Mluvíme a píšeme tak špatně?

25. 02. 2010 | 08:15
Přečteno 6259 krát
Je vůbec možné při hodnocení jazyka mluvit o správnosti? Abych předešel možným nedorozuměním – nejde mi teď o evidentně negramatické jevy (např. Začátek říjen přijít noční mrazík nebo nepostarej se o nic apod.), které produkují pouze cizinci učící se češtinu, ale o příklady reálného užití jazyka, na kterých se bez problémů shodneme, že jsou běžné, a přesto často odsuzované (např. vokno, abysme, klukama, různé pravopisné odchylky apod.).

Česká jazykověda je v otázce jazykové správnosti dlouhodobě rozdělena na dvě skupiny. První, početnější skupina lingvistů se domnívá, že současný způsob jazykové regulace (vytváření normativních jazykových příruček jako jsou Pravidla pravopisu), který se u nás praktikuje v podstatě v nezměněné podobě od 30. let a který formuje jazykovědnou výchovu v našich školách, je stále vhodný a přispívá k celkovému zkvalitnění naší komunikace. Druhá skupina se naopak snaží o změnu jazykové politiky směrem k liberálnějšímu přístupu, který by nebyl veden snahou zasahovat do jazyka a přikazovat mluvčím, jak se mají „správně“ vyjadřovat.

Zastánci tradičního přístupu často argumentují tím, že v současné situaci především nikdo (a už vůbec ne lingvisti) nenutí nikoho následovat nějaké příkazy, které vyplývají z kodifikace jazyka. K tomu je možné mít minimálně dvě námitky.

Každý mluvčí, který si prošel školní docházkou, ví, že vyjadřovat se přirozeně, tak, jak byl zvyklý z rodiny, není ve škole možné. Systém sankcí, kterému je každý žák vystaven od nejútlejšího věku, vzbuzuje pocit, že česky vlastně vůbec neumí a je až na paní učitelce, aby ho to pořádně naučila. To přirozeně není pravda. Každý rodilý mluvčí je (podle svých schopností) plnoprávným nositelem svého mateřského jazyka a nelze jeho individuální úzus odsuzovat jako špatný.

Druhá námitka proti údajně nenormativnímu charakteru současné jazykové politiky spočívá v podobě kodifikačních příruček. Průměrně všímavý mluvčí si musí být vědom, že texty, které sám produkuje a s kterými se dennodenně setkává, se výrazně liší od toho, co je popsáno v tradičních příručkách: např. třídílná Mluvnice češtiny z roku 1986 se ani slůvkem nezmiňuje o nejfrekventovanějším způsobu vyjádření kondicionálu v 1. os. množného čísla v mluveném jazyce – tedy o tvaru abysme. Spor mezi lingvisty je tedy také pří o to, zda má být výsledkem lingvistického výzkumu popis toho, jak bychom si přáli, aby jazyk vypadal, nebo toho, jak skutečně vypadá. Ve srovnání s přírodními vědami je očividné, že první cesta nemá s vědeckým popisem předmětu nic společného (jak by asi dopadl biolog popisující „správný“ počet pruhů na těle zebry namísto skutečného počtu?). Je třeba přiznat, že současná lingvistika má k dispozici až v posledních několika letech jazykové korpusy, na nichž je možné reálný psaný i mluvený úzus zkoumat.

Je potřeba zdůraznit, že neexistuje žádný neoddiskutovatelný zdroj jazykové správnosti (lingvistika nedisponuje žádným „správnometrem“ nebo „spisovnometrem“), v jazyce nelze říct, že něco je správně (zvlášť uvědomíme-li si, že jazyk je neustále se vyvíjející organismus), ale pouze, že něco je v určité situaci běžné, a tudíž nejspíš i neutrálně přijímané.

Pokud by tradičněji naladění jazykovědci přistoupili na fakt, že současná situace je nejen metodologicky, ale i prakticky nevhodná, přišla by na řadu druhá stránka sporu. Pokud by totiž došlo ke změně jazykově regulační politiky, znamenalo by to podle některých lingvistů „kulturní harakiri“. Nejen mezi lingvisty je totiž trvale zakořeněný předsudek, že bez nich a jejich „péče“ by to jazyk sám daleko nedotáhnul. Pouze nekonečné tříbení a snaha o kultivaci jazyka, jejíž úspěšnost mimochodem nejsme schopni měřit, může podle nich vést k opravdu kulturní a kultivované komunikaci. Zapomíná se tak na nepřeberné množství jazyků (ve skutečnosti jich asi bude na světě většina), které žádnou kodifikaci nemají (natož pak kodifikaci přikazující) a nijak tím netrpí.

Není pravda ani to, že bez zásahů lingvistů by se jazyk stal nesrozumitelným nebo méně funkčním nástrojem komunikace. Pokud mezi uživateli jazyka vyvstane nějaká nová vyjadřovací potřeba, jazyk hbitě adaptuje prostředek pro její vyjádření (ať už cizí nebo český). Nemá smysl se takovýmto inovacím bránit (např. snahami o vymýcení všech nečeských slov), protože tím bychom jenom zmenšovali vyjadřovací schopnosti češtiny.

Dále si musíme uvědomit, že lingvistická snaha o regulaci jazyka je ve srovnání s historií jazyků velmi mladá. Nejsou známé žádné důkazy svědčící o tom, že by v předlingvistické minulosti byly komunikační potíže mluvčích větší, než jsou dnes. Naopak by se dalo říct, že mnoho dnešních komunikačních obtíží vyrůstá právě z rozporu mezi běžně mluveným jazykem a jazykem, který je kodifikačními příručkami a školou mluvčím vnucován. Pocit nejistoty, obava z negativní reakce při použití „nesprávného“ slova, to vše může působit neblaze na celkovou myšlenkovou úroveň komunikace (víc mozkové kapacity věnujeme na to, jak sdělení „správně“ napsat nebo říct, a na promýšlení obsahu nám už tolik nezbývá). Tak se stává, že je společensky přijatelnější vytvářet texty, které jsou sice nesrozumitelné, ale po formální stránce nenapadnutelné (tj. jsou ve shodě s příručkami).

Jak z hlediska lingvistiky jako popisné vědy, tak z praktického hlediska uživatelů by proto bylo vhodnější zaujmout liberálnější postoj. Pokud se chceme vyjadřovat přirozeně, bez problémů způsobených vštěpováním umělých zásad údajně kultivované komunikace, musíme mít popisy reálného stavu jazyka. S tímto cílem jsme s kolegy z FF UK a MFF UK vytvářeli Mluvnici současné češtiny, která by měla vyjít letos v březnu. Mluvčí, který bude s takovým popisem seznámen, nejenže nebude vystaven stresu při použití „nevhodného“ nepředepsaného prostředku, ale zároveň mu takový popis dává větší přehled o mateřském jazyce a lepší orientaci pro přirozené vyjadřování v něm. Je už jen na něm, aby zvolil takové prostředky, které jeho komunikačnímu záměru vyhovují nejlépe.


Psáno pro časopis Vesmír. Upraveno.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

kancelarska_mys napsal(a):

Březen býval Měsícem knihy, pak Měsícem internetu, tedˇ je Měsícem čtenářů.

Lepší, "bezstresová" orientace v mateřštině je jistě vítána a věřím, že zájemců o mluvnici současné češtiny bude hodně.
25. 02. 2010 | 09:28

Ládik napsal(a):

Divil byste se, ale unijní zebra bude mít pruhy přesně definované.
25. 02. 2010 | 09:38

Zdeněk Křemen napsal(a):

Jsem už starý člověk, který proto hodně pamatuje. Naše mateřština trpěla za Rakousko-Uherska velkým počtem germanismů. Po vzniku Československé republiky bylo díky učitelům mnoho napraveno. Po okupaci a zřízení Protektorátu se germanizace stala programem vládní moci, a zas jen dobří češti kantoři dokázali zachovat u mládeže čistotu ve vyjadřování. Pak nastalo období, bezhlavého přejímání výrazů z ruštiny. Změna politického klimatu po devadesátých letech minulého století přinesla módní trend míchat do češtiny anglická slova. Ve škole nás povinně učili latině, němčině, francouzštině, protože to osnovy předepisovaly. Nemám nic proti angličtině, i když mně její znalosti občas chybí, Vadí mně, když v novinách či v beletrii vpašují autoři do svých lexikálních výtvorů zbytečně cizí slovo a tím chtějí představovat svojí kulturní nadřazenost nad čtenářem.
Konkrétně, dnes mě dopálilo, že ve zprávě o novém filmu o Kájínkovi použil autor slovo „trajler“ Proč? Vždyť je to synonymum nejen pro pojem „filmová ukázka“, ale současně i pro „vlečňák“, „podvalník“ a dalších několik technických výrazů. Nechci se domnívat, že redakce, korektoři či autoři vůbec jsou bláhově přesvědčení, že co Čech, to lingvista anglického jazyka. Připadá mně, že buď přeceňují kulturu čtenáře nebo naopak, hlupáčku, pokud nám nerozumíš, nauč se slovíčka. Nechci nikoho urážet, podceňovat, či ubírat mu svobodu vyjadřování myšlenek. Ovšem vidím nerad jsme-li, my čtenáři považováni za nevzdělance. Nehodlám nikomu sahat do svědomí, ale kolik dnešních vysokoškolsky vzdělaných techniků nebo ekonomů zná latinu. Oni to ve škole neměli, my ano, ale nechlubíme se s tím.
25. 02. 2010 | 13:21

vaclavcvrcek napsal(a):

Z. Křemen: Obávam se, že s Vámi nemůžu souhlasit. Chtěl bych o tom někdy napsat, takže teď jen stručně: přejímáním z cizích jazyků se vyjadřovací možnosti rozhodně spíš zvětšují. Jazyku tolerance k výpůjčkám spíš prospívá než škodí. Dobrým příkladem v tomto směru může právě Vámi zmiňovaná angličtina, která přijímala odkud se dalo, a to je jeden z důvodů, proč je dnes světovým jazykem (na rozdíl třeba od protekcionistické francouzštiny).
25. 02. 2010 | 13:50

student napsal(a):

Václav Cvrček:
Vy rozumíte jazykům a já vás za to obdivuji.
Já ale rozumím všemu ostatnímu.
Angličtina je světovým jazykem protože Anglie měla k disposici dobré ekonomy, kteří dokázali shromáždit peníze a dobré vojáky, kteří za ty peníze rozšířili anglický vliv. Češi naopak nikdy neměli dobré ekonomy ani vojáky a proto se česky skoro nikdo neučí.
25. 02. 2010 | 16:01

jr napsal(a):

Pane Křemen.
Slovo "trajler"-trihller znamená strašidelný příběh.
25. 02. 2010 | 17:07

Marcus napsal(a):

vaclav cvrcek: Musim s Vami souhlasit. Jazyku vypujcky pomahaji pri obohacovani vyjadrovacich schopnosti. Domnivam se ovsem, ze to pan Kremen na mysli nemel. Rekl bych, ze myslel na naduzivani cizich slov napr. v tzv. "poslanectine". Je skutecne nutne rikat: "Budeme negociovat" namisto "Budeme vyjednavat"? Mam stejne jako pan Kremen pocit, ze takovyto projev ma spise navodit dojem "intelektualni nadrazenosti" mluvciho nez zpresnit recene pomoci pouziti prejateho slova.
25. 02. 2010 | 17:59

Marcus napsal(a):

jr: slovo trailer je ovsem zminena ukazka, neni jasne co konkretne v clanku bylo.
25. 02. 2010 | 18:01

Targus napsal(a):

To jr:

Jste lehký mimoň. "Thriller" a "trailer" je něco podobného, jako bych v češtině zaměnil slova "zájem" a "průjem"

To Václav Cvrček:

Nic proti současné češtině a Vašim snahám, ale moc si nebudu umět představit, jak se budeme dorozumívat, zruší-li se užívání "i-y" a bude-li se tolerovat či dokonce kodifikovat brékání pražských rodilých mluvčích. Mám na mysli něco takového, jako je věta "veséláme televezňé novene".
Sám jsem měl nedávno problém se domluvit s lékařem, který se přistěhoval z Čech do Ostravy. Nahrazováním hlásky "i-y" hláskou "e" vzniká celkem pěkný gulášek.
25. 02. 2010 | 18:07

Targus napsal(a):

To Marcus:

Ač naprostý neanglista, překládal bych v případě označení filmového díla trailer jako doprovodnou ukázku na úvod, možná také jako ouverturu, snad bych použil i jiné anglické slovo introduction, což je ovšem v dnešní uspěchané době příliš časově náročné.
:-(((
25. 02. 2010 | 18:14

suchánek napsal(a):

to václav cvrček:

větší benevolenci ne, nám nadšeným hráčům scrabblu by to komplikovalo situaci s povolenými slovy a pořád bychom se museli učit nová slovíčka :-)

hrajete scrabble, pane cvrčku?

mimochodem, co si vy, lingvista, myslíte o nejrozšířenější chybě mezi národem českým, konkrétně používání tvarů by jste, aby jsme, kdyby jste atd.? Pravdou je, že díky tomu v mailech poznám, s kým mám na druhé straně kabelu čest. další rozpoznávací pomůcky jsou slova výjimka a standard. považuju to za naprosto neuvěřitelné, že dodnes obrovské procento lidí používá tyto chyby zcela běžně (by jste,vyjímka, standartní). byl byste pro fonetický přepis těchto a podobných slov?

díky za odpověď

jr: trailer je to, co vám pouští v multikině před filmem, je to upoutávka na film. pravda je ta, že přepis trajler zní hodně těžkopádně a docela bych si zatipoval, že takto to novinář nenapsal.
25. 02. 2010 | 18:21

Jirka napsal(a):

to suchánek nebo k suchánkovi či pro suchánka, těžko říct :-))

Teda s tou "výjimkou" jsem to netušil, díky.
25. 02. 2010 | 21:30

Tomáš Karásek napsal(a):

Pane Cvrčku, díky za zajímavý názor. Jsem s Vámi úplně zajedno v tom, že výuka češtiny vede skoro nevyhnutelně k frustraci těch, kteří ji následně používají. Dokládají to výzkumy, které poukazují na nedostatečnou schopnost chápat a interpretovat text, nehledě na schopnost (či spíše neschopnost) Čechů se normálně, plynule a bez stresu "vymáčknout". Stačí to srovnat třeba s USA, kde, jak se mi zdá z vlastní zkušenosti, je schopnost veřejně promluvit na úplně jiné úrovni. Tím samozřejmě neříkám, že by Američané byli inteligentnější než Češi, jen to, že schopnosti vyjádřit srozumitelně své myšlenky je tu věnována nepoměrně větší pozornost než u nás.

Nicméně: Nevím, jestli se problém vyřeší "změkčením" jazykových standardů. Problém, podle mě (laika), spočívá spíš v tom, že škola neučí děti tomu, aby uměly pořádně číst, mluvit a psát, ale zcela zbytečně je nutí analyzovat jazyk "zvnějšku", pomocí notoricky známé větné skladby a podobných technik. Problém potom ale není v tom, že by snaha o kultivaci písemného i ústního projevu byla sama o sobě vadná, ale spíše v tom, že o ni ve skutečnosti nikdo neusiluje. Nikdo se nestará, abychom mluvili pěkně (zní to zvláštně, ale lepší slovo mě nenapadá).

Jistěže je možné domluvit se i bez "vysoké" formy jazyka, stejně jako je možné se dosyta najíst bez ohledu na kulinářské umění a obléknout se bez ohledu na styl a módu. Proč bychom se ale měli vzdávat snahy, aby úroveň používání jazyka byla co nejlepší - a to ve všech ohledech? Jsem všemi deseti pro to, abychom netrestali někoho jen proto, že mluví, "jak mu zobák narost". Stejně smysluplná mi ale i nadále připadá snaha, aby si čeština alespoň v některých oblastech veřejného života udržela co nejvyšší úroveň.

V každém případě ještě jednou děkuji za zajímavé téma k diskusi.
25. 02. 2010 | 21:35

Targus napsal(a):

To suchánek:

Vaše definice traileru je také správná, ovšem pak je průšvih, když rodilý mluvčí označí za trailer celovečerní film jako úvod k seriálu. Tam už tou upoutávkou nevystačíme, i když se hodně blížíme.
Problém je v nesmírné pružnosti a přizpůsobivosti angličtiny.
Záporem je, že průměrný Angličan není schopen ani přibližně porozumět tři stovky let starému textu, kdežto Čech to zvládá bez velkých problémů až do hlubokého středověku.
25. 02. 2010 | 21:36

Martin napsal(a):

Jó pán je jazykovědec a zjevně nemá co na práci. Co takhle spíše věnovat čas napravení fatálního selhání českých jazykovědců "Jóhanna Sigrudardóttirová".
25. 02. 2010 | 21:42

Karol napsal(a):

Som zo Slovenska a u nás máme problém s Jazykovedným ústavom veľmi veľký. V podstate si sprivatizovali jazyk; oni sú tí, ktorí rozhodnú, čo je správne a čo nie. Ale akým právom. Na Slovensku asi 80% Slovákov nehovorí mäkké ľ. Všade sú články o tom, ako je to zle, ako je to nesprávne, ako je to nespisovne. Nie je jazyk majetkom ľudí, ktorí ním hovoria? Veď ak by existovali jazykovedné ústavy pred 1000 rokmi, hovoríme starou slovienčinou. Ak pred 5000 rokmi, používame indoeurópsky jazyk. Ak sa národ rozhodne, že je pre neho správne "můžu", nikto by nemal vnucovať používanie "mohu"...
25. 02. 2010 | 21:58

vaclavcvrcek napsal(a):

Suchanek: scrabble hraju rád, ale ne moc pravidelně. Pokud jde o "abyste" vs. "aby jste", jedná se o poměrně zajímavý jev, který bych rád na tomto blogu někdy popsal. Pisatel se v tomto případě řídí analogií k běžným slovesným tvarům typu "psali jste". Vzhledem k tomu, jak jsou kondicionálové tvary celkově rozkolísané, nedá se dnes vývoj předpovídat. Moc bych se ovšem nedivil, kdyby se tento způsob zápisu časem stal normou. Ale jak říkám, je to na delší povídání.
25. 02. 2010 | 22:08

vaclavcvrcek napsal(a):

Targus: Nejsem si jistý tím, co tvrdíte. Zkoušel jste skutečně někdy číst český text z 16. století? Na druhou stranu, myslím, že Shakespeare je pro Angličany stále (sice s určitými obtížemi) srozumitelný autor.
25. 02. 2010 | 22:13

vaclavcvrcek napsal(a):

Karol: Situaci na Slovensku sleduju z povzdálí a přiznám se, že vám skutečně nezávidím. Bohužel si někteří slovenští lingvisté neuvědomují, že tím nesmyslným zápasem za čistotu a správnost celé komunitě škodí a do světa vysílají zprávu o pocitu vlastní malosti a národního ohrožení či mindráku, které nejsou vůbec opodstatněné (ždáné riziko slovenštině ani Slovensku aktuálně pokud vím nehrozí).
25. 02. 2010 | 22:18

Martin, toho jména druhý napsal(a):

Možná byste měli tu knihu nazvat "Mluvnici minulé češtiny". Už jen podle Vašeho vyjádření ... vytvářeli jsme ... a ... měla by vyjít v březnu ... je jasné, že je to práce několka let. Tedy už to není, podle Vámi prosazovaného liberálního přístupu, čeština současná, ale nedávno minulá. Jak často chcete podobnou publikaci vydávat?
25. 02. 2010 | 22:24

Josef K. napsal(a):

Jsem docela zděšený tímto blogem, který pouze potvrzuje hlubokou destrukci českého intelektuálního života. Opět stojíme tváří v tvář technologovi, zjevném odchovanci postnormalizačních časů, tentokrát lingvistovi, který má vypnuté periferní vidění ba klapky na očích a jehož vzdělanost se omezuje na "rzounkovsky" úzké pole. Mnoho generací lingvistů se kdysi učívalo, že jazyk má své respektuhodné vnitřní normy sám o sobě, minimálně vzešlé z logiky svého vývoje (, vč. údajných germanismů v češtině, jak napsal pan Křemen, které v něm byly logické a plnohodnotné již jen s ohledem na formování českého jazyka v 19. a první polovině 20. století - ale je to jistě složitější a týká se to jistě i některých rusismů). Jazykové normy se historicky odvíjejí od užití a zušlechťování jazyka v rámci společenského života, vnějazykové reality. Zde hrál při jeho vývoji roli jazyk ve veřejném prostoru, literatura, tisk, způsob mluvy a normativní estetické požadavky spojené, v českém případě, se sociálními ambicemi. Ovšem pokud není dnešní realita v nějaké podobě takto normativní a současný lingvista tuto normativnost v jazyce nezná či necítí, pak je patrně možné být zcela liberálním popisovačem stavu. Z českého jazyka se však stane ( již stalo) cosi poměrně neušlechtilého, jakýsi nezbytný odpad, vhodný k elementární komunikaci, nic víc... Bude (Je) to zvláště patrné ve srovnání s jazyky, které o sebe široce pečují (ať jde o jazyk francouzský, německý, polský či anglický ). Tento blog se opírá o přežívající praxi normalizace, doby, ve které čeština ztratila mnoho ze své impozance, svého půvabu, tak jak ztratila elementární pole svého užití: své intelektuální uplatnění (což se jiným jazykům nestalo), které právě tvoří normy. Lze jen lehce porovnat kvalitu jazyka v dílech mladé spisovatelské generace z let šedesátých s generací normalizační, včetně tzv. současných hvězd. Český jazyk zchudnul, zošklivěl, vyprázdňuje se...shodně s intelektuálním životem jeho nositelů od roku 1970. Jazyk je nositelem krásy a nástrojem poznání, což má kořeny nejen v historii ( např. viz. Huizingův výklad estetiky pozdního středověku), ale i ve společenském životě mladé české buržoazie v 19. století. Liberální přístup autora blogu je cestou k jazyku např. Milouše Jakeše, Jiřího Paroubka ,pana Topolánka, či snad Václava Klause... jazyku, který není schopen vyjadřovat složité úvahy, ale jen klišé. Chápu, že takovou jeho podobu bude většina považovat za přijatelnou. Pak je ještě jedna naděje, že se realitou života stanou formy, které ne tak dávno byly považovány za zcela pokleslé a budeme mluvit jazykem pasáků a šejdířů. Je to komplexní. Stav české jazykovědy je patrně katastrofální.
25. 02. 2010 | 22:24

Josef K. napsal(a):

Dnes jsem viděl na TV ředitele ústavu českého jazyka, který zcela absurdně plesá nad matematickou lingvistikou, což je obor, který jazk nezkoumá nýbrž sleduje statisticky a v souvislostech, jež nemají s vlastním jazykem nic společného. Pan ředitel donkonce pravil, že se užitím matematických principů lingvistika stane konečně pravou vědou. Bylo to frustrující, chudák Jacobson a všichni strukturalisté. Svět se nám opět dějinné zjednodušuje a dnes tento typ lidí , jakým je pan ředitel i autor blogu, nahrazuje ony jednoduché marxisty, neostalinisty, neoliberalisty,ekonomy, kteří se vždy pokoušejí vysvětlit vše jediným správným způsobem. Jednoduše intelektuálně nestačí na složitost světa a zjednodušení eliminuje onu hrůzu a nejstotu řinášené životem. Autor patří zjevně ke zjednodušovačům světa a stojí na nějaké hraně totalitarismu.
25. 02. 2010 | 22:35

Winchester napsal(a):

Pane Cvrček: Jen krátkosti....Angličtina expandovala z důvodů úplně jiných a to nemluvím o tom, pro kolik lidí na světě je mateřským jazykem, nebo kam všude byla zavlečena díky kolonizaci...

