Šedivá poklička je první věc, která člověka praští z letadla do očí a na zemi i do nosu. Oblak, přes který někdy nepřečtete ani sto metrů vzdálenou dálniční značku, je úkazem, se kterým se ve větší či menší míře potýká Peking každý den.

Na místní vzduch se ostatně podívejte sami na oficiální fotografii(!) badmintonové haly. Teď si představte, že v tom máte běžet na autobus. Nebo maratón.

Řešení už bylo skoro na světě a asi jste o jeho testování slyšeli – jeden den jezdila auta s lichou SPZ, druhý den se sudou. A fungovalo to, známí i úřady tvrdí., že se vzduch skutečně vyčistil. Jenže v metru bylo o dva miliony lidí víc a zkolabovalo. Mělo tři linky: zastaralé 1 a 2 a novou linku 13. Vypadá to sice, jako když se dítě učí počítat, ale inženýři počítají, že do roku 2015 se posloupnost doplní. Až desetiminutové intervaly i ve špičkách, přeplněné vagony, prašné prostředí stanic, dusno souprav a více než pětiminutové přestupy však značně stírají výhody metra proti pozemní dopravě.

Na šedivém obzoru se rýsuje zlepšení
V neděli byla otevřena nová linka 5, která vede k Olympijskému parku. Za moderní vagony, krátké intervaly, klimatizované stanice i soupravy a signál mobilů i v tunelech by se nestyděla žádná metropole. Také došlo ke snížení a sjednocení cen jízdného- cesta metrem odkudkoliv kamkoliv nyní stojí jen 2 RMB (asi 5,50 Kč).

Příští rok se otevřou další tři linky a významně by se tak měl zvýšit počet lidí, kteří dojíždějí metrem– dobrovolně, bez ohledu na poslední číslici jejich SPZ. Nyní je to 1,15 milionu lidí denně, což představuje pouze15% celkového počtu dojíždějících. Společně s chystaným uzavřením továren v okolí a stále zvažovaným zákazem vyjíždění aut se sudými/lichými SPZ je tak šance, že se vzduch do Olympiády zlepší.

Obyčejným Číňanům smog dvakrát nevadí. Denně jich po šesti a víceproudých prašných silnicích kráčejí miliony, další miliony po nich jezdí na kole a zbylé miliony jej inhalují z oken aut. Statisíce lidí denně sportují „na čerstvém vzduchu“. Po roce stráveném na Tchaj-wanu a rentgenu plic mně, militantnímu nekuřákovi, nechtěli věřit, že si občas nezapálím, takže jsem si raději pořídil roušku, která je ale překvapivě mezi Číňany i cizinci úkazem vzácným, neboť jim asi rentgen nedělali. A to abychom si rozuměli, když je v Pekingu den bez smogu, je to stejné, jako když v Tchaj-peji smog je a Praha je proti nim úplný Kitzbühel.

Jestliže si ale někdy postesknu nad pekingským vzduchem známým, kteří jsou v Číně o něco déle, nechápou. Bohužel, proti městům jako je Kanton a dalším, je Peking oázou čerstvého vzduchu již dnes a na brzké zlepšení to v nich nevypadá. Mají smůlu, Olympiáda u nich nebude.

Přečtěte si:

Jak přežít:
10 komentovaných tipů pro přežití (businessu) v Číně najdete na vynikajícím blogu China Law Blog.

Vadné zboží:
Celosvětové obavy o kvalitu čínského zboží neustávají. Kanadský server The Star přináší pohled z druhé strany

Číňané na Slovensku:
„Kruté zrkadlo“ nastavil zaujatým pohledem redaktor nakonec sám sobě. Přestože je problém asi spíše ve vymahatelnosti práva, článek o obavách z Čínských obchodníků na Slovensku je i tak zajímavý.

Dělejte business s humorem:
Obchodní vztahy mezi západem a Čínou ze zábavnější stránky.

Přímé letecké spojení:
Jak velký význam má mít přímé letecké spojení s Čínou pro Detroit? Proč nemáme přímé letecké spojení z Prahy do Číny? Proč se zatím ČSA nechystá do Asie, když shání Airbus A330 nebo Boeing 767 (obě letadla konečně schopná doletět do žádaného Pekingu i Bangkoku)? V článku odpovědi nenajdete a třeba existují pádné důvody, ale za úvahu to snad stojí i tak. Čtěte zde.