Ale nežijeme nyní v čase, kdy je příležitost se zamyslet nad tím, co jsou to ta opravdu základní lidská práva? Zda to není spíše právo život, svobodu, lidskou důstojnost a sledování osobního štěstí s tím, že mnohé z toho co jsme považovali za samozřejmé nejsou ani tak práva jako spíše možnosti, které se ve vymahatelné právo mění jen za dobrého počasí, které nyní zrovna neprožíváme? Nevím, odpovězme si každý sám…


Lidská práva ve špatném počasí
V článku nazvaném „Lidská práva a pěna dní“ jsem zde před dvěma roky napsal: „A proto i v budoucím roce všelijaké pochody Prague Pride budou jen zábavnou kuriozitou a v klidu se můžeme zabývat „problémy“ těch, kteří nevědí jaké pohlaví si zvolit. Ale není tomu tak všude ve světě a nemusí tomu tak být navždy ani u nás. A tak si do nového roku popřejme, aby nenastal čas, kdybychom byli nuceni si velmi rychle a naléhavě uvědomit co to ve skutečnosti jsou základní lidská práva. A co je jen pěna dní dobrých časů.“ Někdy nesplní to, co si člověk přeje ….
Otcové lidských práv soudili, že tato práva nejsou pouze „lidská“, ale že je za nimi něco víc: tak autoři americké Deklarace nezávislosti v r. 1776 napsali: „ Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy….. Francouzské Národní shromáždění v r. 1789 „… uznává a vyhlašuje - za přítomnosti a pod záštitou Nejvyšší bytosti - tato práva člověka a občana….“ Jen my, „moderní“, světovou válkou zkrušení lidé jsme v r.1948 usoudili, že nám lidské hledisko postačí a proto v r. 1948 přijímáme Všeobecnou deklaraci lidských práv „ U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě.“ Opravdu se to povedlo ?

Jak krásně se v této naší Všeobecné deklaraci čtou články 13 a 14 o tom, že „Každý má právo na svobodu pobytu a na volbu bydliště uvnitř určitého státu, každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země, každý má právo v jiných zemích hledat a požívat tam azyl před pronásledováním….“ A jak je dnes snadné prohlašovat, že naše vláda v těchto časech porušuje lidská práva. Jak snadné…..

Ale nežijeme nyní v čase, kdy je příležitost se zamyslet nad tím, co jsou to ta opravdu základní lidská práva? Ta opravdu nezcizitelná? Zda to není spíše právo život, svobodu, lidskou důstojnost a sledování osobního štěstí s tím, že mnohé z toho co jsme považovali za samozřejmé nejsou ani tak práva jako spíše možnosti, které se ve vymahatelné právo mění jen za dobrého počasí, které nyní zrovna neprožíváme? Nevím, odpovězme si každý sám…