Jak (ne)informovat o EU

04. 08. 2016 | 08:20
Přečteno 4357 krát
Jedno z poučení, které si musíme vzít z celé debaty o odchodu Spojeného království z EU, je nutnost pravdivě a přesně informovat o dění v Evropě. Článek z 2. srpna ze serveru iDNES.cz s názvem “Německá minimální mzda i pro Čechy. Plán Evropské komise děsí české firmy.“ přitom patří právě k těm, které poskytují čtenářům informace přinejmenším zavádějící.

Považuji za svou povinnost uvést na pravou míru řadu nepřesností v článku, který nepřehledně směšuje legislativu EU a opatření některých členských států (zmiňované Německo a Francie).

Co je špatně už v titulku? Březnový návrh Komise na revizi směrnice o vysílání pracovníků nestanovuje nově povinnost vyplácet vyslaným zaměstnancům minimální mzdu v zemi, kde provádějí zakázku svého zaměstnavatele. Vyslání pracovníků je terminus technicus, který umožňuje např. české firmě vyslat své zaměstnance do zahraničí, aby tam krátkodobě pracovali, typicky ve stavebnictví. Nevztahuje se tedy na všechny případy, kdy občané jedné země pracují v zemi jiné, a také vyslaní pracovníci představují pouze méně než desetinu všech lidí v EU, kteří pracují v jiné zemi.

Český zaměstnavatel je v případě využití směrnice o vysílání pracovníků povinen svým zaměstnancům vyplácet minimální mzdu dle místa vyslání již podle stávající směrnice z roku 1996, jak ostatně stojí v čl. 3 dané směrnice, která je k dispozici na internetu. Toto pravidlo se navíc nevztahuje na české zaměstnance na služební cestě, jak tvrdí iDNES, jelikož ti nespadají do rozsahu směrnice. To je možné najít v čl. 2.

Co tedy skutečně Evropská komise v březnu navrhla? V první řadě vyplácení mzdy obvyklé v sektoru a v zemi vyslání, tedy nejen dle úrovně minimální mzdy v dané zemi, ale včetně dalších příplatků a bonusů, k nimž jsou v daném státě společnosti zavázány např. dle kolektivních smluv. Tím ovšem výrazným způsobem omezí atraktivitu firem a pracovníků z chudších států EU. Návrh na revizi směrnice o vysílání pracovníků v této podobě rozhodně životní úroveň nesblíží, naopak bude pouze administrativní překážkou na vnitřním trhu. Vnitřní trh bez překážek přitom patří mezi priority ČR.

Největším současným problémem na vnitřním trhu v oblasti vysílání pracovníků, který však návrh neřeší, je přitom zneužívání stávajících pravidel. Toho se nejčastěji dopouštějí západní firmy, které si fiktivně založí pobočku v jiném členském státě s nižší úrovní mezd, aby díky ní mohly obcházet domácí pracovně-mzdové zákonodárství. K řešení tohoto problému byla evropskými zákonodárci (tedy i českou vládou a členy Evropského parlamentu) v roce 2014 schválena tzv. vynucovací směrnice, která má umožnit lepší potírání podvodů a nekalých praktik. Komise ale nečekala na vstup tohoto opatření v platnost a rovnou přišla s návrhem revize. Nic z toho se v článku nedočteme, konečně ani to, že březnový návrh musí být nejprve řádně projednán členskými státy v Radě a taktéž ho musí podpořit Evropský parlament. K přijetí přitom bude potřeba tzv. kvalifikovaná většina, nikoliv jednomyslnost, se kterou článek operuje. Kvalifikovaná většina, díky níž je možné některé státy přehlasovat, přitom v hospodářských otázkách funguje již řadu desetiletí a její využití není nijak skandální či překvapivé.

Článek taktéž správně zmiňuje institut žluté karty, který umožňuje zpomalit legislativní proces, ovšem už pomíjí, že žlutou kartu vystavily národní parlamenty členských států, které s návrhem nesouhlasí, mimo jiné i obě komory Parlamentu České republiky.

Protekcionistická opatření některých členských států

Druhým tématem, které článek do debaty o vysílání pracovníků míchá, jsou ochranářská opatření některých členských států na západ od našich hranic. Sektor mezinárodní dopravy je specifický vysokou mobilitou, kdy řidič může snadno za jeden den pracovat na území několika států. Proto v současné době není jasné, zda by měl spadat do působnosti směrnice o vysílání pracovníků či zda by vysílání pracovníků v dopravě mělo být řešeno specifickou úpravou. Vzhledem k tomu, že jednotný výklad v současné době neexistuje, některé státy se tak uchylují k přijímání jednostranných protekcionistických opatření typu německého zákona o minimální mzdě MiLoG či prováděcí vyhlášky francouzského reformního zákona Loi Macron.

Tyto národní předpisy jsou dle mínění české vlády značně disproporční a úřady těchto zemí se je často snaží aplikovat daleko šířeji, než jim evropské právo umožňuje. Především se snaží postihnout jakýkoliv způsob výkonu práce na jejich území nehledě na předmět plnění, či s kým má zaměstnanec uzavřen pracovní vztah. Podle představ úřadů by např. řidiči měli mít ve vozidle doklady, které prokážou, že za každý úsek své cesty po v různých státech EU dostali místní minimální mzdu nebo její ekvivalent. Němečtí a francouzští zadavatelé českých dopravních firem ovšem odmítají zvýšit ceny, které za přepravu platí, aby tím umožnili dopravcům vyplácet svým zaměstnancům vyšší mzdy.

Tyto jednostranné národní úpravy vzbuzují nejistotu ohledně jejich kompatibility s právem EU a fungováním vnitřního trhu. Z tohoto důvodu Evropská komise, která přitom oproti vyznění článku přijetí těchto národních úprav nijak nenařídila či neautorizovala, zahájila s Německem a Francií tzv. řízení o porušení smlouvy. Jeho cílem je přezkoumat, zda jsou tyto národní úpravy v souladu s právem EU. Výsledkem tohoto procesu může být v extrémním případě až žaloba u Evropského soudního dvora proti zmiňovaným členským státům pro porušování práva EU.

Česká vláda si uvědomuje, že Evropskou unii je možné za řadu věcí oprávněně kritizovat. Nicméně tato kritika by měla být věcná, přesná a opřená o argumenty. Je s podivem, že všechny v článku obsažené nepřesnosti je možné snadno dohledat buď na stránkách Evropské komise, nebo českých úřadů a průmyslových svazů . Lenivé či zavádějící zpravodajství o EU k lepšímu povědomí o skutečné roli Evropské unie rozhodně nepřispívá.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy