Radnice Prahy 1 v úterý prezentovala návrh zlatisté dominanty vztyčené u Štefánikova mostu, v místě, kde stávaly Eliščiny lázně a dnes je tam automobilovým provozem utiskovaný parčík. Studie prozatím vylekala řadu bublin na sociálních sítích, dál se uvidí.

Jde o iks plus první nápad, kam a jak v metropoli upíchnout Slovanskou epopej. V době uzávěrky tohoto blogu si konkurují tři hlavní lokace: Těšnov (nápad magistrátu), Vítkov (lobbuje Praha 3) a výše zmíněný černý kůň alias zlaté slunce, které se vznáší nad Vltavou, jak zní jeho idea. Ze střechy mají vycházet zlaté hroty jako paprsky.


Zdroj: www.arpema.cz, vizualizace ateliéru Arpema.

Z napjaté situace očividně existuje jediné kompromisní východisko: každé městské části bude přidělen jeden díl epopeje, což při dvaceti obrazech a administrativním členění Praha 1 až Praha 22 znamená, že se dostane prakticky na všechny. Na umělecko-turistickém suchu zůstávají jen dvě čtvrti plus magistrát, což se dá řešit buď dočasnými solidárními zápůjčkami od sousedů, nebo rozřezáním některého z největších pláten na menší díly (Slované v pravlasti, Slavnost Svantovítova, Zavedení slovanské liturgie, Hájení Szigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským, Bratrská škola v Ivančicích, Zrušení nevolnictví na Rusi, vše prozatím ve formátu 610 x 810 cm).

Naznačené schéma žádoucně oživí skomírající město ne pouze jednou – jak neefektivní, ta marnotratnost! –, ale hned dvěma desítkami atrakcí. Že jsme udělali něco pro kulturu, budeme mít odfajfkováno na tři generace dopředu.

Akce má krycí název Kulový blesk. Pokud některé radnice nedostojí synchronizaci a nestihnou své svatostánky dokončit včas, mohou příslušnou dvacetinu epopeje prozatím vystavit například v galerii Harfa, galerii Butovice nebo Fashion Areně ve Štěrboholích, tam co je spalovna.

V Praze 1 už s tím naštěstí trochu pohnuli. Zlatá barva symbolizuje slunce a nebesa, odkazuje k secesi, tvoří zlatou obálku pro mimořádný malířský celek, který ve svých útrobách chrání a téměř posvátným způsobem prezentuje návštěvníkům, stojí na webových stránkách architektonického ateliéru.

Stavba bude (duchovně) založena na myšlence vznášejícího se zlatého oblaku – mnohostěnu – tvořeného množstvím rovinných trojúhelných skleněných panelů – specificky vytvarovanou Fullerovou kopulí.

To jsem nevěděl, takže první, co mě u toho napadlo, byla zlatá kobliha – zlatý donut. Pocta Muchově pozlacené secesi, to sedí. A pocta Homeru Simpsonovi.


Zdroj: www.arpema.cz, vizualizace ateliéru Arpema.

Někdo jiný v tom vidí zlatou pneumatiku, někomu se vybaví miniatura mnichovské Allianz Areny. Na fantazii nesejde. Podstatné je, že taková překvapení nemají padat shůry na tiskové konference z plezíru Prahy 1. Pokud je dotyční samosprávci myslí vážně a chtějí plány přeměnit na postavenou hmotu, sluší se vyhlašovat záměry, vypisovat soutěže, promýšlet celé okolí v souvislostech, komunikovat s dalšími úřady, s institucemi a spolky, s obyvatelstvem. Ne sólovat, to nemá smysl. Pak jen zbytečně rozrušují esteticky útlocitnější spoluobčany. Mimochodem detail: napřed by se musel změnit územní plán, na zamýšleném místě zatím předepisuje zeleň.

Na stanoviště mezi Revoluční třídou a Štefánikovým mostem si už výtvarné umění zuby brousilo: v roce 2004 přijel do Prahy architekt Daniel Libeskind a ukázal, jak by tu mělo vypadat muzeum Salvadora Dalího. Sešlo z toho. Tak teď národní klasik Mucha ve zlatém slunci nebo pneumatice od traktoru. Pražský surrealistický kroužek žije. Ví nejlíp, čeho si metropole žádá.

Jan Lipold, Aktuálně.cz