Takzvaná „vesnice“, ve které se od rána shromažďují všichni účastníci Tour. Otevírá se každý den v 9.00, zhruba 3 hodiny před startem etapy. Své stánky v ní mají sponzoři, závodní týmy nebo novináři. Občas se před začátkem závodu zastaví na kafe i některý z jezdců. Tentokrát byla vybudována v Saint-Malo odkud etapa pokračovala do 208 km vzdáleného města Nantes.



Po otevření vesnice přijíždí takzvaná „karavana“. Je složená z 200 vozů propagujících nejrůznější společnosti a sponzory Tour. Její průjezd trvá 45 minut a je vítaným zpestřením pro diváky čekající podél trati na příjezd jezdců. Karavana je součástí závodu od roku 1930.



V té letošní je zastoupeno přes 40 firem jejichž zástupci divákům rozdají zhruba 15 000 000 propagačních předmětů. Karavana projíždí trasu etapy hodinu před závodníky.



Dvě hodiny před závodem přijíždí týmy s vybavením. Každý tým má v pelotonu dva vozy, které jedou v pořadí daném pozicí týmů v celkové klasifikaci. Čím lepší má tým pozici, tím blíže mají jezdci ke svým doprovodným vozům.



Po doprovodných vozech přijíždí autobusy s jezdci. V nich mají jezdci vše potřebné od kuchyněk, přes rehabilitační lůžka, pračky až po koupelny.



Po opuštění autobusů jsou jezdci k dispozici tisku, podepisují se fanouškům, nebo jdou do vesnice na kafe.



Technici jim mezi tím připraví kola. Závodníci používají většinou celokarbonová kola vážící kolem 7 kg v ceně přibližně 200 000,- Kč. Každý z týmů jich má pro svých 9 jezdců k dispozici 27.



Setkání policistů, kteří budou doprovázet jezdce v průběhu etapy.



Před začátkem každé etapy se jezdci musí podepsat do startovacích archů.



Během prvních 5 km bylo ještě všech 179 jezdců pohromadě.



Po pěti kilometrech se od pelotonu oddělila skupinka čtyř jezdců. Vzhledem k délce etapy, přetrvávajícímu dešti a silnému protivětru jim však nikdo nedával příliš velkou šanci. Úniky jsou během závodu velmi ceněné, neboť týmům a jejich sponzorům přináší značnou publicitu.



Čtveřici jezdců tvořil Samuel Dumoulin ze stáje Cofidis, William Frischkorn z Garmin Chipotle, Roman Feillu z Agritubel a Paolo Longo Borghini z Barloworld.
Na 60 kilometru začal peloton stíhací jízdu. Od té doby náskok čtveřice, který v jednu chvíli představoval téměř 15 minut, začal postupně klesat. Peloton obvykle potřebuje 5 km, aby stáhl minutu náskoku.



Přestože ke konci etapy stáhl peloton ztrátu na pouhé 2 minuty čtveřici nedostihl. Po skončení etapy si jezdci pochvalovali vzájemnou spolupráci. Během úniku se pravidelně střídali v čele na nejnáročnější pozici. Podle později zveřejněné statistiky byl v čele nejdéle Paolo Longo Borghini - 36%, Roman Feillu - 27%, Samuel Dumoulin - 21% a William Frischkorn - 16%.



Cíl závodu ve městě Nantes, které bylo jedním z měst, ve kterém se konal první ročník TdF v roce 1903. Odhaduje se, že kolem trati se každý rok sejde kolem 12 000 000 diváků.



Po konci etapy se do žlutého trikotu udělovaného od roku 1919 vedoucímu jezdci průběžného pořadí oblékl Roman Feillu ze stáje Agritubel.