl nikoho z vedení NG… nebo jsou k vidění někde jinde? Vykukovaly však nečekaně a překvapivě jiné tváře!), mohla by NG našeho premiéra Babiše přeci jen, v rámci světa umění, trochu dovzdělat. Nebo by mohl mít premiér v sobě trochu té nepyšné pokory (nikdo přeci nemusí všemu rozumět) a nechat si aspoň od některých profesionálů poradit, co případně věnovat při takovéto výjimečné příležitosti. Nebo jen tímto pokleslým darem, byť v honosném, procovsky zlatém rámu, ukazal, že mu jsou z pozice jeho momentální politické moci lidé z NG zcela lhostejní? Takto je to jen opět veřejná ostuda, čím se Česká republika, skrze svého předního politika, oficiálně chlubí. Škoda. Zvláště, když se má navázat budoucí užší spolupráce se světově uznávanou institucí, jakou je Centre Pompidou v Paříži!
Na druhou stranu, dělat si iluze o vkusu či vzdělání politiků v oblasti umění je dle mého mínění zbytečné a marné. Jejich estetický vkus (čest výjimkám) se vlastně ani moc neliší od vkusu většinové společnosti, někdy však překvapivě ani i u jinak vzdělaných jedinců. Jak už píše v jedné své povídce Franz Kafka, cituji: „… ne výjimečnost, ale svou průměrnost a snadnou zaměnitelnost na jejím pištění obdivuje Myší národ!“
Věřte, že netrpím arogantním elitářstvím, pouze jsem už ve svém věku asi pozbyl horké ideály mládí, že společnost jako takovou, lze skrze umění kultivovat, nebo dokonce měnit. Umělec se však chtě nechtě musí vzpírat – zde bych ocitoval z textu prof. Jiřího Přibáně – „kolektivně sdíleným kulturním konvencím a moci těch, kdo se z titulu jakékoli autority neustále snaží proměnit svobodnou tvorbu na objektivní svět hodnot a originalitu uměleckého díla na přípustnou míru veřejného vkusu. Navzdory tomu ve svobodných masových společnostech, v jakých dnes žijeme, to zdánlivě vypadá, že umění postupně ztrácí všechny své funkce kromě té zábavní. Umělci považují svou svobodu za cosi samozřejmého a přitom otročí pomíjivému veřejnému vkusu a senzacechtivosti davů. Paradoxně největším politickým počinem umělce žijícího v takové společnosti kulturního průmyslu potom zůstává schopnost chránit svou vnitřní svobodu, protože bez ní se originální tvůrčí duch nemůže projevit. Bez takové svobody nemůže existovat autor ani jeho dílo.“
Jiří David

10. 09.

Líbí, nelíbí, líbí...

Jiří David Přečteno 2522 krát Přidat komentář

SEFO není nadávka…

Více »

06. 08.

Seber prachy a zmiz

Jiří David Přečteno 2951 krát Přidat komentář

V roce 2014 jsem si dovolil věcně polemizovat ve své úvaze Aqua et panis est vita canis (k psímu životu je třeba jen voda a chléb), s nabízejícími se závěry ohledně financování, mecenášství provozu umění. Text na mne dnes nutně znovu "vyskočil" i v souvislosti s naší kulturní scénou, konkrétně s T. Klusem, P. Šporclem, J. Macháčkem, vlastně i s P. Hruškou atd.

Více »

25. 06.

Jak věnovat ztracený čas textům, které nic nezmůžou, ničím a nikým nepohnou, nic nezmění

Jiří David Přečteno 1894 krát Přidat komentář

Byl jsem oprávněně upozorněn editorkou Aktuálně.cz, že jsem svůj poslední blog příliš zkrátil. Omluvil jsem se a zkouším nápravu: Jak věnovat ztracený čas textům, které nic nezmůžou, ničím a nikým nepohnou, nic nezmění, nikoho, komu jsou určeny, neosloví a skoro okamžitě tak zmizí hluboko v elektronickém moři jiných podobných textů. Textům, jež se tak obecně jeví zcela zbytečnými.

Více »

17. 06.

NEVERENDING - neblahá předzvěst na ministerstvu kultury

Jiří David Přečteno 1830 krát Přidat komentář

Vypadá to (pokud projde návrh nové vlády), že na Ministerstvo kultury nastoupí opět další kulturní ministerský ignorant ( "povinné" úřední ručení, noname) a ti co by měli být, mohou, či bývají a chtějí být na pozoru v našem kulturním veřejném prostoru, se zabyvájí nicotností nějakých debilních trenek!!!

16. 03.

Slovensko: Klasické Pyrrhovo vitězství....

Jiří David Přečteno 3178 krát Přidat komentář

Slovensko: Klasické Pyrrhovo vitězství....
Možná by stačil jen tento "titulek" a je mi moc líto, že je pravdivý!
Kdo jen trochu vnímal poslední dny na Slovensku, zvláště po včerejšku, mi asi dá za pravdu:
Po odstoupení M.Maďariče (ministr kultury, který dle mnohých lidí okolo umění a kultury, byl za poslední léta tím nejlepším mužem na svém místě), slíbil odstoupit na nátlak široké veřejnosti (zatím však zůstává v uřadě!) ministr vnitra R.Kaliňak a včera 15.3. ze své funkce premiéra odstoupil i R.Fico, ale s ním bohužel i ministryně spravedlnosti ze strany Most-Híd Lucie Žitňanská, která byla stejně jako M.Maďarič, důležitou názorovou protistranou vůči lidem ze strany Smer. Jak tedy reálně vypadá dnešní politická situace na Slovensku, po všech úžasných pospolitých demonstracích?! A hlavně i po nedávném a v tu chvíli jasném vzkazu prezidenta A.Kisky a následném prohlášení předsedy vládní strany Most-Híd B.Bugara, který stejně jako prezident AK požadoval ještě před dvěma dny nové volby a měli tak reálnou možnost změnit politické pole na Slovensku, po kterém oprávněně volalo desetisíce lidi na tamních náměstích?! No docela dobře pro R.Fica, zůstává předsedou vládní strany SMER, na post nového premiéra si dosadil svou figurku se jménem Peter Pellegrini (mimochodem kdo nesledoval tiskovku nového premiéra, tak jen pro info, celou půlhodinu mluvil R.Fico a nový premiér nehlesl ani jedno podstatné slovo).Takže R.Fico bude dál šéfem Slovenské vlády, jen nebude mít pozici premiéra, přesto v pozadí nadále s evidentní rozhodovaci mocí, jen už a nebude tak snadno viditelným terčem protestů (mimochodem zadívejte se pozorněji do tváře zachmuřeného A.Kisky a rozesmátého šklebu R.Fica, při jeho demisy /foto dokladám, případně si pozorně vyslechněte i jejich slova a na konec žoviální poplacání R.Fica po rameni A.Kisky, když odcházel, je to až neuvěřitelné!). Na místa kompetetních odešlých ministrů (tím jistě nemíním R.Kaliňaka), se dosadí nezajimaví lidé a situace, která vypadala nadějně a taky byla pozitivně komentovaná nejen v některých relevantních mediích u nás, ale i na Západě, se bohužel vlastně nic nezmění. Paradoxně možná k horšímu!? Kdyby však, jak A.Kiska, tak i B.Bugar důsledně vytrvali na svých prohlášeních vůči politikům i veřejnosti(!), situace by sice jistě dospěla do nových předčasnýchch voleb, ale aktivní slovenská veřejnost, by nebyla takto hanebně pokořena! Za co nyni mají případné nové demonstrace bojovat?

27. 01.

Černé limuzíny moci

Jiří David Přečteno 3369 krát Přidat komentář

...jo, je to frustrující, jasně že je...zvláště, když následuje i vláda ANO, SPD a KSČM...Takže Ostravsko, Ústecko by se mělo začít samo sebe ptát, co jim vlastně prezidenství M.Zemana konkrétně přineslo dobrého, v čem se jejich život zlepšil, zhodnotil, když už mu pomohlo nejtěsněji výhrát volby, právě svými hlasy...mají tedy odpovídající a adekvátně zaplacenou, neponižující práci? Mají odpovídající, nepředražené bydlení? Mají kolem sebe nezdevastovanou přírodu a řepkou nevydrancovaná pole, chemičkami nezničené lesy, pod nohami nevydolovanou zem a nemizející rodné domy? Těžko, akorát jim pouze přibyl iracionální strach z neznámých cizinců, ci z Bruselu (o kterém nic konkrétního neví, ani vědět nechtějí), souběžně a kontinuálně zůstává, či se i uměle vyhrocuje, dlouhodobě pěstovaná a nesmyslná nenávist i vůči Praze jako takové, kde si jen mimochodem, běžně žije, vydělává statisíce Moravanů i Severočechů atd. ...ale raději ať spíše ptají pánu Mynáře, Nejedlého, Ovčáčka, Trošky, Hůlky, R.Čecha, Babiše a jeho zformované suity, senátorů, padlých politiků a pod., co z toho mají oni...mocenské prebendy, pohlídaný kapitál, arogantní ochranu před veřejnou mediální kritikou, někdo celoročně pronajaté apartmány v Dubaji a jinde. Jiní záruku další beztrestnosti svých podezřele nabitých majetků, ale i benevolenci vůči extrémismu, zahaleného ve vykřičeném pseudonacionalismu. Další z nich budou mít naději na pokračování dehonestování soudů až po ten ústavní, aby dále mohli nakrásně a v poklidu autoritářsky ukrajovat demokratické principy této země. Jo jo bratři a sestry ze severu naší země, kde jsem se také narodil a kde jsem i prožil mnohé roky, užívejte si výhry svého prezidenta, sem tam nějaké to budoucí selfíčko, když vás budou míjet limuzíny s temnými skly, výše zmínění vás totiž mají "na háku", úplně stejně jako například Bakala a další...Spěte dál a "díky"...

05. 01.

Dobré ráno Čechy

Jiří David Přečteno 1646 krát Přidat komentář

Včera, v první dny nového roku, jsem zachytil na socialních sítích, rozhovor spisovatele Davida Zábranského v Parlamentních listech, viz: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/David-Zabransky-pro-PL-Prazske-kavarne-se-v-Cesku-proste-nelibi-v-tom-to-vezi-518303
Davida Zábranského respektuji a tak jsem se připojil na FB do diskuse, snad i příznačně v "předvečer" prezidentských voleb:

Dobrý večer, Davide, nejdříve jsem Vám chtěl napsat přes náš soukromý chat, ale nakonec se rozhodl takto, snad to nevadí i se svou délkou: pro jistotu hned na úvod potvrzuji, že nejsem příslušníkem oné Kavárny, kam řadí například Vít Máslo mj. Davida Černého. Pokud však budu chápat Kavárnu, jako Zemanův metaforický symbol nejen pražského intelektuála, pak ano, jsem nutně v této kategorii. Tedy jsem intelektuál tíhnoucí k abstraktním ideám, které nejsou přímo aplikovatelné, neboť se z nich přímo netvoří chleba a voda, pogromy a genocidy, nebo se jen účelově neprodávají jako trvalé ideje na svobodném politickém trhu. Jsem tak občas sebou i občas okolím frustrován a nestydím se za to. Jsem si však jistý, že do této „Kavárny“ nezbytně patříte i Vy, Vít Máslo, Tatiana Evans (abych s dovolením „použil“ facebookové diskutéry) a mnozí další zajímaví lidé, které znám buď osobní, nebo i přes sociální sítě. Ale v kontextu diskuse tam jistě patří i Zeman, Klaus atd., což se asi možná blbě poslouchá, natož vyslovuje. Myslím, že jste se ale nemusel nechat zahnat do kouta Parlamentními listy (asi vždy záleží na osobní zkušenosti s tímto prostorem, pokud jsem já měl možnost se s ním v minulosti potkat, tak to vždy bylo tristní, laciné, urážlivé, napadající, lživé). Což bohužel různě arogantní, nenávistné onálepkování sobě si protichůdných komunikačních bublin na sociálních sítích dělá podobně. Nejde však prioritně o pohrdání intelektuálů prostým, dělným či jakým lidem, jde však zcela jistě o naše vzájemné neporozumění, a to již od nepaměti. Logicky v tom není žádné fatální mysterium, ani snaha o jakýkoliv druh ponižování apod. Toto naše neporozumění, je dle mého mínění naopak zásadně a vzájemně motivační a zdrojem energie. Má v sobě sílu rozporu, a to je přece úžasné a zároveň i nebezpečné. Proč? Neboť většinovou společnost jsem si přeložil také jako společnost masové kultury, o níž se chceme domnívat, že je vzhledem ke své bezbřehosti založena liberálně, ale která ve skutečnosti velmi přesně vymezuje meze přípustnosti a brání se všem možnostem nejvyšších výhod z oblasti experimentu. Jsem tak přesvědčen, že s komunikací souvisí vždy také „šum“, „neporozumění“ a „iritace“, s nimiž je každé sdělení potenciálně spojeno. Problém, který naznačujete, je však asi i jinde. Je to boj různých skupin intelektuálů (vždy na stupnici jejich momentální moci) o to, kdo tuto sumu spoluobčanů dokáže dostat na své argumentační pole a postupně je pak, jako občany, proměňovat ve funkcionáře, jež činí zlo bez zlého úmyslu. Nebo pěstovat komunity iracionálního fanatismu. Proto například Klaus vždy hovořil (v době svého vládnutí) a zaštiťoval se onou šedou zónou většinové populace, bez které by, dle jeho slov, například nebyl listopad 1989. jistě bez plných náměstí, by plošně komunistická moc nekapitulovala s takovou spektakulární vehemencí. Nikdo (a to nebyly žádné svolávací sociální sítě a mobily) by však z této většiny obyvatel českých, moravských měst i vísek na tato náměstí nikdy sám od sebe nešel. Byli to, jak známo, tehdejší jednotlivci, z tehdejších „kaváren“ (intelektuální elity, ostatně jako vždy a všude, včetně tehdejšího občana Zemana), kteří občas osobním politickým příkladem strhli laviny. Žádný moudrý obecný lid, žádný zdravě lidově intuitivní venkov, žádný selsky rozum. Ono pohrdání je totiž, pokud se na něj přistoupí, oboustranné. Nezastávám se tak ani jedné strany. Kdo se pohrdání zastává, ten chce moc a vládnout. Kdo před sebe s pokřikem tlačí tzv. lid a křičí, že ví, co lid potřebuje, a proto ví, co je jediné správné, chce to samé. Kdo však pochybuje (a zejména o sobě), je na správné cestě porozumět lépe onomu vzájemnému neporozumění. neboť neporozumění není negativní hodnota. Jen je ji zatěžko umět přijmout, chybí jí jistota jediné vtělené autentické pravdy. Naštěstí. Žiji v Čechách a neměl jsem nikdy odvahu napořád odejít (i z různých emotivních důvodů, což by se jistě zvenku dalo klidně kvalifikovat jako má alibistická výmluva, a možná že ano, a možná ne), a v mém věku jsem poznal, zejména v mé profesi, že tu vzniká i docela akceptovatelná poloha umění, která ma svůj širší smysl. Ale právě proto je zavazující byt uvnitř Čech k sobě vice a třeba i nelítostně kriticky, což není laciné flagelánství. Avšak pokaždé, když vyjedu za jakákoliv naše humna (východ či západ, jih či sever) a mám tu možnost, tak tyto, třeba i ojedinělé přednosti rád sděluji, zejména těm, kteří námi, skrze svou nevědomost, pohrdají (stále není málo těch, co si rádi myslí, speciálně na civilizovaném Západě, že tu žijí lvi). Není to však plakativní hrdost za národ, národ mi nepatří a já nechci patřit národu, je to jen prostý pocit sdílené sounáležitosti, bez nátěru vulgární nacionality.
Davide, věřím, že jsem částečně snad (?) pochopil jistý druh Vaší zoufalosti, která z rozhovoru pomalu vytéká…
vlajka

vlajka

27. 12.

PF 2018

Jiří David Přečteno 2480 krát Přidat komentář

PF2018

PF2018

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy