Gratuluji. Vyhozená ruská energie a české ztráty
Proč zrovna Rusko? Proč ne třeba Jižní Koreu nebo Japonsko? Proč probůh zrovna to konfliktní Rusko? Nezapomeňme, že s kým obchodujeme, tomu se dříve nebo později budeme podobat.
Gratuluji, ať nyní všichni, kdo se hokynářsky kamarádíčkovali s Ruskem a tlačili naše podnikatele do "strategicky výhodných" česko-ruských vztahů, nyní vysvětlují, proč české podniky v Rusku možná budou zatíženy embargem a dost možná tím přijdou o značnou část svých investic.
Stupidní kurz, který česká diplomacie z nepochopitelných důvodů nabrala poslední roky, se tedy setká se svým koncem. Když to vezmu po té nejprimitivnější rovině: ani z toho úzkoprsého hokynářského hlediska se to nevyplatilo!
Proč zrovna Rusko?
Česká republika, země, která v žádném případě nemá prostředky české investice jakkoli chránit, si jako svůj leitmotiv zahraniční politiky vybere budování prioritních česko-ruských obchodních vztahů. Proč zrovna Rusko? Proč ne třeba Jižní Koreu nebo Japonsko? Proč probůh zrovna to konfliktní Rusko?
Darmo opakovat, že ruský růst je založený na ropě s pravděpodobně jepičím životem, že se jedná o oligarchickou mocnost, že ruský politický systém je nestabilní a ekonomika ani politika Ruska nejsou hodné následování. Žádného "experta" na Rusko ani v nejmenším nenapadlo české podniky byť jen náznakem upozornit na možná rizika - že se jedná o dost nepředvídatelný režim a že dotyčný(á) podnikatel(ka) musí počítat s mnohem většími a jinými riziky, než kdyby obchodoval(a) se státy EU nebo USA.
Nic obchodně proti Rusku, ať s ním obchodujeme (dokud nezavedeme sankce) jako s kterýmkoli jiným státem, ale proč ta politická tlačírka, propaganda, privilegovanost a kompromisy ve věcech, které nám jsou drahé. A nezapomeňme, že s kým obchodujeme, tomu se dříve nebo později budeme podobat - neboť kultura, legislativa, cla, zahraniční politika, pohled na lidská práva, demokracii atd. se sbližují.
Diplomat, nebo hokynář?
Václav Havel prosazoval zahraniční politiku založenou na lidských právech. Byla ojedinělá, nepravděpodobná, idealistická a humánní. A tím více vzácná, protože byla úspěšná. Díky ní nás znal a respektoval celý vzdělaný svět a byla to jakási značka, připomenutí, havlovská jedinečnost, která umožnila české diplomacii vyniknout tam, kde by jinak země našich rozměrů a politické odvahy neměla co říci.
S velikým zklamáním jsem sledoval, jak se tato úspěšná, promyšlená a mnoho let budovaná strategie vyhazuje zbůhdarma oknem. Korunku této dekadenci bohužel nasadil Petr Drulák, který ve svém nedávném rozhovoru došel k závěru, že Havlova zahraniční politika je passé. Můžou lidská práva vůbec být passé?
Vzpomínám si, jak jsem jednoho z našich bývalých premiérů ještě v rámci NERV dost emotivně žádal, abychom nerušili tuto úspěšnou, ve světě zavedenou Havlovu zahraničí politiku. Havel Nehavel, ta politika fungovala. A nač ji tedy měnit, zvlášť když nemáme jakýkoli jiný nápad, návrh nebo cokoli. Je hloupé, aby Coca-Cola měnila svou poznávací značku jen kvůli tomu, že na chvíli frčí hnědá. A když už jsme u té Coca-Coly, to kvůli ní se Santa Claus převlékl ze zelené do červené, a dnes je pro všechny lidi na světě červený. Jen kvůli ní.
Stejně jako si teprve teď uvědomujeme, v roce 2014, v době spontánní letní pražské náplavky, drobných kaváren, které vytvářejí život a společenství, co asi Havel myslel tou občanskou společností. Že k tomu, abychom si zahráli v parku pétanque nebo postavili hřiště, nepotřebujeme politiky, ale že si občanská společnost dokáže plno věcí zařídit sama.
Něco podobného se mohlo stát české zahraniční politice - mohla předběhnout dobu a dnes se stát vůdčí. Gratuluji vám, hokynářští experti na věci mezinárodní, vy cenzoři idealismu, profesionální cynici, koštéři ropy, ustrašení hazardéři, kterým byla nemoudře svěřena pověst naší země, právě se vám podařilo dát si vlastní branku. Až budete na svých hradně-černínských brainstormech debriefovat tento váš gól, nezapomeňte, kolik jste toho zničili a jak jste vůbec nic nového nepostavili.
Psáno pro HN
Gratuluji, ať nyní všichni, kdo se hokynářsky kamarádíčkovali s Ruskem a tlačili naše podnikatele do "strategicky výhodných" česko-ruských vztahů, nyní vysvětlují, proč české podniky v Rusku možná budou zatíženy embargem a dost možná tím přijdou o značnou část svých investic.
Stupidní kurz, který česká diplomacie z nepochopitelných důvodů nabrala poslední roky, se tedy setká se svým koncem. Když to vezmu po té nejprimitivnější rovině: ani z toho úzkoprsého hokynářského hlediska se to nevyplatilo!
Proč zrovna Rusko?
Česká republika, země, která v žádném případě nemá prostředky české investice jakkoli chránit, si jako svůj leitmotiv zahraniční politiky vybere budování prioritních česko-ruských obchodních vztahů. Proč zrovna Rusko? Proč ne třeba Jižní Koreu nebo Japonsko? Proč probůh zrovna to konfliktní Rusko?
Darmo opakovat, že ruský růst je založený na ropě s pravděpodobně jepičím životem, že se jedná o oligarchickou mocnost, že ruský politický systém je nestabilní a ekonomika ani politika Ruska nejsou hodné následování. Žádného "experta" na Rusko ani v nejmenším nenapadlo české podniky byť jen náznakem upozornit na možná rizika - že se jedná o dost nepředvídatelný režim a že dotyčný(á) podnikatel(ka) musí počítat s mnohem většími a jinými riziky, než kdyby obchodoval(a) se státy EU nebo USA.
Nic obchodně proti Rusku, ať s ním obchodujeme (dokud nezavedeme sankce) jako s kterýmkoli jiným státem, ale proč ta politická tlačírka, propaganda, privilegovanost a kompromisy ve věcech, které nám jsou drahé. A nezapomeňme, že s kým obchodujeme, tomu se dříve nebo později budeme podobat - neboť kultura, legislativa, cla, zahraniční politika, pohled na lidská práva, demokracii atd. se sbližují.
Diplomat, nebo hokynář?
Václav Havel prosazoval zahraniční politiku založenou na lidských právech. Byla ojedinělá, nepravděpodobná, idealistická a humánní. A tím více vzácná, protože byla úspěšná. Díky ní nás znal a respektoval celý vzdělaný svět a byla to jakási značka, připomenutí, havlovská jedinečnost, která umožnila české diplomacii vyniknout tam, kde by jinak země našich rozměrů a politické odvahy neměla co říci.
S velikým zklamáním jsem sledoval, jak se tato úspěšná, promyšlená a mnoho let budovaná strategie vyhazuje zbůhdarma oknem. Korunku této dekadenci bohužel nasadil Petr Drulák, který ve svém nedávném rozhovoru došel k závěru, že Havlova zahraniční politika je passé. Můžou lidská práva vůbec být passé?
Vzpomínám si, jak jsem jednoho z našich bývalých premiérů ještě v rámci NERV dost emotivně žádal, abychom nerušili tuto úspěšnou, ve světě zavedenou Havlovu zahraničí politiku. Havel Nehavel, ta politika fungovala. A nač ji tedy měnit, zvlášť když nemáme jakýkoli jiný nápad, návrh nebo cokoli. Je hloupé, aby Coca-Cola měnila svou poznávací značku jen kvůli tomu, že na chvíli frčí hnědá. A když už jsme u té Coca-Coly, to kvůli ní se Santa Claus převlékl ze zelené do červené, a dnes je pro všechny lidi na světě červený. Jen kvůli ní.
Stejně jako si teprve teď uvědomujeme, v roce 2014, v době spontánní letní pražské náplavky, drobných kaváren, které vytvářejí život a společenství, co asi Havel myslel tou občanskou společností. Že k tomu, abychom si zahráli v parku pétanque nebo postavili hřiště, nepotřebujeme politiky, ale že si občanská společnost dokáže plno věcí zařídit sama.
Něco podobného se mohlo stát české zahraniční politice - mohla předběhnout dobu a dnes se stát vůdčí. Gratuluji vám, hokynářští experti na věci mezinárodní, vy cenzoři idealismu, profesionální cynici, koštéři ropy, ustrašení hazardéři, kterým byla nemoudře svěřena pověst naší země, právě se vám podařilo dát si vlastní branku. Až budete na svých hradně-černínských brainstormech debriefovat tento váš gól, nezapomeňte, kolik jste toho zničili a jak jste vůbec nic nového nepostavili.
Psáno pro HN