Prastaré moudro říká: velká politika je jen ta, která nadřazuje epochální zájmy nad momentálními zájmy. Řídí-li se ale politici čím dál častěji marketingem a průzkumy veřejného mínění, převládají ve veřejném prostoru nutně momentální zájmy. Zvlášť v situaci, kdy populace stárne a horizont dohledu se u velké části občanů krátí.

Současně, jak známo, význam politiků roste s jejich funkcemi, a ne výkony. Funkce dělají jednotlivce zajímavější, důležitější a významnější, a pakliže nemají v sobě žádnou pokoru, která by korigovala jejich význam a touhu po moci, u které chtějí zůstat co nejdéle, jejich rozhodování je i proto upnuto na momentální zájmy. A protože se tak děje za situace, kdy v mediální krajině význam slova a obrazu byl vytěsněn emocemi a rychlostí, jakákoliv pravda je snadno relativizovatelná.

Platí to i při posuzování agrese na Ukrajině, kterou Rusko porušilo Chartu OSN: ta dává Ukrajině právo na sebeobranu. Západní velmoci chtějí za to Putina postavit před soud za situace, kdy samy pro sebe vyžadují imunitu, když odmítají hlasovat v OSN pro mezinárodní tribunál, který by byl závazný i pro ně, jak jsme o tom již psali minule. To je důvod, proč řada jižních států začíná hovořit o dvojí morálce Západu.

Nedůvěryhodně působí i výběr zbraní pro Ukrajinu. Bývalý velitel amerických sil v Evropě, generál Ben Hodges, uvedl, že se mu nezamlouvá odůvodnění, proč Spojené státy Ukrajině neposkytnou balistické střely ATACMS s odůvodněním, že jejich obsluha je technologicky náročná. Říká: „Vzhledem k talentu lidí, kteří se na tom podílejí, mě to překvapuje, jsou to jen výmluvy.“

Všichni se sice shodují na tom, že Putin patří před soud, ale zatím zatykač na Putin z Haagu má jen symbolický význam. I když srbský prezident Slobodan Miloševič si taky myslel, že nikdy nebude souzen, a nakonec skončil v holandském vězení.

Mnohem důležitější by za takové situace bylo, kdyby byl Putin zažalován kvůli přepadení suverénní země. To by byl ten nejsilnější signál pro budoucnost.

Proto se němečtí lidskoprávní experti staví i proti návrhu jejich ministryně zahraničí zřídit hybridní soud v Haagu, který by se řídil ukrajinskými zákony a kde by měl Putin imunitu.

Ze stejného důvodu německá prestižní média kvůli tomu tlačí na vládu, aby prosazovala zřízení řádného mezinárodního tribunálu. Stát by se tak mohlo podle právníků, jak píše Der Spiegel, na základě smlouvy mezi Ukrajinou a OSN, kterou by mělo schválit valné shromáždění, V takovém případě by Rusko nemohlo uplatnit právo veta. Pro takový tribunál by musela hlasovat většina členských států OSN. Jen tehdy by získal tribunál potřebnou legitimitu. A taky jen kdyby se to podařilo za podpory Spojených států, Anglie, a Francie, mohl by Západ získat znovu všeobecnou důvěru. A lidé by Západ nemohli podezírat z toho, že válku uměle protahuje, protože jeho firmy na ní vydělávají. Teprve pak by epochální zájmy zvítězily nad momentálními zájmy.

Napsáno pro ČRo Plus.