Zdravotnické regulační poplatky opět na scéně a opět před volbami
Tento blog bude velmi krátký. Pro diskusi ohledně směřování hospodářské politiky v ČR je jedna věc naprosto charakteristická. Zoufale chybí kvalitní, důvěryhodné a poctivé analýzy, které by pomohly diskusi kultivovat, tedy odpolitizovat. Z hlediska odbornosti je u nás úroveň diskuse, která by měla v civilizované zemi předcházet zásadním hospodářskopolitickýcm rozhodnutím, neskutečně nízká a často zcela neprofesionální. Před volbami je to úplně nejhorší. Vděčné téma předvolební manipulace jsou zdravotnické regulační poplatky.
Neuspokojivý stav úrovně ex ante ale i ex post analýz dopadů hospodářskopolitických opatření (nebo jejich úplná absence) se snad pomalu, postupně daří měnit (především díky institutu IDEA při CERGE-EI). Při absenci kvalitně zpracovaných analýz mohou politici a kdokoliv jiný komu se to hodí ohýbat fakta a nebo přímo lhát. Náklady nekvalifikovaných rozhodnutí při formulování hospodářské politiky mohou být obrovské.
Při vědomí tohoto fatálního nedostatku jsme se s kolegyní E. Hromádkovou (CERGE-EI a ČNB) rozhodli investovat nemalé množství vlastního času a přispět k diskusi na téma dopadů regulačních poplatků ve zdravotnictví. Po dlouhém boji s úředním šimlem jsme si obstarali unikátní a rozsáhlá data a začali pracovat. A teď již nechme mluvit data. Jaké jsou dopady zavedení regulačních poplatků na spotřebu léčiv v ČR?
Kdokoliv kdo má o toto téma zájem (a rozumí anglicky) si může celou naší studii volně stáhnout třeba zde http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2260531.
Pro ty, kdo anglicky nemluví následuje krátké shrnutí hlavních poznatků (abstract naší studie).
V naší studii zkoumáme efekt zavedení regulačních poplatků na spotřebu léčiv na
předpis. Naše analýza se soustředí zejména na pacienty starší 64 let. Naše výsledky ukazují,
že po zavedení poplatků se počet vybraných receptů snížil o 20 procent. Naproti tomu, celková cena předepsaných léků se snížila jenom v následujícím kvartálu a pak se vrátila na stejnou rostoucí trajektorii. Bylo to způsobeno třemi druhy behaviorální odezvy pacientů a lékařů: došlo k posunu nákupu léčiv do období těsně před zavedením poplatků, došlo k předepisovaní více balení na jeden recept (poplatek byl placen za každý recept), a došlo k předepisování dražších léků. Mladší pacienti byli více ochotni omezit svou spotřebu než starší. Pacienti celkově omezili především spotřebu těch typů léčiv,
jejichž neužívání nemá okamžité negativní důsledky na zdravotní stav.
michal.zdenek@cerge-ei.cz
Neuspokojivý stav úrovně ex ante ale i ex post analýz dopadů hospodářskopolitických opatření (nebo jejich úplná absence) se snad pomalu, postupně daří měnit (především díky institutu IDEA při CERGE-EI). Při absenci kvalitně zpracovaných analýz mohou politici a kdokoliv jiný komu se to hodí ohýbat fakta a nebo přímo lhát. Náklady nekvalifikovaných rozhodnutí při formulování hospodářské politiky mohou být obrovské.
Při vědomí tohoto fatálního nedostatku jsme se s kolegyní E. Hromádkovou (CERGE-EI a ČNB) rozhodli investovat nemalé množství vlastního času a přispět k diskusi na téma dopadů regulačních poplatků ve zdravotnictví. Po dlouhém boji s úředním šimlem jsme si obstarali unikátní a rozsáhlá data a začali pracovat. A teď již nechme mluvit data. Jaké jsou dopady zavedení regulačních poplatků na spotřebu léčiv v ČR?
Kdokoliv kdo má o toto téma zájem (a rozumí anglicky) si může celou naší studii volně stáhnout třeba zde http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2260531.
Pro ty, kdo anglicky nemluví následuje krátké shrnutí hlavních poznatků (abstract naší studie).
V naší studii zkoumáme efekt zavedení regulačních poplatků na spotřebu léčiv na
předpis. Naše analýza se soustředí zejména na pacienty starší 64 let. Naše výsledky ukazují,
že po zavedení poplatků se počet vybraných receptů snížil o 20 procent. Naproti tomu, celková cena předepsaných léků se snížila jenom v následujícím kvartálu a pak se vrátila na stejnou rostoucí trajektorii. Bylo to způsobeno třemi druhy behaviorální odezvy pacientů a lékařů: došlo k posunu nákupu léčiv do období těsně před zavedením poplatků, došlo k předepisovaní více balení na jeden recept (poplatek byl placen za každý recept), a došlo k předepisování dražších léků. Mladší pacienti byli více ochotni omezit svou spotřebu než starší. Pacienti celkově omezili především spotřebu těch typů léčiv,
jejichž neužívání nemá okamžité negativní důsledky na zdravotní stav.
michal.zdenek@cerge-ei.cz