Fyzika nazpaměť, část 1: Stav a jeho příčiny

30. 08. 2011 | 20:14
Přečteno 9696 krát
V roce 2002 jsem na semináři "Aktuální problémy výuky fyziky na gymnáziu", který pořádala Jednota českých matematiků a fyziků, přednesl příspěvek o tom, jak by výuka fyziky podle mého názoru měla vypadat. Nemyslím, že jsem nadchnul většinu přítomných, v diskusi se na mou stranu postavilo jen pár nejmladších učitelů, kteří tam byli. Ostatní, většinou starší pánové (mí vrstevníci) se mnou nesouhlasili a setrvali na stanovisku, že fyzika se na našich školách učí správně, jen studenti jsou horší a horší, a že abychom s tím něco udělali, musíme pro fyziku prosadit víc hodin týdně.

Nedávno jsem na tento svůj starý text náhodou narazil a se zájmem jsem si ho znovu přečetl. Myslím, že způsoby výuky fyziky (a ostatně i jiných předmětů) se od té doby nezměnily tolik, aby myšlenky v článku obsažené bylo možno považovat za překonané vývojem. A protože tou dobou v Aktuálně.cz vyšel zajímavý blog Ondřeje Šteffla, protože vzbudil velkou debatu, protože s Ondřejem v mnoha věcech souhlasím, ale také protože si myslím, že nestačí jen kritizovat a že je třeba přijít s konkrétními návrhy, navrhl jsem panu Stejskalovi, že svůj starý text rozdělím do tří částí, aktualizuji a lehce upravím, aby byl srozumitelný i mimo okruh učitelů fyziky, a předám mu k publikování. Pan Stejskal byl tak laskav, že s tím souhlasil, a tak dnes uveřejňuji první část tohoto blogu, kritický pohled na současný stav.

Máme-li na výuce fyziky něco zlepšit, musíme si především uvědomit, jaké by měly být cíle této výuky, co od ní chceme. Svou odpověď na tuto otázku nabídnu ve druhé části blogu.

A konečně ve třetí části navrhnu konkrétní prostředky, postupy, které by se podle mého názoru měly k těmto cílům vést.

Ve svém trojdílném blogu sice mluvím o fyzice, ale formulace problémů a návrhy na jejich řešení jsou aplikovatelné i na výuku v jiných oborech. Například při výuce cizího jazyka není podstatné, jak žák umí odříkávat slovíčka a časovat slovesa, ale jak se domluví s rodilým mluvčím.

Jsem povahou a vzděláním teoretik (vystudoval jsem teoretickou fyziku), ale uvědomuji si přitom pravdivost známého Marxova výroku "Teorie se stane materiální silou, ovládne-li masy". Proto jsem od roku 1989 napsal řadu učebnic fyziky pro 6. až 9. ročník základní školy, k tomu Astrofyziku pro gymnázia, fyzikální tabulky pro střední školy a také učebnice pro žáky se speciálními potřebami. Nakolik se mi přitom podařilo své vzletné teoretické proklamace přetavit v praktické učební materiály, to musí posoudit jejich uživatelé, učitelé a žáci. A jestli moje teorie zrovna "ovládly masy" ... no, asi ne.

A teď, po rozvláčném úvodu, konečně ten starý příspěvek na semináři o výuce fyziky.

Před lety jsem se účastnil natáčení videa o „nové maturitě“. Natáčelo se mimo jiné i na besedě se studenty na gymnáziu ve Slaném. Zeptal jsem se tam jedné náhodně vybrané dívky, na co působí větší vztlaková síla: na míč, nebo na přesně stejně velký kulatý kámen, když je oba ponoříme pod vodu? Jak se dalo čekat, řekla, že větší vztlaková síla působí na míč. Pak jsem se jí zeptal na Archimedův zákon. Jak se opět dalo čekat, odříkala ho naprosto dokonale. Vůbec ji při tom nenapadlo, že podle toho, co tak dobře uměla nazpaměť ("vztlaková síla se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené"), musí na míč i na kámen působit stejná vztlaková síla: kámen i míč mají stejný objem, proto vytlačí stejné množství vody.

Jak ukazuje tento jednoduchý pokus (a s nejméně 90 % pravděpodobností by dopadl stejně i s jinými studenty), znát nazpaměť definice, poučky a vzorce není k ničemu, neumíme-li je aplikovat na praktické situace. Fyzika totiž není žádná sbírka pouček a definic, fyzika je ve skutečnosti metoda řešení problémů. Jak umí žák fyziku, poznáme podle toho, jak řeší přiměřené problémy, ne podle toho, co umí nazpaměť. Na požádání odříkat například definici napětí nebo definici voltu dokáže i papoušek, na to není ještě potřeba znát fyziku. Ale jestliže někdo vyřeší problém, ať už teoretický, nebo experimentální, v kterém se vyskytuje napětí, a výsledek vyjádří ve voltech, pak asi pojmu „napětí“ opravdu rozumí. Prostě otázky typu „Jak je definováno napětí?“ nebo „Jak zní ten-a-ten zákon?“ by při zkoušení fyziky vůbec neměly padat, protože dobré porozumění fyzice není pro jejich zodpovězení podmínkou nutnou (tj. můžu na ně správně odpovědět, i když fyzice nerozumím - stačí se odpověď nabiflovat), a dokonce ani postačující (tj. můžu fyzice dobře rozumět, a přesto nedokážu dobře zformulovat znění nějakého zákona, třeba proto, že nemám dobré vyjadřovací schopnosti).

V tradici našeho školství je přitom vyžadovat od žáků především tyto reproduktivní vědomosti, tedy odříkávání definic, pouček, popisů atd. Jako jeden z dokladů pro toto tvrzení můžeme uvést první návrh katalogu požadavků ke „státní maturitě“ z fyziky z února 2000. Velká většina požadavků tam měla podobu jako „vysvětlit vztah mezi tlakovou silou a tlakem“, „definovat magnetický indukční tok a jeho jednotku“, „charakterizovat infrazvuk a ultrazvuk z hlediska frekvence“ atd. — tedy vesměs to, co se pilný student víceméně snadno naučí nazpaměť i bez toho, že by věci jakkoliv rozuměl. Naproti tomu požadavky, aby student uměl vyřešit nějaký fyzikální problém, tam byly zastoupeny velmi málo.

Uvedu jednu analogii. Ve své knize Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891–1924 píše britský historik Orlando Figes o stavu ruské armády před první světovou válkou:

Velmi málo ruských vojáků obdrželo výcvik pro zákopovou válku. Starší generálové stále věřili, že v každé nadcházející válce bude hrát klíčovou úlohu kavalerie tak jako kdysi v osmnáctém století. Brusilovovu snahu cvičit vojáky na simulovaných dělostřeleckých bitvách odmítali jako zbytečné mrhání municí. Výcvik podle jejich představ bylo nekonečné pochodování na přehlídkách. Hezky se na to dívalo a vyvolávalo to dojem vojenské disciplíny a dokonalosti, ale příprava na moderní válku to byla nulová.

Připadá mi, že zkoušení definic, pouček a vzorců před tabulí je jako to pochodování na přehlídkách: Hezky se na to dívá a vyvolává to dojem disciplíny a dokonalosti, ale příprava na moderní technologickou dobu je to nulová. Dovednosti, které budou studenti potřebovat v praxi, se v hodinách fyziky učí možná tak málo, jako v ruské carské armádě dělostřelecké bitvy.

A nejde jen o biflování definic. Všichni jsme se asi učili, že nitro Země se dělí na kůru, plášť a jádro. Všichni také víme, že zemská atmosféra se dělí na troposféru, stratosféru a tak dále. Kdo ale ví, čím se liší třeba kůra od pláště Země? Čím je určena hranice mezi nimi? Prostě informace, že Země se dělí na kůru, plášť a jádro, je naprosto k ničemu, není-li doprovázena vysvětlením toho, co tyto pojmy znamenají a jak to víme, že právě tam a tam je hranice. Možná to, proč se Země dělí na tyto slupky, neví ani učitel, je to třeba příliš speciální informace, než aby bylo třeba o tom učit na gymnáziu. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se to studenti neučili. Co mi vadí, je, že se učí právě jen odpapouškovat „Země se dělí na ...“, a přitom vůbec nevědí, co to znamená.

Uvedu k tomu ještě jednu historku ze života. Česká televize před časem vysílala vynikající seriál BBC Lidské tělo. Závěrečný díl byl „filmem o filmu“: popisoval, jak se ty skutečně mimořádné záběry z předchozích dílů natáčely. Jedním ze záběrů bylo dělení lidského vajíčka po oplodnění. Zatímco jsme na obrazovce viděli aparaturu, komentátor četl: „Mikroskop je uložen v Perspexově boxu ...“ Perspexův box? Aha, anglické slovo Perspex znamená plexisklo, píše se s velkým P, protože to byla původně obchodní značka, která se až později stala obecným pojmem, asi jako naše slovo "lux" pro vysavač. Anglické Perspex box je tedy prostě plexisklová skříňka, a na obrazovce opravdu bylo vidět, že mikroskop je uložen v plexisklové skříňce.

Tématu tohoto semináře se vymykají úvahy o neprofesionalitě štábu České televize, který neumí ani pořádně přeložit skvělý britský dokument. Ale měli bychom se zamyslet nad tímto: Český překlad komentáře přece četla a slyšela spousta lidí. Proč nikdo z nich neřekl „tak moment, co je to ten Perspexův box? Toto je pořad pro širokou vzdělanou veřejnost, já k ní patřím, proto bych mu měl taky rozumět.“ Vždyť se tak mohl zeptat i herec, který komentář četl! Místo toho všichni bezmyšlenkovitě papouškují nějaká slova, o jejichž významu nemají ponětí. Právě v tom vidím velmi špatné důsledky dnešního systému vzděláváni, nejen ve fyzice, ale ovšem také ve fyzice. Jak procházejí školou, setkávají se studenti s nekonečným přívalem nových slov, která jsou pro ně stejně nesmyslná jako „Perspexův box“. Patří k nim „plášť Země“, „druhohory“, „troposféra“ a konec konců i „Archimedův zákon“. Nikdo je neučí kriticky uvažovat, ptát se „co to znamená“, „jak to víme“, „jaké to má důsledky“. Zvyknou si bezmyšlenkovitě přijímat a papouškovat informace. Člověk, který se naučil odříkávat „troposféra, stratosféra, termosféra, exosféra“, ale neví, co tato slova znamenají, není vzdělanec, ale polovzdělanec. Malér může nastat, když do takto polovzdělaných myslí začnou vkládat informace různí populisté i prachobyčejní šejdíři s různými zázračnými vodičkami a televizními anténami, které chytají vlny „přímo ze vzduchu“ (cituji z jedné reklamy). Ostatně hysterie okolo jaderné energetiky je toho přímo ukázkovým příkladem (a mimochodem ukazuje, že nejen naše školy mají problémy s výchovou ke kritickému myšlení).

Nechtěl bych, aby můj kritický pohled na současný stav výuky fyziky vyzněl jako paušální odsudek učitelů. Jsou dobří učitelé a jsou špatní učitelé, to je stejné jako v jiných profesích. Učitel však je, podobně jako herec nebo muzikant, interpretem určitého scénáře. Špatný herec pokazí i dobrý scénář; na dobrého herce může být radost podívat se, i když hraje podle špatného scénáře, ale opravdu jen výjimečný herec, takový Werich, dokáže „vzít scénář do svých rukou“ a udělat ze špatného dobrý.

Scénářem je v této analogii naše celková tradice výuky vůbec a výuky fyziky zvlášť. Jejím vyjádřením jsou učebnice nebo osnovy, ale samozřejmě tradice je něco víc — osnovy můžete změnit ze dne na den, tradici nejdřív z generace na generaci. Jen totalitní režim může lámat tradice rychleji, a právě to se mu povedlo, když v sedmdesátých letech zaváděl svou nešťastnou reformu učiva. Bylo to v prostředí izolace od světových trendů, v době centralizovaného rozhodování, kdy se myšlenky neutkávaly ve volné konkurenci, ale na stranických výborech. Bohužel, většina dnešních učitelů vystudovala už takto „reformovanou“ střední školu; a tradice výuky se udržuje především tím, že učitel učí tak, jak byl sám učen.

Specifickou součástí naší tradice je přesvědčení, že české školství je lepší než jakékoliv jiné a že na něm není, až na platy, co měnit. Takové přesvědčení je škodlivé hlavně proto, že brání kritické sebereflexi. Zda je oprávněné, nebo ne, záleží na kritériích, podle nichž porovnáváme. Podle počtu faktů a vzorců, které si žáci před tabulí pamatují, jsme asi opravdu dobří. Jsou však i praktičtější kritéria. Podle http://www.epo.org/about-us/statistics/granted-patents.html udělil Evropský patentový úřad v roce 2010 tyto počty patentů podle země přihlašovatele (uvádím jen země se srovnatelným počtem obyvatel): Rakousko 667, Belgie 642, Švýcarsko 2389, Dánsko 515, Finsko 679, Irsko 150, Nizozemí 1725, Norsko 183, Švédsko 1467 ... a Česká republika 45. Připouštím, že v této statistice hraje roli i cena patentového řízení a další faktory, ale i tak je to poměr katastrofální.

Martin Macháček

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Yosif K napsal(a):

Ha - tohle je fakt dobry..... no CESI NEJSOU SAMI, CO SI MYSLI jak maji skvely skolstvi protoze se zacci uci nazpamet napriklad slouceniny vyrabene pomoci kyseliny sirove nebo vsechny lackovce a podobnou havet a pak neumi aplikovat Archimeduv zakon......
30. 08. 2011 | 20:33

Karel Mueller napsal(a):

Pane Macháček,

maturoval jsem v roce 1973, pak FJFI.
Na blogu pana Šteffla jsme absolvovali doslova dvouletý debatní maraton a nakonec jsme viděli, že za posledních dvacet let došlo v matematice (a asi nejen tam) k hlubokému propadu.

