Ve čtvrtek v dopoledních hodinách je naplánováno násilné vyklizení jednoho z nejzajímavějších, nejoriginálnějších a nejužitečnějších prostorů v Praze – žižkovského autonomního sociálního centra Klinika. Stávající vlastník budovy, státní podnik SŽDC, zatím nemá pro dům využití. Vyklizení je tedy politickým rozhodnutím, na které tlačí také policie. Po vyklizení se dům opět zařadí mezi cca 7000 domů, které v Praze aktuálně zejí prázdnotou.

O své přežití Klinika bojovala od svého založení na podzim roku 2014. Za dobu svého fungování její provoz doprovázely nejrůznější smlouvy a dohody, násilné pokusy o vyklizení, i velké demonstrace na její podporu. Prostoru vyjádřily svou přízeň i mnohé známé osobnosti a někteří politici. V roce 2016 dokonce nadace Charty 77 Klinice udělila Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost. A není to tak dávno, co i Andrej Babiš po útoku neonacistů na Kliniku v únoru 2016 kolektivu autonomního centra veřejně přislíbil prodloužení smlouvy umožňující další využívání objektu bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici na Žižkově.

Tento pro mnohé možná nečekaný příslib od předního politika, který je navíc soukromým podnikatelem, má ve světě politického populismu svou logiku. Klinika je totiž skvělé místo a těší se velké oblibě široké škály lidí. Nejen těch, kteří si Kliniky cení jako ostrůvku svobody a solidarity předznamenávající alternativu vůči světu založeném na vzájemném vykořisťování a nespravedlnosti, ale i mnoha obyvatel žijících v její bezprostřední blízkosti. Vždyť kdo by ve svém sousedství neměl raději funkční sociální centrum pro veřejnost s obrovskou zahradou otevřenou pro všechny, namísto chátrajícího, opuštěného a pro veřejnost uzavřeného objektu?

Za pouhé čtyři roky si Klinika vybudovala renomé, kterým se zásadním způsobem odlišuje od zaniklých slavných squatů, jakými byla Milada, nebo Ladronka. Na rozdíl od těchto do sebe uzavřených světů, do kterých lidé utíkali před konzumem a odcizeností kapitalistické společnosti, se Klinika před vnějším světem nijak neuzavírá a naopak se snaží na jeho problémy reagovat a řešit je. Během migrační krize na Klinice například fungovalo centrum pomoci pro uprchlíky, nebo zde několik let fungoval svépomocný rodičovský klub a posléze i mateřská školka. Zázemí a pomoc zde nachází lidé bez domova, nebo třeba návštěvníci bezplatných jazykových kurzů. Již tradičně také na Klinice probíhá řada přednášek a kulturních akcí, a konala se zde i například tzv. Lidová žižkovská univerzita, v rámci které v autonomním centru přednášeli vysokoškolští profesoři a odborníci, včetně některých kapacit ze zahraničních univerzit. Do freeshopu na chodbě mohou lidé odnést nepotřebné oblečení či obuv, a naopak si odsud pro sebe nějaké oblečení vzít. Na zahradě za budovou autonomního centra, která dříve nebyla veřejnosti přístupná, probíhá drobné zahradničení, a na pískovišti si tam hrají děti. Za dobrého počasí se na zahradě pořádají i přednášky, debaty a konference. Samozřejmostí je také bar, ve kterém nejsou účtovány tržně stanovené, nýbrž dobrovolné ceny. Tento výčet pozitiv a přínosů přitom zdaleka není kompletní.

Jak se však jeví z aktuálních událostí, pro úřady a pro policii Klinika i nadále nezůstává ničím jiným než pouhým squatem, tedy nelegálně obsazeným objektem, jehož užívání nesvětí ani legitimní účely. V rámci ideologie vzývající soukromé vlastnictví a trh coby nejvyšší společenské principy, které převyšující vše, co se odehrává mimo ně, proto pravděpodobně došlo k politické objednávce na definitivní zničení Kliniky. Toto rozhodnutí vzniklo navzdory výše zmíněnému příslibu Andreje Babiše, tehdy ještě ministra financí, a zároveň jako nečekaný zvrat dosud nadějně vypadajících vyjednávání o možnosti budovu nadále využívat jako autonomní sociální centrum, která na podzim loňského roku probíhala mezi kolektivem Kliniky a vedením SŽDC, jež budovu vlastní. V jejich průběhu vyplynulo na povrch, že vlastník objekt ve skutečnosti nepotřebuje, neboť je pro jeho potřeby nevhodný, a zvažuje i jeho demolici. Vedení SŽDC se nakonec pro vyklizení Kliniky rozhodlo i přesto, že je k tomu nijak nenutí rozhodnutí soudu, a také navzdory podpoře, kterou autonomnímu centru vyjadřují někteří přední pražští politici. O pozastavení násilné exekuce údajně vlastníka požádal i sám pražský primátor, Zdeněk Hřib.

I přesto mají ve čtvrtek 10.1.2019 v 10 hodin dopoledne do objektu nastoupit speciální policejní jednotky, které mají v popisu své práce obranu prohnilého a neudržitelného systému založeného na vykořisťování, nerovnosti, a prohlubování socioekonomických rozdílů napříč českou společností. Strážci tohoto pořádku zřejmě zastávají názor, že Praha by i nadále měla být především exkluzivní pevností sloužící primárně povrchnímu konzumu, pomíjivému turismu a finančním hrám ekonomických elit. Místem, které stále více přestává být obyvatelné pro obyčejné lidi s průměrnými platy a jinými zájmy, než je nakupování v obchodních centrech. Kolektivu a jeho příznivcům proto nezbývá, než se ve čtvrtek ráno pokusit Kliniku bránit vlastními těly. Každý, komu záleží na spravedlivém a solidárním městě plném pestrosti, které není jen pro bohaté, by jim měl přispěchat na pomoc.


Zdroj obrázku:https://klinika.451.cz