Chvála klukovin - Mýdlo na Hradě

23. 08. 2017 | 15:30
Přečteno 12612 krát
Ruku na srdce - celá ta akce s pořádáním oslavy na Hradě, na kterou se podle televizní výzvy Jiřího Ovčáčka složíme, je vlastně blbina. Sám tomu říkám „letní pošetilost” a na začátku jsem přemlouval a brzdil novináře ať o tom nepíší, protože mi to připadalo nemístné. (Mohu sdělit konkrétní jména, pokud byste mi nevěřili) No. Najednou je to v celostátních médiích a já se přes ně dohaduji s hradním mluvčím. Tak tomu teď už říkám fakt úlet! :-)

Co s Mýdlem?
Nejpalčivější problém, který teď řeším, je, zda Mýdlo uspořádat jinde a pokud ano, tak kde. Z celé akce se pomalu stává určitý symbol a já usilovně přemýšlím, jaké místo konání (pokud se nám podaří akci uspořádat jinde, pokud to stihneme), jaká podoba bude symbolicky správná.
Včerejšek, tedy 22.8.2017 a mediální přestřelka, která proběhla a ještě dnes dobíhá, jakoby podobu a význam celé akce posunula směrem k politice. Spousta lidí je rozčílených, hradní mluvčí mne v jednom ze svých výstupů nepřímo označil za hrubiána, já jsem jej požádal o vysvětlení jeho chápání slovního spojení „férové podmínky”. (Kdybych přijal to, co mi nabídli, vystavil bych se riziku že budu bezmála milion vybraných korun platit z vlastní kapsy. Já toto sousloví chápu jinak, mně to fér nepřipadá.)
Na facebooku někteří lidé sprostě nadávají všem, kdo v současné době na Hradě sedí, jinde se zase nadává na mne, co jsem to za provokatéra. Ušpinila se mi, ta „letní pošetilost”.
Jde tedy o to, zda se může podařit zase to celé očistit a vrátit do čela původní myšlenku: nedělám politickou akci, nedělám manifestaci ani prostest. Chci, abychom se sešli a mluvili spolu. Chci připomenout to, co už pomalu přestáváme umět - diskutovat, polemizovat nad odlišnými názory. Přestat se uzavírat do názorových bublin, kde se všichni navzájem chválíme a přestat nadávat každému, kdo si myslí něco jiného, kdo stojí mimo tuto názorovou bublinu. Bohužel tuto dovednost ztrácíme všichni, představitelé všech skupin - „intouši”, i „dělňasi”, havlisté, xenofobové, vítači, antiimingranti, dobroserové, kavárna i galérka atd. Nevím, jak se všechny ty skupiny jmenují, jak se komu říká, ale zbrklé a prudké reakce předvádějí skoro všichni. Někdo bezuzdně nadává na Hrad a sám si připadá lepší, někdo jiný bezuzdně nadává třeba mně a podporovatelům akce, a taky si o sobě myslí, že je lepší.
Platí to nejenom u nás - vítězství Donalda Trumpa bylo provázeno masovými nepokoji: takhle se prezentuje ta údajně bílolímečková intelektuální elita, která byla poražena? Toto je úcta k demokratickým principům? Nezapomínejme, že demokracie neznamená, že se děje to, co chci já, ale to, co chce většina.

Snažím se respektovat jiné názory (ne vždy se mi to daří)
Proto respektuji svého prezidenta, i když někdy koná kroky, se kterými nesouhlasím. On má právo tak konat, já mám právo s ním nesouhlasit. Pokud většina s jeho jednáním souhlasí, bude tu Zeman i další volební období a bude to tak správně. Pokud většina s jeho kroky nesouhlasí, budeme mít prezidenta jiného. I Miloš Zeman o tom takhle hovoří a má pravdu, v tom se s ním shodnu.
Nevadilo mi, když se objevila fotografie Jarka Nohavici s Tomiem Okamurou. Ano, Okamura má názory, se kterými nesouhlasím, ale to přece neznamená, že Jaromír Nohavica s ním nemůže souhlasit. A co když to celé bylo jinak, co když se doopravdy jen potkali v obchodě a politik poprosil o fotografii se slavným zpěvákem, básníkem a skladatelem? Nadáválo by se Nohavicovi stejně, pokud by se takhle zveřejnila jeho fotografie s Havlem? Marná sláva, názorová zbrklost prorostla snad do všech sociálních a názorových skupin.

Opravdu jsem si od začátku myslel, že Mýdlo na Hradě bude bez jakékoli debaty schváleno, bez problémů proběhne a pak vyšumí opravdu tak, jak si zaslouží - jako veselá letní pošetilost. A Hrad naopak ukáže, že co se řekne, to platí. Odkládání schválení mne překvapilo. Výsledné stanovisko, tedy určité schválení-neschválení (jako pokyn z pohádky O královně Koloběžce přijít nepřijít oblečená neoblečená, přinést dar nedar…:-), navržení podmínek, které nejsem oprávněn přijmout, a následně moje osočení, že jsem dostal férové podmínky a ty jsem nepřijal - to všechno se mi jeví jako vlastní gól schvalovačů z Hradu. Jako příprava na mediální hádku. A teď se v to má někdo vyznat. To přece po nikom nemůžu chtít.

Když se člověk hádá
Když se lidé hádají - a my se teď v podstatě přes média hádáme, jedna z cest, která vede k řešení, je ta, kdy začnu přemýšlet o pohnutkách protistrany, o jejím stanovisku.
Přemýšlím tedy, proč Jiří Ovčáček jako představitel jménem Hradu (tím myslím SPH i KPR) komunikuje tak, jak od včerejška čtu. Ano, může to být naprostá nabubřelost a pohrdání místních zaměstnanců - ale pořád se bráním tomu uvěřit. (Mávám rukou nad tím, že jsem mluvčího mailem informoval hned na konci tohoto června, že celou akci pořádám a dosud mi nijak neodpověděl. Mail jsem pak zveřejnil na facebookové skupině MnH)
Může to být ego, které brání těm, co schvalují naše Mýdlo, přiznat si, že vlastně to vyjádření do televize o tom, že se na podobnou akci může složit kdokoli, byla chyba. Jedna malá chyba v jinak velmi aktivním fungování na pozici prezidentského mluvčího. (Můžeme s Jiřím Ovčáčkem v mnoha ohledech nesouhlasit, ale když se člověk na jeho práci podívá a odhlédne od rozčilujících askpektů některých jeho výroků, téměř vždy je to vedeno na obranu naší hlavy státu - o tom podle mne není debat). Teď by tedy bylo na místě vyhrát válku nad sebou, nad svým egem, a jednoduše dostát vyřčeného slova. Přestat hrát hru na slovíčka a začít mluvit v platných významech slov, ne v jinotajích, ne v komunikačních pastech.
Třetí varianta je, že důvodem toho, proč akce dozrála do tahanic, v jakých se teď ocitla, může být strach a nedůvěra. Ne strach ze mne, ne strach z normálních 400 lidí, kteří se navíc sami označí cedulkou se svým jménem a přijdou si spolu povídat na Hrad (tedy to oznámené bezpečnostní hledisko). Ale strach z představy, co všechno by se mohlo stát, pokud bych lhal, pokud bych celou akci chystal jako velký předvolební mítink. Pokud bych to celé najednou proměnil v obrovskou protest-akci proti prezidentovi a jeho suitě. Toto vysvětlení mi přijde nejlogičtejší. Jen to pro jistotu zopakuji: je to strach z představy.

Setkávání myšlenkových světů

Volal mi kamarád a ptal se, kdo mne v souvislsoti s tou mou akcí platí? Řekl jsem že nikdo. „A kolik si z akce necháš?” „Nic.” „Počkej, agentura by si vzala 15% z vybraných peněz, to je u skoro devíti set tisíc balík!” „Nenechám si nic.” „Aha, už rozumím, startuješ politickou kariéru a toto je vlastně tvoje kampaň - dobrý!” „Ne nevstupuji do politiky, naopak se už moc těším až si na facebook zase dám polárnickou fotku a vrátím se ke knížkám a filmům, které mám rozpracované.” “Hele v pozadí celýho toho humbuku fakt není nic, než tvoje nadšení? Ty seš teda blbej!” V myšlenkovém světě mého kamaráda prostě není prostor pro bláhovosti, pro věci, ze kterých neplyne užitek, zisk. Je to super kluk, se kterým se akorát v tomto pohledu na život rozcházíme.
Zkusím si představit myšlenkový svět lidí na Hradě. Jsou velmi často pod palbou novinářů a jsem si jist, že někdy i neprávem. (Ano, myslím si, že často i právem, nebudu lhát) Za roky tohoto stavu věřím, že jsou neustále v myšlenkovém bojovém postoji, neustále přemýšlí, co na ně zase kdo chystá, jaká bude další rána a odkud přijde. Dost možná, že takový je obecně svět politiky a všech politiků, nevím. Neříkám, že je to v pořádku, ale říkám, že je to možné. V tomto myšlenkovém rozpoložení možná není místo pro důvěru, že by chlap jako já ve 44 letech dělal klukovinu - tedy abych pořádal Mýdlo na Hradě bez postranního úmyslu. Proto přijde na řadu strach z podrazu a připravuje se válka. Nereaguje se na moji přímou otázku zda akci můžeme uspořádat, ale připravují se argumenty, verbální pasti, nášlapné miny skrytých souvislostí, aby bylo možné bojovat o veřejné mínění. A ten boj včera začal. Nehodlám se ho moc dlouho účastnit.

Chvála klukovin
Na mém postoji se nic nezměnilo. Nechci válčit, nechci protestovat. Nechci, aby se z Mýdla na Hradě stal symbol, který poslouží za záminku posílení nenávisti jedné skupiny ke druhé. Skutečně jsem pro někoho možná tak pošetilý (jak řekl kamarád - „blbej”), že mi z akce neplyne žádný další zisk, nechci si tím vybudovat odbočku z kariéry - chci stále zůstat režisérem, spisovatelem, polárníkem. Ba co víc - jsem přesvědčen, že život je krásný tím, co je motivováno ideálem, myšlenkou, radostí a potěšením. Že pošetilost je mnohem důležitější rys, než třeba podezřívavost anebo efektivita.
Člověk může na svět pohlížet s důvěrou. Že věří lidem to, co říkají, že důvěřuje slibům a plánům. Výhodou je, že mnohokrát zažijete nádherná překvapení, setkáte se s úplně cizími lidmi, kteří jsou bezva. Nebo vytvoříte skupinu, která se po dvou měsících a v bezmála pěti tisíci lidech stále nehádá, netrollí a nehejtuje, ale naopak dokáže diskutovat a spolupracovat - jako na fcb Mýdlo na Hradě. Svojí důvěrou člověk zažívá důvěru od jiných. Díky tomu mám přátele po celém světě. Díky tomu se podle mne svět může jevit krásný. Nevýhodou je, že vás občas někdo napálí, okrade, obelže. Jasně, pak je třeba bojovat, bránit se. Toto je můj pohled. Nejprve důvěřuji a díky tomu prožívám něuvěřitelné krásy světa u nás i na mých expedicích. Už jsem ale byl i několikrát obelhán nebo okraden - pak se ale měním ve tvrdého soupeře. Někdy není snadné si tento pohled na svět udržet. Zatím se mi to daří.
Člověk může na svět také pohlížet stylem „mne nedostanou!” Znamená to, že neustále přemýšlí, co se za čím skrývá, kde by mohl být skrytý podraz. Jak se nenechat napálit, obelhat. Výhodou je, že vás opravdu jen tak nenapálí, že se jen tak nestae, abyste někde „byli za debila”. Nevýhodou je, že svět kolem sebe vidíte jako nepřátelský, plný podrazů a zrady. Že žijete v permanentní válce, podezřívavosti a nedůvěře. Dokonce svým jednáním budete vyvolávat nepřátelskou a zrádnou odezvu z okolního světa i v případě pohody. To je koneckonců přesně to, co se právě teď děje i s Mýdlem na Hradě. Kdyby naše akce byla s důvěrou schválena, v klidu by proběhla, prošuměla by a ani by se o ní moc nevědělo. Teď, protože odezva od Hradu byla přípravou na válku, začala bitva. A ta je vlastně paradoxním potvrzením toho podezřívavého pohledu na svět. I když jsem žádnou zradu neplánoval ani neplánuji. Najednou se akce, která by svým významem neměla překročit prázdniny, objevuje i na titulních stranách médií.

Jestliže Jane Goodall bojuje za práva zvířat a za záchranu sebeobnovy a udržitelnosti života na naší planetě, já bych se s dovolením hlásil do svého malého boje za práva na duši, na ideály a pošetilosti. V Evropě vymírají. I u nás. Jestli moje akce něčím je, pak idealistickým bojem za schopnost nebát se důvěřovat a mluvit spolu. Pustit si do hlavy i jiné názory a přemýšlet o nich.

Proto jsem se nakonec rozhodl, kde bych akci Mýdlo na Hradě chtěl uspořádat. Chci přijmout náhradní prostory na Hradě, které mi byly nabídnuty. Tedy plochu mezi Míčovnou a Letohrádkem královny Anny (pro úplnost dodávám, že pan Nejedlý měl k tomuto pronajatý ještě celý kýžený Letohrádek) Pokud tedy v pátek zjistím, že podporovatelé na startovači se změnou souhlasí a peníze tam zbudou. Pokud zjistíme, že to stihneme uskutečnit i přes týdenní zdržování s mediálním bojem o veřejné mínění. Pak bych přišel na Hrad s tím, že bych rád využil nabízených alternativních prostor. Dnes mi bylo mailem potvrzeno z odboru marketingu Pražského hradu, že nabídka platí.

Po hádce navrhuji smír
Vím, že pak bude možné celou akci a její vývoj dezinterpretovat tak, že jsem si vymýšlel, dělal bezdůvodné veletoče a že Hrad od začátku nabízel „férové podmínky”. Vím také, že pokud se tak stane, bude to lež - a proti lži nikdy nejde bojovat, proti pomluvě nikdy nejde zvítězit. Ten, kdo porušuje pravidla, je vždycky ve výhodě. Věřím, že se to nestane. Důvěřuji. Nechci se vyčerpávat hádáním, chci se posilovat organizováním, budováním něčeho, co má smysl. Proto chci přijmout alternativní místo mezi Letohrádkem a Míčovnou.

Abych napsal tento blog, musel jsem v sobě překousnout určitou hrdost, uraženost, které jsem včera cítil - musel jsem překousnout svoje ego. A teď chci zkusit, zda se podaří, aby svoje ego překousli i lidé na Hradě. Teď už nenabízím trucpodnik motivovaný zbrklým televizním vyjádřením pana Ovčáčka. Nabízím ruku ke smíru. Bude přijata?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy