Evropa dál zelená, Česko stojí na místě
Loňský rok přines další růst obnovitelných zdrojů v Evropě. Nové instalace především solárních a větrných elektráren tvořily přes dvě třetiny nových energetických zdrojů. Česko dokonce pět let před termínem splnilo svůj závazek v navýšení podílu energetiky šetrných zdrojů. Jenže u nás to na rozdíl od Evropy na další růst nevypadá...
Energetická (ne)závislost
Loni se v Evropě postavilo 29 gigawattů (GW) nových zdrojů energie. Přes dvě třetiny tvořily obnovitelné zdroje – šlo hlavně o větrné a sluneční elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Evropě tak překročil 16 % a EU je snad na dobré cestě k naplnění společného závazku v navýšení podílu energeticky šetrných zdrojů. Důraz na využití domácích zdrojů energie dává smysl. Energetická závislost EU na dovozech se totiž pohybuje nad polovinou v unie spotřebovávané energie. V České republice dosáhla závislost na importované energii dokonce nejvyšší úrovně za posledních 25 let a podle loni schválené energetické koncepce má v následujících letech naše energetická závislost dál růst. Bohužel jde o problém, ve kterém se zejména v Česku odráží malý důraz na progresivnější řešení: například výstavbu pasivních domů nebo domů s téměř energeticky nulovou bilancí. Vedle ne příliš ambiciozních plánů na snížení naší spotřeby může být další bariérou pro změnu v české energetice v lednu představený návrh Nové tarifní struktury. Zvýšení fixních poplatků totiž může v budoucnu vytvořit nepřekročitelnou bariéru investicím do úspor energií nebo vlastních zdrojů energie.
Přínosy evropské nové energetiky
Všechny nové instalace obnovitelných zdrojů, které v loňském roce přibyly v EU, mají instalovaný výkon odpovídající ekvivalentu deseti Temelínů. Ze všech instalací tvořily obnovitelné zdroje 77 %. Nejvíce se postavilo větrných turbín (v rámci OZE tvořily 56 %, celkově 44 %). Výkon všech větrných elektráren v EU tak loni překročil 142 tisíc megawattů (MW), což odpovídá ekvivalentu spotřeby až 80 milionů domácností. Premiantem ve využití větrné energie zůstává Německo, kde se nachází více než třetina z celkového instalovaného výkonu. V podílu pokrývání dodávek elektřiny z větru však vede Dánsko, vítr zde pokryl až 42 % tamní roční spotřeby elektřiny. Česká republika naopak nepřidala během loňského roku ani jeden nový větrný projekt.
(foto: Windwärts Energie)
Druhým nejvýznamnějším zdrojem mezi novými energetickými zdroji v loňském roce byly sluneční elektrárny (v rámci OZE tvořily 37 %, celkově 29 %). Evropské solární elektrárny se tak přiblížily k hranici 100 tisíc MW, což znamená, že byly schopny energeticky uspokojit až 30 milionů domácností v Evropě. Podle dat ERÚ přibylo loni v Česku pouhých 5 MW solárních projektů, tedy 0,065 % z nových solárních instalací v Evropě.
Třetí příčka mezi novými energetickými zdroji patřila uhlí (16 %), současně však uhelné elektrárny byly nejvíce odstavovaným zdrojem – podle dat Evropské asociace pro větrnou energii bylo loni ze sítě staženo přes 8 000 MW uhelných zdrojů. Druhým zdrojem, který byl loni nejvíce odstavován mimo provoz, byl zemní plyn (přes 4 000 MW).
Češi mají splněno, možná omylem
Aktuální čísla Eurostatu rovněž ukazují, že národní cíl podílu OZE na celkové spotřebě energie pro rok 2020 splnilo v roce 2014 už devět států (Bulharsko, ČR, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko, Slovinsko, Finsko a Švédsko). Mezi nimi tedy také Česká republika, kde hrubá konečné spotřebě energie z obnovitelných zdrojů překročila 13 %. Třináctiprocentní cíl byl ale třetí nejnižší v rámci evropské dvacet osmičky a značně za jejími reálnými možnostmi. Náš podíl "zelené" energie jsme naplnili především pomocí růst solárních elektráren před více než pěti lety a bioplynových stanic v posledních třech letech. Jenže loni oba tyto šetrné zdroje zažívají stagnaci a Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, který optimisticky navyšuje jejich podíl na 15,3 % nemusí být naplněn.
Česko však svůj závazek naplnilo s nadsázkou řečeno "tak trochu omylem." Sektor obnovitelných zdrojů se v posledních letech potýká s naprostým chaosem v legislativě. Nový zákon, který ošetřuje jejich fungování, přijatý v roce 2012 a od té doby byl opakovaně novelizovaný. Oboru moderní energetiky také neprospívá zmatek vyvolávaný Energetickým regulačním úřadem. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková odmítala na konci minulého roku vypsat podporu a přitom neměla v ruce žádné pádné argumenty, o které by se mohla opřít. Nakonec odjela na dovolenou a situaci vyřešil její náměstek...
Oživí Česko růst alespoň malých obnovitelných zdrojů?
Příslibem pro obnovení zájmu o nové instalace solárních elektráren je loni zavedená podpora v rámci programu Nová zelená úsporám. Pokud růst neohrozí návrh nové tarifní struktury, který v dosavadní podobě znevýhodňuje šetření elektřinou i vlastní výrobu, pak by do roku 2020 mohlo přibýt na střechách domů před 50 tisíc nových instalací o průměrném výkonu 5 kilowattů.
(foto: Tim Fuller)
Výhledový potenciál solární energetiky na střechách domů v Česku je obrovský. Podle loňské studie zpracované pro Solární asociace společností ENACO může elektřina ze slunce vyrobit až 7 4000 gigawatthodin ročně. Využití potenciálu českých obnovitelných zdrojů energie však potřebuje rámcové impulsy, které obnoví stabilitu tohoto moderního odvětví energetiky.
Jedno z rámcových řešení nabízí návrh představený v lednové výzvě vládě od Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace. Navrhli jsme ustavení vládního zmocněnce pro obnovitelné zdroje, který by byl zodpovědný za koordinaci naplňování vládních strategií v oblasti využití potenciálu obnovitelných zdrojů. Zmocněnec by také mohl zkoumat vhodných modelů efektivní podpory - například v Německu rok testovaný systém aukcí nových kapacit pro solární elektrárny - nebo mapovat bariéry provozu a výstavby obnovitelných zdrojů a hledat jejich řešení. Jde o podobný návrh, jako pozice vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Pokud má mít atomový projekt, který se bude připravovat 10 let svého vládního garanta, měly by jej mít i obnovitelné zdroje. Jejich agenda je rozdělena mezi několik ministerstev i státních úřadů a zmocněnec by pak měl usnadnit hledání průniků mezi jejich agendami. Česko tak může být blíž moderní energetice a otevřít prostor inovacím, jako jsou například nastupující systémy ukládání energie, které mohou zvýšit využitelnost sluneční energie.
Energetická (ne)závislost
Loni se v Evropě postavilo 29 gigawattů (GW) nových zdrojů energie. Přes dvě třetiny tvořily obnovitelné zdroje – šlo hlavně o větrné a sluneční elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Evropě tak překročil 16 % a EU je snad na dobré cestě k naplnění společného závazku v navýšení podílu energeticky šetrných zdrojů. Důraz na využití domácích zdrojů energie dává smysl. Energetická závislost EU na dovozech se totiž pohybuje nad polovinou v unie spotřebovávané energie. V České republice dosáhla závislost na importované energii dokonce nejvyšší úrovně za posledních 25 let a podle loni schválené energetické koncepce má v následujících letech naše energetická závislost dál růst. Bohužel jde o problém, ve kterém se zejména v Česku odráží malý důraz na progresivnější řešení: například výstavbu pasivních domů nebo domů s téměř energeticky nulovou bilancí. Vedle ne příliš ambiciozních plánů na snížení naší spotřeby může být další bariérou pro změnu v české energetice v lednu představený návrh Nové tarifní struktury. Zvýšení fixních poplatků totiž může v budoucnu vytvořit nepřekročitelnou bariéru investicím do úspor energií nebo vlastních zdrojů energie.
Přínosy evropské nové energetiky
Všechny nové instalace obnovitelných zdrojů, které v loňském roce přibyly v EU, mají instalovaný výkon odpovídající ekvivalentu deseti Temelínů. Ze všech instalací tvořily obnovitelné zdroje 77 %. Nejvíce se postavilo větrných turbín (v rámci OZE tvořily 56 %, celkově 44 %). Výkon všech větrných elektráren v EU tak loni překročil 142 tisíc megawattů (MW), což odpovídá ekvivalentu spotřeby až 80 milionů domácností. Premiantem ve využití větrné energie zůstává Německo, kde se nachází více než třetina z celkového instalovaného výkonu. V podílu pokrývání dodávek elektřiny z větru však vede Dánsko, vítr zde pokryl až 42 % tamní roční spotřeby elektřiny. Česká republika naopak nepřidala během loňského roku ani jeden nový větrný projekt.
null
(foto: Windwärts Energie)
Druhým nejvýznamnějším zdrojem mezi novými energetickými zdroji v loňském roce byly sluneční elektrárny (v rámci OZE tvořily 37 %, celkově 29 %). Evropské solární elektrárny se tak přiblížily k hranici 100 tisíc MW, což znamená, že byly schopny energeticky uspokojit až 30 milionů domácností v Evropě. Podle dat ERÚ přibylo loni v Česku pouhých 5 MW solárních projektů, tedy 0,065 % z nových solárních instalací v Evropě.
Třetí příčka mezi novými energetickými zdroji patřila uhlí (16 %), současně však uhelné elektrárny byly nejvíce odstavovaným zdrojem – podle dat Evropské asociace pro větrnou energii bylo loni ze sítě staženo přes 8 000 MW uhelných zdrojů. Druhým zdrojem, který byl loni nejvíce odstavován mimo provoz, byl zemní plyn (přes 4 000 MW).
Češi mají splněno, možná omylem
Aktuální čísla Eurostatu rovněž ukazují, že národní cíl podílu OZE na celkové spotřebě energie pro rok 2020 splnilo v roce 2014 už devět států (Bulharsko, ČR, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko, Slovinsko, Finsko a Švédsko). Mezi nimi tedy také Česká republika, kde hrubá konečné spotřebě energie z obnovitelných zdrojů překročila 13 %. Třináctiprocentní cíl byl ale třetí nejnižší v rámci evropské dvacet osmičky a značně za jejími reálnými možnostmi. Náš podíl "zelené" energie jsme naplnili především pomocí růst solárních elektráren před více než pěti lety a bioplynových stanic v posledních třech letech. Jenže loni oba tyto šetrné zdroje zažívají stagnaci a Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, který optimisticky navyšuje jejich podíl na 15,3 % nemusí být naplněn.
Česko však svůj závazek naplnilo s nadsázkou řečeno "tak trochu omylem." Sektor obnovitelných zdrojů se v posledních letech potýká s naprostým chaosem v legislativě. Nový zákon, který ošetřuje jejich fungování, přijatý v roce 2012 a od té doby byl opakovaně novelizovaný. Oboru moderní energetiky také neprospívá zmatek vyvolávaný Energetickým regulačním úřadem. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková odmítala na konci minulého roku vypsat podporu a přitom neměla v ruce žádné pádné argumenty, o které by se mohla opřít. Nakonec odjela na dovolenou a situaci vyřešil její náměstek...
Oživí Česko růst alespoň malých obnovitelných zdrojů?
Příslibem pro obnovení zájmu o nové instalace solárních elektráren je loni zavedená podpora v rámci programu Nová zelená úsporám. Pokud růst neohrozí návrh nové tarifní struktury, který v dosavadní podobě znevýhodňuje šetření elektřinou i vlastní výrobu, pak by do roku 2020 mohlo přibýt na střechách domů před 50 tisíc nových instalací o průměrném výkonu 5 kilowattů.
null
(foto: Tim Fuller)
Výhledový potenciál solární energetiky na střechách domů v Česku je obrovský. Podle loňské studie zpracované pro Solární asociace společností ENACO může elektřina ze slunce vyrobit až 7 4000 gigawatthodin ročně. Využití potenciálu českých obnovitelných zdrojů energie však potřebuje rámcové impulsy, které obnoví stabilitu tohoto moderního odvětví energetiky.
Jedno z rámcových řešení nabízí návrh představený v lednové výzvě vládě od Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace. Navrhli jsme ustavení vládního zmocněnce pro obnovitelné zdroje, který by byl zodpovědný za koordinaci naplňování vládních strategií v oblasti využití potenciálu obnovitelných zdrojů. Zmocněnec by také mohl zkoumat vhodných modelů efektivní podpory - například v Německu rok testovaný systém aukcí nových kapacit pro solární elektrárny - nebo mapovat bariéry provozu a výstavby obnovitelných zdrojů a hledat jejich řešení. Jde o podobný návrh, jako pozice vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Pokud má mít atomový projekt, který se bude připravovat 10 let svého vládního garanta, měly by jej mít i obnovitelné zdroje. Jejich agenda je rozdělena mezi několik ministerstev i státních úřadů a zmocněnec by pak měl usnadnit hledání průniků mezi jejich agendami. Česko tak může být blíž moderní energetice a otevřít prostor inovacím, jako jsou například nastupující systémy ukládání energie, které mohou zvýšit využitelnost sluneční energie.