Jsme-li ve válce, musíme se podle toho chovat. Druhou šanci mít nebudeme

15. 11. 2015 | 18:42
Přečteno 13972 krát
Po brutálních pařížských útocích si komentátoři a politici kladou řadu otázek. Většina proto, aby je zase do příštího teroristického útoku rychle zapomněla. Teď už ale není na samotné otázky čas, je potřeba mít odpovědi. Jsem na to připraven, zde jsou.

Terorismus byl vždy, je jeho nebezpečí nyní větší?
Ano, nepochybně. V roce 2002 zemřelo při teroristických útocích ve světě 725 lidí, v roce 2010 už 13 126, v loňském roce měl terorismus 32 727 obětí. Teroristé využívají moderní technologie, otevřenost globalizovaného světa, dostává se jim výcviku, mají ideologické a materiální zázemí, státy, které je podporují a nyní dokonce přímo své území (Islámský stát).

Je terorismus produktem radikálního islámu?
Ano, také. Terorismus má řadu podob a zdrojů (včetně evropských, od separatismu, přes chudobu, rozpadlé státy až po zneužité náboženství), ale jeho až masové rozšíření v posledních letech souvisí s radikálním islámem. Na západní civilizaci (ale nejen na ni) útočí jeho stoupenci.

Souvisí radikální islám s islámem?
Ano, není mezi nimi rovnítko, ale souvisí. Ne islám jako celek, ale některé jeho tradice a výklady poskytují radikálnímu islámu nábožensko-ideologické zázemí. Islám je ovšem náboženství, radikální islám ideologie. Rozlišovat musíme, úplně rozdělovat nesmíme. Souvislost je podobná, jako třeba mezi levicovým terorismem a radikálními interpretacemi socialismu. Nebo jinak: mezi silničním pirátstvím a automobilismem prostě existuje souvislost. Těžko mohu bojovat s piráty silnic tak, že budu regulovat lodní dopravu nebo železnici.

Souvisí terorismus s migrací?
Ano, nepochybně. Teroristé mají zázemí v uprchlických komunitách v západní Evropě, jejich stoupenci jsou synové a vnuci bývalých uprchlíků, řada strůjců teroristických útoků žila po léta mezi námi v Evropě. Selhala ideologie multikulturalismu, nezdařila se zcela integrace, máme zde ghetta a uzavřené muslimské komunity, které nerespektují naše hodnoty a chtějí naši civilizaci zničit. Teroristé se často rekrutují z frustrovaných lidí v uprchlických táborech. A samozřejmě platí, že s nekontrolovanou a obří migrační vlnou se do Evropy teroristé mohou snadněji dostat.

Stojí za to západní civilizaci bránit, je lepší?
Ano. Mnoho hodnot jsme sice obětovali, nevěříme jim, děláme chyby. Ale nikde na světě žádná jiná civilizace nepodala takový sociálně-kulturní výkon. Jednoduše řečeno: nikde jinde není člověk tak svobodný, tak důstojný, žena a muž si tolik rovni, chudí tak bohatí, bezmocní tak zajištěni, všichni tak vzdělaní, všichni tak zdravotně, hygienicky, kulturně a ekonomicky zabezpečení, jako v západních demokraciích. Ví to všude, jinak by všichni nechtěli k nám. Žádný jiný systém není lepší a dokonce ani stejný. Stojí za to naši civilizaci bránit, jinak o to vše přijdeme.

Máme pomáhat uprchlíkům?
Ano, ale jen do jisté míry. Nejlépe tím, že odstraníme důvody, proč utíkají, pak těm v uprchlických táborech a teprve nakonec těm, kteří sem přicházejí. Nelze pomoci milionům tak, že je sem přijmeme. Nelze pomáhat uprchlíkům na úkor naší bezpečnosti. Nelze pomáhat uprchlíkům na úkor naší civilizace. Naše zájmy musí být prioritní, jinak nikomu stejně nepomůžeme a sebe ohrozíme.

Lze teroristickým útokům zabránit?
Ano, do jisté míry. Útokům osamělých šílenců nelze preventivně bránit, organizovanému terorismu, jako je ten islámský, do značné míry ano. Jak? Vojensky zničit jejich zázemí, posílit činnost zpravodajských služeb, narušit jejich komunity, preventivně omezovat práva podezřelých stoupenců radikálního islámu.

Lze naši bezpečnost zajistit humánně a pro všechny spravedlivě?
Ne. Bezpečnost je vždy v jistém protikladu ke svobodě. Zatím z bezpečnostních důvodů omezujeme všechny (srovnejte s lety před dvaceti roky a nyní), to nikdy dlouho nefunguje a nelze to dělat důkladně, účinnější je omezovat hlavně rizikové skupiny. Může to být nespravedlivé, jako třeba vůči Japoncům v Americe za 2. světové války, je potřeba to neustále korigovat demokratickými institucemi, ale jiná cesta k bezpečnosti není.

Jsme ve válce?
Ano, nepochybně. Psal jsem o tom už před více než rokem. Radikální islám nám vyhlásil válku, musíme se podle toho chovat. Musíme být připraveni slevit ze své pohodlnosti, být ostražití, ale ne vystrašení. Musíme bojovat. Ti, co to odmítají, ohrožují naši bezpečnost. Není to nic nového, před Hitlerem Evropa taky kvůli míru ustupovala, až ji skoro celou obsadil. Síla rozumí jen síle, nebudeme-li bojovat, nebudeme.

Jakou válku máme vést?
Na všech frontách. Máme profesionální armády, musíme je posílit, dát více peněz do obrany a budovat moderní kapacity, posílit bezpečnostní služby, ale i policejní složky, investovat do kybernetické bezpečnosti, akceptovat hybridní podobu konfliktu. Investovat do vzdělávání a vybavení těch, kteří nás chrání a maximálně sdílet zkušenostmi se státy a profesionály, kteří této hrozbě již museli bezprostředně čelit. Vojensky porazit Islámský stát, vést informační válku, rozbít zázemí teroristů na území Evropy, zamezit jejich příchodu.

Může za současnou situaci západní politika?
Ano i ne. Může za naši nemoc naše nekázeň? Může za zločince společnost? Někdy ano, ale primární odpovědnost má vždy zločinec. Slabost Západu, nejasná politika na Blízkém východě a v severní Africe, nešťastný nápad, že budeme vyvážet demokracii, nesledování našich zájmů, ale ideologických cílů – to všechno bohužel spoluvytvořilo dnešní situaci. No a co? Zločince taky chytneme a zavřeme, i když třeba na jeho špatné výchově máme podíl.

Dokáže si se současnou krizí poradit Evropská unie?
Ne, v současné podobě jistě nedokáže. EU v posledním desetiletí žádnou krizi nezvládla, společné postupy blokují rozumné řešení, ideologie stále hlubší integrace je scestná. Nedaří se eurozóně, nefungují společné politiky, EU potřebuje změnu. Podílejme se na ní aktivně, nečekejme, až někdo rozdá karty bez nás. Teď už nejde jen o prosperitu, jde o existenci. Nejsou evropské zájmy, jsou zájmy jednotlivých států. Pokud jim EU vyhovuje, má smysl. Pokud ne, hajme svoje zájmy jinak. Nejde o to zachovat za každou cenu integrovanou EU, jde o to zachovat za každou cenu demokratickou Evropu národních států.

Co má dělat Evropa?
Vytvořit koalici s USA a islámskými zeměmi, které bojují proti radikálům a rozbít Islámský stát. Vést pozemní vojenskou válku, porazit nepřítele a být na území Blízkého východu vojensky přítomna do doby, než se situace stabilizuje a aktivně budovat v rozvrácených státech podmínky pro stabilní vládnutí. Zavřít vnější Schengenskou hranici, zastavit proud uprchlíků, pomoci jim v uprchlických táborech. Chránit bezpečnost a zájmy evropských států. Bojovat za náš způsob života, za bezpečnou budoucnost.

Co máme dělat my?
Podílet se na společném postupu západních demokracií, půjde-li to. Nepřistoupit na přenášení problémů z jedné země do druhé (kvóty). Bránit národní zájmy, neměnit dosavadní migrační a azylovou politiku. Nepůjde-li najít společný postup, chránit svoje hranice a naši bezpečnost. Definovat si národní zájmy a ty prosazovat. Neexistuje jediný důvod, proč bychom to, co máme, měli obětovat. Proč? Čemu? Pro koho?

Jsou nabízené odpovědi populistické?
Ne, právě naopak. Populistické je říkat, že se nic neděje, že všechno bude zase jako dřív, že nemusíme nic dělat. Moje odpovědi nejsou příjemné a pohodlné, ale vycházejí ze znalosti faktů, historické zkušenosti a pravdivého pohledu na věc. Nevylučuji, že pseudohumanističtí namyšlení ideologové si s fakty, argumenty a zdravým rozumem jinak neporadí než zase hloupým nálepkováním. Moje výhoda je, že to, co zde píši, říkám v různých podobách veřejně už mnoho let. Nepotřebujeme extrémistické a populistické odpovědi, potřebujeme dobré a pravdivé odpovědi. Potřebujeme radikalizaci demokratického středu v obhajobě západních tradic a hodnot, kontrarevoluci normálních lidí. Pokud nezačneme nazývat věci pravými jmény bez politické korektnosti, pokud se neodhodláme něco dělat, pokud nebudeme připraveni se bránit, prohrajeme. Kdo to nechápe, pomáhá nepříteli. Svět není jednoduchý, některé věci ale ano. Jsme-li ve válce, musíme se podle chovat. Druhou šanci mít nebudeme.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy