Seznamy zájmových osob a zaměstnanců bývalé StB stále nejsou veřejnosti tak dostupné, jak by měly být. Nejdřív skončily v trezoru tehdejšího ministra Sachera, později se je podařilo částečně zveřejnit na internetu pan Cibulkovi.

V roce 2007 je převzal právě vzniklý Ústav pro studium totalitních režimů a čekalo se zlepšení, jenže se žádné nedostavilo. Co se děje v Ústavu se dá jen odhadovat. Jak říkal Jan Werich v pohádce Císařův pekař "Patlámo, matlámo. My mu nerozumíme, ale my mu věříme.". Od svého vzniku nezveřejnil Ústav nic zajímavého, nezveřejnil žádnou archívní pomůcku, která by ukázala, co vlastně materiály předlistopadových tajných služeb obsahují. Proto se v červenci 2009 rozhodl aktivista Stanislav Penc založit server svazky.cz a veřejnit tam alespoň "Evidenci zájmových osob". To ovšem ještě netušil co ho čeká, do jakého boje s hydrou se pouští.

Spoustě lidí, a hlavně těch veřejně činných, je nepříjemné, že se tam dají najít jejich jména. Mohli by se cítit poctěni, že se o ně StB zajímala, že byli nepřátelé "reálného socializmu", světového proletariátu, nebožtíků Lenina, Stalina, Gottwalda a dalších, ale to oni ne, nevděčníci. Ona se státní bezpečnost totiž nezajímala jen o nepřátele státu, ale i o jeho přátele, nebo možné přátele. Někdo by to nazval ošklivým slovem práskač nebo donašeč a to je asi ten problém. Kdo by dnes chtěl přiznat, že tenkrát ... ať už to bylo pro nedostatek odvahy, z nenávisti, závisti, nebo, chraň Přírodo, dokonce z přesvědčení. Ono by to snad dokonce mohlo znamenat, že takový režimový přítel nebo skoropřítel má jakési špatné morální vlastnosti. No uznejte, kdo by tohle chtěl o sobě přiznat.

A tak vstupuje do hry Úřad pro ochranu osobních údajů. Jeho hlavním posláním je chránit nás všechny před zneužíváním našich osobních údajů, zachovávat naše soukromí jak jen to jde. Bohulibé poslání, jenže praxe je trochu jiná. Místo velkého ochránce všech je úřad mnohdy jen velkou brzdou, jindy dokonce pouhý ochránce mocných. Úřad dospěl k závěru, že aktivista Penc porušuje práva občanů na ochranu údajů a rozhodl se server svazky.cz zastavit, ovšem poněkud kuriózním způsobem. Neobrátil se na Pence, který svazky zveřejnil, ale na poskytovatele webhostingu a hrozil vysokou pokutou. Jako by to přímo vyčetl z nějaké zaprášené příručky StB. Nemůžeš zlomit Frantu Nováka, vyhrožuj jeho rodině, jeho zaměstnavateli, jeho přátelům, oni tu práci udělají za tebe. A povedlo se. Malá webhostingová firma pod hrozbou likvidační pokuty server svazky.cz 29. září 2009 odstavila. Jenže Penc se nevzdal a 26.listopadu 2009 svazky znovu zpřístupnil a opět stejná písnička. Ani Úřad se nehodlá vzdát, jenže tentokrát vede jednání alespoň přímo s Pencem.

Spor je celkem jednoduchý. Úřad tvrdí, že jsou neoprávněně zveřejňovány údaje občanů, Penc tvrdí, že se jedná o archiválie a u těch není souhlas dotčených nutný. Kdo má pravdu se teprve ukáže, ale možná také neukáže, jako už mnohokrát. Stát rozhodně tahá za delší konec provazu se všemi svými Ústavy, Úřady, Policií, soudy. A v pozadí za tím vším stojí "zájmové osoby StB", ti přátelé a skoropřátelé tehdejšího režimu a tahají za provázky.

A Penc? Stojí sám proti hydře? Pomocnou ruku mu zatím podala jen Česká pirátská strana, která v sobotu 27. února 2010 před Úřadem na ochranu osobních údajů uspořádala na Pencovu podporu malou demonstraci.