Jen hlupák nepřizná svůj omyl.
V případě lživého výroku Miloše Zemana o Ferdinandu Peroutkovi a jeho náklonnosti vůči nacismu buďme zdvořilejší, neboť úřad prezidenta nás k tomu nabádá. To ovšem nic na faktech nemění. Jenom člověk postrádající soudnost a jistou občanskou statečnost setrvává zarputile na svých omylech.
Člověk se jakž takž smíří s tím, že prezident trvá na dávno neudržitelném postavení svého kancléře a dalších lidí kolem něho při jejich odvolávání k vyšším soudním instancím ve věci jejich nedostatečných bezpečnostních prověrek, když i zde je pravděpodobnost jiného výroku než toho původního malá. Ale u Ferdinanda Peroutky a možnosti, že by byl nakloněn nacismu? Vyloučeno!
Otázkou spíše je, proč se tak Miloš Zeman chová. Tím přece nikomu neposlouží, nejmíň sobě. Že by přece jen propadl slavomamu? Nebylo by divu, když člověk sleduje, s jakou servilností se lidé kolem něho při jeho spanilých jízdách po krajích českých všichni chovají. Směšné, smutné a dost možná, že i tragické.
Člověk se jakž takž smíří s tím, že prezident trvá na dávno neudržitelném postavení svého kancléře a dalších lidí kolem něho při jejich odvolávání k vyšším soudním instancím ve věci jejich nedostatečných bezpečnostních prověrek, když i zde je pravděpodobnost jiného výroku než toho původního malá. Ale u Ferdinanda Peroutky a možnosti, že by byl nakloněn nacismu? Vyloučeno!
Otázkou spíše je, proč se tak Miloš Zeman chová. Tím přece nikomu neposlouží, nejmíň sobě. Že by přece jen propadl slavomamu? Nebylo by divu, když člověk sleduje, s jakou servilností se lidé kolem něho při jeho spanilých jízdách po krajích českých všichni chovají. Směšné, smutné a dost možná, že i tragické.