Důvodů, proč má Čína s Ruskou invazí na Ukrajinu problém, je celá řada. O některých z nich jsem mluvil ve dvou videích na mém YT kanálu:
https://youtu.be/df7N_kiKmyc

https://youtu.be/ycHhAU7tzhw

Jedním z vážných důvodů je také to, že ruský vpád na Ukrajinu zmobilizoval Západ.

Nastartovala se zbrojní produkce a západní vlády jsou ochotné zvyšovat vojenské rozpočty. Ani jedno není v zájmu Číny a jejích mezinárodních ambicí. Čína masivně zbrojí proto, aby mohla vyvíjet nátlak na Tchaj-wan a aby mohla vydírat Západ. K útoku samotnému nakonec sáhnout nemusí, musí mít na něj ale schopnosti. Kalkuluje s tím, že „závod ve zbrojení“, spojený i s nutnou úpravou rozmístění sil US Army, bude pro Spojené státy natolik náročný, že od nich nakonec může získat ústupky v jiných oblastech. Této čínské taktice je momentální mobilizace západních vojenských kapacit a zvýšená ochota evropské veřejnosti akceptovat nárůst vojenských rozpočtů rozhodně na překážku.
Číňani myslí dlouhodobě a berou si poučení z historie. Mobilizační efekt rusko-ukrajinské války na Západ je srovnatelný s Korejskou válkou v 50. letech. Před jejím začátkem měli Sověti obrovskou konvenční převahu v Evropě (až o 300 divizích). Západní Evropa byla vůči SSSR prakticky bezbranná a většina americké armády už se z Evropy stáhla ve druhé polovině 40. let. Kdyby se Sověti tehdy rozhodli pro útok přes západní Německo, nic by jim v tom nemohlo zabránit.
Jenže pak udělal Stalin obrovskou strategickou chybu tím, že podpořil Kim-Irsenův vpád do Jižní Koreje. USA a státy západní Evropy z toho vyvodily, že útok na Korejském poloostrově může být předehrou k útoku Sovětů v Evropě. Korejská válka tak vedla k „mobilizaci“ jak ve Spojených státech, které se do války vojensky zapojily, tak i v Západní Evropě.
Mobilizace vojenských kapacit, navýšení vojenských rozpočtů a růst produkce vojenského průmyslu trvaly celá 50. léta. Na jejich počátku americký Kongres souhlasil s výrazným nárůstem amerického vojenského rozpočtu, což předtím od konce II. světové války odmítal. V průběhu 50.let dosáhl vojenský rozpočet USA neuvěřitelné výše 17 % HDP. Vojenské rozpočty adekvátně zvýšili i spojenci USA, například Velká Británie až na 10 %. Řada evropských strojírenských firem produkujících doposud pro civilní spotřebu, začala dostávat velké zbrojní zakázky. V západním Německu narostla enormně produkce oceli. Geopolitická situace v souvislosti s Korejskou válkou nakonec vedla k jeho znovuvyzbrojení. Že se odhad Evropanů ohledně Korejské války jako předehry útoku SSSR nakonec nenaplnil, na výsledku nic nezměnilo. Západní Evropa se stala natrvalo vojensky vyspělým regionem.
Podobnou chybu jako Stalin v r. 1950 dnes Čína neudělá. Ostatně její dosavadní vojenská podpora Rusku je velmi limitovaná.
Rétorická podpora na diplomatické scéně, například v OSN, bude pravděpodobně pokračovat. Strategickým zájmem Číny je ovšem co nejrychlejší ukončení války. Jedině tak může doufat v opětovné opadnutí „válečné“ nálady a s ní spojené mobilizace Západu.