Lidstvo po věky prahne po spravedlivějším světě. Tato touha se neodráží jen v politických utopiích. Lze ji nalézt i v kultovních dílech filmové science – fiction. Tak trochu paradoxem je, že možná nejslavnější opus tohoto druhu nepochází z reálně socialistických ateliérů, ale točí se už skoro půl století v USA.

Myslím utopický svět seriálu „Star Trek“ (doslova hvězdná pouť), ve kterém po celém světě vyrůstají už celé generace fanoušků, tzv. trekkies. Kritici seriálu vidí jen postavy pobíhající v pyžamovitých uniformách a žijící v idylické utopii ne nepodobné komunismu. Star Trek se ale explicitně nevyjadřuje k politickým ideologiím, jen odráží civilizační optimismus a důvěru v lidský rozum a možnosti logikou řízeného pokroku.
Hrdinové Hvězdné flotily šíří po vesmíru vzájemné porozumění a mír, informují inteligentní formy života o své existenci a zalidňují vzduchoprázdno s pomocí vědy a techniky. Reprezentují spojenou federaci planet (United Federation of Planets), společenství humanoidů, kteří spojili své síly k udržování vnitrogalaktického míru a bezpečnosti. Ale také jsou typičtí svým pořádkem - na různé situace mají u Hvězdné flotily k dispozici různá nařízení a manuály.
Politický význam by i v našich časech měla především první, legendární základní směrnice : „Právo na život v souladu s normálním kulturním vývojem každé vnímající bytosti je považováno za nedotknutelné. Žádný člen Hvězdné flotily nesmí zasahovat do normálního a přirozeného vývoje cizího života a kultury. Tato směrnice má přednost před jakoukoliv jinou a nese s sebou nejvyšší morální povinnost.“

Zcela odlišný archetyp nabízí konkurenční svět „Star Wars“ George Lucase., Děj hvězdných válek je plný mystiky a ne zrovna demokratický - oblíbení hrdinové jsou spíše elitáři. Budoucnost patří autoritářským imperiím, jejichž temným sklonům dokáže čelit jen magická síla v rukou vyvolených dědičných vůdců (vizi obdobných tyranských imperií nabízí např. Francis Herbert ve své Duně). Imperiální šlechta a rytíři Jedi nebo sestry z Beni Gesseritu – nic pro člověka z lidu. Jako by k nám tady promlouval temný dávnověk.
Star-Trek je příběh pokroku z 22. až 24. století, kdy u nás na Zemi již není válek a strachu. Po objevu warpového pohonu cestují lidé po celé naší galaxii. Zpočátku se setkávají lidé a Vulkánci. Založí v roce 2161 vesmírnou federaci se sídlem v americkém San Franciscu. Přes konflikty, které na federaci ve vesmíru čekají (zpočátku jsou to hlavně drsní Klingoni a záludní Romulané), jejím cílem je zlepšení galaktického obchodu, kulturní výměny a rozvoje vědy. A federace proniká do dalších částí Mléčné dráhy a rozrůstá se o desítky a desítky planet.
Je jasné že za desítky let startrekovské tradice jsme se měnili nejen my, ale i představy jejích tvůrců. Objevují se tu témata ekologická, genderová, multikulturní, otázky umělé inteligence či genových manipulací. Konstantou ovšem zůstává, že velkým emancipátorem civilizací kosmu je v Star Trek vzdělání. Je určeno všem, svobodným, rovnoprávným a spolupracujícím občanům, ne jen vládnoucím třídám.
Celá ta sláva začala v roce 1966, kdy byl vysílán původní seriál „Star Trek“ (The Original Series) autora Gena Roddenberryho. Jeho děj je zasazen do let 2233-2293. V těch letech brázdil vesmír na lodi U.S.S. Enterprise NCC 1701 legendární kapitán James Tiberius Kirk se svojí posádkou. Po této slavné seriálové lodi byl pak pojmenován vůbec první americký raketoplán (byl určený k testování). Vztah Star Treku, vědy a praxe ukazuje např. i fakt, že designem komunikačních přístrojů z tohoto seriálu se inspirovali výrobci mobilních telefonů.
Viditelně je tehdejší seriál Star Trek poznamenán dobovou atmosférou, např. snahami o mírovou koexistenci velmocí. Posádky vesmírných lodí jsou mezinárodní (velitel Pavel Čekov je původem Rus). Dědictvím 60. let je i to, že děj je prost jakéhokoliv rasismu. Kirk má za důstojníka nejen ušatého mimozemšťana, vulkánce Spoka, ale už tehdy i černou pozemšťanku Nyotu Uhuru. Její představitelka Nicholle Nicholsová byla první afro-americká herečka, hrající ve sci-fi seriálu. A v tehdejší době rasových předsudků to rozhodně nebylo snadné.
Když důstojníka Uhuru v jedné epizodě kapitán Kirk políbil, bylo to poprvé v historii, kdy bílý muž políbil na plátně černou ženu. Jedna z amerických televizních stanic tenkrát epizodu kvůli této scéně odmítla vysílat a Nicholsová zvažovala pod tlakem rasistických předsudků s účinkováním v seriálu skončit. Představitel černošského hnutí Martin Luther King ji však přemluvil, aby v seriálu hrála dál, protože doufal, že role Uhury bude vnímána jako důležitý symbol nadcházejícího konce rasismu v Americe. Nedlouho po té byl pastor King zavražděn v Memphisu.

