Poslanci byli včera při hlasování o důvěře rozděleni na tři bloky, což odpovídá mé pondělní analýze dosavadního hlasování. Tady jsou čtyři scénáře budoucího vývoje založené na příkladech z minulosti.

Sněmovna už dlouho nebyla tak zajímavá jako nyní. Stran je v ní poměrně velmi mnoho a vláda navíc poprvé od roku 2006 čelí „oboustranné“ opozici, tedy zprava (ODS, TOP09) a zleva (KSČM a asi i Úsvit). Končí „nudné“ období dvou bloků (vláda vs. opozice), kdy jsme se mohli nanejvýš „bavit“ přebíháním nezařazených z jednoho tábora do druhého?

V pondělí jsem publikoval analýzu všech hlasování od loňských voleb, z níž vyplývá, že Sněmovna se zatím dělí na tři bloky – současnou Sobotkovu vládu, bývalou Nečasovu vládu a blok KSČM a Úsvitu. To se projevilo i při včerejším hlasování o důvěře – první blok byl pro, druhý proti a třetí se zdržel.

Tady jsou čtyři možné scénáře budoucího vývoje ve Sněmovně. Každý lze ilustrovat alespoň jedním historickým precedentem. Který z nich se realizuje, je přitom klíčové pro podobu přijímaných zákonů, a tím pádem pro každodenní život občanů.

Scénář 1: Tři hlasovací bloky zůstanou zachovány

Sněmovna se může i nadále dělit na vládu, „zásadovou“ opozici a „občasnou“ opozici. Odpovídá tomu i včerejší vyjádření poslanců při hlasování o důvěře, kdy Miroslav Kalousek nebo Petr Fiala vystupovali vůči vládě mnohem kategoričtěji než např. mnozí poslanci KSČM. Nynější existenci tří bloků dokládá graf hlasování od loňských voleb do konce minulého týdne z mého pondělního článku:



Graf je výsledkem tzv. multidimenzionálního škálování, statistické metody, která odhaluje skryté vzory ve výsledcích hlasování. Každý bod představuje jednoho poslance. Čím blíže se dva body nachází k sobě, tím častěji daní poslanci hlasovali shodně. Kdyby dva poslanci hlasovali naprosto totožně při každém hlasování, v grafu by se nacházeli na stejném místě. Osy grafu nemají žádný věcný význam, graf je možné libovolně otáčet okolo počátku. Důležitá je pouze relativní poloha bodů.

Scénář 2: Zformují se pouze dva hlasovací bloky (vláda vs. opozice)

Tři hlasovací bloky mohou časem zkolabovat ve dva, jako tomu bylo např. ve funkčním období 2002-2006, kdy levostředová vláda čelila jednotné opozici ODS a KSČM. Obě ideologicky diametrálně odlišné strany tak paradoxně hlasovaly téměř vždy společně. Následující graf ukazuje tuto situaci. Je výsledkem škálování všech hlasování z roku 2003.



Obdobná situace nastane, budou-li KSČM a Úsvit systematicky hlasovat proti vládě společně s pravicovou opozicí. Zda se prosadí scénář 1 či 2, záleží především na tom, jak „pravicové“ návrhy bude Sobotkova vláda předkládat. Lze očekávat, že např. snížení daní by KSČM nepodporovala.

Scénář 3: Vláda se rozštěpí a její části budou hlasovat s opozicí

Tento scénář je založen na situaci z konce funkčního období 2002-2006, kdy Paroubkova vládní koalice sice obsahovala KDU-ČSL a US-DEU, jenže ve Sněmovně ve skutečnosti ČSSD hlasovala společně s opozičními komunisty.

Takto zásadní štěpení uvnitř vlády ale paradoxně nevedlo k jejímu pádu – Miroslav Kalousek (tehdy ještě lidovec) vysvětloval, že odchod pravostředových stran z koalice by umožnil KSČM získání výkonné moci. Situaci ukazuje graf, který je výsledkem škálování všech hlasování od začátku roku 2006 do sněmovních voleb:



Obdobný scénář je nyní poměrně nepravděpodobný, protože ČSSD, KSČM a Úsvit mají dohromady málo hlasů. I přesto nám tento zajímavý precedens připomíná, že formální vládní koalice nemusí vždy odpovídat reálným hlasovacím blokům ve Sněmovně.

Scénář 4: Některá z vládních stran se rozpadne

Jak jsme viděli v minulém funkčním období, situace ve Sněmovně se může dramaticky změnit téměř ze dne na den a ani bezpečná vládní většina nezaručuje stabilní situaci. Strany mají tendenci se rozpadat nebo alespoň drolit na množství nezařazených poslanců. Jejich jednota při hlasování navíc ke konci funkčního období spíše klesá, což komplikuje formování stabilních většin.

Graf dole ilustruje efekt štěpení vládní strany. Je výsledkem škálování všech hlasování od nástupu Rusnokovy vlády do loňských sněmovních voleb a dosud nebyl nikdy publikován. Poslanci VV hlasovali v době úřednické vlády systematicky s opozicí (zejména s KSČM), zatímco jejich bývalí kolegové z LIDEM nadále spolupracovali se stranami bývalé Nečasovy vlády.



Je dobré mít na paměti, že kromě VV se v minulosti rozpadl i klub KDU-ČSL. Ze současných vládních stran se ale v souvislosti s tímto rizikem nejčastěji hovoří o ANO. Andrej Babiš přivedl do Sněmovny řadu poměrně málo známých osobností a o jejich názorové jednotě zatím nemáme příliš jasné informace. Štěpení na např. levicové a pravicové křídlo ANO by tedy nemuselo být překvapivé.

A kdy se dozvíme, jaký z výše nastíněných scénářů se naplňuje? Už jsem si zapsal do kalendáře datum 15. května. V té době totiž uplynou minimálně další dvě schůze a s největší pravděpodobností i dostatek hlasování, aby nám jejich analýza pomohla odhalit, co se ve Sněmovně ve skutečnosti děje.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu), DMS ROK KOHOVOLIT(cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok)