Prezident Miloš Zeman během své návštěvy v Ústeckém kraji prohlásil, že „stačí vzít do ruky kalkulačku a počítat.“ Údajně mu během těchto počtů vyšlo, „že menší zlo, a menší zlo zdůrazňuji, je prolomení těžebních limitů.“ Současně však dodal, že si váží také odlišných názorů. Pojďme tedy prezidentovi Zemanovi nabídnout řadu proměnných, které mluví ve prospěch zachování limitů.

Potřebujeme uhlí za limity?

Je to už pomalu omletý argument. Na druhou stranu opakování je matkou moudrosti a třeba na ministerstvu průmyslu ho zřejmě ještě vůbec neslyšeli. Soudě podle návrhu aktualizace energetické koncepce, na které pracovalo neuvěřitelných šest let. Uhlí, které se těží na velkolomu ČSA - v tom dole ohrožujícím existenci Horního Jiřetína, se využívá zejména v teplárenství. Jenže pro tepelnou pohodu domácností uhlí pálit nepotřebujeme.

V domech, které jsou závislé na vytápění uhlím, lze totiž snížit spotřebu tepla právě úsporami na polovinu. Postupným zateplením domů, výměnou oken za kvalitní s izolačními skly a pomocí dalších technologií (řízené větrání apod.). Už v roce 2008 spočítala vládní Pačesova komise, že součet možností k zateplování českých domů a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů je větší než kompletní spotřeba uhlí a plynu k vytápění.

Další porovnání nabízí export elektřiny. Pokud bychom saldo vývozu elektřiny přepočítali na energii v uhlí, vyjde nám, že jsme za posledních 15 let vyvezli každý rok dvojnásobek produkce dolu ČSA.

Ekonomické přínosy

Pokud připustíme, že existují také jiné možnosti vytápění než „házení uhlí do kotle,“ můžeme se rovnou podívat, jakou příležitost představují pro českou ekonomiku. Aliance stavebních firem Šance pro budovy spočítala, že práce na energetické renovaci budov napříč Českou republikou může vytvořit až 30 tisíc pracovních míst. Oproti necelé tisícovce na dole ČSA to není zanedbatelný potenciál pro podpoření zaměstnanosti v Česku.

Podle studie, kterou jsme vypracovali ve spolupráci s konzultační společností EkoWATT, mohou investice do šetrných zdrojů vytvořit konkrétně v Ústeckém kraji přes 2300 pracovních příležitostí. Může jít třeba o výstavbu a provoz bioplynových stanic nebo instalaci tepelných čerpadel.

Miliardy investované do šetrných opatření se navíc státu vrátí zpět. Například jedna miliarda investovaná do zateplování budov se vrátí státu zpět ve výši zhruba jedné miliardy korun na daních, sociálním a zdravotním pojištění a nevyplacených sociálních dávkách. Současně každá miliarda investovaná do úsporných opatření v budovách podpoří růst ekonomiky v podobě jednoprocentního růstu HDP.

Kvalita života

V aktuální debatě o prolomení limitů těžby uhlí byl poněkud upozaděn fakt, že pálení uhlí také nemá tak nějak dobrý vliv na kvalitu životního prostředí. Ochrana severočeských obcí před devastující těžbou dala šanci přírodě v Podkrušnohoří zvednout hlavu a místní se mohou relativně nadechnout čistějšího vzduchu. Univerzita Karlova spočítala, že spalování uhlí vyvolá každoročně škody za více než 50 miliard korun na zdraví a životním prostředí. Rozšíření těžby za limity by podle dalších výpočtů Univerzity Karlovy vyvolalo škody na zdraví a v důsledku změn klimatu za neuvěřitelných 1,3 bilionu korun.

Kalkulace mohou zahrnout bilance energie, porovnat přínosy pracovních míst v dolech nebo stavebnictví i vyčíslit dopady na zdraví a krajině kvůli znečištění ze spáleného uhlí. Co však neumí ani prezidentova kalkulačka, je vyčíslení hodnoty domova, který vám mohou rypadla vzít. Limity chrání Horní Jiřetín pomalu čtvrtstoletí. To je dost dlouhá doba na to, abychom si místní přestali brát za rukojmí své energetické pohodlnosti.

Ministerstvo průmyslu by mělo na místo kroků, které povedou k prolomení limitů, odpovědět na to, proč za celých 24 let nebylo schopno navrhnout změnu horního zákona, která by vedla konečně k odpisu uhlí pod Horním Jiřetínem.

PS: na jakou energii funguje prezidentská kalkulačka?

(Foto - wikipedia, autor Sergei Frolov)