Politici svítí na Libeňském mostě dvěma řadami osvětlení, ale na jeho údržbu si ještě neposvítili.

Příběh možná od Tondy Blaníka. Namísto toho, aby se na Libeňském mostě vyměnila svítidla za nová a úsporná, byly ty staré ponechány a k nim nevhodně přimontována druhá řada stožárů veřejného osvětlení. Přesně takový postup odráží i přístup k údržbě Libeňského mostu v posledních desetiletích.

Již v roce 1984 mělo dojít k rozsáhlé rekonstrukci tohoto mostu z roku 1928, ale kvůli příkazu shora byla nakonec opravena pouze vozovka a tramvajová trať. Libeňský most se tak dočkal tehdy nejmodernější konstrukce tramvajových kolejí, budapešťských BKV panelů, ale kvůli tlaku na hotovou rekonstrukci při otevření metra Vltavská bohužel nedošlo na tak důležitou výměnu izolací mostu.

Od té doby bylo za diagnostiky mostu utraceno přes 15 mil. Kč a všechny poukazují na to, že je urychleně nutné vyměnit izolace mostu, obnovit odvodnění a opravit díry ve vozovce. Bohužel za posledních 20 let mostu nebyla věnována pozornost a opravy byly prováděny pouze v rámci zachování sjízdnosti. Největší tečku pak připsalo mostu období plánování megalomanských dopravních staveb za primátora Pavla Béma, kdy se v roce 2004 rozhodlo, že most má být zbourán a neodůvodněně rozšířen o 2 jízdní pruhy. Naštěstí na tento 2 miliardový projekt nikdy nedošlo a díky nátlaku veřejnosti byl na jaře roku 2016 přehodnocen. Na podzim téhož roku došlo i na opravy děr ve vozovce a byly pročištěny odvodňovače mostu. Konstrukce tak byla připravena na „přežití“ letošní tuhé zimy. Největším rizikem je totiž zatékající voda, která uvnitř konstrukce zamrzne a následně způsobuje rozpadávání betonu.

Vznikl tak i potřebný čas na přípravu kvalitní a citlivé rekonstrukce mostu se zachováním stávajícího šířkového uspořádání. Nyní probíhají další nutné technické průzkumy mostu, které mají rozhodnout o způsobu rekonstrukce mostu. Celková příprava rekonstrukce bude však probíhat ještě několik let, tak proč se mezitím alespoň nepostarat o osvětlení mostu, šetřit tak náklady na jeho údržbu a zároveň vrátit původním kandelábrům již dnes jejich krásu, kterou navrhl vrcholný architekt meziválečné éry Pavel Janák? Náměstek Petr Dolínek bohužel v jednoduché a nenáročné demontáži světel smysl nevidí. A to i přes kladná stanoviska památkářů a projektantů veřejného osvětlení, dle kterých je druhá řada světel na mostě zbytečná a původní osvětlení může být dostatečné, podobně jako například na mostě Mánesově.

















Adam Scheinherr
Autor je zakladatelem iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat