Francouzský politolog Jacques Rupnik vydal nedávno knihu s názvem Střední Evropa, pták s očima vzadu. Připomněl nám chybu, kterou jsme mohli pozorovat u nás i při nedávných prezidentských volbách. V mnoha mediálních duelech se moderátoři často zabývali komunistickou minulostí obou hlavních kandidátů, místo aby kladli důraz na chování po roce 1989. Jejich činy v této periodě byly pro naši budoucnost důležitější. A stejnou chybu jsme udělali i po druhé světové válce: bedlivě jsme zkoumali chování lidí za války a jejich míru možné kolaborace, zatímco hlavní ohrožení přicházelo z Východu.

Píši o tom proto, že i v těchto dnech se málo díváme dopředu, a přitom je zjevné, že po válce na Ukrajině, i když zatím její konec je v nedohlednu, se změní geopolitická situace nejen v Evropě, ale možná i ve světě. Obrysy některých změn je možné tušit již dnes a podle toho by se měli naši politici chovat a připravit na to i veřejnost.

Po Vídeňském mírovém kongresu po napoleonských válkách se termínem střední Evropa označovaly země Beneluxu a Německo. Do 24. února 2022 se většina Evropanů přikláněla dle Milana Kundery a jeho textu o střední Evropě jako uneseném Západu k tomu, že střední Evropa končí na hranicích Polska, Československa a Maďarska. Jiní historici k tomu ještě připojují i tzv. alpské země. Odpor Ukrajinců ale ukázal, že i Ukrajina chce patřit do Evropy, posouvá se na Západ, ale naopak nejprve Maďarsko s Viktorem Orbánem se začalo více orientovat na Rusko, je autoritativní a vydírá EU vyhrožováním, že opustí NATO. Polsko se zase stává v naší oblasti nejdůležitějším členem NATO a buduje silnou armádu, ale čím dál tím víc se odklání od pravidel, která platí v Evropské unii, což se týká hlavně nezávislosti justice a médií, a tím se rovněž posouvá směrem na Východ. Situace na Slovensku je v tuto chvíli nejistá, proběhnou tam předčasné volby a k moci by se mohl vrátit Robert Fico, který se svými názory podobá Orbánovi, a to za situace, kdy podle průzkumů tam okolo 60 procent dotázaných se přiklání k Putinovu Rusku, a tvrdí, že za socialismu bylo líp… Proto v nejbližších letech naše chování na politické scéně bude velice důležité a bude signalizovat, kam chceme patřit.

A samozřejmě velmi důležitý bude i vývoj v Ruské federaci. Podle exilových Rusů Michaila Chodorovského a Gari Kasparova. budou mít jen dvě možnosti: Buď se Rusko stane vazalem Číny, nebo se pokusí začlenit do západního systému. Kvůli tomu hodlají ustavit parlamentarismus a federalismus, v němž by posléze měly hrát hlavní roli regionální elity. To by mělo za následek, že některé regiony by byly demokratické, jiné patriarchální či náboženské. Celý projekt se ale nezabývá osudem jaderných zbraní. Otázka také je, jestli něco takového je vůbec uskutečnitelné a jestli naopak po pádu Putina nezvítězí ještě krutější imperiální síly a válka nebude eskalovat. Se všemi těmito variantami bychom měli počítat.

Psáno pro ČRo Plus.