Myslím, že nás to učili na ZŠ i SŠ docela dobře. Nedávno jsem navštíl přítele a koukal na fyziku jeho syna v 9. třídě. Nádherná kniha, s našemi učebnicemi se to nedá srovnat. Ale co mi tam chbělo byly odvození a příklady. Ptal jsem se ho, jestli má nějakou sbírku úloh. Neměl Přiznal se, že od 6. třídy prakticky nedostal domácí úkol a že prakticky žádné úlohy neřeší. Prostě tragedie.

Mohl by jste oprášit naše staré učebnice a rozšířit je o promyšlené sbírky úloh. Ta elelmentární fyzika se nemění a jak to dělat věděli už naši dědové. Ale především musí žáci řešit samostatně úlohy, které rozvíjí jejich schopnost myslet, přičemž základem jsou ony úsudkové úlohy z matematiky.

A to dnes není.

Napsal jsem jen pár vět, u pana Šteffla jsme to probírali důkladně celé dva roky.
30. 08. 2011 | 20:48

Ma napsal(a):

I na gymnáziích je nejeden učitel fyziky, který umí poučky, ale co znamenají neví. Jak pak k tomu přijdou žáci...
30. 08. 2011 | 20:54

Karel Mueller napsal(a):

Pane Ma,

otázka zdatnosti učitelů je trochu jiné téma, v tuto chvíli se můžeme zabývat otázkou co dělat v dané situaci.

Snad nic nepřispělo k elektrotechnické zdatnosti národa víc, než stavebnice merkur-elektro. Většina dětí - já též - ji dostala od rodičů ještě v 5. či 6. třídě. A elementární elektrotechniku - na kvalitativní úrovni - z ní zvládli velmi dobře i ti podprůměrní.

Naši předkové tedy věděli, jak na to jít.
30. 08. 2011 | 21:09

Kritik napsal(a):

Fyzika je přece přírodní věda - již tato 2 slova hovoří o všem. Tedy fakta pozorování a z nich odvozené zobecněné závěry. Tady není o čem polemizovat. Jestliže si myslíte, že věda za poslední desetiletí nějak změnila třeba Isaaka Newtona a jablko spadlé mu na hlavu, tak jste na velkém omylu.

A jak ty poznatky předložit, vysvětlit a naučit? Je to celkem jedno, dříve se používaly mechanické pomůcky, dnes lze využívat vizuální počítačové animace a naprogramované modelové situace. Vždyť už na prvních PC Atari či Commodore (pokud je jako PC lze nazvat) byly k dispozici naučné hry, ve kterých bylo nutné počítat síly vyvolané akcí.

Je však nutné počítat s tím, že věda a nauka vědeckých oborů vždy vyžaduje použití hlavy a v ní mozku. Pokud má žák jenom hlavu a místo mozku mydliny, těžko mu do nich něco vložíte.
30. 08. 2011 | 21:57

Xury napsal(a):

Pro autora:
podobný problém popisuje Feynman ze svého pobytu v Brazílii. Jeho zkušenost se týkala dokonce studentů na vysoké škole. Čili "nejsme v tom sami" :-)
Je ovšem pravda, že jsem doučoval fyziku jednoho studenta na elektrofakultě VUT. Byla to dost tragédie ty jeho vědomosti a dost mě překvapilo,že prošel. Tak mám pocit,že se to i u nás už týká i vysokých škol. Jen se obávám,že až to bude někdo chtít řešit,takto dopadne jako v té Brazílii - vytvoří se komise,která bude zasedat a k ní přibudou expertní výbory,které budou zasedat a ....
30. 08. 2011 | 22:14

gargamel napsal(a):

Výborný článek. Co si tak vzpomínám, slabší spolužáci z gymnázia se děsili dvou věcí, slovních úloh v matematice a složitých příkladů ve fyzice (složitým mysleli takový příklad, u něhož se museli sami rozhodnout, který "vzoreček" použít - tj. nebylo to napsáno v zadání). Docela se těším na další díly, řešení by mě zajímalo - myslím, že kdyby se zkoušelo porozumění fyzice způsobem: "Tady máš problém a řeš.", mělo by závažné potíže víc lidí (z těch co se mnou studovali), než když se to dalo zachraňovat odrecitováním nějaké poučky. Zcela bez ironie bych rád věděl, jak naučit 30 lidí rozumět třeba zákonům zachování.

Jako zajímavá cesta se mi jeví například toto: http://www.udif.cz/ Ukázat něco zajímavého a nechat lidi, ať si zkusí odhalit princip, který za tím stojí - zvědavost jim nedá a pokud to učitel správně ukočíruje, tak jim předá víc fyziky, než všechna pravidla pravé i levé ruky dohromady.

Ještě mě ještě napadá, pokud něčemu rozumím, měl bych být schopen formulovat princip ("ten-a-ten zákon"), kterým se to řídí. Samozřejmě ne doslova, dost možná ani ne napoprvé, ale mělo by to jít.
30. 08. 2011 | 22:19

Al Jouda napsal(a):

Je to jednoduché - fysikálním jevům se prostě musí ROZUMĚT ! O tom se musí učitel u žáků neustále přesvědčovat a ne jen trvat na biflování definic a pouček.
30. 08. 2011 | 22:30

portwyn napsal(a):

Vážený pane Macháčku,
vím, že jste své učebnice psal, protože jste nebyl spokojen se způsobem výuky svých dětí. Sám jsem podle nich učil, ale opustil jsem je - jako fyzikální čítanka jsou skvělé, ale k normální výuce se mi víc hodí třeba Rauner (Fraus).
Nyní podstatná námitka - hlavním současným problémem NENÍ přehnané memorování, ale přesvědčení žáků, že mají nárok na to být učeni bez úsilí. Tohle přesvědčení ale děti nevytvořily samy v sobě - někdo jim to nalil do hlavy. Jak už jsem psal v jedné ze svých reakcí u jiného článku, jde o klasické "hašení povodně" - před patnácti lety tu hořelo, tak hasím.
Soudím, že dnešní děti by měly znát aspoň něco. Neustálým opakováním prkotin, které měly mít dávno naučené (například "výkon je Power, proto P"), ztrácím čas, který bych mohl věnovat problémovým otázkám.
30. 08. 2011 | 22:46

Targus napsal(a):

To Martin Macháček:

Dovolil bych si navázat na pana Karla Muellera (tímto Vás zdravím, pane Muellere:-)).
Cca patnácte let se boří systém, který je - i podle Vás - k ničemu.
Hybrid patnáctiletého nsažení je asi tento.
Na ZŠ neexistují domácí úkoly v klasické formě, v hodinách se nepočítá, neřeší se slovní úlohy, pročež není kde se naučit osvojené znalosti POUŽÍVAT v praxi.
Jinými slovy, pokud neznáte základy teorie (Archimédův zákon), umění ji aplikovat Vám bude k čemu? Správně, k h...., když už jsem tu zaveden jako sprosťák.
Abych se vrátil k výuce, ta dnes probíhá tak, že učitelé odhrkají látku, která nikoho nezajímá (motivaci žáků zde nebudeme rozebírat), a pak místo praktického procvičování látky formou počítání zadají nějaký "projekt", který vypracuje jediný žák ze třídy, mnohem spíše jej ale stáhne z netu a rozešle přes mail. Ostatní odevzdají, dostanou výbornou do žákovské a posléze na vysvědčení a zděšený rodič (to jako já) pak čte v hodnocení, že dítě má kompetence (proboha k čemu má pravomoce?) k rozvíjení své osobnosti a znalostí blablablabla......., přičemž potomek nezvládá v devítce základní početní operace při řešení rovnic!!!
K bezhlavému přebírání termínů mám hezký a čerstvý příspěveček, jedna paní učitelka angličtiny vyprávěl, že byla o prázdninách na "tvořivé dílně". Všem vrtalo hlavou, co asi tvořila, když učí angličtinu a obě ruce má levé jak turecké šavle. Posléze se zjistilo, že byla na akci zvané většinou "workshop" (odhalil jeden můj potomek), kde se učila manipulaci s myší v základních počítačových programech.

Ještě navážu na nick kritik - když jsem šel vyjednávat pro potomka zapůjčení sbírek úloh z matematiky, vyhazovala paní učiitelka právě drátěné prostorové modely základních geometrických těles s tím, že pro dnešní výuku jsou již zastaralé. Pochopitelně, že výpočty různých výšek, obsahů a objemů zvládl na výbornou z celé třídy pouze můj potomek, protože jsem mu ty modely doma zhotovil a třikrát týdně jsem s ním dřel do zblbnutí příklady ze zapůjčených sbírek. Tož tak s novými metodami, vážený pane.
30. 08. 2011 | 22:48

Kutil.bloguje.cz napsal(a):

Když ono se kritické myšlení a schopnost porozumět špatně zkouší. Nevejde se do tabulek, nelze je zjistit pouhým zaškrtnutím á, bé nebo cé, je tam hodně subjektivního a individuálního, což se dneska nenosí, dneska musí být všechno jednotně a z centra, viz třeba současné maturity. Bojujete proti větrným mlýnům, autore. Respektive proti větrným elektrárnám...

Člověk by řekl, že ve svobodné společnosti dostanou učitelé větší svobodu, aby mohli učit tvořivě. Dvacet let pryč, ale oni jsou pořád ve vleku ouřadu, jako byli kdysi, a možná ještě před tím než kdysi, tedy za Marie Terezie. Pán nejvyšší rozhoduje, rozuměj ministr.

Školství vnímám od sedmdesátých let a pomalu co desetiletí, to reforma, a každá nová podle hesla: Dosud jsme to dělali špatně, teď to bude správně. No, ale jak říkám, co je to proti Quiotovu meči, že?
30. 08. 2011 | 22:51

portwyn napsal(a):

Druhá poznámka k perspexu: ale tím přece popíráte vše, co v článku hlásáte! "Perspex je plexisklo" je FAKTICKÁ ZNALOST, TO NEODVODÍTE! Novináři patří k hlavním zastáncům názoru "nic se nemusí učit, všechno se najde"...ale protože vědí houby, tak je nenapadne, že mají něco hledat.
Ano, kdyby tam byl třeba nějaký fanda do letectví, ten by věděl. A bez hledání na internetu...což je ovšem v moderních teoriích fuj. Takže máme pitomost v překladu, ale zato jsme moderní a světoví.
30. 08. 2011 | 22:51

Targus napsal(a):

To portwyn:

Zkuste použít metodu jednoho mého učitele.
Ten říkal:"Označ si to jak chceš, co si čmáráš do výpočtů, mě nezajímá. Já známkuju slovní odpověď na konci příkladu."
Stejně postupoval i při hodnocení žáka při zkoušení. Klidně ho nechal tvrdit, že rychlost se značí R, pokud žák správně odvodil a vysvětlil probíraný problém.
Tzv. "navrčené" studenty odhalil během dvou minut. Těm dával čtyřky z milosti, pokud to uměli bezchybně.
30. 08. 2011 | 22:55

portwyn napsal(a):

A pokud jde o to, že část dětí Archmédův zákon nepochopí ani z vlastnoručně provedených pokusů: Nepochopí, no. Sám netrvám na doslovné podobě A.Z., vždycky říkám "no hezky to recituješ", ale na druhou stranu ta dívka často buď bude znát znění (za které dostane bodík) nebo nic. Pro mne je plus aspoň ta snaha, kterou do toho holka vložila, místo toho, aby šla s ostatními hulit trávu.
30. 08. 2011 | 22:56

portwyn napsal(a):

Targus:

Já jim dovoluji počítat i úplně bez vzorců, úměrami... Jenže když neznáte značky, tak se HODNĚ blbě luští vzorce z tabulek.
Dětí, které si poradí bez tabulek, je minimum (a ty problémy pochopitelně nemají).
30. 08. 2011 | 22:58

Karel Mueller napsal(a):

Zdravím pane Targus,

uvedl jsem vzpomínku na toho kluka. Víte, jak jsem se k tomu dostal? Pokud nesedíte, tak si raději sedněte:
Kluk snad poprvé dostal domácí úkol a víte co dostal? Napsat dvoustránkový elaborát o atomových zbraních :-)) z informací získaných z internetu.
Tak mě přítel požádal o pomoc. Kluk by nevyřešil snad žádnou úlohu, protože to po něm nikdo nikdy nechtěl, ale tohle měl stvořit.

Doslova na podělání.
30. 08. 2011 | 23:27

Karel Mueller napsal(a):

Kutil.bloguje:

Mohu poradit to, co jsem kdysi poradil v případě matematiky: Ať vytisknou naše staré učebnice i s úlohami a nic nového nevymýšlejí.
30. 08. 2011 | 23:32

Targus napsal(a):

To Karel Mueller:

Nu ano, taková znalost ZHN se může vždycky hodit, že ano.
Jednak to je užitečná věc do domácnosti (můj oblíbený citát - Vlasta Burian, Byl jednou jeden král), jednak co kdyby se klukovi zachtělo vlastní atomovky! Ty "kupné" (nádherné ostravské slovo), jsou přeci jen drahé a banky na to nechtějí dávat úvěry.
:-)))
Naproti tomu třeba příklad, za jak dlouho se dostane klučina z bodu B (jako barák) do bodu M (jako montovna), zcela zřejmě nikdy řešit nebude. Buď hned nebo za chvíli, anebo za dlouho. To mu bude muset stačit.
:-(((
Hned se mi zachce brečet i smát (příhodná parafráze z písně Jméno Gabriela, Petr Janů, album Exploduj).
30. 08. 2011 | 23:43

Karel Mueller napsal(a):

Klučík si nejspíš myslí, že tam pojede autem a tak ta bude hned :-).

A ted už dobrou.
30. 08. 2011 | 23:50

Lena napsal(a):

Dobrý večer, pánové,
sem se to docela hodí, tak sem dávám odkaz na současnou oblohu, a to konkrétně na možnost pozorování komety C/2009 P1 Garradd. Odvážnější pak můžou zkusit najít M101 se supernovou, případně kometu s kouzelným jménem 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Na odkazu jsou tyto objekty až dole: http://neureiterova-astronomie.blogspot.com/2011/08/ukazy-na-obloze-zari-2011-vc-supernovy.html
Garradd je vidět už v Somet Binaru, který zvětšuje pouze 25x.
30. 08. 2011 | 23:55

Jan Vaculík napsal(a):

Karel Mueller (21:09)
Výborná připomínka s Merkurem!
Jenže dneska mají děti jiné hračky, a tak mají rozvinuté jiné schopnosti. Jenže těžko je definovat, co se vlastně přitom naučili: umí například intuitivně ovládat přístroje tlačítky přes menu (která nám připadají uspořádaná divně a nelogicky).

Hračky jsou jiné, tak je třeba k tomu učit jiný rámec znalostí.
Hra je napodobování činnosti rodičů; děti pozorují, čím se zabývají rodiče, a tak správně vycítily, proč je už nebaví Merkur; samy inklinují hrát si s tím, co v životě budou potřebovat.

Když celý svět se dneska živí tím, že všichni jenom čuměj do pořítače, proč by měly děti toužit naučit se něco jiného?
30. 08. 2011 | 23:57

Pacák napsal(a):

Potvrzuji: Kdysi dávno jsem suploval matematiku. Dal jsem přítomným k řešení kvadratickou rovnici bez absolutního členu, doufaje, že snadno vyřeší. Nevyřešili, chyběl jim tam absolutní člen do vzorečku a to se neučili.
31. 08. 2011 | 00:02

Targus napsal(a):

To Lena:

dík, jste hodná, ale já jsem přisleplý, brýle nepomáhají a všude kolem je světelný smog nebo jak se tomu nadává.
Jinak o hvězdách se můžete dočíst v mém příspěvku pod posledním blogem pana Klána. Jmenuje se to Rybník, slzy a hvězdy, je to krátké a líbí se mi to. Bodejť by ne, když jsem si to sesmolil sám bez cizí pomoci.
31. 08. 2011 | 00:13

Lena napsal(a):

Targusi,
přečetla jsem si to a pěkný. Akorát, že se mi zdá, že Vy jste pořád takový depresivní.
Už jsem taky slepejš, ale ještě si pomáhám dalekohledem. A po létech jsem si konečně došla na oční a nechala napsat brýle. Ještě tak rok dva a nechám ty brýle i vyrobit v optice... :-) A konečně zase něco uvidím.
Dobrou noc.
31. 08. 2011 | 00:26

ventos napsal(a):

člověk je ve své podstatě dost líný a k tomu i více nebo méně darebák, a když ve školství už spoustu let nikdo nic (kromě peněz) neřídí a nekontroluje (o nějaké zodpovědnosti za něco v téhle zemi už vůbec nemá smysl mluvit) tak jsme tam kde jsme (přesněji to uvádět nebudu abych nedrážsil pana Stejskala)

mimochodem, už to tady padlo mockrát, ty tradice nejsou špatné ale naopak a na školách se dřív běžně zkoušely příklady a ne poučky (a na tabuli při zkoušení viselo metrové logaritmické pravítko)

nevím jaké řešení navrhne autor, ale já bych navrhoval zavést ve školství tělesné tresty, jako první by se pak k exekuci rákoskou dostavila Petra Buzková za zrušení maturity z matematiky, pak autoři těch úplně pitomých učebnic, ten poslanec co opsal diplomku, rychlostudenti z Plzně, taky tady máme nějaké doktoráty z Dolnej Lehoty ... asi by to chtělo nový odbor na ministerstvu
31. 08. 2011 | 00:39

Targus napsal(a):

To Lena:

Ó nikoli, já jsem mimořádně veselý člověk, zejména pokud si mohu z někoho dělat legraci. Třeba z pana Stejskala.
:-)))
Jinak se mi moc líbí věta herce pana Duška:
"Život je strašně nebezpečný a na jeho konci umřete."
:-)))

Finta je v tom, že občas dojdou broky. Když jsem dnes odpoledne tři hodiny ležel celkem bezvládně v křečích na zemi a pravidelně zvracel všecky podané medikamenty, dcerky měly hysterický záchvat z toho, že jim chcípnu na očích, pak to nějakou chvíli trvá, než se Vám upraví rovnováha humoru. V tom je celý problém.
Ale i tak se našel humorný moment. Švagrová mě po počátečním šoku (zažila to poprvé) chválila, jak umím nádherně tiše blít. No není to kouzelné?
Bohužel jsem jí nebyl schopen říci, jak její kompliment vysoko oceňuji, a že jsou k tomu potřeba léta praxe. Příště.
31. 08. 2011 | 00:46

např. i joseff napsal(a):

Targusi, nádherné dílko! Těším se na cokoliv dalšího. Nick si chci dlouho pamatovat.
Podle toho co napíšeš se možná podívám co to znamená, a na starší. Schovávám si to jako milé překvapení.
31. 08. 2011 | 02:59

joseff napsal(a):

tak jsem rychle odepisoval, že jsem nečetl 00.46
Drržím palce ať něco napíšeš, ať žiješ aspoň lapený do sítě. Zdá se že něco od cérek taky bude ke čtení.
rakapča řika že jsi teprve v pubertě, tak si užívej.(formwei pubertat) závidím ti
31. 08. 2011 | 03:07

job napsal(a):

na konci hodiny i sil posledních cca 10 let říkám čínská osvobozenecká armáda to s vámi bude mít velmi lehké, haranti nedisciplinovaní
31. 08. 2011 | 03:11

Ládik!!! napsal(a):

Pamatuju si přijímačky na SPŠ strojnickou ve Vítkovicích v roce 1973. Chtěli po mě nakreslit kladkostroj se 4 kladkami. Kdybych na takovém netahal kýble malty tátovi na lešení, nepřijali by mě. Tak jednoduchá věc to byla - pro 15-letého kluka. Dnes je to neřešitelná otázka pro maturanta na gymplu.
Nedávno jsem slyšel nekutečnou tupost na ČRo1 - na studené frontě, ukončující tropické období, napadl sníh v Kaprunu ve Vysokých "Tatrách". Hlasatelka určitě měla nějakou novinášskou VŠ. To nebyl překec, ale veřejně projevená blbost, hraničící s Biomasou.
Dnešní "úspěšní" se snaží popírat fyzikální zákony v různých adrenalinových aktivitách, aniž by nějaké fyzikální zákony znali. Příkladem je těžké zranění (nebo smrt, už nevím) při "zorbingu" - kdy setrvačné síly překonaly očekávání.
31. 08. 2011 | 07:02

soft napsal(a):

Ono ve fyzice to chodí nejrůznějšími styly,takže asi má smysl usilovat hlavně o racionální výběr témat a míru jejich detailů,stupeň obtížnosti matematiky u nich.
Bezesporu na střední školu patří-kmitající pružina,tlumený mechanický a elektrický kmit,rezonátor,RLC obvod,Newtonovy zákony mechaniky,druhá věta termodynamická s mechanickým ekvivalentem tepla,stavová rovnice plynu-ideálního i neideálního,Bohrův model atomu.Co zjevně na střední školu nepatří je Schroedingerova rovnice nebo Maxwelovy rovnice.
Absolutní novum ,které by ale asi nezvládli učitelé z pajdáku (nebo bez kvalitních učebnic) by bylo matematicky hlubší učivo o vlnové optice a Huygensovu principu,včetně obálky,kaustiky,superpozice,eikonalu,mezích geometrické optiky,vlnového balíku,interference,koherence,difrakce,Fresnelových koeficientů,solitonu,fáze vlny,grupové a fázové rychlosti,v elektronické části-zesílení a modulace.Možno připojit vlnově -korpuskulární dualismus De Broglieho-protože nevyžaduje diferenciální počet.Možno základy teorie fyzikální podobnosti Buckinghama a Bridgmanna.Minimum z fyzikální kinetiky částic? (matematika?).Něco málo z krystalosymetrií,z rovnováh fází,z grup,Guldberg-Waage zákon,fázové přechody -ala Raoult,Clausius-Clapeyron,pojem rovnováhyv látce,směsi,entropie.Něco o magnetismu,skupenství,transformátor s jádrem včetně atd.Střídavý a stejnosměrný proud jistě-Kirchhofovy zákony obvodů-jistě.Zvětšení mikroskopu-jistě.Pružnost-základy a její konstanty.Zmínka o supravodiči,výklad spíše nemožný zde.Chemická vazba-druhy-druhy krystalů podle chemického typu vazby-iontové,kovalentní,..
Nemá cenu na střední školu dávat témata ve fyzice,která lze pochopit jen vyšší matematikou,kterou se neučí dost podrobně.Holografie-zmínka.Černá díra- zmínka.
31. 08. 2011 | 07:16

portwyn napsal(a):

To Targus:
Ještě jeden komentář k Vaší zmínce o vyhazování modelů těles atd.: Máte recht.
Pan Novotný měl ve Vesmíru článek o "kargovědě", tedy o něčem, co je vnějším napodobováním vědecké činnsti, ale nemá její obsah. To, o čem píšete Vy, bych nazval kargoškolou. Pouhé hraní si na výuku.
Bohužel tlak na moderní vyučování je právě tlakem ke kargovýuce. Chcete zaujmout vrchnost, média? Tak někam běžte nebo stříhejte a nalepujte. Hlavně se proboha neučit!!
Je třeba vrátit se ke škole jako k místu, kde děti získávají základní vědomosti (například sčítání zlomků nebo vědomí souvislosti výkonu, času a práce) a hlavně PRACOVNÍ NÁVYKY. Je celkem lhostejné, zda přesně ta věc, kterou se naučí, jim za 15 let na něco bude (pravděpodobně ne, svět se mění rychle). Podstatné je, aby se naučily dělat věci pořádně a ne je jen tak napajcovat. S tím souvisí i ten údajně všemocný internet. K čemu je 1000x vysvětlovat jak se hledá relevantní informace, když tam žák stejně plácne první položku z vyhledávače, bez ohledu na to, jestli s tím vůbec souvisí...vše ostatní je moc práce.
Dokud se bude dětem říkat, že vůbec nic nemusí, když je to nebaví, tak vzdělávací systém fungovat nebude - leda jako kargovzdělávání.
Špatný učitel se kargovýuce přizpůsobí rád. Pro dobré možná už brzo nebude místo.
31. 08. 2011 | 07:49

Gert napsal(a):

Problém střední školy je ve fyzice v tom,že výběr témat nelze radikálně zúžit.To by vedlo totiž k tomu,že abiturienti by v praxi a na dalším stupni,vyšším,školství začali vnímat jednotlivé poznatky příliš pozdě,neměli by je včas zažité.S tím "méně je více" bych to ve středoškolské fyzice rozhodně nepřeháněl,leda s matematickou úrovní.Protože po opuštění školy tu přilétne grafen,tu quasar,tu něco ...Musí si zvykat na to rozmnožování fyzikálního řádu o stále nové objekty...Zvykat včas.
Ale to vede k tomu,že po střední škole má žák "ontologické" chápaní -co je co.Významové-sémantické.Na vysoké škole ale (i v praxi) se bude chtít něco hodně jiného:umět to používat,rozvíjet,aplikovat-pracovat s tím.
Středoškolská fyzika na tohle měla příklady třeba typu úloha s více kondenzátory nějak spojenými.To je dobré,ale to co bude na vysoké škole je ještě něco jiného:Umět to nejen ve složitější situaci,ale umět dále rozvinout i to původní jednoduché.
Z toho hlediska by bylo možné matematicky mnohonásobně více než dosud trénovat např. -kondenzátor,vlnový balík nebo rotaci (tu až ke grupám).Dá se najít v literatuře mnoho textů na internetu,kdy tyto jmenované objekty lze rozšířit i pomocí elementární matematiky bez znalosti diferenciálního počtu.I když už s pochopením řady běžných pojmových struktur vyšší matematiky.Tyto výklady jsou sestavovány pravidelně na amerických universitách,jsou v řadě knih,stačí je nalézat a poněkud upravit pedagogicky úměrně schopnostem a znalostem žáků.Objem matematiky okolo těchto tří jmenovaných pojmů např.může být až desetinásobný.Ne zbytečná matematika-ale vše co se někde již používá.Jde o znalost věci "operativní".Ne "ontologicko-sémantickou".Pro vědu je to typická znalost-kdy se neví co to je,ale umí se s tím efektivně řešit problémy.Jako třeba:hypotetická částice,operátor,stupeň volnosti,mod vlnového pohybu,fáze látky atd. Fikce jsou ve vědě vysoce efektivním a častým nástrojem,zatímco ontologie nehraje skoro žádnou roli.
31. 08. 2011 | 08:02

Targus napsal(a):

To portwyn:

Nechcete Váš poslední příspěvek poslat panu Štefflovi, takto vlastníkovi firmy vyrábějící scio testy? Má tady také své blogy a možná by jej oslovil názor dalšího (zřejmě zkušeného) pedagoga. Jeho představa je, že učení (se) musí být především zábavné a diví se, jak strmě padá úroveň žáků.
Ten termín Cargovýuka je nádherný, dokanalý. Vystihuje přesně podstatu dnešního systému pseudovýuky. To jste vymyslel sám nebo jste to někde vyčetl?
31. 08. 2011 | 08:35

Targus napsal(a):

To joseff:

Pan Klán, resp. jeho blogy na mne působí přímo magicky, umějí navodit atmosféru transcendentna, paralelního světa, krajiny volných asociací a hluboko zapadlých vzpomínek. Skoro pod každým jeho blogem je mnou něco sesmoleno. Pokud se to líbí a oslovuje, jsem nadšen a děkuji.
31. 08. 2011 | 08:42

gaia napsal(a):

Targus

též čte pěkně povrchně, neb na jeho konečnou otázku portwyn odpověděl již v v prvním odstavci.
A děcka jsou podobná, máloco si pamatují a jsou nepozorná, a člověk aby to do nich hustil jak do dubu, když chce vidět, že vůbec při hodině něco dělal, nejlépe jim nakonec něco nadiktovat a říci , toto budu zkoušet a ti ctižádostivější, nebo majitelé ctižádostivějších rodičů se to doma nahustí nebo je rodiči nahustěno a učitel pak má z toho aspoň radost.

Já jednou též chtěla, aby žáci pochopili, jak se slučují atomy do molekul a používala všech možných modelů a projekcí, ale další hodinu jediné, co jsem se dozvěděla, že atom je kulatý a ještě část modelů rozkradeno.
Takže asi tak.
31. 08. 2011 | 09:07

Miloslav Pouzar napsal(a):

Mám pocit, že pan Macháček zde bojuje (podobně jako zmíněná ruská armáda) bitvu z jiného století. Dnes již není ve škole problémem nepoměr memorování vs. tvořivá činnost. Dnes je problémem nepoměr mezi smyslupnou prací a flákáním se. Autorem kritizované memorování má na škole místo mimo jiné právě proto, že je to práce a navíc práce, v níž lze poměrně bezpečně uspět. Tedy - budu-li se dostatečně dlouho šprtat, něco našprtám. Šanci tak mají i ti méně nadaní. A možnost úspět je jak známo podstatnou složkou motivace.
Na druhou stranu musím jako chemik přiznat, že právě v přírodních vědách by neškodil návrat ke Komenského otřepané frázi "Škola praxí", které současní alternativní pedagogové zpotvořili na zavádějící "Škola hrou". Nedávno mě jedna taky-učitelka přesvědčovala o úžasných výhodách počítačových simulací ve výuce laboratoří z chemie. Prý se ušetří za chemikálie, za rozbité nádobí, studenti si neublíží a přitom nebudou ochuzeni o praktickou stránku věci. Tak jsem se jí zeptal, zda by šla k zubaři, který po dobu studia absolvoval pouze počítačové simulace vrtání zubu. Neodpověděla :). Ve výuce přírodních věd je tedy třeba hned po základním problému mezi prací a flákáním nutné řešit i problém mezi laboratorními pracemi a teoretickou výukou. Ovšem s tím, že i úlohy pro začátečníky v oboru musí mít podle mě hlavně povahu demonstarce - tedy nikoli otevřeného problému. Opět tu jako velmi podstatné vidím dát studentovi reálnou šanci uspět - jinými slovy dosáhnou správného výsledku.
31. 08. 2011 | 09:40

ritzen napsal(a):

U většiny populace,schopné tvůrčí práce,je těžiště tvorby do věku 30 let.Tuhle zásadu třeba razil světoznámý John von Neumann.
Z tohoto hlediska tedy rozhodující jsou ty poslední dva roky gymnásia a první dva roky vysoké školy.Souvisí i s otázkou,kdy poprvé má student umět derivace a integrály počítat.V každém případě si myslím,že je pravděpodobné,že kdyby naše universita dokázala dnes vychovat aspoň zhruba dvacet lidí mistrovsky ovládajících teorii Lie grup a diferenciální geometrii-do dvaceti let máme dva nositele Nobelových cen za fyziku a na arbitrážích přestaneme prohrávat.
Kdyby Technika naopak měla studium zaměřené na rozbor a principy moderních vynálezů v detailu,místo včera zde v blozích uváděných 48 patentů za rok v ČR,by jich mohlo být třeba desetkrát,prostě i mnohem více.Málokdy lidé vyrostou sami od sebe,zaměření a kvalita výuky zde hraje velikou roli.
31. 08. 2011 | 09:51

pamětník napsal(a):

Chodil jsem do škol dost dlouho. Nazpaměťjsem se musel učit jen slovíčka a někdy nějakou básničku. Jinak nikdy nic.
Ale tenkrát ještě nebyly zaškrtávací testy. Ani v autoškole.
31. 08. 2011 | 10:03

Targus napsal(a):

To Gaia:

Omlouvám se, ale včera jsem opravdu nebyl ve formě. Z výše uvedené formulace opravdu lze usoudit, že autor výroku tento termín odvodil či vytvořil parafrází z přečtené statě.

K Vašim problémům. Děti jsou zahlceny přívalem informací (z toho plyne ta povrchnost a roztěkanost) a z motivací, které by je měly vést k poznávání, vítězí pouze ta negativní - ambiciózní rodiče.
Dobře si pamatuji, jakým fiaskem končily úkoly, které jsem dělal s nechutí, ba možno říci s odporem.
Naproti tomu učební látku, která mne bavila, jsem zvládal velmi dobře a dlouho si ji pamatoval. Něco z toho až dodnes.
:-)))
31. 08. 2011 | 10:08

Targus napsal(a):

To Miloslav Pouzar:

Skvělý příklad, to s tím zubařem!!!
:-)))
31. 08. 2011 | 10:10

Dalibor Štys napsal(a):

Učitelé dělají co mohou a umí. Nemjí na to nekonečně času. Problémy, viníci, řešení:
P1: Středoškolští učitelé jsou vzděláváni na pedagogikcých, nikoliv na příslušných odborných fakultách. Viník: Akreditační komise. Řešení: Zrušit akreditace na SŠ učitele všem pedagogikcým fakultám a i těm přírodovědeckým a filozofickým fakultám, které nemají komplení odborné zázemí. Učitelé na průmyslovkách by pak převážně měli být ing. příslušného oboru s pedagogickým minimem. Toto by byl návrat k předrevolučnímu stavu. Po přechodné období dát "nekvalifikovaným" SŠ učitelům "sabbatical year" aby se dovzdělali.
P2: Nejkvalitnější odborníci působí na AV a neprofilují vvýuku na univerzitách: Viník - veedení AV: Řešení - postupná ale rychlá fůze ústavů AV s příslušnými fakultami modmíněná (na straně fakult) výhruškou zrušením akreditace pokud obory nebudou mít dostatek odborníků aktivních v oboru a (na straně AV) povinností se účastnit i balakářského a magisterského vzdělávání - jinak zkrácením financí.
Námitky proti "násilnosti" takového řešení jsou liché, příslušní lidé, zejména na AV, jsou de-facto státní úředníci. Alespoň pan von Humboldt to tak viděl, a k tomu se pořád obracíme o radu.
31. 08. 2011 | 10:15

Targus napsal(a):

To Dalibor Štys:

Zajímavý názor. Měl bych jen malou poznámku, že na průmkách se pak často vyskytovali lidé, kteří neměli šanci uchytit se v praxi, což byl docela problém. Aspoň já jsem na pár takových narazil. Pokud to byli lidé vyhození kvůli roku 68, bylo to vlastně dobře. Pokud to byli neschopové, byla to většinou tragédie.
Ale v zásadě s Vámi souhlasím, pouze by pak bylo potřebné dotáhnout do konce, aby učili ti opravdu schopní (asi peníze? :-/ ).
Zkuste ještě formulovat Váš názor na zlepšení výuky na ZŠ, pokud můžete, velice mne to zajímá.
31. 08. 2011 | 10:40

Targus napsal(a):

To Dalibor Štys:

P2: takovému řešení lze asi těžko něco vytýkat.

Teď jen najít takového bouráka, který by to prožduchal přes ten šílený moloch MŠMT a ostatní úřady (AK, VŠ a spol.). Všude jsou pouze zájmy, jak pumpovat penízky směrem k sobě, a to pokud možno bezpracně, nikoli opravdu pracovat - no skoro se mi chce napsat nezištně.
31. 08. 2011 | 10:47

kovar napsal(a):

Pane Macháčku, Vaše starosti na moji hlavu. Prý že studenti fyzice nerozumí... To já jsem podstatně skromnější a na hodinách fyziky jsem vděčný i za to, co dává alespoň nějaký smysl. A tak se např. rozněžním nad pěkně vedeným sešitem... A když mi student odrecituje Archimédův zákon, tak já - i když vím, že mu vůbec nerozumí - už prožívám vyslovené blaho. Stačí mi, když studenti memorují, protože buďto opravdu na víc nemají anebo nejsou ochotni investovat do svého vzdělání nějaký významný čas či námahu, která by je teprve přivedla k pochopení fyzikálních jevů.
31. 08. 2011 | 11:28

Miloslav Pouzar napsal(a):

Vážený autore, píšete:
Například při výuce cizího jazyka není podstatné, jak žák umí odříkávat slovíčka a časovat slovesa, ale jak se domluví s rodilým mluvčím.
Chtěl bych se Vás tedy zeptat, zda už jste viděl někoho, kdo se domluvil nějakým jazykem bez znalosti slovíček? Dále bych se Vás chtěl zeptat, zda si myslíte, že je základní domluva v cizím jazyce možná s pouhou znalostí slovíček? Má tedy šprtání slovíček nějaký praktický význam nebo nemá? A u čeho musí začít učení každého jazyka - u šprtání slovíček, nebo jinde? No a podobně je to i ve fyzice....
31. 08. 2011 | 12:36

HonzaM napsal(a):

Tato diskuse je bohužel nekonečná. Spuboj memorování versus mentální dovednosti je nesmysl. Mám-li zacházet s fakty (mentální dovednost) musím si je alespoň chvilku pamatovat (například prostor, kde jsem; slova, která na mne někdo volá a jejich význam). Nejrychlejší a zatím nejlépe pracující je většinou databáze informací, kterou máme v mozku. Jsou tam jasně faktografické informace (toto je náš stůl), tak řešení problémů úspěšné dříve (osvědčilo se mi podložit pravou nohu tohoto stolu aby se nekýval) a z toho vyplyne rozhodnutí k akci (zkusím to znovu). Důležitá je schopnost korigovat zapamatovanou mentální dovednost (náš stůl se kýve a jeho noha je podložena; asi tam toho bude moc).
Toto tedy není problém výuky fyziky, toto je obecný problém přijetí předpokladu, že každou informaci najdu v knize, nebo na síti a mohu se učit s ní zacházet, aniž si ji pamatuji. Bohužel myšlení je vždy kombinace práce s pamětí a informacemi aktuálně přicházejícími z vnitřního i zevního prostředí jedince.
To, že se žák naučí pár vzorečků (nebo tomu, co znamenají určité termíny) nazpaměť je samozřejmý předpoklad k tomu důležitému, aby se je naučil vhodně používat. Ze školy by si pak měl odnést schopnost intuitivně nacházet správná řešení (naučil se fakta a způsobům zacházení s nimi a už si je nemusí v jejich učebnicové podobě vybavovat). Jedná se tedy o schopnost odhadu. Je to jakýsi odhad, kam patří i ona zmíněná aplikace Archimedova zákona, nebo třeba to kolik bude stát nákup, nebo, zda jsme při účtování zásadně okradeni. Bohužel schopnost takto odhadovat důsledky změn ve fyzikálním světě si absolventi nenesou.
Ještě však existuje jeden vážný problém. Děti a studenti neumí hodnotit kvalitu informace. Příval fakt z internetu je zahlcující a je nutné uvažovat o jejich pravdivosti a významu. Proto bych toužil po výuce ke "kritickému myšlení". To by umožnilo voličům i lepší hodnocení nejrůznějších volebních hesel.
31. 08. 2011 | 12:57

ondrejsteffl napsal(a):

Martine, díky za výborný článek. (jen mě mrzí, žes ho nedal pod můj blog :-).

Zcela souhlasím, že v ostatních předmětech je to velmi podobné jako ve fyzice. V dějepisu děti znají data a události, ale historii nerozumějí a pro pochopení dneška jim to k ničemu není, v češtině umí autory a díla, ale nečtou, v matematice umějí řešit příklady ze státní maturity, ale když mají použít zdravý rozum a trojčlenku, selhávají, v cizích jazycích umějí gramatická pravidla, ale nedomluví se, a u chemie ani nevím, k čemu by jim měla být.
Moc pěkné je přirovnání (to budu užívat) učitele a herce: „Učitel však je, podobně jako herec nebo muzikant, interpretem určitého scénáře.“ Hlavní chyba není v učitelích ale ve scénáři, a to má na starosti ministerstvo. A to místo toho, aby řešilo špatný scénář, hledá způsoby (maturita, testování v 5. a 9. třídách), jak zkontrolovat, že učitelé a žáci učí přesně podle scénáře.

A nakonec kacířská myšlenka: Nebylo by lepší, kdyby fyzika byla volitelný předmět. Podle mého soudu, by se počet těch, kteří jí rozumějí zvýšil, třeba z 10 % na 30 %, což by byl úspěch, a naopak u těch, kteří jí stejně nerozumějí, by zbyl čas na jiné také užitečné věci.
31. 08. 2011 | 13:46

Targus napsal(a):

To ondrejsteffl:

A co takhle nastavit systém výuky, takovým způsobem, aby fyzice porozumělo namísto 10 alespoň 30 % dětí z populace? Česky řečeno začít znovu učit? A učit tak, že děti budou řešit úkoly (i početní samozřejmě) dotýkající se praktického života.

Vyřešit edukaci žáků způsobem - co ti nejde, to se neuč - je celkem katastrofální náhled na věc. To zrušte rovnou svůj byznys a pusťte se do šlechtění banánovníku, který poroste a bude rodit v severním mírném pásu.
Abyste si to nemusel gůglit, když je pro vás zeměpis zcela nedůležitý, nalézá se v něm (v tom pásu) i ČR.
31. 08. 2011 | 13:57

mb napsal(a):

Jak procházejí školou, setkávají se studenti s nekonečným přívalem nových slov, která jsou pro ně stejně nesmyslná jako „Perspexův box“. Patří k nim „plášť Země“, „druhohory“, „troposféra“ a konec konců i „Archimedův zákon“. Nikdo je neučí kriticky uvažovat, ptát se „co to znamená“, „jak to víme“, „jaké to má důsledky“. Zvyknou si bezmyšlenkovitě přijímat a papouškovat informace.

hezké ... liberalizace, optimalizace, alokace, progrese, regrese, paralýza, elektrolýza ....

pekny clanek ... dosud jsem jej nedočetl ...
31. 08. 2011 | 14:00

portwyn napsal(a):

To Targus:

Jak už vyplynulo z Vaší diskuze s Gaiou, je Vojtěch Novotný autorem výrazu "kargověda" (nebo ho aspoň používá) a já ho parafrázoval. Jinak doporučuji Novotného články ve Vesmíru, jsou skvělé.

Jak už tu padlo (i já jsem to psal): občas stojím před volbou nikoli "memorovat nebo tvořit", ale "memorovat nebo nic". V tom případě dávám přednost memorování, protože to aspoň cvičí paměť.

A ještě dám k dobru tři příhody z praxe:
"Pane učiteli, a písemka bude těžká?"
"Ne, jednoduchá - vemte si tabulky a kalkulačky."
"Nojo, když vy tam zas dáte TY SVÝ LOGIKY..."

Druhá:
"Pane učiteli, co bude v písemce?"
"Podívejte se na práci, výkon a potenciální energii."
"Nojo, ale jaký příklady?"
"Normální, podobné jako to, co jsme dělali."
"A nechcete nám říct zadání? My bychom se to nazpaměť naučili, a ani bychom neopisovali, slibujeme."

Třetí:
Pane učiteli, jaký je skupenský teplo tání zlata?"
"Mš ho v tabulkách."
"A na který straně?"
31. 08. 2011 | 14:10

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a):

"A co takhle nastavit systém výuky, takovým způsobem, aby fyzice porozumělo namísto 10 alespoň 30 % dětí z populace?"

To má dva háčky.
1.Nevíme jak. Ono se snadno řekne "začít znovu učit", ale jak k tomu chce přivést a přimět cca 4000 učitelů fyziky a cca 500 000 dětí?

2. A i kdyby to šlo. Proč má těch zbylých 70 % dětí trávit čas něčím, co nepochopí. Já jsem sice přesvědčen, že při dobré výuce (mnohem lepším scénáři a lepších učitelích) to pochopí 90%, ale bohužel to je prostě nereálné. Současná výsledek (viz kovar napsal(a): 31. 08. 2011 | 11:28): umím odříkat Archimédův zákon, mám jedničku, tudíž umím fyziku, ve skutečnosti fyzice i těm, co si to myslí, ŠKODÍ.


"Vyřešit edukaci žáků způsobem - co ti nejde, to se neuč - je celkem katastrofální náhled na věc."

To mi podsouváte něco, co si nemyslím, i když pravda v tom mém stručném návrhu to tak může vypadat. Kdybych ale měl vyjádřit svůj přístup: Když není reálné to žáky naučit, tak je to neučme, což je něco jiného, než mi připisujete.
31. 08. 2011 | 14:15

ondrejsteffl napsal(a):

portwyn napsal(a):

"Občas stojím před volbou nikoli "memorovat nebo tvořit", ale "memorovat nebo nic". V tom případě dávám přednost memorování, protože to aspoň cvičí paměť."

To je ovšem KARGOŠKOLA! Jak to ilustrují vaše příklady.

Ano, žáci jsou "pokažení", nechtějí přemýšlet, raději se učí zpaměti. Veškeré usilí bych věnoval jejich "opravě". I kdybych uspěl jen u každého stého, je to lepší než dál memorovat, to je vlastně kazíte dál.
31. 08. 2011 | 14:21

ondrejsteffl napsal(a):

portwyn napsal(a):

Vy je ovšem ve skutečnosti nekazíte a jistě "opravujete". Jinak byste tohle nepsal :-)
31. 08. 2011 | 14:22

portwyn napsal(a):

To Targus

Ještě k Vašemu návrhu poslat to panu Štefflovi, už jsem to udělal (pod článkem "Úpadek školy"). Nepřišlo mi, že by mi autor chtěl odpovědět... Ono je populární žáka zcela zbavit zodpovědnosti za své vzdělávání - když se žák neučí, musí to přece být jedině tím, že je špatně učen. Kdepak špatná parta nebo celospolečenské nabádání ke kašlání na školu.

Obecně mi přijde, že se tu křísí mrtvola názoru "děti jsou andělské bytosti toužící po vzdělání", šířená Mladou frontou a spol. v 90. letech. Aplikace přinesla katastrofální výsledky...naštěstí mnoho lidí si to už uvědomuje. Jak píše pan Pouzar - při vší úctě k inteligenci pana Macháčka a pana Šteffla se mi zdá, že odtrženi od školské praxe bojují minulou válku.
31. 08. 2011 | 14:23

portwyn napsal(a):

Ondřej Šteffl:
Omluva za výše uvedený příspěvek - odeslal jsem jej dřív, než jsem uviděl Vaši odpověď.
31. 08. 2011 | 14:26

portwyn napsal(a):

Ondřej Šteffl:

Proč? I znalosti mají svůj význam.
Tohle je nesmyslná válka proti vědomostem. K čemu je nám negramotný génius?

Opakuji:
1) Něco umět musí - termíny, základní definice (vůbec ne doslovně), jinak se prostě nedomluvíme.
2) Při memorování se namáhá ASPOŇ paměť. Ano, bylo by lepší se učit nazpaměť básničky, ty jsou hezčí. Problém ovšem je, že někteří se odmítají učit COKOLI. A třeba ani nerebelují - jen se jim nechce.

Děti na gymnáziu, kde také učím, s tímhle tak velké problémy nemají...leda z minulosti.
31. 08. 2011 | 14:31

ondrejsteffl napsal(a):

portwyn napsal(a):

"Při memorování se namáhá ASPOŇ paměť."
Je to jako byste měl vyvinuté bicepsy, ale tak slabé nohy, že se na nich neudržíte. ASPOŇ cvičíme bicepsy...

"Ano, bylo by lepší se učit nazpaměť básničky, ty jsou hezčí."
Ano, nebo úryvky třeba Rozpravy o metodě od Descarta..

"Problém ovšem je, že někteří se odmítají učit COKOLI."
Cokoliv (spíše většinu) z toho, co jim nabízejí scénáře současné školy (mimoškolní věci se jistě učí, aniž o tom vědí). A znovu opakuji své vysvětlení: je to tím, že jim to (někdy dřív) přestalo dávat smysl a pak si zvykli, že škola není smysluplná. (jistě že to je zobecnění a neplatí pro všechny, ale je to klíčová příčina).
31. 08. 2011 | 14:41

mb napsal(a):

portwyn dobře: přesvědčení žáků, že mají nárok na to být učeni bez úsilí.
31. 08. 2011 | 14:46

Reparát napsal(a):

Vážený pane blogere a vážení diskutující.

Studentka 1. ročníku prestižního gymnázia v Praze včera úspěšně složila reparát právě z fyziky. Je snaživá, vysloveně studijní typ, učí se ráda, doopravdy. Vyniká v humanitních předmětech, latině, němčině, angličtině, dějepisu, zeměpisu, češtině. Problémy měla s fyzikou, matematikou a chemií. Doma se připravovala především na jazyky, bylo nutno se naučit spoustu slovíček, gramatiku, učitelé výborní, se studenty hovoří a dle možností zvou i cizojazyčné rodilé mluvčí do hodin. Fyzikář hodiny příliš nenavštěvoval, měl mnoho aktivit mimo školu, poté přišel, zadal látku a další hodinu byla písemka. Ústně vůbec nezkoušel. Holka v tom "plavala", nebyla schopna se sama učit z učebnic, ač se snažila, vždy narazila na nějaký "problém", a protože si s ním nevěděla rady, další domácí přípravu vzdala. Takhle to došlo až ke zmíněnému reparátu. (Těch neúspěšných právě z fyziky je na této škole poměrně dost! ale zřejmě se to vysvětluje "hloupostí" studentů.) Platila jsem jí studenta pedagogické fakulty na doučování, ale až poslední dva měsíce školy, a ač došlo k mírnému zlepšení, fyzikářovi to nepostačovalo. Student k nám docházel přes celé prázdniny, dvakrát v týdnu, vždy 2 a l hodinu. Holka místo aby přes prázdniny odpočívala, denně přepočítávala příklady, pořád kolem dokola. Za ty dva měsíce se připravila tak, že u reparátu fyzikáře doslova překvapila. Příklady spočítala bravurně a o všem má poměrně jasný přehled, samozřejmě v rámci látky v učebnici. Při ústním zkoušení byla jen trochu nejistá, neboť učitel (proč se vlastně nechávají oslovovat "profesor", když tento titul v podstatě nevlastní?) chtěl spíše přesně znějící definici namísto vlastního vyjádření studentky. Ptám se, prosím, jak je možné, že student na doučování jí dokázal vysvětlit, co nepochopila od profesioálního učitele prestižního pražského gymnázia během celého roku? Ona není teď chytřejší než bývala, ani snaživější, to byla i dřív. Ale jen díky trpělivému výkladu studenta věděla, jak má pracovat s příklady a postupovat.

Na všech školách při výuce hraje velkou roli lidský faktor.

Dovolím si ještě dodat. Je vhodné, dle mého soudu, brát v úvahu i to, že ne všichni studenti si svoje školy vybrali "dobrovolně". To společnost je tlačí ke studiu na školách, neboť bez vyššího vzdělání dnes nikdo nesežene práci. Nestěžujme si tedy na úroveň našich dětí, na jejich případnou nechuť studovat. To společnost, její poptávka a hodnocení pracovních míst nutí mnohdy nestudijní typy žáků docházet na střední školy, ač by mnozí z nich se třeba lépe uplatnili v učebních oborech. Jsem pro vzdělání pro každého, ale ne všichni jsou ochotni biflovat se vzorečky či slovíčka. Do školy chodí, protože nic jiného jim nezbývá, kariéra nebo jenom slušné zabezpečení se u nás přes řemesla a poctivou práci v současnosti nedělají. Ve společnosti je více vážen úředník, než člověk, řemeslník, který pro společnost vykonává skutečnou práci, bez níž se nikdo neobejdeme. Neboť každý musíme jíst a všichni potřebujeme střechu mít nad hlavou. Pěkný den.
31. 08. 2011 | 14:48

portwyn napsal(a):

To Onndřej Šteffl:

"Je to jako byste měl vyvinuté bicepsy, ale tak slabé nohy, že se na nich neudržíte. ASPOŇ cvičíme bicepsy..."
No jistě že ano - pokud jsem od narození ochrnutý na nohy, chci mít aspoň bicepsy. To mám být úplný mrzák?
Někdo se s tou logikou prostě nenarodí.
A říkám znovu, že já osobně mám radši logiku než paměť.

"je to tím, že jim to (někdy dřív) přestalo dávat smysl a pak si zvykli, že škola není smysluplná" ...i prvnáčci, kteří do ní v životě nechodili?
Protože problém "budu dělat jen to, co se mi chce" začíná už tam.
31. 08. 2011 | 14:49

žena napsal(a):

ondrejsteffl
"A znovu opakuji své vysvětlení: je to tím, že jim to (někdy dřív) přestalo dávat smysl a pak si zvykli, že škola není smysluplná. (jistě že to je zobecnění a neplatí pro všechny, ale je to klíčová příčina)."

Maturovala jsem v 76. pak ČVUT FSI. I my jsme na všech úrovních škol pochybovali o smysluplnosti většiny učiva pro náš život. Přesto jsme se danou látku učili.
Záleží na kantorovi, jak učí a má autoritu, a na složení žáků, jak je úspěšný.
31. 08. 2011 | 15:07

mb napsal(a):

... job - solidní/dobrá motivační průpovídka ... ( :-)
31. 08. 2011 | 15:08

ondrejsteffl napsal(a):

portwyn napsal(a):

"No jistě že ano - pokud jsem od narození ochrnutý na nohy, chci mít aspoň bicepsy."

To ovšem říkáte, že 90 % dětí se rodí jako mrzáci, navíc mnozí diskutující tvrdí, že dřív bylo "mrzáků" daleko míň. To je divné. Já osobně věřím, že "chodit" může skoro každý. Nevěřím, že "Někdo se s tou logikou prostě nenarodí."

""věří, že škola není smysluplná" ...i prvnáčci, kteří do ní v životě nechodili?"

1. Proč si to myslíte, můžete to nějak doložit? Kooik je takových prvňáčků? Jak se to u nich pozná? Máte o tom nějaká data? To není řečnická otázka, opravdu se ptám. Mě by opravdu zajímalo, zda se "zájem" prvňáčků o školu nějak v čase mění. Možné to je.

2. Pokud to tak je, jaké to má příčiny?

3. Lze to řešit tím, že budeme na děti přísnější, že je budeme více nutit, přísněji známkovat, zvyšovat nároky (a co pak s těmi prvňáčky, kteří naše nároky nenaplní)?
31. 08. 2011 | 15:08

ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a):

"Maturovala jsem v 76. pak ČVUT FSI. I my jsme na všech úrovních škol pochybovali o smysluplnosti většiny učiva pro náš život."

Ano "o smysluplnosti učiva pro život", my maturující v roce 72 jsme také pochybovali, ale přece jen jsme chápali a věřili, že nějaký smysl se učit má. Internet a další změny ve světě ale situaci změnily, mnoho z těch vyslovených nebo i jen tušených argumentů, kterým jsme my věřili, ztratilo smysl. Něco jsem se snažil vysvětlit ve svém blogu Úpadek školy, ale těch změn je daleko víc.

Situace kolem školy, ve společnosti a světě, které školu obklopují, je jiná než před 30 lety. Proto nelze čekat, že 30 let staré postupy budou dnes fungovat.
31. 08. 2011 | 15:17

žena napsal(a):

ondrejsteffl
"A nakonec kacířská myšlenka: Nebylo by lepší, kdyby fyzika byla volitelný předmět. Podle mého soudu, by se počet těch, kteří jí rozumějí zvýšil, třeba z 10 % na 30 %, což by byl úspěch, a naopak u těch, kteří jí stejně nerozumějí, by zbyl čas na jiné také užitečné věci."

Matematika taky spoustě dětí nejde, nebylo by lepší, kdyby byla volitelný předmět.
31. 08. 2011 | 15:19

portwyn napsal(a):

"To ovšem říkáte, že 90 % dětí se rodí jako mrzáci, "
Kde? Můžete uvést , kde jsem to odhadl na těch 90%?
Psal jsem NĚKTERÉ.

Děti se rodí pořád stejné.
Problém je obludný koncept "dětských práv", který říká "co se ti nechce, nedělaj".

Rovněž dřív bylo běžné, že děti měly nějaké povinnosti. Dnes nemusí krom zábavy zpravidla nic.
Škola je většinou jediné místo, kde se po dětech vyžaduje nějaké úsilí.

