Ještě jednou k šátkům a laicitě státu

10. 10. 2014 | 10:18
Přečteno 2898 krát
V demokratické a svobodné společnosti máme všichni právo vyjádřit svůj názor a přiznám se, že jsem nečekal takovou vlnu zájmu, nepochopení i nenávisti v dané věci. Z mnoha ohlasů na krátký rozhovor na téma šátky muslimských studentek v českých školách bych rád komentoval několik momentů.

Zdeněk Müller v blogu na Aktuálně píše svůj text přímo jako reakci na daný rozhovor. Hned na začátku: opravdu nevím, jak lze nezjednodušovat v rámci rozhovoru, navíc telefonického. Právě proto se rozhovory dělají, aby byly srozumitelné a zjednodušující. Tato výtka mi přijde laciná, zvláště když při bližším pohledu se na danou problematiku tolik nelišíme.

Náboženská „neutralita“, laicita (laicité) ve Francii má svoji dlouhou a problematickou tradici. Pan Müller ji dozajista zná, a možná i proto zamlčuje, její původ. Vytvořila se na přelomu 19.-20. století jako politicky nástroj na potlačování vlivu katolicismu ve francouzské společnosti a rozhodně není nábožensky neutrální, ale naopak striktně protináboženská, potlačující náboženské projevy.

Liberální a socialistické strany třetí francouzské republiky po roce 1871 po desetiletí řešily politické krize rozpoutáním antiklerikálních a protináboženských vášní, jejichž je dnešní laicita plodem a výrazem. Rozhodně se nejedná o neutralitu, ale naopak o vynucování agnosticismu a ateismu jako normy, kdy všechno náboženské je jako odchylka od normy potlačováno. Proč by měla absence náboženských symbolů být normou? Protože to stát ovládaný antiklerikály takto nastavil.

Ke kritice francouzského pojetí laicity vyšla jen v posledních letech řada zásadních prací (e.g. G. Bedouelle a kol.) protože je vnitřně rozporný a ve jménu militantní sekularistické ideologie potlačuje náboženský život. Sám Zdeněk Müller o tom podává důkaz: zatímco náboženské texty či náboženská výchova jsou na státních školách zakázány, žáci musí povinně číst a studovat Voltaira. To je neutralita?
Chránit veřejnou sféru před náboženským? Proč? Důvod? Jak se tam mají cítit nábožensky věřící? Pokud tam nesmí být nic náboženského, je to nutně prosazování ateismu či agnosticismu jako normy. Je to vnitřně rozporný, protinábožensky dogmatický princip, který provokuje dnes muslimy, klidnější křesťané si už na šikanu zvykli, k projevům násilí a odporu. Oproti tomu anglický model byl dříve, dnes je to jinak, mnohem tolerantnější, dovoloval Sikhům nosit turbany, mnichům kutny, Židům pejzy a klobouk, vše podle jejich tradice, nakolik to neohrožuje ostatní, ani stát či společnost. To je skutečná neutralita. Zatímco francouzská laicita, kde stát trestá a zakazuje náboženské symboly, které nikoho neohrožují pod iluzí neutrality, kde agnosticismus a ateismus je prosazovanou normou, je zjevně porušením základních principů skutečné neutrality.

Rád bych ještě k ostatním reakcím dodal, že Česká republika se zavázala dodržovat mezinárodní dokumenty jako je Listina základních lidských práv a svobod a právo na náboženské vyznání a jeho deklarování je jedním ze základních lidských práv. To, že se někde nedodržuje, není důvod, abychom ho sami nedodržovali, pak se dostáváme na úroveň těch, které kritizujeme. To není žádná naivita, nelze hájit naše hodnoty jejich faktickým popíráním. Zakazovat nošení šátků je bezdůvodné porušování jednoho ze základních lidských práv. Ano požadavek na oddělené třídy by byl přes hranu, odmítání tělocviku rovněž, ale samotné šátky nevadí. Opravdu je potřeba pečlivěji rozlišovat.

Paušalizace Islámu a islamismu je jednoduše nepřípustná

Radikální kritici šátků by měli být otevření a prosazovat zákaz a potlačení Islámu v Evropě a ČR a neschovávat se za hygienické a další psedodůvody, když je jasné, že vlasy jsou zde mnohem horším rizikem než zahalující šátek. Paušalizace Islámu a islamismu je jednoduše nepřípustná a šokující. To je jako kdyby někdo řekl, že Evropa znamená nacismus či komunismus, které se tady taky zrodily a vypadalo to, že dokonce zvítězí. A přece nikdo soudný neřekne, že evropská tradice je nacismus a proto si zaslouží potlačit jako celek. Islamismus může jednou být Islámem, stejně jako komunistická ideologie mohla dobýt celou západní civilizaci, ale zatím ještě není, byť právě takové útoky tomu hodně napomáhají, kdy my sami naháníme muslimy svým nepřátelským chováním do islamistického tábora. Paralela s gotiky a pankáči je zcela na místě, protože jde údajně o úpravu hlavy. Diskutující ale sami prozrazují, že nikoliv, že jde o nenávist vůči Islámu.

Přijde mi trapné šikanovat patnáctileté holky, když nikdo z českých islamofobů neprotestuje, když ministr Mládek podkuřuje saudskoarabským obchodníkům a láká je, aby koupili kus českého petrochemického průmyslu. Tohle je reálná hrozba vlivu, nikoliv šátky studentek. Nevím, že by požadovali po české vládě, aby tlačila na arabské partnery, aby zlepšili lidská práva. Ale buzerovat studentky a jejich rodiče, to je hrdinství. Často stejní lidé pak píšou o českých vojácích v Afghánistánu, že jsou žoldáci a dostali, co jim patří.

Právě povrchní a nerozlišené, nekritické nenávistné jednání bude menšinu radikalizovat. Přeměna Islámu na islamismu je reálná hrozba, ale dá se jí čelit jinak. Podporou liberálních, modernizujících proudů islámského myšlení, podporou historicko-kritické metody zkoumání Koránu a celé tradice, vytváření jejich vlastních humanisticky vzdělaných elit.

Skutečně inteligentní společnost by naopak umožnila studentkám studovat s šátkem, aby tyto vzdělané a sebevědomé mladé islámské dámy měly zkušenost, že se jim tady dobře žije, že Západ je skvělé místo k životu a ony samy pak prosazovaly proměnu Islámu v moderní, otevřené, nekonfliktní náboženství.

A na závěr snad k příliš příkrému hodnocení české a západní společnosti. Stačí elementární pozorování: společnost, která nechce a nemá děti, která vymírá, má evidentně špatně nastavené základní hodnoty a je v ní cosi hluboce patologického a tím je neschopnost a neochota k oběti, oběti času, peněz, sebeoběti, a upřednostnění vlastního hédonismu, zábavy, zážitků, lenosti a spotřeby. Taková společnost nutně nemá budoucnost a v každém případě se bude měnit a transformovat a ustoupí životaschopnější kultuře, jakkoliv barbarštější v daném momentě je nebo se jeví. Žádné nenávistné projevy vůči muslimské kultuře tohle základní hodnotové dilema Západu nevyřeší.

Tomáš Petráček
Autor je vedoucím Katedry kulturních a náboženských studií Univerzity v Hradci Králové

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy