Německá strana Die Linke, tedy Levice, vznikla před čtyřmi roky dne 16.června 2007 sloučením postkomunistické strany PDS a WASG, původně volební alternativy, která měla ve štítě heslo: práce a sociální spravedlnost. Připomeňme, že PDS byla zastoupena skoro výlučně jen v nových spolkových zemích, tedy v bývalé NDR a WASG zase převážně jen ve starých spolkových zemích. Už z tohoto faktu lze vyvozovat názorové rozdíly, které letos na jaře vyvrcholily mnoha tematickými střety.

Kontroverzní náměty se týkaly antisemitských výroků některých členů, strachu z padajících hodnot v průzkumech veřejného mínění a rozdílných názorů členů na řadu základních programových bodů ze starých a nových spolkových zemí.

Gregor Gysi, jako jedna z hlavních figur této strany, sice před letní pauzou vystupuje tak, aby situaci ve straně uklidnil, a snaží se svými výroky o tom, že období střetů má Levice za sebou a že strana je semknutá víc než kdy jindy, dát veřejnosti signál, že nyní se už bude jen tvrdě pracovat Analytici ale těmto výrokům, které zaznívají i z úst šéfa strany Klause Ernsta, který zase říká: Už se koncentrujeme jen na politiku, moc nevěří.

Ukazují to i střety v předsednictvu nad programem strany, do kterých jsou už zatažení i advokáti. Jednomu z poslanců bylo například pod pokutou 250 000 eur zakázáno vyhrožovat druhému poslanci a zároveň se politici museli zavázat, a to písemně, že se vzdají možnosti do politických sporů zatahovat soudy. To se zase nelíbí jiným soudruhům, kteří tvrdí, že tato tzv. mírová dohoda jen vede k tomu, že jsou někteří členové Levice umlčováni.

Napětí je prý i v politické centrále Levice, protože i šéf strany Klaus Ernst nereagoval na údajné antisemitské výroky některých spolustraníků, jinými slovy se od nich ostře nedistancoval. Ernst útoky dost ostře odmítl se slovy, že podobná vyjádření neodpovídají jeho životnímu ustrojení a jen otravují atmosféru. Po této debatě v zasedací místnosti jejich stranické frakce opustili někteří poslanci místnost, protože v odpovědi viděli generální útok na soudruhy z východu. Sám Klaus Ernst pochází z Mnichova. Při tomto konfliktu třískaly dveře a padaly sprostá slova. Někteří soudruzi prý vykřikovali, že přejdou k sociálním demokratům.

Po tomto konfliktu se sice předseda Ernst omluvil, i když prý ne příliš srdečně v e-mailech, které rozeslal, ale levé křídlo členské základy z nových zemí už asi těžko získá na svou stranu. Diplomat Gysi se snaží přesvědčit šéfa Ernsta i jeho kolegyni Gesine Lötschovou, aby se soustředili na přípravu debaty o programu strany, aby pro něj získali většinu ze všech možných uskupení, protože jen v tom může spočívat úspěch jejich strany.

Jenže už nyní se ukazují rozdíly v některých základních věcech mezi různými stranickými frakcemi, a to se týká hlavně podmínek účasti v zemských vládách a v otázce vztahu ke komunistické minulosti. Doteď se Levice distancovala od stalinismu jako systému, což znamenalo odstřižení se od komunistické minulosti a to některým členům, jako je třeba správce stranické pokladny Raju Sharma, nestačí a vyžaduje, aby v programovém prohlášení byla taková formulace, která by se jasně distancovala od všech represivních a nedemokratických tendencí v budoucnosti.

Vzhledem k blížícím se zemským volbám v Berlíně a Meklenbursku - Předním Pomořansku panuje ve straně ještě klid, ale - jak píší analytici - den pomsty se blíží.

Psáno pro ČRo 6