Z šesti „kirkovských“ celovečerních filmů (točily se v letech 1979-1991) je možné zmínit např. ekologické téma záchrany velryb ve filmu „Star Trek IV: The Voyage Home“ (1986), Inspirací byla skutečná sonda Voyager, která byla vyslána za hranice sluneční soustavy a měla na palubě nahrávku zpěvu ohrožených velryb (odstartovala v roce 1977, sluneční soustavu opustila v roce 2005). Ve filmu přilétá neznámý objekt k Zemi ničí její klima a zpívá přitom píseň kytovců. Posádka Enterprice se vydá zpět do roku 1986, aby vyhynulého tvora převezla do 23.století.
Na původní úspěšný seriál navázala od roku 1987 druhá řada „The Next Generation“. Kapitána Kirka vystřídal Jean-Luc Picard a nová generace prožívá své příběhy na palubě nové lodi Enterprise v letech 2364-2370. Úspěch federace stvrzuje s rostoucím počtem připojených planet. Na Pikardově lodi slouží už také Worf, zcivilizovaný představitel bojovné klingonské rasy, která s Federací mezitím uzavřela mírovou smlouvu. Zajímavým členem posádky je např. inteligentní robot Dat, který je nakonec uznán za rozumnou bytost s občanskými právy.
Kosmopolitní federace je pravým opakem civilizací nerespektující princip multikulturalismu. Ad absurdum to demonstruje konflikt s kyborgizovanou rasou Borgů. Pikard se s nimi setká, když jej testuje superbytost Q. V opačném koutě galaxie, kam zlomyslný Q vyšle Enterprise, Borgové zatím asimilovali jakoukoliv kulturní odlišnost. Téma rozvíjí podrobněji film „Star Trek: First Contact“ (1996), kde Borgové vzkazují na palubu s mrazivou jistotou : „We are the Borg. Resistence is futile. You will be assimilated!“. K „picardovské“ sérii se vztahují celkem čtyři celovečerní filmy natočené v letech 1994-2002.
V další řadě „Deep Space Nine“, která vznikla od roku 1993, se konflikt mezi rasami a náboženskými tématy objevuje již výrazněji Federace po průniku červí dírou do galaktického Gama kvadrantu se utkává s mocným Dominionem a s bojovnou rasou Jam Hadarů. Děj je zasazen do let 2370-2375 na vesmírnou stanici „Hluboký vesmír“ nedaleko planety Bajor v galaktickém Alfa kvadrantu. Dalším posunem je, že Federace chrání Bajoránce před agresivními Cardassiany coby bývalými okupanty už v roli aktivního „peace makera“. Hlavní osobou seriálu se objevil jako předzvěst éry Baracka Obamy člověk černé pleti, velitel stanice Benjamin Sisko. Pobočníkem je mu bývalá členka bajoránského proticardassianského odboje major Kira Nerys (její představitelka Nana Visitor letos navštívila ČR).
Politický kontext lze nalézt také v popisu představitele úlisné rasy Ferengiů. vychytralého Quarka. Ferengiové v Star Treku totiž představují hrabivé kapitalisty. Milují peníze a ze všeho nejvíce pruty vzácného latinia. Drží se přísloví jako „Expanduj nebo zemřeš“ nebo „Válka dělá dobré obchody“. Quark má na hvězdné stanici DS-9 bar, kde spřádá různé kšeftíky, ale s mocnou Federací spolupracuje. A navzdory zcela machistické kultuře Ferengiů (jejich ženy mohou např. chodit pouze nahé) se tu objevují i ferengijské feministky.

Ve čtvrté sérii „Voyager“ (natáčené od roku 1995) je děj zasazen do let 2371-2378. Loď vesmírné flotily U.S.S. Voyger NCC – 74656 byla energetickou vlnou katapultována do 70. tisíc světelných let vzdáleného Delta kvadrantu. Možná pod vlivem genderu je kapitánem této lodi žena, Kathryn Janeway. Energetická velitelka, idol emancipovaných žen, která to později dotáhne dokonce na admirála Hvězdné flotily. Tlumočníkům z angličtiny zde ovšem vznikl módní problém s přechylováním – říká se kapitán Janeway a nebo kapitánka Janewayová ?
Po kapitánu Picardovi se v této odlehlé části Mléčné dráhy i Janewayová opět utkává jako s hlavním protivníkem s Borgy. Do posádky se po konfliktu s Borgy zařadí dívka, původně asimilovaná v unimatrici s numerickým jménem Seven of Nine (ztvárnila jí blondýnka Jeri Ryanová, české diváky možná zaujme svojí podobou s televizní moderátorkou Lucií Borhyovou). Typické high-tech nápady doplňují stále častější zábavné prvky. Např. citlivost Seven of Nine na synthetický alkohol nebo její lesklý, vyzývavě obepínavý dress, který tato dívka nosí místo typické uniformy.

Jde samozřejmě hlavně o zábavu, ale také o pohled na svět. Pro někoho je americký Star Trek jako politická utopie moc liberální nebo dokonce levičácký. Mezi jeho různorodé fanoušky se ale dnes už řadí padesátníci stejně jako teenageři. A tato kultovní série stále nekončí. Naposled si mohli „trekkies“ doplnit mezery ve svém virtuálním universu o chronologii před založením Federace a před vznikem první posádky Enterprise (poslední řada „Star Trek: Enterprise“ z let 2001-2005 a jedenáctý celovečerní film „Star Trek“ z roku 2009). Zjevně tento kulturní fenomén odráží něco hlubšího v nás. A tak se nad tímhle pohledem do budoucna budou zamýšlet i další generace.