O mladém Turkovi s bombou, Zahře s miminkem, Alisarovi s dcerou a těch dalších...

Rakousko se v posledních týdnech musí vyrovnávat s velkou vlnou uprchlíků, kteří se ocitají se v kritické životní situaci. Mnohdy jde o utečence před válečným konfliktem, kteří skončili odděleně od své rodiny v různých státech Evropy. Musí se nejenom vyrovnávat s těžkou sociální situací, ale i s projevy strachu ze strany Rakušanů.



Aby byly tyto projevy minimalizovány, provádí rakouské ministerstvo vnitra rozsáhlou kampaň, která Rakušanům vysvětluje, za jakých podmínek zůstávají azylanté v jejich zemi. Fakta, která byla v rámci kampaně zveřejněna, jsou velmi zajímavá:

V Rakousku je letos očekáváno 27 tisíc azylantů, což je o deset tisíc více než v loňském roce. Nejvíce uprchlíků přišlo v letošním roce do Rakouska ze Sýrie, a to o 333 % více než v minulých letech. Azylanté jsou při příchodu do Rakouska soustředěni do dvou přijímacích center – Traiskirchen a Thalham. Do tří týdnů se dozvědí, zda mohou o azyl žádat v Rakousku, či v jiné evropské zemi. Pokud smějí zůstat, pak jsou umísťováni do jednotlivých spolkových zemí podle přesně stanovené kvóty:

- Vídeň: 5449
- Korutany: 1768
- Dolní Rakousy: 5133
- Horní Rakousy: 4494
- Salcburk: 1682
- Štýrsko: 3842
- Tyrolsko: 2255
- Vorarlbersko: 1178

Všichni azylanté jsou po příchodu do Rakouska okamžitě podrobeni důkladné zdravotní prohlídce. Jsou-li zdraví, zůstávají v azylantském centru, anebo využijí nabízených ubytovacích možností v rakouských rodinách. Ty dostávají za ubytovanou osobu na den podporu 19 EUR.

Po třech měsících pobytu si mohou azylanté hledat zaměstnání, obdrží-li pracovní povolení. Nejčastěji pracují v zemědělství či turismu a využívají sezónních pracovních nabídek. Rakouská republika přispívá každému azylantovi měsíčně částkou 40 eur a hradí mu zdravotní pojištění. Děti dostávají oblečení a mohou bezplatně navštěvovat základní školu.

Státní občanství získají azylanté po šesti letech pobytu v Rakousku, mají-li práci, čistý trestní rejstřík a nepobírali-li během posledních tří let od státu sociální dávky. Pokud občanství nezískají, musí do dvou týdnů Rakousko opustit. Zdaleka ne všem se podaří tyto podmínky splnit. A někteří mají situaci velmi komplikovanou.

Rakousko teď aktuálně prožívá dva azylantské příběhy: před týdnem byl v St. Pöltenu zatčen čtrnáctiletý turecký student, sympatizant islámu, který přišel do Rakouska s muslimskými rodiči před osmi lety. Připravoval teroristický útok na vídeňské nádraží Westbahnhof. To je bohužel ten nejhorší možný výsledek integrace azylantů do společnosti.

Zcela jiný je příběh Zahry a Alisara s dcerami Almou a Alimou, který zveřejnil a o který se už několik týdnů zajímá rakouský časopis NEWS. V Sýrii šlo o šťastnou rodinu z Damašku - Alisar byl IT specialista, Alisara kosmetička. Jejich dcera studovala střední školu. Rodina měla dům se zahradou, dvě auta a pravidelné příjmy. Díky občanské válce ztratili během čtrnácti dní úplně vše. Zahra byla navíc těhotná, a proto se rozhodli emigrovat. Jejich cesty se ale rozdělily. Zahra by v pokročilém stádiu těhotenství nezvládla cestu lodí, tak se rozhodla pro cestu do Evropy po silnici. Jejich úspory padly na zaplacení převaděče přes hranice. Ale vše dopadlo jinak, než mělo! Zahra po strastiplné cestě přes Dubaj a Kairo skončila v nemocnici v rakouském Linci, kde porodila Alimu. Loď s Almou a Alisarem měla zakotvit v Itálii, ale doplula do Řecka, kde jim byl azyl odmítnut. Nyní oba trčí v uprchlickém táboře a nevědí, jak se do Rakouska dostat. Časopis NEWS, který jejich příběh zveřejnil, vyvolal vlnu solidarity – řada čtenářů se rozhodla rodině finančně pomoci a ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner už podniká právní kroky, aby rodinu dala dohromady a umožnila jí azyl v Rakousku.

I mně osud rodiny přišel dramatický a smutný a jsem rád, že se Rakušané rozhodli v této situaci pomoci. Jen si tak říkám, kolik takových osudů rodiny právě ze Sýrie potkalo a jak dopadly, když neměly to „štěstí“, aby si jich všimli novináři!