Za dva týdny zřejmě v Senátu zemře další pokus o rozšíření nezávislé kontroly na veřejné peníze. Jde o 1 bilion korun, který ročně proteče státem bez dostatečně nezávislého auditu. Důvodem není, že by se senátorům změna nelíbila. Ale část z nich chce nejspíš spolu s komunálními politiky “vydírat” vládu. Bohužel tím nezískají ani oni, ani vláda, ani občané.

Představte si únosce, který drží rukojmí. Neřekne ovšem jaké výkupné přesně požaduje, ani se pořádně nespojí s vyjednavačem a nabízené peníze dokonce odmítne. Nakonec ještě zjistí, že o rukojmí vlastně nikdo nemá zájem a tak ho nechá umřít.

Takto nějak se chová nyní část senátorů, kteří jsou pod tlakem Svazu měst a obcí, aby odmítli rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Minulý týden to na senátním semináři fakticky přiznal zástupce svazu, který proti zákonu lobbuje. Nejde přitom o nějaký detail. Jde o bilion korun ročně z veřejných peněz. Náš, tedy i Váš bilion.

Hra o bilion

Českým státem ročně “proteče” pod rukama politiků a úředníků velmi zhruba přes 2 biliony korun. To je dva tisíce miliard. Ale jen polovinu může zkontrolovat nezávislý audit Nejvyššího kontrolního úřadu. Je to ten nenápadný úřad, který každoročně upozorňuje na desítky míst, kde se v českém státě neefektivně hospodaří nebo dokonce podivně ztrácí vaše daně. Na různé nákupy vlaků, tramvajenek nebo stavby tunelů se nyní jeho auditoři podívat prostě nemohou.

Po dlouhých pěti letech je v Senátu změna Ústavy, která by mohla toto změnit. V podstatě všichni odborníci (a vzácně i premiér, oba vicepremiéři a dokonce prezident) se shodují, že jde o běžnou věc v okolních zemích. I většina senátorů nemá v principu nic proti (viz poznámka pod čarou). Jsou ale pod silným tlakem části komunálních politiků, kterým se - oprávněně - nelíbí, že na starosty dopadá příliš mnoho kontrol, kde levá ruka neví, co dělá pravá. Proto chtějí tlačit na vládu, ať množství kontrol omezí a sladí, jinak změnu Ústavy zarazí.

Rukojmí, kterého nikdo nechce

Ponechme stranou, že zrovna takto klíčová změna pro zprůhlednění státu by se neměla stát obětí politických her. Stejně tak vynechejme, že nezávislý audit NKÚ je něco úplně jiného, než ostatní kontroly - jak popisuje například auditor Lukáš Wagenknecht ve videorozhovoru. Klíčové je, že tento “únos” je i z pohledu Senátu či starostů prostě velmi pochybný:

Za prvé: rukojmí vlastně nikdo zas tak moc nechce. Jde o původně poslanecký návrh z opozice (Stanislav Polčák za STAN/TOP09) a nebýt tlaku občanů a protikorupčních organizací (přes 150 poslanců návrh slíbilo před volbami) nejspíš by nechala vláda rukojmí klidně zemřít. Upřímně, auditory nemá nikdo v lásce, že.

Za druhé: nezávislou kontrolu obce už blokují asi pět let a nic si za tu dobu zřejmě nevyjednaly. Vláda nyní připravuje nový “zákon o řízení a vnitřní kontrole”, který by měl v kontrolách udělat pořádek (zavádí model jednotného auditu, jehož cílem je omezovat duplicitní kontroly), ale nikde není slyšet, že by na tento zákon svaz měst tlačil a pečlivě ho hlídal. Že by si šel pro “výkupné”. Právě nyní mají přitom skvělou možnost si prosadit takovou verzi, která jejich představy naplní.

A za třetí: U rozšíření působnosti NKÚ jde hlavně o státní a městské firmy, které tvoří většinu zatemněného bilionu. Tam nyní není pořádná kontrola žádná. O “chudáky” starosty z malých obcí jde až v poslední řadě a také se jich má týkat až nejdříve za nějakých deset let. I když se jich dotkne, pravděpodobnost fyzické kontroly NKÚ přímo v obci je asi jednou za dvě stě let, jelikož NKÚ si bude vybírat maximálně několik obcí ročně.

Nemluvě o absurdních argumentech některých senátorů a komunálních politiků, že audit vezme samosprávě samostatnost. To je jako říkat, že sčítáním lidu vám statistický úřad bere svobodu, s kým můžete žít a jakou máte sexuální orientaci.

Poslední šance

Ačkoliv se to málo říká, většina senátorů a senátorek jsou bývalí či současní komunální politici a více než na úspory veřejných prostředků myslí na blaho svého regionu a přízeň dalších lokálních politiků. Na tom záleží jejich znovuzvolení. Jestli bilion veřejných peněz bude pod nezávislým pohledem, je pro ně spíše vedlejší. Senát ale v této otázce nelze přehlasovat. Pokud nevyjde ani tento pokus, nejspíš to zastánci pořádku v hospodaření s veřejnými penězi na několik let vzdají. Rukojmí umře a obce nic nezískají.

S přispěním Lukáše Krause, člena expertní skupiny Rekonstrukce státu


Poznámka pod čarou:
Ačkoliv špičky koalice s návrhem, který vzešel původně z opozice souhlasí, senátoři se v otázce dělí napříč stranami. Nejvíce možných odpůrců má rozšíření působnosti NKÚ zřejmě v řadách ČSSD (senátor Berka) či ODS (senátor Kubera), ale i překvapivě i mezi KDU-ČSL (senátor Šilar) a STAN. Na druhou stranu někteří senátoři - a komunální politici - ČSSD (Antl, Nenutil) i KDU-ČSL (Papoušek) jsou k němu vstřícní. Pro větší transparentnost jsou většinou nestraničtí senátoři zvolení za SZ, piráty a lidovce (např. senátoři Michálek a Láska).