„Zástupci církví včetně Pastroral Brothers vyzývají vládu k odvolání Aliance pro rodinu ze státních struktur,“ píše na svém webu Radio Wave, jedna ze stanic veřejnoprávního Českého rozhlasu. Stejné označení pro signatáře výzvy, tedy „zástupci církví“ používá také hlavní zpravodajský server Českého rozhlasu a po něm to papouškují další zpravodajské portály. Je to pochopitelně nesmysl a já se tu pokusím o výklad tak prostý, že ho pochopí i … že ho pochopí prostě každý.

Zástupce je primárně delegát. Ten, kdo je oprávněn a zmocněn k tomu, aby něčí názory, hodnoty či zájmy reprezentoval. Zástupci za nás hlasují na sjezdech, sněmech a valných hromadách, právní zástupci vybavení plnou mocí vedou naše soudní před, zástupce si volíme do zastupitelských sborů, kde se promění v zastupitele. Tohle je zástupce.

Mandát zástupce nevzniká tím, že se za něj někdo pokládá. Když se někdo pokládá za Kryštofa Kolumba, za jahodové pyré nebo za Supermana, je mu poskytnuta náležitá pomoc: terapie, farmaka, YouTube kanál. Když se někdo pokládá za zástupce církve, protože by jím rád byl, případně proto, že na teologické fakultě brali bez přijímaček, mělo by se mu dostat téže pomoci jako Kolumbovi.

Podívejme se teď ještě rychle na to, kdo nás pod peticí za odvolání Aliance pro rodinu ze státních struktur (v kterých mimochodem není, ale výklad toho, co je státní struktura, by text neúměrně zatížil) reprezentuje. Na čelních místech jsou dva mladí muži z estrádní skupiny, jejíž popularita dodává petici zásadní váhu a je v souvislosti s ní citována i v novinových titulcích (viz výše). Následuje rabínka v zácviku, což je pro média neklamným znamením, že ani hlas židovské náboženské komunity pod peticí nechybí. Církev československou husitskou zastupuje farářka od sv. Mikuláše v Praze; buď proto, že ji k tomu zmocnil církevní sněm, nebo proto, že hezky tančí. Podepsán je rovněž proděkan Husitské teologické fakulty UK, jehož jsem tančit nikdy neviděl, takže jeho mandát je mi trochu podezřelý.

Církev, k níž se hlásím já, zatupuje doktorandka teologie na KTF UK, šéfredaktor revue Salve, farář z Letohradu a veřejný intelektuál skromně skrytý za lapidárním označením římskokatolický kněz. Pokud by to byly soukromé osoby, upřímně jim přeju jejich možnost veřejného vyjádření. Pokud mi veřejnoprávní média do zblbnutí opakují, že právě mě tito lidé zastupují, pociťuji nad tím určité rozpaky.

Velmi zajímavými „zástupci církví“ jsou pak bývalá mluvčí Milionu chvilek pro demokracii a bývalá předsedkyně Křesťanského akademického klubu Salaš, které jsou mi blízké svým sentimentem po tom, co už se nevrátí. Ty mě možná reprezentují nejvíc; v klubu „bývalých“ bych mohl dělat sekretáře. Top představitelem církve je za mě ale zastupitel města Hradec Králové. Do církve Hradce Králové bych určitě vstoupil. Představuju si, že se tam věří v primátora / primátorku, hlavním chrámem je Bílá věž, na Vánoce se u jesliček zpívá Okolo Hradce a o filipojakubské noci se obětuje někdo z Pardubic.

Čili milý Český rozhlase a další média rozněžnělá nad hrdinstvím obránců naší demokracie a demokratické diskuse, která nevylučuje žádný hlas: Tihle dobří lidé jsou milí, hodní, vážení a myslí to s námi všemi dobře. Ale docela určitě nás nezastupují. Minimálně docela určitě nezastupují mě.