"Proč si to myslíte, můžete to nějak doložit? Kooik je takových prvňáčků? Jak se to u nich pozná? Máte o tom nějaká data?"

1. Pane Šteffle, já ty děti potkávám na školní chodbě. Kolegyně je učí. "Já to nebudu dělat, protože se mi nechce" je věta, kterou důvěrně zná každá učitelka.

2. tzv. svobodnou výchovu...což je ušlechtilý název pro NEvýchovu.

3. Co by s nimi bylo? Nebudou mít samé jedničky. Nebojte, neumřou. Střední školy jsou plné mizerných studentů, kteří by mohli být dobrými řemeslníky.
Myslím ale, že učitelé nebo úřady s tím nic neudělají. Je to daň za blahobyt. Indy nebo Vietnamce to netrápí.
31. 08. 2011 | 15:20

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

O smysluplnosti učení.
Svého syna učím hrát hokej. Je to mužný sport a jemu se líbí.
Když jsem mu na prvním našem tréninku vzal hokejku a puk a vysvětlil mu, že je potřeba se nejdříve naučit bruslit, nastal problém. Naráz scházela motivace, hošíka to nebavilo, ač jsem se snažil, jak jsem mohl.Vydrželi jsme to dva měsíce, pak jsem naše trénikové seance proměnil podle jeho přání.
Po půl roce jsem jej vzal do haly na trénink opravdových malých hokejistů a domluvil se s trenérem, aby ho vzal pro jednou do hry. Hošík se snažil, dřel, nicméně když došlo na dovednostní soutěže a pak i na samotnou hru, zjistil, že je beznadějný outsider.
Abych mu pak zvedl sebevědomí, pomohl jsem uspořádat pro kluky ochotné se pohybovat hokejový zápas na rybníku. Zde hošík svým uměním hravě převálcoval i chlapce starší a vyspělejší, přeci jen se ode mne něco naučil.
Pak jsem ho vzal do restaurace, dali jsme si horký čaj (já s rumem) a já jsem mu vysvětlil, že nikdy nebude umět hrát hokej, pokud bude sedět u kompu a telky, tak jako jeho parťáci z rybníka. Dále jsem mu vysvětlil na příkladu tréninku s oddílovými hokejisty, že nikdy nebude opravdu dobrý hokejista, pokud bude trénovat pouze hru s pukem a nezvládne bruslařské základy, které se nechtěl učit.
Hošík to pochopil. Protože má slíbeno, že až bude větší a bude dobrý žák a hokejista, bude dojíždět do sportovní školy, začal brát vážně mé rady a přes léto pilně trénoval bruslařskou techniku na kolečkových bruslích.
Chlapec poznal, že naprosto nudná, deprimující a zdánlivě nesmyslná činnost vede k vytčenému cíli - členství v hokejovém klubu. Srovnání, které jsem mu mohl poskytnout, ovšem mohlo proběhnout až po nějaké době tvrdého učení, ne dříve, protože by bylo beze smyslu.
Myslím, že naprosto stejná situace je i v učení na ZŠ. Žáci nemohou vidět smysl svého snažení v době, kdy se učí samotným základům vědění a základům umění učit se a logicky myslet.

To Reaparát:

Asi bych doporučil návštěvu gymnázia a dát řeč s vedením, zejména si pak vyjasnit, zda v případě fyziky se jedná o formu samostudia či hodin s výkladem. Pokud pan vyučující zadává samostudium, měl by zavést tzv.konzultace - běžnou věc při tomto typu studia. A šel bych po něm hodně tvrdě. Třeba zjištěním, kolika výukových hodin se neúčastnil a kolik bral na výplatu.
31. 08. 2011 | 15:38

mb napsal(a):

mpouzar ... asociovalo mi to druhy dil serie vetřelec ... kolik máte přistání ? 13 a reálných ? 2 ... ( :-)

ritzen ... ano / doplňující otazka ... proč to(mu) tak není ? /

targus - pouze by pak bylo potřebné dotáhnout do konce, aby učili ti opravdu schopní (asi peníze? :-/ ). ... asi peníze ...

tento argumet o.š. asi rovněž platí: je to tím, že jim to (někdy dřív) přestalo dávat smysl a pak si zvykli, že škola není smysluplná. (jistě že to je zobecnění a neplatí pro všechny, ale je to klíčová příčina).
31. 08. 2011 | 15:41

žena napsal(a):

ondrejsteffl
"Situace kolem školy, ve společnosti a světě, které školu obklopují, je jiná než před 30 lety. Proto nelze čekat, že 30 let staré postupy budou dnes fungovat."

Ale pricip by měl být stále stejný - školáci by se měli danou látku naučit. I memorování je důležité k procvičování mozku. A o to snad jde především. Určitě spousta žáků a studentů neumí data "zpracovat", dát si je do souvislostí, analyzovat a vyvodit z nich rozumné závěry... Ale to bylo i za našich mladých let.

Podle mě je zásadní problém tolerance rodičů i učitelů k nechuti některých žáků se učit. V dnešní době, kdy chybí motivace žáků ZŠ se učit, aby se dostali na střední školu (kromě státních jsou i soukromé), pak samozřejmě klesá úroveň absolventů středních škol (následně i vysokoškoláků).
31. 08. 2011 | 15:45

ondrejsteffl napsal(a):

 portwyn napsal(a):
„kde jsem to odhadl na těch 90%?“
Ne vy ne 90 % psal Martin Macháček. Omlouvám se, že jsem vám to podsunul.

„Rovněž dřív bylo běžné, že děti měly nějaké povinnosti. Dnes nemusí krom zábavy zpravidla nic.“
Ano, dost možná to je jedna z příčin, ale zase, moc rád bych viděl nějakou kvantifikaci. Zkusím k tomu něco zjistit sám.
„Škola je většinou jediné místo, kde se po dětech vyžaduje nějaké úsilí.“
Např. naučit se mateřský jazyk nebo naučit se chodit nebo naučit se ovládat mobilní telefon, vést svůj profil na facebooku, to vše vyžaduje úsilí. Ty první dvě dokonce obrovské. Poněkud demagogicky bych to tedy upravil: „Škola je často první místo, kde se po dětech vyžaduje nějaké úsilí, jehož smyl nevidí.“

„Kolegyně je učí. "Já to nebudu dělat, protože se mi nechce" je věta, kterou důvěrně zná každá učitelka.“
Prosím zeptejte se jich, kolik takových dětí je v PRVNÍ třídě. Jedno tři, deset? A zeptejte se zda v průběhu školní docházky přibývají. Mě by to opravdu zajímalo.

„Co by s nimi bylo? Nebudou mít samé jedničky.“
Pak ale nevím, jaká je změna proti současnému stavu.
31. 08. 2011 | 16:04

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Prosím zeptejte se jich, kolik takových dětí je v PRVNÍ třídě. Jedno tři, deset? A zeptejte se zda v průběhu školní docházky přibývají. Mě by to opravdu zajímalo.

K tomu si dovolím maličkou poznámku.
Mám tři potomky. Ti starší byli v období nástupu do první třídy ochotní, úslužní, rádi pracovali, jakkoli pomáhali a chtěli být užiteční.
Když je oslovím dnes s prosbou o pomoc (samotné je to ani nenapadne)při nějaké práci nebo je požádám o její samostatné vykonání, ohrnou spodní ret jak tažný kůň u hospody a nezřetelně zabrblají:" Zo zaz chzež?
Nemyslím si, že obecná nechuť žáků k učení ve vyšším věku je dána pouze působením školy. Jednak je zde i vliv zvyšující se náročnosti, jednak zde mají nezastupitelné místo pubertální změny.
Když se zhluboka kriticky zamyslím sám nad sebou, musím objektivně přiznat, že jsem byl v období puberty naprosto stejný.
31. 08. 2011 | 16:22

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a): 31. 08. 2011 | 15:38
Ano, přesně. Váš příklad s hokejem je DOKONALÝ.

Váš syn se nechtěl učit bruslit, dokud ON nepochopil, jaký to PRO NĚJ má smysl. Co byste byl dosáhl, kdybyste jeho nedostatek motivace trvale přehlížel a netoleroval? Nejspíš by se hokej nenaučil nikdy, protože by se mu znechutil.

A přesně tohle se ve školách děje. Mimochodem, nejčasteji s matematikou. Moje návrhy nejsou nic jiného, než i ve škole postupovat tak, jak jste to udělal vy se svým synem. Můžeme tomu říkat i tak, že Vašeho syna to muselo začít bavit :-), pak je ochoten vynakládat i značné úsilí.

A ještě jedna poznámka, odhaduji, že před 30 lety v podobné situaci by většina otců dala synovi pár facek a „koukej bruslit“, a dost možná, že by to tehdy vedlo k dobrému výsledku. Dnes tudy ale cesta nevede.

„Žáci nemohou vidět smysl svého snažení v době, kdy se učí samotným základům vědění…“ To je složitá otázka motivace, u dětí složitá zvlášť. Obecně to však pravda není, mohou. Platí spíše jiné tvrzení. Pokud žáci nevidí smysl svého snažení, učit se budou jen málo, krátce nebo vůbec ne.
31. 08. 2011 | 16:23

ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a):

"Ale pricip by měl být stále stejný". To matete pojmy, cíl je stejný, to snad ano, ale staré metody nefungují.
31. 08. 2011 | 16:25

jiksi napsal(a):

Školství středního stupně bylo tolikrát modernizováno za všech dob,že dnes už nikdo neví co v něm převažuje.Pro děti je "dobrý" ten učitel,který s nimi vychází.A mají to učitelé i těžké,protože si o nich teenageři myslí,že jsou nadhodnoceni finančně.Tedy přesněji si myslí,že je to profese pod společenskou úroveň (jakýsi odborný padák v jejich očích),ale naopak vědí,že přece jenom zase jedna z nejlépe placených pozic-profesí bráno celým spektrem společnosti.Odborně příliš dobrý učitel téměř okamžitě v řadě škol vzbudí snahu se jej ze školy zbavit úředníky a špatnými učiteli.Kvůli kontrastu kvality ,obavám existenčním,chování žáků,kteří špatné začnou podceňovat.
Učivo bylo smysluplné za všech dob jen částečně.Příkladem jsou případy,kdy
vědci světové úrovně učili dlouhodobě na středních školách a pak zase přešli na školy vysoké-jako německý projektivní geometr Felix Klein a český projektivní geometr Vojtěch Hlavatý.To souviselo s tím,že jejich vědecká disciplína byla pyšné domino do jisté doby,které v očích veřejnosti matematiků silně významem pokleslo.Museli to brát jako hobby a jít učit jiné poznatky.Ale po létech z toho svou prací vykřesali aplikace a s tím po mnoha letech zase figurovali na vysokých školách.
31. 08. 2011 | 16:27

ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a): 31. 08. 2011 | 15:19

„Matematika taky spoustě dětí nejde, nebylo by lepší, kdyby byla volitelný předmět.“

1. Oproti fyzice jí daleko víc (většina) dětí bude potřebovat v dalším studiu.

2. Je to společensky neprůchodný návrh.

3. Já s tím vlastně problém nemám, ale musela by být nahrazena jiným předmětem, který strukturuje a rozvíjí myšlení (třeba hraní šachů nebo Go), ale to je nereálné. Smutné je, současná reálná podoba výuky matematiky rozvíjí myšlení málo, takže by vlastně ani nebylo tak těžké najít náhradu.
31. 08. 2011 | 16:33

žena napsal(a):

ondrejsteffl
""Ale pricip by měl být stále stejný". To matete pojmy, cíl je stejný, to snad ano, ale staré metody nefungují."

Slovo:
princip
Význam:
• základní myšlenka, obecná zákonitost
• výchozí zásada, pravidlo

Já jsem napsala: Ale princip by měl být stále stejný - školáci by se měli danou látku naučit.
Nevím, proč píšete, že matu pojmy.

Co se týká mého návrhu na zrušení matematiky, uvedla jsem to pouze jako reakci na Váš návrh zrušit fyziku. Podle mě fyzika rozvíjí myšlení.

Už jsem tuším v jednom Vašem blogu navrhovala, aby se děti třeba v dějepisu učily o obsahu jednotlivých světových náboženství. To sice nerozvíjí myšlení, ale mohlo by to vést k větší toleranci ve společnosti.
31. 08. 2011 | 17:10

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

A teď mi řekněte, jak chcete dětem vysvětlit, že se jim to učení bude hodit. Ve škole si asi těžko můžem dovolit nechat děti dělat devět až třináct let něco, co je baví, ale nemá valného smyslu, aby pak po absolvování zjistily, že škola sice byla super, avšak na praktický život je nepřipravila ani trochu, resp. umožňujeme jim to nyní a výsledky jsou katastrofální.
To, co jsem se snažil popsat, nebylo pouze o motivování dítěte, syn je motivován vidinou členství v klubu. Bylo to taky o vysvětlování, že úmorná a nezáživná práce je nezbytná k dosažení cíle.
Kromě toho ty tři měsíce jsme neproflákali, učili jsme se dovednosti, které bude synek potřebovat také, avšak bez bruslení mu jsou k nepotřebě. To je poměrně dramatický rozdíl mezi výukou hokeje a výukou školní.
31. 08. 2011 | 17:29

Miloslav Pouzar napsal(a):

Teze:
Pokud se žáci nebudou učit, ničemu se nenaučí.
Učitel nemůže žáka nic naučit, může mu dát pouze návod jak se učit a zhodnotit zda se něco naučil, či nikoli.
Současní žáci obvykle nevědí, proč by se něco měli učit.
Současní učitelé obvykle nevědí, jak učit někoho, kdo neví proč by se měl učit.

Problém:
Kdo má žákovi vysvětlit, že se má něco učit?
Kdo má rozhodovat o tom, co se bude učit?
Kdo má rozhodovat o tom, jak se bude učit?

Řešení?
31. 08. 2011 | 17:36

žena napsal(a):

Miloslav Pouzar

Kdo má žákovi vysvětlit, že se má něco učit? - Podle mě rodiče.
Kdo má rozhodovat o tom, co se bude učit? Podle mě ministerstvo školství.
Kdo má rozhodovat o tom, jak se bude učit? Podle mě učitel.

Jen upozorňuju, jsem programátorka a se školstvím nemám nic společného, takže mé odpovědi jsou odpovědi laika.
31. 08. 2011 | 17:46

mb napsal(a):

pro ondřej šteffl et al ... viděli jste ten americky film o tom, jak se žak nedostal na vysokou školu a tak zfingoval z opuštěné psychiatrické léčebny ´alternativní´ vysokou školu ... ???

a nabral tam ´odpad´ kterej nikdo nikde nechtěl ( se nikam jinam nedostal ) ... a rozvíjel je pomocí kreativních metod ... ???

... rekl bych ze to bylo dost inspirativni ... :-)))

/ jo nakonec dostal zpetne zkušební akreditaci ..... /

teda v tom filmu ...

zdrvm ...

// samozrejme tam bylo hodne nadsazky ... ale neco na tom zda se bylo ... //
31. 08. 2011 | 17:52

Jiri napsal(a):

Podivejte se sem (rozhovor s min.Dobešem): http://zpravy.idnes.cz/dobes-povinna-maturita-z-ciziho-jazyka-by-byla-naprosta-katastrofa-1fb-/domaci.aspx?c=A110831_172448_domaci_kop

Totální katastrofa, nezmění se vůbec nic, jen se dále pokračuje v likvidaci vzdělávacího systému. Cílem je naučit děti vyhlédavat informace na netu, paráda.

Citace:
Změní se nějaké české školství i v tom, že bude reflektovat, že v době internetu je zbytečné se všechno "nabiflovat", když je důležitější umět rychle požadovanou informaci najít, než si za každou cenu pamatovat ze školy i věci, které třeba nikdy nebudete potřebovat?
Jednoznačně, české školství by mělo jít tím směrem, abychom si uměli rychle vyhledat informace. Děti dostávají řadu informací a nemají je srovnané hierarchicky - toto jsou informace nutné, toto důležité, méně důležité a úplně nepodstatné, které mohu lehce minout. Jde nejen o to si ty informace umět rychle najít, ale mít také nějaké kritérium, podle kterých si je seřadím podle důležitosti.
31. 08. 2011 | 18:38

portwyn napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

" Ano, dost možná to je jedna z příčin, ale zase, moc rád bych viděl nějakou kvantifikaci. Zkusím k tomu něco zjistit sám."
Zkuste. Kdybychom si všechny statistiky dělali sami, k čemu by nám byly společnosti jako je Scio?
Já píšu zkušenosti své a těch, co znám.

„Škola je většinou jediné místo, kde se po dětech vyžaduje nějaké úsilí.“
Např. naučit se mateřský jazyk nebo naučit se chodit nebo naučit se ovládat mobilní telefon, vést svůj profil na facebooku, to vše vyžaduje úsilí. Ty první dvě dokonce obrovské. Poněkud demagogicky bych to tedy upravil: „Škola je často první místo, kde se po dětech vyžaduje nějaké úsilí, jehož smyl nevidí.“
A Vy vidíte smysl žvanění o ničem na Facebooku nebo znalosti 300 Pokémonů? Já ne.
Mateřský jazyk se učíte praxí a používáte ho. Když vezmete kritérium "co nemohu dělat, to se neučím", tak musíme dětem zatajit např. existenci Měsíce (jak chcete "dělat" Měsíc?) princip spalovacího motoru.

"Prosím zeptejte se jich, kolik takových dětí je v PRVNÍ třídě. Jedno tři, deset? A zeptejte se zda v průběhu školní docházky přibývají. Mě by to opravdu zajímalo."
Je jich několik (tak 3), ale dokáží rozbít hodinu i těm ostatním. Učitelka s nimi totiž nic nezmůže.
Přibývá jich kolem puberty...přesně v tom období, kdy se božský otec stává "nudným fotrem". Zřejmě děti nechápou ani smysl rodičů?

"Pak ale nevím, jaká je změna proti současnému stavu."
Netvrdím, že změna je v silách institucí. Píšu to o řádek níž.
Nevím, jaké máte zkušenosti se školskou praxí v posledních letech (upozorňuji, že míním normální populaci, ne úzký výběrna PORG apod.)...ale mnoho dětí i rodičů se domnívá, že na hezké známky mají nárok. A školy známkují daleko mírněji, než dříve. Stačí najít staré písemky...dnes jsou nepoužitelné. Jsou na současné děti příliš obtížné.
31. 08. 2011 | 19:03

portwyn napsal(a):

Miroslav Pouzar:

Dovolím si jiný příklad:

Sestra mé známé pracuje v zahraničí. Je lékařka. Jeden z důvodů, proč ji tak uznávají, je ten, že když oni hledají dávkování nějakého léku, ona ho ZNÁ.
Kdyby neměla paměť vycvičenou memorováním, nedokázala by to.
A v její profesi mohou sekundy rozhodovat o životě a smrti.
31. 08. 2011 | 19:08

Dalibor Štys napsal(a):

To Targus ad ZŠ
To jsem někde napsal: dobří učitelé základních škol jsou na gymanáziích, dobří učitelé středních škol na vysokých a dobří učitelé vysokých škol (často) na akademmii věd pokud ne v zahraničí, protože tady se už na to nemůžou koukat.

Řešení:
1. Lidi z AV na "kamenné" VŠ + pár dobrých venkovských fakult, tam také akreditace učitelů SŠ
2. Bakalářské studium na lepší průmyslovky i přední gymnázia, zajstit dobrou prostupnost s VŠ. Tím by na průmyslovky "setoupili" i mnozí vysokoškolsští pedagogové. Mimochodem, to by byl ten skutečný USA model.
3. Tímto způsobem by se kvalitní učitelé z průmyslovek, mnohdy muži, dostali zejmína na druhé stupně ZŠ, kde je jich třeba jaků sůl.

Zejména bod 2 by vedl k úspoře zdrojů i zkvalitnění výuky. Průmyslovky např, tradičně mají dobře vybavené laboratoře a jiné praktické učebny a starají se o ně, narozdíl od narychlo vybudovaných oborů na různých regionálních fakultách. No, a takto uspořené zdroje by mohly být využity pro posílení platů učitelů ZŠ, zejména těch přešlých ze SŠ.
31. 08. 2011 | 19:32

gaia napsal(a):

a u chemie ani nevím, k čemu by jim měla být.

napsal Ondřej Steffl v 13:46

v 21. století, kdy věšina věcí, co člověk vezme do ruky je umělá nebo obsahuje chemikálie někdo pochybuje o smysluplnosti výuky chemie.
Myslím, že diskutováním o smysluplnosti školy s někým podobného názoru je celkem nesmyslné, jsou to jen akademické debaty o ničem.

A jestli si představujete prvňáčky, jak jednotně přicházejí s jiskrou v oku toužící se učit, tak jste dost mimo, prvňáčci jsou na tom se zápalem úplně stejně jako starší žáci, ale lze je snáze nadchnout a tzv. opít rohlíkem, ale když to učitel zmastí, tak je to zas naopak víc vidět, než když to učitel zmastí třeba až v šestce. a jsou i učitelé, kteří nechtějí v první třídě učit ani za nic a jsou schopni se při přidělování třídnictví o toto i hádat.
A naopak jiní, kteří učení v první třídě preferují, ale všichni svorně vám řeknou, že s prvňáky je nejvíc práce, ale zas nejvíc uspokojení, neb je to vlastně jediná třída, kde tu vlastní práci skutečně vidíte. přijdou tam děti, které třeba brečí kvůli mamince,i se někdy počurají(i toto zažil každý učitel prvňáků za svou kariéru) nebo neumí vzít do ruky tužku a na konci roku čtou píší počítají do 20 umí kreslit zpívat a vystřihovat.
Ale podchytit toto v tabulce a grafu v excelu samozřejmě nejde
31. 08. 2011 | 20:09

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

jen jestli by s tím ti učitelé, co mají přestoupit vůbec souhlasili a nešli by dělat třeba do pojišťovny nebo raději plavčíka na plovárnu.

A Jihočeská universita a České budějovice, to též považuji za venkov, nezahazujete se tam snad?
31. 08. 2011 | 20:13

mb napsal(a):

dalibor štys ... hezky jste to rozčlenil a rozškatulkoval ...

připomněl jste mi černého petra: http://www.youtube.com/watch?v=zENbtyVl6dg

a nebo toto: http://www.youtube.com/watch?v=SkVCc0c4LBk

na základních školách jsme prostě zůstali učit jenom my pitomci a blci .... ( :-)

thankya ... dik za hřejive slovo ...
31. 08. 2011 | 20:17

anellus napsal(a):

Pro pana Josifa K.
Češi sice možná neumějí aplikovat Archimedův zákon ale většina středoškolských studentů v Británii ani netuší, že nějaký Archimedův zákon existuje.
A pro autora článku. Ve skutečnosti měla ona studentka Slánského gymnazia pravdu. Nebylo jí totiž sděleno, zda jsou kámen a míč stejně velké i po ponoření do kapaliny. Prakticky uvažující dívka správně usoudila, že na míč ponořený v kapalině (míč obvykle bývá plněný vzduchem s přetlakem hodně pod 1 atm) působí hydrostatický tlak, který zmenší objem míče jistě více než objem kamene. V tomto případě bude vztlaková síla na míč skutečně menší než vztlak působící na kámen. Prosím, aby se v případné odpovědi neargumentovalo tím, že je myslitelný míč s koeficientem objemové stlačitelnosti jako některé horniny.
31. 08. 2011 | 20:57

RedNeck napsal(a):

For anellus:
"Prakticky uvažující dívka správně usoudila, že na míč ponořený v kapalině (míč obvykle bývá plněný vzduchem s přetlakem hodně pod 1 atm) působí hydrostatický tlak, který zmenší objem míče jistě více než objem kamene. V tomto případě bude vztlaková síla na míč skutečně menší než vztlak působící na kámen."

Ha, ha, ha... Čeho jste si přihnul, anelle? Prakticky uvažující dívka o hydrostatickém tlaku, che, che, che... Krom toho odpověděla, že silou VĚTŠÍ. Ale na dobrou noc dost dobrý.
31. 08. 2011 | 23:36

ondrejsteffl napsal(a):

Miloslav Pouzar napsal(a): 31. 08. 2011 | 12:36

„Chtěl bych se Vás tedy zeptat, zda už jste viděl někoho, kdo se domluvil nějakým jazykem bez znalosti slovíček? … A u čeho musí začít učení každého jazyka - u šprtání slovíček, nebo jinde? No a podobně je to i ve fyzice....“

Nevím, snad zde je příčina, že se v mnohém shodujeme ale opakovaně se jinde dramatiky rozcházíme: Vy totiž vycházíte očividně z předpokladu, že bez šprtání slovíček není možné se naučit cizí jazyk (a podobně ve fyzice…). Zřejmě jste nikdy nezažil a nedovedete si představit, že to jde jinak. ALE JDE TO JINAK. U cizího jazyka je příkladem učení mateřskému jazyku, ale také lidé, kteří se naučili prostě pobytem a aktivitou v cizí zemi. A převést do „školní“ verze to dokázal projekt http://www.rosettastone.co.uk. Takže učení cizího jazyka nemusí začít šprtáním slovíček, dokonce se obejde zcela bez něho. Mnohým lidem vyhovuje šprtání a třeba jim zvládnutí urychlí, jiným vyhovuje si pouštět dokola namluvené texty, jiní koukají na filmy v cizí řeči. Podstatné je, že k dobrému výsledku vede mnoho různých cest, ne jen ta vaše.

Nebo programování. Neznám programátora, který by se programovat naučil tak, že se nejprve naučí všechny příkazy.

U fyziky je těžší dát příklad, protože se většinou pohybujeme v rámci školní fyziky, kterou ve skutečnosti reálně nepoužíváme. Ale např. většina řemeslníků umí velmi důmyslně používat jednoduché stroje, aniž má potuchy o tom, jaký je rozměr newtonu.
01. 09. 2011 | 01:16

tovari napsal(a):

Škoda u aktualně.cz,že když některá z diskusí vrcholí,blog "spadne".
Já bych rád věděl,proč je u nás automaticky považován za cynika kdokoliv,kdo si myslí třeba kacířské myšlenky typu: "AV ČR za celou dobu své existence neznamenala pro zdejší praxi (nebo demagogické slovo "národní hospodářství") zhola,téměř nic".A blbá otázka,zda v této tradici pokračovat nebo ne.A to v době kdy jistá persona ultra známá je klasikou v oboru "Lysenkovec".Debatovat zde a mlčet o tom,že je notoricky znám skluz sítě fabrik Tesla za světovými technologiemi v desítkách let.Myslíte,že kdyby premiér Nečas měl zajímavý výzkum v jeho rodné Tesle Rožnov,by se kdy stal premiérem?
A zase do budoucnosti:opět nevíme,že koncepce výzkumu se zakládá dopředu s předstihem tak dvou desítek let minimálně.Musí se založit programy,laboratoře,vyškolit lidé,akumulovat finanční zajištění,postavit poloprovozy,plánovat fabriky.Opět nikdo nevíme,že už tři desítky let se ve světě rozvíjí vědecky báze nových technologií -tzv.nanotechnologií.Opět tedy nechme peníze v budoucnosti plavat nadalších 100 let ,ať si jich užijí jiní a škrtejme,hledejme rezervy,reorganizujme co se dá-počínaje školstvím přes důchody k zdravotnictví.Držme se Sokratova "Vím,že nic nevím" ,Klausova autopilota,.....
VŽDYŤ ZLATÉ ČESKÉ RUCE.Ty si vždy už samy nějak přece poradí.Jenom blbci ve světě si stále myslí,že se musí učit myslet na školách,že se musí dělat věda a umět dělat věda.
Zpět ke středoškolské fyzice od povzdechu nad trapností.Soudím,že zcela určitě nelze ze středoškolské fyziky vymazat RLC obvod.Všichni kdož nepostoupí na VŠ a budou remontéry se s ním v praxi setkají tam či onde.I někdy po VŠ.
Ale jak začít žáky učit elektronické obvody velké integrace,čipy, prakticky,když jejich technologie výrobní jsou většinou plazmochemické a krystalochemické a návrhy na bázi programů umělé inteligence?
Problémy s integrací v EU a s velkou integrací ma mikročipech a nanotechnolgiích budou věčné? Pozice :sólokapr.neboj trh se vždy nasytí a nebudem tolik kupovat novinky.Zatím ale za ně dáváme desítky let odhadem 75 % bohatství z české dřiny a sami Češi dřou v provozech,které podle přísnějších měřítek měly končit před mnoha lety.Vápenky,koželužny,tavírny,barvírny,betonářství,tepelné a jaderné elektrárny,.....
01. 09. 2011 | 05:31

gaia napsal(a):

s tím Nečasem jste dal pěkný příklad na závěr. Vystudovaný fyzik a dělá radši politiku.
01. 09. 2011 | 06:20

fitzibond napsal(a):

Aktualizuji čerstvý příspěvek na Téma v aktuálně.cz : V USA republikání formují antivědeckou politiku k volbám.Prohlížím university,které zastupují výzkum odkud přichází odpor k vědě od zde volených republikánů: Massachutes vynechám-příliš slavné tradice,zůstane U.Iowa a U.Minnesota.Výzkum v Minnesotě vede bývalý právník,rekvalifikovaný na fyzika.Přijal do výzkumu trvale desítky bývalých sovětských vědců z Moskvy,Novosibirska atd.Minnesota je zaměřena téměř výhradně na základní teoretický výzkum v kosmologii,astrofyzice,elementárních částicích.Má pouze tři známější jména,z nichž pouze Wilzcek je hvězdou první velikosti-laureát Nobelovy ceny 2005,autor mj. i některých bombastických objevů,v nichž svět popisuje jako jeden gigantický supravodič.Další dvě polohvězdy-Rus Larkin a Američan Leo Kadanoff byli pionýry -průkopníky moderny sedmdesátých let dvacátého století-teorie renormalizační grupy,ale pro staromódní matematický přístup nebyli oceněni,resp.problém tak nebyli schopni dořešit k použití.Na rozdíl od K.Wilsona,který dosáhl v jejich ideji plného úspěchu pomocí iteračního počtu.
U.Iowa je nacionální-hlavně americká personálním složením.Krom teoretiků,kteří jsou kvalifikovaní ale neznámí ve vědě na rozdíl od Minnesotských jmenovaných es,má dost velkou experimentální skupinu-zcela moderní-včetně nanotechnologií.Universitě chybí hodně zvučná jména typu laureátů větších mezinárodních cen.V Iowa university roku 1991 čínský student Lu,ukončený dobře disertací zastřelil pět svých kolegů-plasmofyziků.
Jihokorejský student -více známý, je daleko pozdější případ většího rozsahu-téhož činu,jinde tuším.Po úspěšné obhajobě LU neměl peníze a nemohl sehnat práci,protože zvláštní cenu obdržel-2.5000 dolarů jeho kolega Shan ,který graduoval o něco dříve a už nezbyly peníze na cenu pro Lu.Zastřelil svého šéfa,i poctěného kolegu i sebe. LU napsal disertaci na téma částicové počítačové simulace (particles in cells) v plasmatu s cílem určení rychlosti ionisace.
01. 09. 2011 | 07:24

gaia napsal(a):

pro někoho ani absolvování vysoké školy nestačí k tomu, aby zmoudřel.

Uč se synu moudrým býti nabádal J.A.Komenský jako hlavní úkol školy.
01. 09. 2011 | 07:57

fitzibond napsal(a):

Sorry, výš oprava: místo 25000 dolarů-správná výše ceny udělené Shanovi je pouze 2500 dolarů,tedy desetkrát méně než jsem s překlepem původně uváděl
01. 09. 2011 | 08:26

Dalibor Štys napsal(a):

gaia:
1) V jste ještě nepotkala vyhozeného pojišťovacího agenta.
2) V budějovicích nepůsobím, jsme na Nových Hradech, ale některé fakulty JU zahrnuji právě pod lepší venkovské fakulty.

mb: Nebuďte vztahovačný. Ale na druhou stranu, znám spoustu učitelů základních škol, kteří se se svou snahou o kvalitu cítí na svém ústavu dost osaměle.
01. 09. 2011 | 10:44

žena napsal(a):

ondrejsteffl
"Nebo programování. Neznám programátora, který by se programovat naučil tak, že se nejprve naučí všechny příkazy."

Jistě, ale co farmacie nebo medicína. Tam taky není třeba učit se něco nazpaměť?
01. 09. 2011 | 11:04

Emma napsal(a):

Nevystudovala jsem PF, ale elektroniku (Ing.- specializace na měřící a regulační přístroje) a pedagogické minimum, na gymnáziu učím fyziku, věkově se teprve dotahuji na třicítku.
1.Část studentů se opravdu učí a zajímá je to.
2.Část studentů nerozumí fyzice ani matematice, ale jsou dobří v češtině, jazycích,společenské vědy, dějepis, zeměpis (pokud zrovna nemusí určovat zeměpisnou délku a šířku).
3.Část se učit nemusí, protože na to mají právo.

Studenti č.1 chtějí studovat většinou ekonomii,IT, elektro.
Studenti č.2 chtějí studovat politologii, právo, sociologii, humanitární studia. Pochopitelně zadarmoveřejně.
Studenti č.3 jsou rozděleni do dvou větví - jedná má "papaláškého tatínka" a ten jim něco zařídí, větev druhá buď půjde tam kde vezmou každého a pak se uvidí nebo rodiče zaplatí soukromé práva, sociologii.
Studentům č.1 se věnuji nad rámec svých povinností (speciální dobrovolné výukové moduly - odpoledne). Studentům č.2 se snažím vysvětlit potřebné věci tak, aby aspoň pochopili principy. Je ale pravdou že mnozí jsou takto poznamenání ze ZŠ. Prostě nedostali, nenaučili se základy. Studenti č.3 mi lezou na nervy. Ale to všem učitelům v jakékoliv škole a jakémkoliv prostoročasu.
01. 09. 2011 | 11:09

mb napsal(a):

„Úspěšná vzdělávací politika má tři předpoklady: náročnou přípravu učitelů, dobré nástupní platy a vysoký společenský status pro učitele," shrnuje studie McKinsey.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=712629

tristní ...
01. 09. 2011 | 12:51

mb napsal(a):

nemáme ani jedno z toho ... po vice než 20ti letech budovani demokracie vydavame na zakladni skolstvi jen o malo vice nez balkan ... skolstvi jako priorita pro vsechny strany politickeho spektra ... pouze verbalně = hubou ... njn ...
01. 09. 2011 | 20:37

ZaZu napsal(a):

Mě celkem tyto debaty nudí. jsou to do nekonečna a po léta opakované pravdy. Samozřejmě, že se musí fyzice rozumět, že nestačí se naučit jen pár pouček, ale co je nejdůležitější, je nadšení a chuť se s problémem poprat, přijít věci na kloub a také mít fyziku opravdu rád. A jestli jakž takž studenti uznávají důležitost matematiky (bohužel ji ale také neovládají), pak fyziku všeobecně považují za úplně zbytečnou. To potom muže být učitel génius a stejně je to zbytečné.
01. 09. 2011 | 20:39

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

no já jen, že učitelství všeobecně vzdělávacích předmětú trvající 5 let a slibující aprobaci pro 5-12 třídu , se studuje již od roku 1977 a to doposud. Což je již 34 let. Pokud bychom absolventy tohoto studia , v dobré víře vystudované , že budou mít aprobaci i pro střední školy ,vyházeli, obávám se, že by na SŠ došlo k personálnímu vakuu a též k velké deziluzi o smyslu vzdělávání a to i pro žáky, kteří by dnes něco vystudovali, v dobré víře, že tím získají určitou kvalifikaci, ale třeba za 10 let by někdo zas mohl administrativně nařídit, že právě oni s touto školou to nemohou dělat.
Myslím že by to jen zvětšilo ten Augiášův chlív.
02. 09. 2011 | 09:07

Dalibor Štys napsal(a):

Gaia
já mám prolém s působením takto aprobovaných lidí na úrovni 10-13 třídy. Co já vím, tak se mnou na PřF UK studovali kolegové připarvovaní na 10-13 (9-12) třídu a takto rozděleně se akredituje v součanosti. To vím. :-)
02. 09. 2011 | 13:42

Dalibor Štys napsal(a):

Gaia
já mám prolém s působením takto aprobovaných lidí na úrovni 10-13 třídy. Co já vím, tak se mnou na PřF UK studovali kolegové připarvovaní na 10-13 (9-12) třídu a takto rozděleně se akredituje v součanosti. To vím. :-)
02. 09. 2011 | 13:42

Smal napsal(a):

Hledám fórum, kterému bych předvedl měření síly, která ubývá s 5.mocninou vzdálenosti. Tato síla není dodnes obecně známá, jak jsem se přesvědčil také na katedře fyziky, kde jsem byl zaměstnán před svým odchodem do penze.

Nabízí se hypotéza, že uvedená síla nepřímo úměrná 5.mocnině vzdálenosti může být tou příčinou, proč protony v atomovém jádru drží u sebe. Netrvám na tom, že tato možnost je jistotou, ale jsem si jist, že tato možnost si zaslouží být námi prověřena.

Učebnice fyziky od prof. Horáka uvádí, že po Rutherfordově zjištění skladby a rozměru atomového jádra byla hledána síla, která by protony mohla v atomovém jádře držet pohromadě. Taková síla měla pro nejkratší vzdálenost převýšit Coulombovu sílu odpuzování protonů, která ubývá s druhou mocninou vzdálenosti. Proto měla ubývat s vyšší než druhou mocninou vzdálenosti. Takovou sílu tehdejší fyzika neznala. Tato znalost (resp. šťastná neznalost?) byla příčinou, proč byly zavedeny síly krátkého dosahu, pro atomové jádro. Jde jistě o síly, které ve fyzice dávno zdomácněly; také já jsem je musel na ČVUT detailně memorovat. Jen člověk zcela nemoudrý by pochyboval o něčem tak prověřeném a jistém.

Nicméně: Horák ve stejné kapitole uvádí, že Rutherford svým pokračovatelům doporučil, hledat konkurenční model atomu. Až správný model atomu najdeme, údajně nás překvapí svou jednoduchostí. Jsem člověk jednoduchý, proti jednoduchosti nic nemám. Základy dnešní fyziky jsou arénou, na které probíhá úporné přetlačování. Existují fakta, která dnešní fyziku v určitém smyslu staví do role moderního náboženství; taková fakta ale nikomu nepomohou. Pokusme se omezit jen na pozitivní informace; takovou informací je nalezení síly, kterou sám slavný Rutherford nenalezl. Rutherford byl vůdčí postavou myšlenkového tanku, který pohnul fyzikou. Jen seznam jím publikovaných děl zaujímá 8 stran. Jistě byli tací, kteří byli nadšeni, když mohli publikovat místo něj.

Bylo správné, nahradit jednoho překážejícího génia zástupem "kováříčků"? Je možné, že by tento "Kovář" fyzice prospěl i z místa, které zaujímá dnes? Dostanu (třeba jen desetinový) úvazek, abych pro takový cíl mohl spolupracovat se skupinou třeba solidních mladých studentů?
05. 10. 2011 | 20:50

Petr Veliký napsal(a):

PŘEŽÍVAJÍCÍ HRŮZA - HOROR DO SOUČASNOSTI! ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD je přímo příkladem v požadavcích na stupidní memorování zbytečností! Při komisionelních zkouškách k získání povolení k amatérskému rádiovému vysílání požaduje nabiflování až 360 mezinárodních zkratek (prexixů)států světa!
Dále : Již 6 roků se nevyžaduje u zkoušek znalost morse zanaček ( příjem a vysílání telegrafie), přesto se stále požadují znalosti všech ( stovky!) zkratek a Q-kodů které pouze s tímto druhem provozu souvisí!
Odkud se taková deformace v nárocích na znalosti bere? Jednoznačně - v nekompetentnosti jejich tvůrců, nemožnosti oponentního řízení = totalita -monopol ve státní správě - v její byrokracii.
Ta setrvačnost je k uzoufání! Armáda ČSR od roku 39 neměla "koňské" jednotky; přesto až do roku 1962 patřily (kalhoty) rajtky a jezdecké boty na 1. místo uniforem vojáků z povolání!
A ještě " o setrvačnosti": Pevnostní stavby jak u nás v republice, tak i v jiných zemích záp. Evropy tvořily základ obrany; vycházelo se ze zkušeností 1. světové války. ( v Německu NE!)Válka se těmto řešením vysmála !!
Obrněná mobilní bojová technika - charakteristická pro II. světovou válku - ale v současnosti je pro boj s terorismem k ničemu! Přesto za obrovské miliardy Kč byly nedávno do armády ČR zařazeny ( a současně i zakonzervovány a ustájeny ) PANDURY.
Odmítám že jde o určitou setrvačnost - zvyklosti - tradice; NAOPAK - dnes jsou v pozadí těchto hrůz naprosto jiné zájmy než kvalita bezpečnosti země---
08. 01. 2012 | 11:04

SyncSnaniob napsal(a):

<a href=http://www.phxlance.com/baltimore-ravens-jersey-c-525_555.html>Cheap Ravens Jerseys</a><a href=http://www.ohfortune.com/seattle-seahawks-jersey-c-525_550.html>Wholesale Seattle Seahawks Jerseys</a><a href=http://www.ohfortune.com/new-york-giants-jersey-c-525_546.html>New York Giants Jerseys Wholesale</a><a href=http://www.phxlance.com/stlouis-rams-jersey-c-525_551.html>Cheap St.Louis Rams Jerseys</a><a href=http://www.ohfortune.com/Atlanta-Falcons-Jersey-c-525_534.html>Atlanta Falcons Jerseys China</a>. Few ways are better or hit closer to home than the one his Chargers heard on Wednesday, Dec. Dow High School.
The young defensive backs will have three more full practices and a Saturday morning walkthrough before seeing their first game action of the preseason.
28. 10. 2013 | 12:47

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy