Leh(l) man, brothers!
... aneb Bear Stearns? Burn, Stars!
To bylo v pondělí probuzení. Nejenže u nás skončilo léto a nekonvenčně nastoupil podzim, ale přes víkend se začal sypatWall Street. Z výstavní síně amerického tržního bohatství, z předních řad nehorázně bohatých bankéřů, z pěti velkých investičních bank zbyly dvě. Jak velký byl pád těchto hvězd! Levné víno došlo, večírek skončil, teď nastala kocovina. Zažíváme krizi, kterou dle slov Alana Greenspana vidí za svůj život jedna generace jen jednou. Máme před sebou úkaz, míní guru ekonomie, který se děje jednou za padesát až sto let. Z výstavní síně amerického tržního bohatství, z předních řad nehorázně bohatých bankéřů, z pěti velkých investičních bank zbyly dvě. Jak velký byl pád těchto hvězd!
Velký sesyp a pád hvězd
Americké finanční domy se sypou jak domeček z karet a trhy žadoní o státní pomoc. Měli jsme za to, že Amerika má bankovní krizi za sebou. Nemá. Nesmělé náznaky úsměvů, pramenící z naděje ve zlepšení situace, zmizely stejně rychle jako to české léto. V procesu bankrotu je banka Lehman Brothers, čtvrtá největší investiční banka s téměř stošedesátiletou historií. Další obr, Merrill Lynch, skončil za zlomek své původní ceny v rukou Bank of America, která jej zachránila od krachu. Z výstavní síně amerického tržního bohatství, z předních řad nehorázně bohatých bankéřů, z pěti velkých investičních bank zbyly dvě. Jak velký byl pád těchto hvězd!
Kocovina bez vyprošťováku
A co se to vlastně stalo? V Americe se opíjeli příliš dlouho příliš levným vínem (úvěrem) a teď se dostavuje bolehlav a nikde kolem není moc vody (kapitálu neboli peněz) na jeho utišení. Aby to tolik nebolelo, americká vláda a centrální banka nalévaly vyprošťováky. Zachránily nebo pomohly za solidární peníze zachránit či převést (ve formě státních záruk nebo přímých finančních injekcí) Freddie, Fannie a Bear Stearns. Dle některých propočtů se těmito státními zásahy do trhů státní dluh zdvojnásobil.
Kde (s)končí stát?
Člověk se mohl jenom ptát, kde bude narýsována ta tenká červená, neřkuli rudá linie? Kde a kdy přestane stát pomáhat krachujícím firmám? No a přesně toto se stalo v neděli večer. Federální banka odmítla poskytnout státní záruky za Lehman Brothers - a najednou nikdo neměl o nákup banky zájem. Bez státu to prostě nešlo a Lehman jde ke dnu. Dnes se dá již téměř s jistotou tvrdit, že tato banka je historií.
To vyvolává řadu otázek. Kde je hranice mezi státem a trhem? Do jaké míry fungují trhy bez státního zásahu nebo pomoci? Dokážou trhy odhadnout vlastní rizika, do kterých se pouštějí? Jsou historické finanční domy dostatečně odpovědné a střízlivé, aby se neopíjely, když to činí všichni kolem? A kde je důstojnost a samostatnost trhu, když s prosíkem přijdou za papá státem, kdykoli v podnapilosti a vysoké rychlosti nabourají auto, aby tatínek bouračku zacáloval?
Bear Stearns: Burn Stars!
Státní pomoc oživila burzy na celém světě. Americké kapitalistické trhy dostaly ošetření prvotřídní evropskou službou solidarity. Naopak když stát řekl ne, burzy po celém světě se propadly. V USA to byl největší denní propad od útoku jedenáctého září 2001. Tak jak je to tedy s tím, že trhy nechtějí státní intervence? Vše šlape, když vše šlape, ale když teče voda do bot, běží se za státem? Tento rok a obzvláště pak poslední týdny byly smutnou zprávou pro ty, kdo věří v samostatnost trhu a ve filozofii laissez faire. I v americkém či britském prostředí, nejsvobodnějších to velkých tržních ekonomikách, se trhy v dobách zlých utíkají ke státu. Člověk by se ani moc nedivil, kdyby se to stalo v evropském prostředí, které je přece jen ochranářštější, ale v Americe, v domově oddělení státu a trhu, je to celkem silné kafe. A ještě silnější kafe je, když si uvědomíme, že státní ochranářství se děje za obecného nadšení a potlesku trhu.
My dva a svět
A jaký to bude mít dopad na nás, na Evropu a Čechy? Zaprvé se za poslední období výrazně změnila celá filozofie ekonomického myšlení. Změnilo se celé vnímání trhu a státu. A zadruhé to bude mít i ekonomický dopad. Americká krize, a to i ve svých začátcích, se dost výrazně přelila do Evropy, což se projevilo i zpomalením české ekonomiky. Představy o tom, že si naše část světa dokáže poradit i bez amerického růstu, se ukázaly jako příliš optimistické. Nečekal bych armagedon, ale bez následků tento večírek nebude. A stát odmítl podávat vyprošťováky. A to je propříště dobře: bez kocovin se holt člověk odpovědně pít nenaučí.
vyšlo v MF Dnes 16.9.2008
To bylo v pondělí probuzení. Nejenže u nás skončilo léto a nekonvenčně nastoupil podzim, ale přes víkend se začal sypatWall Street. Z výstavní síně amerického tržního bohatství, z předních řad nehorázně bohatých bankéřů, z pěti velkých investičních bank zbyly dvě. Jak velký byl pád těchto hvězd! Levné víno došlo, večírek skončil, teď nastala kocovina. Zažíváme krizi, kterou dle slov Alana Greenspana vidí za svůj život jedna generace jen jednou. Máme před sebou úkaz, míní guru ekonomie, který se děje jednou za padesát až sto let. Z výstavní síně amerického tržního bohatství, z předních řad nehorázně bohatých bankéřů, z pěti velkých investičních bank zbyly dvě. Jak velký byl pád těchto hvězd!
Velký sesyp a pád hvězd
Americké finanční domy se sypou jak domeček z karet a trhy žadoní o státní pomoc. Měli jsme za to, že Amerika má bankovní krizi za sebou. Nemá. Nesmělé náznaky úsměvů, pramenící z naděje ve zlepšení situace, zmizely stejně rychle jako to české léto. V procesu bankrotu je banka Lehman Brothers, čtvrtá největší investiční banka s téměř stošedesátiletou historií. Další obr, Merrill Lynch, skončil za zlomek své původní ceny v rukou Bank of America, která jej zachránila od krachu. Z výstavní síně amerického tržního bohatství, z předních řad nehorázně bohatých bankéřů, z pěti velkých investičních bank zbyly dvě. Jak velký byl pád těchto hvězd!
Kocovina bez vyprošťováku
A co se to vlastně stalo? V Americe se opíjeli příliš dlouho příliš levným vínem (úvěrem) a teď se dostavuje bolehlav a nikde kolem není moc vody (kapitálu neboli peněz) na jeho utišení. Aby to tolik nebolelo, americká vláda a centrální banka nalévaly vyprošťováky. Zachránily nebo pomohly za solidární peníze zachránit či převést (ve formě státních záruk nebo přímých finančních injekcí) Freddie, Fannie a Bear Stearns. Dle některých propočtů se těmito státními zásahy do trhů státní dluh zdvojnásobil.
Kde (s)končí stát?
Člověk se mohl jenom ptát, kde bude narýsována ta tenká červená, neřkuli rudá linie? Kde a kdy přestane stát pomáhat krachujícím firmám? No a přesně toto se stalo v neděli večer. Federální banka odmítla poskytnout státní záruky za Lehman Brothers - a najednou nikdo neměl o nákup banky zájem. Bez státu to prostě nešlo a Lehman jde ke dnu. Dnes se dá již téměř s jistotou tvrdit, že tato banka je historií.
To vyvolává řadu otázek. Kde je hranice mezi státem a trhem? Do jaké míry fungují trhy bez státního zásahu nebo pomoci? Dokážou trhy odhadnout vlastní rizika, do kterých se pouštějí? Jsou historické finanční domy dostatečně odpovědné a střízlivé, aby se neopíjely, když to činí všichni kolem? A kde je důstojnost a samostatnost trhu, když s prosíkem přijdou za papá státem, kdykoli v podnapilosti a vysoké rychlosti nabourají auto, aby tatínek bouračku zacáloval?
Bear Stearns: Burn Stars!
Státní pomoc oživila burzy na celém světě. Americké kapitalistické trhy dostaly ošetření prvotřídní evropskou službou solidarity. Naopak když stát řekl ne, burzy po celém světě se propadly. V USA to byl největší denní propad od útoku jedenáctého září 2001. Tak jak je to tedy s tím, že trhy nechtějí státní intervence? Vše šlape, když vše šlape, ale když teče voda do bot, běží se za státem? Tento rok a obzvláště pak poslední týdny byly smutnou zprávou pro ty, kdo věří v samostatnost trhu a ve filozofii laissez faire. I v americkém či britském prostředí, nejsvobodnějších to velkých tržních ekonomikách, se trhy v dobách zlých utíkají ke státu. Člověk by se ani moc nedivil, kdyby se to stalo v evropském prostředí, které je přece jen ochranářštější, ale v Americe, v domově oddělení státu a trhu, je to celkem silné kafe. A ještě silnější kafe je, když si uvědomíme, že státní ochranářství se děje za obecného nadšení a potlesku trhu.
My dva a svět
A jaký to bude mít dopad na nás, na Evropu a Čechy? Zaprvé se za poslední období výrazně změnila celá filozofie ekonomického myšlení. Změnilo se celé vnímání trhu a státu. A zadruhé to bude mít i ekonomický dopad. Americká krize, a to i ve svých začátcích, se dost výrazně přelila do Evropy, což se projevilo i zpomalením české ekonomiky. Představy o tom, že si naše část světa dokáže poradit i bez amerického růstu, se ukázaly jako příliš optimistické. Nečekal bych armagedon, ale bez následků tento večírek nebude. A stát odmítl podávat vyprošťováky. A to je propříště dobře: bez kocovin se holt člověk odpovědně pít nenaučí.
vyšlo v MF Dnes 16.9.2008