Vládní čtvrť prý jako Babišův marketingový tah aneb virtuální realita v praxi
Nejsem sice marketingový mág, ale pokud si na tom někdo přihřívá polívčičku, tak je to právě primátor Zdeněk Hřib, který od začátku roku 2019 jiné zásadní mediální téma vlastně neměl. Pokud ovšem nepočítáme „stěžejní“ pražské problémy – novoroční ohňostroj, instalování nočního starosty nebo nabídka jiné nemovitosti pro Klinikáře. Téměř veškerá komunikace primátora se nyní týká právě vládní čtvrti a jeho „složitého boje se zlým premiérem“. Primátor se sám stylizuje vlastně skoro až do komiksového hrdiny. Chce být zřejmě pražským Batmanem, nebo kdo ví co.
Ale zpět k podstatě. Takzvaná vládní čtvrť je v mnoha ohledech zajímavý projekt, což musí uznat i její odpůrci. Z ekonomického pohledu dává jednoznačný smysl, protože stát tím výrazně ušetří za pronájmy budov a další náklady s jejich správou, může přebytečné nemovitosti prodat, uspořit za personál. Návratnost takové investice je 5 let. Ale nejde tu jen o peníze, ve vztahu k občanům by to bylo také užitečné, protože ti budou mít úředníky na jednom místě a mohlo by jim odpadnout nekonečné celodenní běhání kvůli razítkům. Koneckonců samotná Praha chce sestěhovat svoje úředníky logicky také na jedno místo (dnes je najdeme ve Škodově paláci, na Mariánském náměstí, v Rytířské ulici, na Vyšehradě, Emauzy atd.). Zajímavé to je ale i třeba kvůli tomu, že takový projekt pomůže rozvinout rozlehlé území Letňan, kam sice vede metro, ale vybudovaná stanice jaksi končí uprostřed polí.
Projekt vládní čtvrti má smysl, ale chybí mu jedno. Překvapivě a paradoxně - marketingová a mediální atraktivita. Koho totiž vlastně zajímá, kde budou sídlit úředníci, že ano. Mediálně atraktivní by bylo, kdyby premiér přišel s projektem fotbalového stadionu, centra pro maminky samoživitelky, útulkem pro týraná zvířata nebo třeba nové nemocnice… Ano, nemocnice je zajímavá, protože doktora potřebujeme občas všichni.
A tak se stalo, že primátor řekl, že žádnou úřednickou čtvrť nechce a místo ní ať tam stát vybuduje raději nemocnici. Není totiž marketingový břídil. Dokonce pro ten projekt, ve kterém se od začátku počítalo i s bytovou výstavbou, obchody, školkou a další občanskou vybaveností, vymyslel i doslova démonické označení „úřednické ghetto“. A (ne)úspěch je zaručen. Proč? Úředníci se netěší oblibě veřejnosti a slovo ghetto v nikom nevzbuzuje nic pozitivního.
Primátor se zřejmě nepodíval na skutečnou rozlohu oněch pozemků. Kdyby ano, zjistil by, že by se tam i ta nemocnice vešla vedle budov pro úředníky, bytů a podobně. Konec příběhu? Bude tedy nakonec v Letňanech stát vládní čtvrť i s nemocnicí? Chyba lávky.
O nemocnici tu přeci neběží. Jde o to, aby nestála vládní čtvrť a aby primátor Hřib dál mohl v roli pražského superhrdiny bojovat proti Babišovi. Potřebuje tedy další náboje, musí definovat něco ještě více absurdního, respektive něco těžko akceptovatelného, co premiér nebude moci splnit. Výstavba bytů, převod dalších nemovitostí a pak také financování městského okruhu, který Praha nutně potřebuje. Jde o pokračování Blanky, kterou si město financovalo samo. Primátor proto vyzval premiéra, aby stát zaplatil 60 miliard za jeho výstavbu. Sekl se sice o 20 miliard, protože zatím veškeré studie a schválené dokumenty hovoří o 40 miliardách, ale svůj účel to splnilo.
Suma sumárum. Tím, kdo toto téma pojal takříkajíc marketingově není premiér Andrej Babiš, ale primátor Zdeněk Hřib. Za tolik mediálního prostoru by Babišovi měl děkovat minimálně po zbytek tohoto roku.