A teď k češtině: obohacovat náš jazyk o cizí výrazy? O to nemusíte mít strach....ty budou implementovány dalšími generacemi tak jako tak. A samozřejmě, že se tím rozšiřují možnosti komunikace, to Vám neberu....Ale je šílenství cizí výrazy a nejrůznější zkomoleniny ustálit v češtině oficiálně. Musíte držet stráž nad formou jazyka, v jaké je aspoň dnes, nebo češtinu za několik dalších generací ani nepoznáme
25. 02. 2010 | 23:01

Winchester napsal(a):

Vidíte? Ani já už správně neskloňuji :-)....:-( A to radši nemluvím o interpunkci
25. 02. 2010 | 23:03

Jyry napsal(a):

Jsem disstranik, disyiik, disszik, disměmněik a prý lehká LMD. Dobré věcy pýšu s tvrdym (vždycky lepšý než s mněkim). Připojte se ke mně. S češtinou jdou dělat úžasná kouzla.
25. 02. 2010 | 23:11

vaclavcvrcek napsal(a):

Josef K.: Napsal jste toho hodně, pokusím se alespoň v bodech na některé myšlenky reagovat.
1) Právě proto, že jazyk má svoje "vnitřní respektuhodné normy", je absurdní do jeho přirozeného vývoje nějak uměle zasahovat jenom proto, že si myslíme, že víme líp, jak by měl vypadat.
2) Nepřijde vám poněkud zvláštní, že aktuální stav jazyka je vždy hodnocen minimálně jako "pokleslý" a za pár generací je tentýž stav vychvalován jako zlatá doba češtiny? Je to tím, že neexistuje způsob, jak objektivně měřit jazykovou kultivovanost nebo dokonce správnost.
3) Možná, že vás to překvapí, ale o korpusové lingvistice (která je součástí matematické lingvistiky) se často uvažuje jako o přirozeném pokračovateli strukturalismu (takže vámi zmiňovaný Jakobson by možná dnes byl korpusový lingvista).
25. 02. 2010 | 23:28

hankacl napsal(a):

Josef K.:
Ten pořad jsem neviděla, ale mám dojem, že díky matematické lingvistice existují čtecí programy pro nevidomé. Proto miluju matematickou lingvistiku!

Martin:
Souhlas. Je to trapné.
25. 02. 2010 | 23:30

vaclavcvrcek napsal(a):

Winchester: Netvrdil jsem, že otevřenost angličtiny vůči přejímkám je jediným důvodem jejího rozšíření.
Dále píšete: "Musíte držet stráž nad formou jazyka, v jaké je aspoň dnes, nebo češtinu za několik dalších generací ani nepoznáme". To je právě to, co by lingvisti dělat neměli, držet stráž. To, že češtinu za pár generací nepoznáme je jedině dobře, protože to bude neklamným důkazem toho, že se čeština neustále vyvíjí a že je tedy stále živým jazykem (na rozdíl např. od stabilní a neměnící se latiny).
25. 02. 2010 | 23:33

Tomáš napsal(a):

Josef K.
Unavil jsem se po čtyřech řádcích a dvou překlepech, bojovníku za češtinu.
26. 02. 2010 | 00:04

Josef K. napsal(a):

To vaclavcvrcek.
1) zde je to nějaký omyl, přiznám se, že mi není jasné, co to je přirozený vývoj jazyka. Bohužel tomu tak není: jazyk je produktem komplexní mimojazykové historické reality, to jej činí efektivním (to zná snad každý lingvista) a do značné míry v těch vyšších podobách konstruktem. Schopnost jazyka popsat velmi složité skutečnosti je křehká a je nutné ji chránit a na ní stavět. Takže nejde o to že víme jak vypadá a podřizujeme ho tomu. On nějak vypadá a je zapotřebí respektovat tuto podobu a normativní změny činit velmi obezřetně. Protože jazyk je nositelem naší komplexní historické zkušenosti, což je hodně složitá věcička... Nevím, pro Angličany či Francouze či Rusy je běžné rozlišovat pokud mluvíte či píšete "krásným" jazykem, t.j. jazykem, který má oporu ve své historii, je to společensky velmi ceněno a pokud jím mluvíte a píšete, pak máte i v reálném životě značné výhody. A získat schopnost mluvit či psát tímto krásným jazykem je velmi náročné studium a trénink. V Čechách je to "šumafuk", chápu...
2) Nejsem si tím jistý...Ani to historicky neplatí. Jazyk je závislý na užití, jsou doby, které mu přejí a doby, které jeho rozvoji nepřejí. Nař. češtině velmi přálo období, kdy česká buržoasie soupeřila s německou a snažila se dovést jazyk do stavu plnohodnotného konkurenta němčiny....Naopak, dnešní doba - dle mého -jazyku nepřeje.
3) Zcela nerozumím a marně ledám doklady či důkazy v čem?
To: hankacl
Omluvám se, ale to nemá s vlastním vztahem k jazyku a jeho normám moc společného. Je to zprostředkování použití jazyka, nikoliv jazyk jako nástroj k vyjádření něčeho. Jazyk jako celek je mnohonásobně komplexnější a pregnatnější než matematika a matematicky prostě vyjáddřit nejde už ze své podstaty. Pan ředitel doufal, že matematika jednou vyjádří i jeho citovou stránku. To je absurdní a zcela to vlastně jazyk popírá.
26. 02. 2010 | 00:20

ld napsal(a):

Co říci o národu, který si sám od sebe przní jméno své země...? O České republice nenapíše už téměř nikdo. Pouze hybrid Česko.
26. 02. 2010 | 00:33

suchánek napsal(a):

Targus: myslím, že výraz trailer ve zdejší diskuzi přesně demonstruje podstatu tohoto webu. ortodoxní postoj k češtině a benevolence k přejímání praktických výrazů z angličtiny.

jsem rád, že existují lidé, jako je pan cvrček. chce to mladou krev do těchto vod. dnešní mladá generace má slovo trailer pevně zakořeněno ve svém slovníku a žádný český ekvivalent nepoužívají. a přiznám se, že i já bych měl problém ptát se své dcery, jestli nemá staženou "upoutávku" na nového tarantina, ale trailer po ni chci :-)

trailer je něco tak jasně definovaného a specifického, že ho vlastně ani českým výrazem upoutávka nejde nahradit.

více o definici traileru zde: http://cs.wikipedia.org/wik...
26. 02. 2010 | 00:43

suchánek napsal(a):

...podstatu tohoto blogu... (ne webu)
26. 02. 2010 | 00:45

David napsal(a):

Mimochodem, pane Cvrčku, "dennodenně" je správně? ...se už přestávám orientovat. Denodenně (dnes a denně) na to narážím. Ale nejsem lingvista. Jen souhlasím s Čapkem, že "činíme cosi velkého, když mluvíme česky."
26. 02. 2010 | 02:12

petrvileta napsal(a):

S tou výjimkou to je takové nelogické. Je odvozena ze slova jímat. "Jímá mě hrůza." Pomocí předložek pak tvoříte další slova, třeba ujímat se koho/čeho, vyjmout něco od někud, nebo vyjímat se. "Ten obraz se na holé zdi opravdu vyjímá". No a když se obraz vyjímal, tak proč se má psát výjimka a ne vyjímka? To už je stejná blbárna, jako řecké Zeus, bez Dia :-)
26. 02. 2010 | 03:12

Vladimír K. napsal(a):

Jistěže je možné ponechat jazyk „přirozenému vývoji“. Zrušit „nepotřebné“ i/y, krásný pátý pád (vokativ), psaní s/z (už se stalo), vyjmenovaná slova, přechylování, psaní mě, mně, mne, prostě mluvit „moderně“, nejlíp slangově, „jak nám jazik narost, aby jsme se nezdržovali pitomou gramatikou“. Na školách jsme zrušili matematiku, ani maturanti ji nemusejí znát, zrušili jsme dějepis (v kterém roce vypukla světová válka a kdo to byl Solón si přece každý najde na internetu), atd. – zrušme tedy i výuku češtiny, znát taje mateřštiny už jen proto, že je to mateřština, je přece tak otravné – že, pane Cvrčku? Máte vůbec představu, jaký má dnešní středoškolák vztah k češtině? Přesněji: ke studiu češtiny, k učení vůbec? I díky Vaší teorii, co všechno je kolem češtiny zbytečné? - Zděsíte se!
26. 02. 2010 | 04:07

Nicholas napsal(a):

Všiml jste si, že u našich žurnalistů zmizel rozdíl mezi technikou a technologií? Oni výrazu ,,technology" nerozumějí a přeloží jej jako technologie.
Problém vznikl zřejmě tím, že výraz je v češtině dávno přejat přes němčinu, ale oni jej přejímají znovu v domnění, že je to novinka.
26. 02. 2010 | 06:23

Luboš napsal(a):

Pro Josefa K: Angličtina o sebe nijak nepečuje, pečují o ni její použivatelé. Angličtina dodnes nemá (chvalme Boha na výsostech!) žádný regulační úřad. V Británii je nejvyšší jazykovou autoritou Oxfordský slovník, v USA je to slovník Websterův. Oba jsou ale zcela soukromou iniciativou. Pravopis je jaksi otázkou dohody, nikdo vám nemůže říct "takhle se to MUSÍ psát". V anglickém jazyce se za správné považují úplné nesmysly (could místo správneho coud, island místo iland atd.), pokud jde o přejímání slov, angličtina má těch "svých" jen asi 30%. Plných 60% slovní zásoby jsou slova latinská, starofrancouzská a francouzská.
26. 02. 2010 | 07:23

Josef napsal(a):

Proč se Češi tak úporně brání dodržování jakýchkoli pravidel? A proč tak nenávidí školu a vzdělávání? Komenský napsal, že žák, který se učit nechce, se učit nedá. Takových žáků jsou plné školy a my předstíráme, že se jedná o vědychtivé, samostatně myslící a analyzující jedince orientující se v mezinárodní politice stejně jako v názorech na vznik vesmíru. Průměrný středoškolák vám plácne sametovou revoluci v lepším případě do roku 1939 a neznámou z rovnice a.x=b vyřeší napotřetí po dvou chybných pokusech. Do školy, armády a divadla nepatří demokracie.
26. 02. 2010 | 07:57

Josef ještě jednou napsal(a):

Nejsem Josef K., ale shoda jmen není náhodná. Podepsal bych všechno.
26. 02. 2010 | 08:02

Lenka napsal(a):

Mi nejvíce vadí, jak se čeština przní v televizi. Jak se překládají cizí filmy do "pražštiny" či co je to za jazyk. Prostě "hezkej, modrej, hlemejžď, cejtit, von" berou jako normální slova! Mi to rve uši.. chápu sice, že tak mluví velká část naší republiky, ale chtěla bych vidět, co by ta velká část říkala na to, kdyby se ode dneška začaly filmy dabovat v nářečí ostravském, hanáckém či snad těšínském....
26. 02. 2010 | 08:34

Otis napsal(a):

pane Cvrček, abysme se jednou nedivili, až se v TýVý setkáme s pětseti odchylkama, a nebude to trajler, ale newsy.

Jazyky se přirozeně vyvíjejí, tendence ke zjednodušování je zřejmá, ale ústupky spisovného českého jazyka barbarství nevzdělanců mi v posledních letech připadají neúnosné.
26. 02. 2010 | 08:41

Vladimír314 napsal(a):

V podstatě s Cvrčkem souhlasím, mnoho jeho oponentů směšuje jazyk a jeho gramatiku, když řeknu "břicho" tak jeden ze způsobů jak toto zaznamenat břicho, další vhodný břycho, určitě by šlo i brzuxo, ale to je prostě jenom jiný zápis téhož prvku jazyka, to s vlastním jazykem, který existuje výhradně ve vokální podobně nemá zas až tak moc společného. To anglické slovo "introduction", jak tady někdo vzpomínal, je zcela jasně převzato z latiny, stejně jako velké množství dalších, má angličtina vůbec nějaká opravdu anglická slova? A co čeština? Znáte třeba fotbal, hokej, garáž, oko, šupák, frajer, galánečka, zahrada, pomatenec, cibule? Dnes už nám tahle slova připadají jako dokonale česká, viďte? :-))
26. 02. 2010 | 08:44

RasPutin napsal(a):

Asi se všichni shodneme na tom, že smyslem jazyka je vyjádřit své pocity, čili domluvit se. Na tomto principu každý jazyk vznikal, existuje a bude se vyvíjet. Vše ostatní jsou jen dobové tanečky.

Zajímavé ovšem je, že úroveň řeči je i různě "salonfaehig", či chcete-li "in". Jinou kvalitu vyžaduje v kruhu vzdělanců, jinou v té či oné profesi a, bohužel či bohudík, jinou i tzv. na ulici.

Je dobře, že někdy musím setsakra "volit slovo", než ho vypustím a jindy mi stačí jen bezmyšlenkovitě vypálit "dvacet deka vlašáku".

Řeč sms-ek mladých už často nestíhám. Asi to ale nebude moje chyba (ani jejich), prostě vývoj. Jen si, holt, občas trochu nerozumíme.

Tak jako na tomto blogu.
26. 02. 2010 | 08:58

Karel napsal(a):

Vladimíre314, opravdu anglických (anglosaských) slov je menšina, je možné používat celé věty, ve kterých jsou germánská pouze zájmena, předložky a členy. Konec konců, i taková "superanglická" slova jako sport a hokey jsou starofrancouzská (desporter - bavit se, hoquet - ohnutá hůl).
26. 02. 2010 | 09:08

pH 77 napsal(a):

Pane Cvrčku, jaké pohledy mají lingvisté (ochránci starých norem, jakož i pozorovatelé současného stavu) na přejímání anglické syntaxe do češtiny? Mám na mysli například obraty jako ODS poslanec (přirozeně poslanec ODS); stalo se to 2004 (v mluvené řeči i v tradiční psané podobě by nechybělo slovo roku); byly představeny nové Kingston microSDHC 16 GB Class 10 paměťové kartičky (místo přirozenějšího slovosledu nové paměťové kartičky Kingston microSDHC, Class 10), ... Já kromě toho kvetu nad obraty jako "Četl jsem to v Na východ od ráje" (chybí slovo knize) nebo "Kabát natočili novou desku" (buď sloňuji slovo Kabát nebo přidám jiná slova která mi není hloupé skloňovat - například členové skupiny) nebo "plněné vinné listy rýží" (místo logičtějšího slovosledu vinné listy plněné rýží nebo rýží plněné vinné listy). Nic z toho totiž podle mě srozumitelnosti ani přirozenému rytmu jazyka nijak nepřidává. Naopak.
26. 02. 2010 | 10:37

pH 77 napsal(a):

Je mi 32, ale co se jazyka týče, připadám si už včerejší. Nevím, čím to může být. Jako kluk jsem rád a hodně četl, okolo dvacátého roku jsem si prošel okouzlením z porozumění angličtině, s jedním kamarádem si pro zábavu píšeme SMS foneticky (hala, usito dal Jica? = pražsky "hele, už jsi to dal Jitce?"), mluvím španělsky, znám pár slov italských, ani z němčiny jsem ještě všechno nezapomněl, ... díky tomu všemu se víc zajímám o češtinu, víc jí rozumím (kdo dnes tuší, proč je lustr lustrem nebo proč si větrá ventilací?), víc ji prožívám. Jako amatér samozřejmě. Mimochodem amatér není břídil nebo začátečník, amatér je amateur, tedy milovník. Pro pocit vlastní duševní pohody ohledně jazyka jsem musel změnit několik postojů. 1) Smířil jsem se se svým komplexem vícecennosti :-) 2) Pochopil, že prakticky vše, co jsme ve škole probírali o češtině, nebyla fakta, ale názory. 3) Prostě se nerozčilovat, nestojí to za to.
26. 02. 2010 | 11:15

mpts napsal(a):

Pane Cvrčku, na Váš článek by bylo lze reagovat dlouze a rozebrat podrobně jednotlivá tvrzení a argumenty, avšak tento prostor k tomu zjevně není určen, tož jen stručně mé mínění: mám za to, že pravdu má prof. Higgins (a týká se to stejně pouhé výslovnosti jako gramatiky či volby slov) a Vy že se mýlíte.
26. 02. 2010 | 12:33

ed hardy clothing napsal(a):

nice article,thank you so much for this info
26. 02. 2010 | 15:21

ivanT napsal(a):

Autor ma pravdu ze se jazyk vyviji a ze ten vyvoj je treba respektovat. Na druhe strane

- jeden z velkych problemu, ktere vidim (z Kanady) v soucasne situaci je stale castejsi a zbytecne uzivani cizich vyrazu. To se ovsem netyka mluvnice, ale dotyka se otazky regulace; skluz k nahrazeni ceskych vyrazu vyrazy treba anglickymi vede k hubeni jazyka a to je, stejne jako v biologii, nezadouci
- bezohledne ignorovani zakladnich gramatickych pravidel ve verejnych sdelovacich prostredcich (jak treba Aktualne), dokonce i v titulcich, ktere by snad mohly byt podrobeny vetsi pozornosti redakce, je zcela zbytecne a bezpochyby nezadouci - regulace (spatnym) prikladem
- bez urcite regulace utrpi i zakladni funkce jazyka - komunikace; proc se tolik branit regulaci kdyz to je zcela prirozena soucast nabyvani a pouzivani jazyka - copak rodice neopravuji sve deti kdyz je uci mluvit (at uz jde o jakoukolic rec)? a jestli je tomu tak, proc by to nemela delat skola? proc neprispet ke kvalite komunikace tim, ze podporujeme jakysi univerzalni zpusob vyjadrovani.

Podle mne neni otazka v tom zda regulovat ci ne, ale kolik regulovat. Ne moc regulace, ale prece jen nejaka.

K tomu bych jen poznamenal, jak ne-linguista - ze mam dojem ze snad neni na svete jiny jazyk, ve kterem by se mluvena a psana rec lisily tak jako v cestine. A to se nezda byt v poradku.
26. 02. 2010 | 18:42

nemo napsal(a):

Pane Cvrčku, v tom posuzováníjazyka minulých generací se zcela mýlíte a svědčí to o Vašem nedostatečném vzdělání.V době vzniku moderní češtiny byl právě jazyk předchozí generace posouzen jako špatný a nedokonalý (Josef Jungmann). To právě vedlo k úsilí jehož výsledkem je jazyk schopný až donedávna fungovat jako komunikační prostředek i v moderní společnosti.
Jak už tu bylo řečeno (Josef K., jemuž děkuji za skvělý příspěvek) jazyk je nástrojem myšlení.Má-li výsledek být dokonalý, musí být v pořádku i potřebný nástroj. Komu tedy záleží na výsledku, musí věnovat péči i svým nástrojům; podle stavu nářadí rozeznáváme dobré a špatné řemeslníky. Jistě je velmi pohodlné nechat nářadí ať se brousí samo, pak ale se nelze divit že výsledky práce jsou špatné.Truhlář který je líný naostřit si hoblíkové želízko, nikdy pořádnou desku neudělá.
Pro jisté režimy je žádoucí, aby myšlení nebylo dokonalé, ale naopak co nejhorší.Totalita potřebuje k přežití hloupost. Není náhodou, že za normalizace byl český jazyk ochuzen o četná základní pravidla, že byly z normy jazyka odstraněny mnohé nezbytné tvary, jako například jmenné tvary sloves, přechodníky a příčestí.Odstraněny z normy, vypuštěny ze školních osnov.Český jazyk nabyl úrovně mluvy pražské spodiny.Dnes překladatelé z jiných jazyků (angličtiny , italštiny ) zjišťují že to bez těch tvarů nejde a neuměle a trapně se pokoušejí je improvizovat.
Nyní, právě teď by byl čas ty hříchy totality na našem jazyku odstranit.To by ovšem znamenalo
velikou, mravenčí i titánskou práci. Naši buditelé kdysi, při svíčkách, chlebě a vodě se jak víme, té práce nezalekli. Dnes je ovšem v módě, a daleko výhodnější vést blaseované diskuse o nesmyslech.Také k tomu bylo tehdy a bylo by i dnes potřeba ODVAHY; to je ovšem pojem, jehož slovní vyjádření bude asi při nejbližší jazykové úpravě z češtiny jakožto naprosto nepotřebné vypuštěno.
Promiňte mi nadměrnou délku toho příspěvku, nemám mnoho času."Kdybych měl více času,napsal bych toho méně"
26. 02. 2010 | 19:14

Cicero napsal(a):

A proč vlastně traileru neříkat "vlečňák"? Mně se to líbí, nakonec má nás to zavléci do kina. :) "Viděl jsem novej vlečňák na Alenku v říší divů a rozhodně půjdu!"
26. 02. 2010 | 19:34

im napsal(a):

Nemo píše "....Není náhodou, že za normalizace byl český jazyk ochuzen o četná základní pravidla, že byly z normy jazyka odstraněny mnohé nezbytné tvary, jako například jmenné tvary sloves, přechodníky a příčestí.Odstraněny z normy, vypuštěny ze školních osnov...."

Nemo, dovoluji si Vám sdělit, že pindáte nesmysly. Havránkova a Jedličkova Česká mluvnice i Stručná mluvnice česká před normalizací, během normalizace i za našeho divokého kapitalismu obsahovaly a obsahují dosti zevrubnou pasáž o slovesných tvarech neurčitých. Pouhým srovnáním různých vydání učebnic zjistíte, že nikdy z výuky nezmizely.

Kultura jazykového projevu není závislá na přízni nebo nepřízni politických mocipánů, minulých, ani současných.
26. 02. 2010 | 22:44

ivanT napsal(a):

im: "Kultura jazykového projevu není závislá na přízni nebo nepřízni politických mocipánů, minulých, ani současných."

S tim hluboce nesouhlasim. K ozrejmeni toho jak politicky kontext ovlivnuje nejen jazykovou, ale veskerou kulturu staci jen vzit v uvahu vymenu ridicich kulturnich pracovniku, rozhlasovych a televiznich hlasatelu a redaktoru, a plno veci kolem. Zmena nemusi byt nutne negativni (i kdyz vetsinou je), ale je nepopiratelna.
27. 02. 2010 | 02:18

Karel napsal(a):

Pane ivaneT: Čeština má diakritická znaménka a je poněkud zvláštní rozčilovat se nad současnou úrovní češtiny a psát bez háčků a čárek. I na počítači v australské internetové kavárně jsem neměl problém psát správně, takže kdo chce, ten může...
27. 02. 2010 | 07:50

ivanT napsal(a):

Karel: Mate pravdu ze by to slo i kdyz pisu z Kanady. Ale uprimne receno jsem uz moc stary na to, abych se dal do zkoumani jak to dokazat a urcite by mi to slo strasne pomalu. Bez hacku a carek uz tu pisu na pocitaci pres 40 let.

Nastesti se cestina da docela dobre vylustit i bez carek a hacku - 'kdo chce, ten muze ...'

Omlouvam se timto za tento nedostatek mych komentaru.
27. 02. 2010 | 14:33

ivanT napsal(a):

Mam tu maly dotaz pro pana Cvrcka (bohuzel opet bez carek a hacku):

Prave jsem na titulni strance videl titulek

'Vědec náhodou objevil na Google neznámý text Descartese'

Ja bych urcite rekl (a napsal) ... od Descarta, protoze to 's' se nevyslovuje. Jak s tim zachazi moderni ceska mluvnice?

Dekuji.
27. 02. 2010 | 14:36

im napsal(a):

@ivanT

Ivane, možná spíš myslíte slovní zásobu,její obecná proměna s příchodem nových poměrů. Češtinu za války hodně ovlivńovala němčina,potom ruština, po listopadu angličtina.

Myslím ale, že kultura jazykového projevu je věc velmi osobní, záleží na prostředí, v němž jedinec vyrůstal,na kantorech, kteří ho ovlivnili a kruzích, v nichž se pohyboval. Myslím, že ten, kdo mluvil kultivovaně před listopadem, mluví kultivovaně dodnes.

A ten, kdo to neuměl nebo nepotřeboval, může se dnes u různých poradců doučit, může si slovní zásobu vytříbit, projevy naučit nazpamětˇ. Ono to ale moc rychle nejde. Kolikrát ta pracně nahozená fasáda u některých našich politiků odpadne a on mluví, jak mu zobák narostl.

Ale to není nic nového.Vzpomínáte, jak v My fair Lady prof. Higgins odnaučoval Lízu mluvit cockney (In Hartford, Hereford and Hampshire hurricanes hardly happen...)?
27. 02. 2010 | 16:03

Tomáš napsal(a):

ivanT:
Klíčové je to "rekl (a napsal)".

Znáte jméno Jacquese Brela? A jak ho vyslovujete?

Jsou ale jména, která se skloňují tím způsobem, který naznačujete, třeba Archimedes.

Takže: používají se obě varianty. U některého jména může připadat v úvahu jen jedna z nich, zrovna Descarta bych odhadoval na "obojetníka".
27. 02. 2010 | 16:35

ivanT napsal(a):

im: Do urcite miry souhlasim, ale nesouhlasim uplne. Verejne sdelovaci prostredky maji velikansky vliv, a velke politicke zmeny vedou nejen k vymene kulturnich pracovniku, ale i ucitelu. Videl (nebo spise slysel) jsem to kdyz jsem se koncem 70-tych let poprve od roku 68 vratil do Cech - nejen slovni zasoba, al intonace se podle meho nazoru podstatne zmenily - odklonily se od vyjadrovani urciteho typu lidi a priklonily se ke zpusoby jene skupiny lidi. (A videl jsem to i v Kanade, kdyz jsem tam prisel a setkal se s imigranty z roku 48. Mluvili jinak a byli si vedomi toho, ze ja take mluvim jinak.) A to nejen u mladych lidi, ale i u starsich. Neberte to jako chlubeni - je to mysleno jen jako potvrzeni me these ale znami mi tehdy rikali, ze se jim libi jak mluvim cesky.

Tomas: Jestli je oboje pripustne tak jak to tedy ctete vzhledem k tomu, ze tim jmeno pocestujete a cestina je foneticka? Decaretesa? Archimedesa? Nebo to ctete (nelogicky, protoze to potom neni ani francouzsky, ani recky) Archimeda a Descarta? S Brelem bych s vami souhlasil, ale jinak opravdu nevim. Proto by mne zajimal nazor linguisty.
27. 02. 2010 | 19:04

im napsal(a):

@ivanT

K tomu sklońování vlastních jmen je dobré se podívat do internetové příručky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, je velmi přehledná, s mnoha příklady, odkaz zde:

antická jména viz 1.3
francouzská jména viz 1.4

http://prirucka.ujc.cas.cz/...
27. 02. 2010 | 19:52

im napsal(a):

@ivanT

Vaše poznatky ohledně exulantské/emigrantské češtiny jsou zajímavé. Zdá se, že každá generace si zakonzervovala svou generační podobu mateřštiny, generace "osmačtyřicátníků" podobu poválečnou, Vaše generace pak podobu poznamenanou dvaceti a více lety života v ČSR a ČSSR.

Možná taky hrálo roli to, zda si někdo chtěl svou mateřštinu v cizím prostředí zachovat jako protiváhu k novému jazyku, který opanoval jeho pracovní život, nebo zda někdo jiný usiloval o co nejrychlejší a nejúplnější splynutí s novou domovinou, včetně integrace jazykové, a mateřština zůstala někde odhozena na půl cestě nebo byla obětována vůbec.
27. 02. 2010 | 20:08

Pavel napsal(a):

Tarqus: Nevymýšlejte si, žádný Pražák tak jak tvrdíte nemluví, i a e nemíchají. Možná vám to tak zní, ale jsou to vaše uši, tím, jak je česká výslovnost otevřenější než moravská. Poslouchejte pořádně a uslyšíte že e vyslovují jinak jež i. Mně zase u spousty moraváků zní podobně i a í. (jsem z Plzně)
27. 02. 2010 | 23:09

Pavel napsal(a):

*než i
27. 02. 2010 | 23:09

ivanT napsal(a):

im: Dekuji za odkaz. Mimochodem, asi byste se divil jak rychle clovek muze zapomenout rodny jazyk a jak obtizne je si ho zachovat.

A pokud jde o cestinu - jak tezka je cestina pro cizince, protoze se vlastne musi ucit nekolik veci, ktere ve vetsine jinych reci neexistuji: rozdil mezi mluvenou a spisovnou reci (v mire ve ktere to je v cestine to je dost ojedinele), dost libovolne detaily pravopisu (treba 'i' a 'y'), celkem libovolne rody podstatnych jmen (existuji i jinde, ale jsou vetsinou uplne jine), sklonovani a casovani (take existuji i jinde, ale v cestine je toho vic nez v prumeru). Nedovedu si predstavit jak by se to cizinec (nebo i clen mensiny jako treba Ronmove) mohl opravdu dobre naucit.
28. 02. 2010 | 01:02

Pavel napsal(a):

ivanT: Píšete naprosté nesmysly. Jazyk se prostě mění, to nemá se změnou režimu nic společného. (samozřejmě kromě situací, kdy je nějaká změna vědomně vnucena) Takové hloupé názory jsou mezi emigranty bohužel dost rozšířené, stalo se mi dokonce, že mi na internetu začal nějaký emigrant nadávat do komunistů protože jsem použil údajně "komunistické" slovo... Prosím nepěstujte si paranoiu.
28. 02. 2010 | 02:16

Pavel napsal(a):

au vědomě
28. 02. 2010 | 02:16

ivanT napsal(a):

Pavel: Samozrejme, ze se jazyk meni a ma na to vliv plno okolnosti. Proc tedy podle vas na to nema vliv politicky system?

Kdyz politicky system vyhodi vsechny profesory, vsechny reditele museji a divadel, polovinu hercu, polovinu ucitelu, vetsinu rozhlasovych a televiznich hlasatelu, atd. atd., nahradi lidi, kteri drive byli povazovani za nejlepsi temi, kteri drive nebyli povazovani za nejlepsi, proc by tohle nemelo mit vliv na jazyk, kdyz najednou denodenne poslouchate lidi, kteri zili 'jinde' a vyjadruji se jinak? Navic se vas pohled na svet najednou vice zkrouti do perpektivy, ktera je vam vnucovana okupantem (vnejsim i vnitrnim).

Nerikam, ze to je jediny vliv - vliv ma i vyvoj technologie, vyvoj kultury a pracovnich vztahu, a vsechno mozne. Ale politicky system a jeho dramaticke zmeny vliv urcite maji.

A mimochodem - zacit dialog tim ze prohlasite 'pisete naproste nesmysly' neni zrovna nejlepsi zpusob jak zahajit psoitvni vymenu.

A jeste dalsi 'mimochodem': Odesel jsem do sveta kvuli studiu. Nejsem tedy jednim z tech vyhozenych a nepisu jen ze zatrpklosti.
28. 02. 2010 | 15:02

iPhone to Mac Transfer napsal(a):

I agree with you
28. 02. 2010 | 15:23

Honza napsal(a):

Pokud bych byl jazykovědcem, tak bych se zcela určitě zařadil k tradicionalistům.

Nechci se pana Cvrčka jakkoliv dotknout, ale připadá mi, že řeší neexistující problém. Ano, neustále vycházejí různé příručky s pravidly českého pravopisu, ale jak je vidět a slyšet ve sdělovacích prostředcích, Češi mají k jazyku velice liberální přístup a mluví doslova, jak "jim zobák narostl," bez ohledu na nějaké příručky a pravidla.

Mimochodem, např. v anglickém obchodním dopise, případně školní slohové práci, taky není možné psát hovorovým jazykem, ale akademickou angličtinou, čili například žádné "don't," nýbrž "do not," atd.

Ve Francii zase platí zákon, dle kterého nesmí vládní instituce, média a reklamní agentury používat anglicismy tam, kde je možné použít existující francouzský ekvivalent. Nedodržení tohoto zákona se trestá pokutou.

Zcela narovinu říkám, že bych přijetí podobného zákona přivítal i u nás. Před několika lety se lingvisté zděsili toho, kolik anglických slov jsme od 90. let přijali. Výsledné číslo překonalo všechny jejich odhady.
Jenže, zajímá vůbec někoho, kde končí obohacení jazyka a začíná jeho převálcování jiným jazykem? Docela by mne zajímalo, zda by na to některý z našich jazykovědců dokázal odpovědět a zda by se našel jeden, který by s tím chtěl něco dělat.

Máme Ministerstvo kultury a další organizace, které pod něj spadají a snaží se propagovat kulturu a umění. Ovšem kultura jazyka je tu každému ukradená, protože svazovat jazyk nějakými pravidly je přece zastaralé, zpátečnické, trapné, není to "cool," "in" a lidi to tramatizuje a brání jim to v jejich nároku být "happy."

Mnoho lidí bohužel zastává názor, že když je čeština jejich mateřských jazykem, tak to automaticky znamená, že ho znají, rozumí jeho zákonitostem a mohou s ním zacházet, jak se jim zlíbí.
28. 02. 2010 | 19:18

ivanT napsal(a):

Honza: Z velke casti souhlasim, ale ty nezivejsi jazyky se znacne vyviji a nesnazi se prilis uzkoprse regulovat. Mam na mysli hlavne americkou anglictinu, ale i anglictinu historicky. Jeji nepopiratelna bohatost je z velke casti dana duchem tolerance k vyvoji a i prejimani ciziho. A vysledek je, jak pisete, ze existuje poulicni a etnicky odlisna anglictina ktera je mirne (nebo nekdy i vice) odlisna od anglictiny uhlazene, ale obe spolu bez velke regulace krasne koexistuji.

Ja bych byl pro zlaty stred. Byt otevreny novemu, ale soucasne se vehementne branit vylozene ignoranci, zejmena v masovych prostredcich. Treba zcela chybnemu pouzivani zajmen, prechodniku, a podobnych veci ktere se asi daji automaticky odhalit pocitacem a jsou tedy zbytecne, a samozrejme uplne zbytecnemu zavadeni cizich slov tam, kde ceska slova existuji a jsou v beznem pouziti. Cizi slova, ktera prinasi novy smysl bych byl ochoten prijmout kde dobry preklad je nasilny.
28. 02. 2010 | 19:48

ivanT napsal(a):

Pro pana Stejskala (nevim jak mu napsat) (a snad i ostatni): Zajimavy blog o blogu jako takovem:

http://www.guardian.co.uk/t...
01. 03. 2010 | 00:45

Honza napsal(a):

ivanT: S tím se dá souhlasit.
01. 03. 2010 | 10:16

air max 95 mens napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
14. 03. 2010 | 14:01

auto insurance in virginia napsal(a):

A person necessarily lend a hand to make critically posts I might state. That is the first time I frequented your website page and to this point? I amazed with the analysis you made to make this particular submit amazing. Magnificent task! <a href="http://invirginiaautoinsurance.com/">auto insurance virginia</a>
11. 08. 2011 | 07:43

cialis overnight napsal(a):

Aquae Creosoti J iv http://orderonlineviagra.org best buy viagra contact with alkalies. dium glycerophosphate and the potassium, http://cialis-generic-online.net cialis online without prescription tated by strong alcohol and mineral acids, and, tains nitrous acid. <a href=http://orderonlineviagra.org#4,39495E+64>viagra online pharmacy</a>, ferric salts if the mixture contains a, presence of a soluble iodide with which it forms, <a href=http://cialis-generic-online.net#5,77060E+63>cialis generic</a>, mercuric iodide. This is a point of practical, account of the alcohol and water in the tincture, <a href="http://orderonlineviagra.org#78934">order online viagra</a>, is colored blue by tincture of guaiac. Acacia, loidal precipitants, but not by the alkaline, <a href="http://cialis-generic-online.net#56076">daily cialis</a>, ferric chloride. Oil of cinnamon gives a brown,
12. 01. 2013 | 22:42

cialis diario napsal(a):

mais ceux qui ont des feuilles persistantes avec, http://viagrapfizerpascher.com vente viagra surtout dans les iles de la mer des Indes, Otras dos solanaceas pueden citarse todavla como http://cialis-diario-precio.net cialis espana pica de las rocas eruptivas del pais, http://www.buy-avodart-online.org avodart prescription montagnes ont pris naissance sur ces memes, <a href=http://viagrapfizerpascher.com#6,80247E+89>acheter viagra pfizer</a>, mais elle alfectc dans les regions chaudes aun por lo general halla el principiante, <a href=http://cialis-diario-precio.net#2,74673E+62>cialis uso diario</a>, Memoires de la Societe Linneenne du Nord de la, <a href=http://www.buy-avodart-online.org#9,80646E+16> generic avodart</a> concilier les faits avec la theorie. <a href="http://viagrapfizerpascher.com#73946">viagra pas cher en france</a>, dont la plus grande partie appartient aux cuando se las mira por transparencia k la simple <a href="http://cialis-diario-precio.net#87680">tadalafil</a>, Bemerkninger om Norges ReptiUer og BatracMer, <a href="http://www.buy-avodart-online.org#49070"> avodart results</a>
22. 02. 2013 | 15:12

spemogroode napsal(a):

<a href=http://rx-pharmacyshop.com/> buy cialis online </a>
16. 03. 2013 | 10:59

soofeUnsece napsal(a):

<a href=http://genericviagracom-us.com/> cheap generic viagra </a>
13. 05. 2013 | 01:47

Hahhedefime napsal(a):

<a href=http://buygenericcialisusa.com/> generic cialis online </a>
13. 05. 2013 | 16:29

Elellabor napsal(a):

Generic Viagra hyclate vs monohydrate reach
Generic Viagra dosage because of acne

<a href=http://sale-photo.com/genericviagra/> generic viagra </a>

Generic Viagra q fever
Generic Viagra hyclate side effects swamp draw
Generic Viagra renal dosing
30. 05. 2013 | 23:27

Neareedet napsal(a):

<a href=http://healthdisparities.zzn.com/blog/webmaster?160847> healthdisparities </a>
<a href=http://phoamed12.hpage.com> phoamed12 </a>
<a href=http://www.iamsport.org/pg/blog/pharmamktg> pharmamktg </a>
<a href=http://1carejc.mw.lt/Blog> 1carejc </a>
<a href=http://www.xfire.com/blog/easyhealthydinnerrecipes> easyhealthydinnerrecipes </a>
29. 08. 2013 | 22:42

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy