Poslanci, kteří jsou současně členy vlády, vykazují dlouhodobě nižší docházku na hlasování než ostatní poslanci. Nejhůře si v tomto směru vedou ministři zahraničí. Tady jsou data.

ČSSD nedávno zveřejnila výsledky svého vnitrostranického referenda, v němž více než 90 % zúčastněných souhlasilo omezením kumulace veřejných funkcí. Jedná se o reakci na medializaci poslanců, u nichž kumulace funkcí vedla k nízké účasti na hlasování, zejm. Michala Haška.

Připomeňme, že Hašek měl v minulém funkčním období spolu s vazebně vězněnými poslanci jednu z nejnižších účastí na jednáních Sněmovny. V řadě případů se navíc jeho nepřítomnost dala jednoznačně spojit s jinými akcemi souvisejícími s výkonem jeho početných jiných funkcí, např. se slavnostním otevřením vinných trhů nebo setkáním se zástupci Farmy československo-čínského přátelství.

Je Haškův případ výjimečný, nebo opravdu vede současný výkon poslaneckého mandátu a jiné vysoké funkce k nižší docházce poslanců? Podíval jsem se na data týkající se členů vlády, protože hejtmanů ve Sněmovně přeci jen tolik nesedí.

Graf dole ukazuje průměrnou účast členů vlády, kteří byli současně poslanci, a ostatních poslanců od voleb v roce 1996. V grafu jsou vizuálně oddělena jednotlivá funkční období.


Členové vlády vykazují dlouhodobě asi o 15 % menší docházku než jejich sněmovní kolegové. Celkově docházka od roku 1996 neustále mírně klesá a pravidelně se snižuje před volbami, na dlouhodobém trendu menší účasti ministrů a premiérů se ale nic nemění.

A kteří ministři jsou k absencím nejnáchylnější? Graf dole ukazuje průměrnou docházku jednotlivých členů vlády od roku 1996 ve srovnání s ostatními poslanci.


Je patrné, že zdaleka nejnižší účast na hlasování mají ministři zahraničí. Kromě Karla Schwarzenberga, který na hlasování příliš nechodil ani jako senátor a s docházkou má problémy i nyní jakožto řadový poslanec, často absentovali i jeho předchůdci Josef Zieleniec a Cyril Svoboda.

To je celkem logické, neboť s výkonem funkce ministra zahraničí jde ruku v ruce nutnost častého cestování. Na hlasování ve Sněmovně tedy už příliš mnoho času nezbývá. Naopak poměrně vysokou docházku vykazují ministři, kteří jsou typicky odpovědní za množství legislativy, zejm. ministři práce a financí. I ti ale absentují v průměru častěji než "řadoví" poslanci.

Podíval jsem se podrobněji na ministry, kteří byli během stejného funkčním období Sněmovny alespoň nějakou dobu řadovými poslanci. Ukazuje se, že pokud se „obyčejný“ poslanec stane ministrem, jeho docházka téměř pokaždé poklesne. Zajímavé ovšem je, že pokud naopak ministr odejde z vlády a stane se řadovým poslancem, jeho účast na hlasování se nezvýší a zůstane víceméně stejná.

To může mít několik různých příčin: buď si ministři „zvyknou“ do Sněmovny nechodit, takže to nedělají, ani když na to už mají dost času, nebo vykonávají ještě další funkce (včetně různých „trafik“ obdržených po odchodu z vlády), anebo je jejich odchod z kabinetu spojený s roztržkou s kolegy, jimž se pak bývalí ministři raději vyhýbají. Ze stejného důvodu ostatně vykazují menší docházku i někteří nezařazení poslanci.

A jaká je aktuální situace? Dlouhodobý trend potvrzují i nejnovější čísla o účasti poslanců na hlasování od posledních sněmovních voleb v roce 2013. Z grafu dole je vidět, že mezi nejčastěji absentujícími poslanci opět najdeme především členy vlády.



Ve světle těchto skutečností lze omezení kumulace funkcí jen doporučit. Vysoká docházka sice sama o sobě nevypovídá o pracovitosti poslanců, nicméně hlasování o zákonech a dalších normách řídících naše každodenní životy patří mezi nejdůležitější součásti jejich práce. Neslučitelnost funkce poslance a ministra ostatně není tak neobvyklá, znají ji např. v Nizozemí.

V řadě zemí je běžný i tzv. klouzavý mandát – jakmile se poslanec stane členem kabinetu, nastupuje místo něj do parlamentu náhradník. A pokud později ministr z vlády odejde, do parlamentní lavice se opět vrací. Klouzavý mandát mají např. na Slovenku, kde je díky tomu docházka poslanců vyšší. Možná by nebylo na škodu zavést ho i u nás.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

O našich dalších stejně zajímavých článcích se můžete dozvědět, když nás zalajkujete na Facebooku: