Vážený pane Koudelko, svým okolím jsem přesvědčován, že jste zkušený ústavní právník, což beru za bernou minci, neboť se necítím být arbitrem Vašich právnických kvalit.
Nicméně po přečtení Vaší polemiky s mým blogem začínám pochybovat o tom, zda umíte dobře číst a pochopit psaný text.

Nikde jsem nenapsal, "že se novinářka měla ptát Tomio Okamury na to, zda znásilnění bylo dokonané". Prosím přečtěte si ještě jednou můj text, kde píšu, že podle mého názoru novinářka "měla dotlačit (Okamuru) k odpovědi PROČ SI JE TAK JISTÝ, že došlo k dokonanému znásilnění."
Zkrátka šlo mi o to, aby informace, které využívají a rozšiřují politici, byly ověřené a nebyly založené na dohadech a povrchních článcích v médiích.

Není pravda, že Šmídův problém je Tomio Okamura. Kdybyste můj blog pozorně četl, zjistil byste, že mým problémem jsou informace šířené ve veřejném prostoru, které jsou podávány zkresleně, nebo jejich pravdivost není dostatečně ověřena či potvrzena, a že vinu za tento stav podle Šmídova názoru nese i "příliš obecný a subjektivně interpretovaný způsob informování médií," tedy nejen Okamura.

Mám na mysli například situaci, v níž novináři aniž by podrobně zjistili, za jaké trestné činy se dotyčný dostal v Německu do vazby, hned z něj udělají brutálního násilníka s dlouhou stopou řady násilných trestných činů. Nebo když policejní mluvčí sdělí novinářům, že "došlo k trestnému činu násilného charakteru", a hned je všem jasné, že šlo o dokonané znásilnění.

Jako pozitivní příklad a vzor jsem zde uvedl opatrnost německých médií, ve kterých se u informací o trestném činu objevují slova "vermutliche" a "sollen", tedy "údajné" "mělo se stát", a kterou bych uvítal také u českých médií a politiků,

Znovu si přečtěte můj blog, kde píšu: "Já vůbec nechci hájit trestný čin, který se stal, o jehož povaze není žádných pochyb. Šlo o násilí, jehož rozsah zatím neznáme, šetří ho policie. Může jít o brutální sexuální útok, po němž následovala loupež, ale také o běžnou majetkovou trestnou činnost zoufalce..."

Moje kritika směřovala spíše k novinářům, kteří by mi právě v této věci měli udělat více jasno, kteří by měli na místě zjistit více informací o tom, jak se všechno zběhlo, "aby se utlumily vášně, které kolem případu rozvířil nejen Tomio Okamura."

Možná, že moje návrhy mohly být ve Vašich očích kontroverzní. Vycházím z toho, že v anglosaské investigativní žurnalistice u podobných případů bývá čtenář okamžitě zásoben řadou očitých svědectví, často i z okolí postiženého, které případ ozřejmí nad rámec obecných a neurčitých vyjádření soudců či policie.

Ano, s tou lékařskou zprávou jsem to asi přehnal. Jenomže nevidím nic špatného na tom, jestliže novinář zjistí a bude informovat o tom, kdy a jak byla oběť byla propuštěna z lékařské péče.

Ale znovu opakuji: nevkládejte mi do úst něco, co jsem nenapsal, a co není obsahem mého blogu.
Kromě toho Váš poslední demagogicky lživý a trapný odstavec o tom, že Šmíd doporučuje, aby se redaktorka veřejnoprávního média ptala místopředsedy Poslanecké sněmovny, zda penis pronikl do pochvy, jste si mohl odpustit. Není hoden ústavního právníka Vašeho jména.