Spousta lidí je obdivuje. Dvojici lvů na školním obraze, který jsem na internetu vydražil za dvě stě korun a vyvěsil ho ve své kanceláři.

Lva se lvicí namaloval malíř František Xaver Procházka (1887 - 1950) už roku 1923, ale jako školní obraz byla jeho malba vytištěna až o jedenáct let později. Školní obrazy braly úřady první republiky velmi vážně, bylo politikum nahradit rakouské pomůcky českými, a tomu odpovídal i pečlivý výběr jejich autorů. Redaktorem zoologické řady školních obrazů byl v jejích počátcích prof. Jiří Janda (ano, zakladatel Zoo Praha!) a ze skupiny malířů, kteří dostali možnost na ní pracovat, se nejvýrazněji prosadil právě F. X. Procházka. Dvojice lvů je pouze jedním z osmadvaceti jeho obrazů, které po desítky let sloužily v českých školách.


F. X. Procházka byl v době první republiky špičkovým vědeckým ilustrátorem zoologických publikací. S prof. Jandou se seznámil hned po svém příchodu do Prahy roku 1919 a spolupracoval s ním na řadě jeho knih. A nejen s ním, například také s jiným význačným ornitologem té doby, dr. Josefem Jirsíkem. Navzdory tomu, že měl hluboko do kapsy (nekupoval proto drahé olejové barvy v tubách, ale nechával si je u brandýského drogisty míchat do plechovek), cestoval po Evropě a maloval zvířata v zoologických zahradách. Víme, že navštívil zoo a akvária v Lipsku, Berlíně, Hamburku nebo Amsterodamu. Vzhledem k tomu, že Praha tehdy ještě na svou zoologickou zahradu čekala, měly jeho obrazy značnou míru exkluzivity i vysokou vzdělávací hodnotu a současně podporovaly úsilí prof. Jandy o její zřízení. V recenzích Procházkových výstav se pravidelně objevují zmínky typu „pro děti bude to jistě požitkem, když uvidí cizokrajná zvířata v dobrých vyobrazeních náhradou za to, že nemáme v Praze kromě medvědárny žádné zoologické zahrady“.

F. X. Procházka namaloval mnoho druhů zvířat, avšak přesto jej mám spojeného především se ztvárněními lvů. Samozřejmě kvůli školnímu obrazu se lvem a lvicí, ale především díky jedné jeho malbě a jedné kresbě lvice Šárky (ta patřila k prvním zvířatům pražské zoo, v přírůstkové knize má dokonce číslo 1). Olejomalbu Šárky, kterou známe pouze z nekvalitní novinové reprodukce, vystavoval F. X. Procházka na přelomu let 1930 a 1931 v Rubešově salonu na Národní třídě. Jak informoval tehdejší tisk, „prodejem obrazu (…) umožní se snad koupě ženicha pro naši lví nevěstu“. Z výtěžku byl skutečně pořízen lev Ctirad a F. X. Procházka se tak stal – v dnešní terminologii – významným sponzorem Zoo Praha. Navíc rovněž Procházkova kresba lvice Šárky měla pro zoo ohromný význam. Stala se jejím prvním „logem“ a byla využívána na hlavičkových papírech a na obálkách. Dochovala se nám například na listu adresovaném Okresní záložně hospodářské v Uhlířských Janovicích.

Otevřením Zoo Praha jako by F. X. Procházka přišel o své velké téma. Kupodivu nevíme ani o tom, že by s ní dál nějakým způsobem spolupracoval. V knihách a na školních obrazech se nám však dochovala alespoň část jeho úchvatného díla. Koupil jsem nejprve jeho Lvy – a po nich další a další školní obrazy, jejichž je autorem. Ještě několik a budeme mít k dispozici dostatek materiálu, abychom připravili výstavku, kterou Františka Xavera Procházku a jeho dílo připomeneme.