Tragedie v Parklandu – počátek konce demokracie i kultury?

16. 02. 2018 | 03:29
Přečteno 10787 krát
V dnešním světě už nestačí svíčky, památníčky, kytičky a kresbičky, jakož i modlení, soustrast, solidarita, zpívání, držení se za ruce a pokřikování, že jsme něčím nebo někdo, čím nebo kým zcela určitě nejsme a nemůžeme být, obzvláště, jsou-li již mrtví. Dnešní svět vyžaduje akci, očistu a vzpamatování se, obzvláště na lokálních a regionálních úrovních – bez štěpících stran a stranických politiků, bez politické korupce; peníze musí sloužit, ne nás ovládat.

Střelecké kosení dětí v Parklandu, tj. 17 zavražděných, automatická AR-15 v rukou středoškoláka, atd. Tak nějak probíhají titulky po celém světě. President Trump, ve své prezidentské adrese, ale vůbec nezmínil, že šlo o použití střelné zbraně, nebo že se střílelo. Zdůraznil jen, že šlo o duševní nemoc a důkaz existence „Zla“ ve společnosti; občanům však nabídl jen modlitby, soustrast a solidaritu; vyzval také Američany, aby se nezdráhali mu navrhnout, co může on udělat, aby zmírnil jejich bolest a utrpení. Tak nějak.

Známá N.R.A. (National Rifle Association), tj. asociace pro dostupnost střelných zbraní obyvatelům USA, podpořila Trumpovu prezidentskou kampaň částkou 21 mil. dolarů. Mezi jeho nejvěrnější voliče patří právě držitelé střelných zbraní. Ale proč automatické pušky a samopaly? Nestačí snad lovecké brokovnice? Tím se dostáváme k hlavnímu problému: tzv. Second Amendment (Druhý Dodatek k ústavě) z r. 1791.

Přesněji, Druhý Dodatek zní: "A well regulated Militia, being necessary to the security of a free State, the right of the people to keep and bear Arms, shall not be infringed." To je vše.

Když jsem se chystal odejít do USA, četl jsem zprávu o Charlesu Whitmanovi (Bývalý ostřelovač z US Marines), který 1. srpna 1966 vynesl své pušky do věže Hlavní budovy na University of Texas v Austinu. Za nějakých 90 minut zastřelil 13 lidí (a jedno nenarozené dítě), zranil 31 dalších osob, z nichž dvě nakonec na následky zemřely. V létě 1967 už jsem byl v USA, na univerzitě v Rochesteru.

První, co mě napadlo, byl právě ten Druhý Dodatek k ústavě. Přečetl jsem si jej, ale přiznám se, že jsem mu nerozuměl. Bylo mi 24 let, život jsem měl před sebou – ne za sebou, jako ti studenti z Parklandu. Angličtina z r. 1791 mi nebyla příliš přístupná, nerozuměl jsem ústavním zákonům, a uzavřel, že po nějakých 200 letech, Američané a jejich ústavní odborníci asi věděli, co to vše znamená a proč je to třeba, jako součást historické ústavy, zachovat a chránit. Neměl jsem žádné výčitky svědomí. Byl jsem exulant z jednoho z nejhorších režimů v historii lidstva.

Dnes, po více než 50 letech strávených v univerzitním prostředí USA, jsem lépe připraven v angličtině, znám něco z historie, a plně sleduji i prožívám šířící se epidemii vraždění na amerických školách. Jsem si jistý, že Parkland nebyl koncem, ale je spíše začátkem nepředstavitelného utrpení amerických rodičů. Myslím také, že mám právo Druhý Dodatek přeložit a pokusit se jej interpretovat; vždyť je to jen jedna věta.

Tedy: "A well regulated Militia, being necessary to the security of a free State, the right of the people to keep and bear Arms, shall not be infringed."
Česky tedy: „Jelikož je dobře regulovaná Milice nutná k bezpečnosti svobodného Státu, právo lidí k držení a nošení Zbraní, nebude porušeno.“ (Jde zde o překlad doslovný, nikoliv politický či interpretační.)

Interpretace přichází až potom: Dodatek je zcela zřejmě o nutnosti „dobře regulované milice“. Účelem je bezpečnost státu. Právo lidí k držení a nošení zbraní tím nebude porušeno (nebo narušeno).

Celý Dodatek byl odsouhlasen v r. 1791, tj. pouhých 8 let po skončení Americké Revoluce (války s Anglií) dne 3.září, 1783. Cílem jistě bylo ochránit mladou republiku před případnými útoky, povstáními nebo záškodnictvím. První obranné milice vznikly již 13.12.1636 v Massachusetts, později uzákoněny podle tzv. „Militia Act“ 8.5.1792, tedy v reakci na tan Druhý Dodatek. Tyto milice byly přejmenovány na dnešní National Guard v r. 1903.

Jak lze to dnešní "vlastnění a nošení" střelných zbraní 21.století individuálními občany interpretovat jako „dobře organizovanou milici?“ Jaký může být důvod k udržování takového Dodatku ještě dnes, obzvláště když National Guard existuje, funguje a je často používána pro rychlé nasazení při nebezpečných nepokojích a povstáních? Existence těchto milicí je tedy ten nástroj, který zajišťuje „právo lidu na držení a nošení zbraní“ – tím, že se občané mohou dobrovolně přihlásit do zákonných National Guards.

Tak to platilo až do r. 1977, kdy frakce v N.R.A. přesvědčila soudy, že druhá část věty Dodatku neguje tu část první. Pak už stačily jen miliardy dolarů, jak pro Republikány, tak pro Demokraty - a bylo „vymalováno.“ Na cenu v lidských životech, penězích a úpadku kultury i kvality života (ovšem ne pro výrobce, prodejce a překupníky zbraní), se raději ani neptejme.

Jsou to tedy peníze, pro politické strany a politické kandidáty, které korumpují společnost a vkládají střelné zbraně do rukou mentálně nestabilních lidí. A jsou to právě ty zbraně, které také v rukou mladých lidí vytvářejí zárodky budoucí mentální nestability. Peníze do politiky nepatří, tak jako střelné zbraně ne do rukou mladých občanů: následkem je úpadek demokracie, nástup diktátorů a populistů, „Trumpů“ i atrapných trumpíků - dnes už téměř všude ve světě.

Váš,
Milan Zelený
Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co ikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj.
Čínské přísloví



Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy