Odborná veřejnost volá po detailnějších, byť anonymizovaných, datech o testování nemoci Covid-19. Souhrnná data nestačí. Vláda ovšem blokuje i jakoukoli debatu na to téma. Jaké to může mít důsledky? A získáme data díky pirátské infožádosti?



Chceme data, ať vědci mohou pomáhat tam, kde jsou doma!

Iniciativa KoroNERV20 vládu upozornila, že vědci a výzkumní pracovníci momentálně nemají dostatečně konkrétní data o epidemii. Data agregovaná, tj. souhrnná, postrádají řadu významných detailních informací např. o věku nemocných, času potřebném pro vyhodnocení vzorku, síle symptomů či hrubé typologii povolání. Odborníci dokonce v tuto chvíli ani jednoznačně nevědí, co přesně se monitoruje. Bez těchto informací však nemohou vytvářet epidemiologické modely a simulovat tak scénáře budoucího vývoje. A právě takové podklady a diskuze o nich by měla být oporou současných i budoucích vládních rozhodnutí. Budoucnost řešme už teď.

Zapojme odborníky a anonymizovaná data vědcům poskytněme,vyzvala jsem vládu

Po dlouhé snaze data získat prostou domluvou, jsem 5. května navrhla mimořádný bod v Poslanecké sněmovně. Přepis mého projevu si můžete přečíst zde. Výsledek? Zamítnuto. Výzva lidí, jako je bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, nebo Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity, nebo ekonom Tomáš Sedláček, byla šmahem smetena ze stolu.

Žádali jsme něco nestandardního? Ne.
V zahraničí - a konkrétně v zemích jako je Velká Británie, Švýcarsko, Rakousko nebo Dánsko, ale i Slovensko jsou informace - v rozsahu požadovaném českými odbornými pracovníky poskytovány běžně. Důvod pro vládní ochotu je prostý. Díky poskytnutí poměrně detailních, ale bezpečně anonymizovaných dat, vědci a výzkumní pracovníci mohou sestavovat modely pravděpodobného budoucího vývoje onemocnění a chování lidí i ekonomiky. Mohou také definovat různé stupně pohotovosti. Ty oproti přístupu plošně vypnout-zapnout umožňují lidem lépe očekávat další dění - a podle toho se zařídit. Podniky, zaměstnanavatelé i živnostníci potřebují vědět, co reálně hrozí a jaká opatření lze v budoucnu očekávat.

Jak o tomto tématu informovaly Hospodářské noviny, si můžete přečíst tady.

Co dalšího se zatajuje

Ministerstvo zdravotnictví jsem musela opakovaně žádat i o poskytnutí informací o pracovních skupinách, které fungují jako významné poradní orgány vlády pro rozhodování ve věcech týkajících se epidemie. Podařilo se nám získat jména jejich členů, a po několika týdnech i některé detailnější zápisy. Ale ani na jejich základě není jasné, která z komisí má na starost testovací a trasovací algoritmus. Tedy kdo řeší ústřední složku tzv. Chytré karantény.

Informace z pera MZ o těchto skupinách najdete tady.

Data vědcům - infožádost Pirátů již částečně uspěla!

Protože bod vláda odmítla projednat (viz výše), následně jsem písemně odeslala žádost o informace. Podle zákona č. 106/1999 Sb., bychom se jich měli dočkat nejpozději za měsíc - už mi dali vědět, že prodlužují první lhůtu.

O zveřejnění epidemiologického modelu - včetně jeho zdrojových dat po vyloučení chráněných osobních údajů - 24. dubna požádal i můj kolega Jakub Michálek. 12. května se tak díky nám i k vědcům dostal dokument od Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). V něm je uveden mimo jiné i model vývoje pandemické situace. Ovšem pouze v hrubých rysech. Více zde.

Vědci však vládou shromažďovaná data potřebují, aby mohli i třeba konkrétním obcím pomoci nastavit taková opatření, která umožní ochranu nejohroženějších lidí a zároveň co nejrychlejší návrat do normálu pro všechny ostatní. Příklad: někde je vhodné zavést samostatné školní autobusy, aby starší lidé mířící např. do přilehlého města na nákup či za lékařem nejeli se školáky.

Dnes ale starostové nemají oporu ve faktech a odborných odůvodněních, aby se mohli takto rozhodovat.



Máte slovo na závěr
O testování a poskytování informací jsem mluvila i v pořadu Máte slovo, a to tento čtvrtek ve 21.30 na ČT1, ale samozřejmě toho "slova" bylo jen velmi stručně.

PS: To, čím se zabývám, můžete každý měsíc sledovat v newsletteru zde po zakliknutí tématu Sociální věci.