Z Hradu se kouří nejen ze Zemanových cigaret. Prezident chce sestavovat svoji vládu

21. 05. 2018 | 13:21
Přečteno 4357 krát
Tak už je zase ve hře úřednická vláda. Z „dobře zasvěcených kruhů“ se dovídáme, že prezident Zeman zvažuje její sestavení. Objevují i jména možných premiérů, třeba Daniela Beneše. Mávnout rukou nad tím úplně nemůžeme.

Máme přece u nás oblíbené úsloví, že „na každém šprochu pravdy trochu“. Komu to zní málo vznešeně, tomu by latiník připomenul, že flamma fumo est proxima, no prostě „není kouře bez ohně“. A z Hradu se často dýmí tak, až se všichni zalykáme.

Příliš mnoho lidí se smířilo s tím, že prezident Zeman ústavu obchází, interpretuje po svém a porušuje jejího ducha. Nesprávné je to vždy, míra škodlivosti je rozdílná. V případě jeho zásahů do vládní moci však dochází k něčemu nesmírně závažnému.

Prezidenta lidé nevolí proto, aby sestavoval vládu. Vládu mají sestavovat politické strany. Na půdorysu parlamentu, ne podle vůle prezidenta, jeho poradců či zájmů bůhvíkoho. Nic jiného není demokratické.

Pokud neexistuje závažný právní důvod, nemůže prezident ovlivňovat ani složení vlády. Argumenty, že se mu některý ministr nelíbí, že není dost kompetentní nebo že má divné názory, jsou irelevantní. Je-li navržen vládní stranou, musí ho prezident jmenovat. Tento princip připomínám, přestože si sám myslím, že mnoho současných a uvažovaných ministrů (by) se jimi nikdy nemělo stát. Jenže to si mohu myslet, stejně jako si to může myslet prezident, ale oba máme a musíme výběr vládní většiny respektovat.

Úřednická vláda, to je ale ještě jiná káva. Neexistují-li k ní důvody, prezident nemá právo ji sestavit. Pouze pokud by nastala mimořádná situace, a vždy jen krátkodobě, s jasným vymezením a ohraničením. Psal jsem o tom mnohokrát, např. už v roce 2010 jsem v knize Politika, jaká nemá být pozici úřednické vlády definoval takto:

„Vláda v demokracii je výsledkem střetu politických koncepcí, který se rozhoduje ve volbách. Pokud je z nějakého důvodu vazba vlády na rozhodnutí občanů přerušena nebo nenaplněna, nejedná se o plně funkční vládu a vlastně ani vládu naplňující principy demokratické politiky. Nastane-li taková situace, která je ovšem vždy produktem politické krize, a funkci vlády (ve smyslu instituce) vykonává vláda (skupina pověřených osob), jež nemá onu nezbytnou legitimitu danou rozhodnutím občanů ve volbách, pak musí být společnou snahou všech aktérů demokratické politiky tento stav co nejdříve ukončit.“

Podotýkám, že jsem tehdy reagoval na prodlužování existence Fischerovy vlády. To jsem ještě netušil, že se o pár let později pokusí nový prezident Zeman prostřednictví Rusnokovy vlády proměnit náš parlamentní systém mimo rámec ústavy v poloprezidentský. Zkusil to jednou, bude to zkoušet zase, pokud mu to dovolíme.

Není pochyb o tom, že prezidentovým plánům nahrává postup Andreje Babiše. Pro první vládu žádnou parlamentní většinu nehledal, pro druhou až po čase, a to ještě tak nešikovně, že stále není jasné, zda to nakonec povede „jen“ ke komunistům u moci nebo k ochromení celé vládní moci. Prezident si při svých nepochybných politických schopnostech celou situaci užívá. I proto, že mnohonásobně lépe ovládá politickou strategii než Andrej Babiš. Užívat si ho to klidně necháme, ale nemůžeme ho nechat sestavovat „svoji“ vládu.

Už dnes přestavuje Miloš Zeman při vytváření vlády „rušivý prvek“, protože překračuje svoje pravomoci. Kdyby kupříkladu od října netrval na tom, že Andrej Babiš musí být premiérem, ať se děje, co se děje, ať má většinu, nebo nemá, tak jsme dnes mohli být při sestavování většinové demokratické vlády mnohem dál.

Prezident nemá právo vstoupit do hry s úřednickou vládou ani v případě, když politické strany z nějakého důvodu s vytvořením vlády otálejí a vláda s většinou se nedá rychle vytvořit. Je to způsob, jakým strany vytvářejí tlak na to, aby navzájem prosadily, co považují za podstatné. Jen neústupnost občas vede k prosazení vážných podmínek. To je třeba případ ODS. Jenomže postup prezidenta do značné míry znemožňuje politickým stranám normální jednání. Brání tomu, aby se v rámci soutěže a dohody vytvořila přesvědčivá parlamentní většina. Aby vznikla vláda, jaká se opírá o parlament, tedy o rozhodnutí voličů.

Nesouhlasím s obviněním prezidenta z velezrady kvůli novičoku, jak ho předložili Starostové. Je to nepřiměřená a nepatřičná reakce. Zbytečně se zde lehkomyslně nakládá s institutem, který je vytvořen pro závažnější chvíle. Ale je ke zvážení, zda by nebylo skutečným hrubým porušením ústavy, kdyby si prezident svévolně vyjmenoval nějakou svou vládu s úmyslem, aby tu vládla bez důvěry parlamentu zbývající tři roky.

Miloš Zeman se rád hlásí k velkým postavám minulosti. Žádný z jeho demokratických předchůdců – a leckterý byl v pokušení ovlivňovat každodenní politiku, a přitom měl mnohem větší celospolečenskou autoritu – nezasahoval do vládních věcí Zemanovým způsobem. Historik Antonín Klimek uvádí, že když byla prezidentem Masarykem jmenována první úřednická vláda v čele s Janem Černým, tak mu bylo „prezidentem uloženo soustředit se (…) pouze na správu, zajišťování chodu státu“. Ve jmenovacím dekretu z 15. září 1920 Masaryk Černému jasně napsal: „Vaše vláda má býti vládou pracovní, a to v pravém slova smyslu. (…) Vaše vláda je zatímní.“ Zeman by si měl vzít v roce stého výročí naší moderní státnosti alespoň v tomto z T. G. Masaryka příklad.

Kouř vycházející z Pražského hradu nebude jen od Zemanových cigaret. Zprávy o chystané prezidentské vládě mají svůj smysl. Mohou být plánem, hrozbou nebo součástí hry. Nepřípustné jsou ve všech případech.

Publikováno na webu Forum24.cz dne 21. 5. 2018

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy