K údajnému plagiátorství prof. Kováře

24. 01. 2019 | 20:31
Přečteno 7434 krát
Zatím nevíme, jak odborná tělesa vyhodnotí nařčení prof. Martina Kováře z plagiátorství. Bez ohledu na to ale tato kauza nabízí možnosti reflexe některých aspektů etiky vědecké práce (a její důležitosti).

K aféře donedávna profesora FF UK a prorektora UK Martina Kováře, obviněnému skupinou doktorandů z plagiátorství, jsem se delší dobu nechtěl vyjadřovat, protože už více než 4 roky nejsem součástí vedení UK, nemám k věci k dispozici jiné než mediálně zprostředkované informace a historii moc nerozumím (i když jí mám rád a zajímám se o ní). Nakonec mě k pár poznámkám vyprovokoval text Otakara Jelínka (známému stěžovateli na prof. Halíka, čemuž se nevyhnul ani tentokrát) v Parlamentních listech (které nečtu, a každému doporučuji totéž, ale vypadlo to na mne z univerzitního monitoringu tisku) 7. 1. 2019. Bez ohledu na to, jak to přesně s prof. Kovářem bylo nebo nebylo, je totiž dobře občas problematiku etických standardů ve vědě reflektovat.
1. Předesílám, že dr. Martin Kovář byl jmenován profesorem v roce 2013 na základě hlasování Vědecké rady UK, o které jsem jí jako tehdejší rektor požádal na základě návrhu Vědecké rady, potažmo děkana FF UK. Všechny písemné podklady pro jmenovací řízení tedy prošly mýma rukama a byly projednány mým rektorským kolegiem. Myslím, že moji někdejší prorektoři a další členové kolegia mohou potvrdit, že jsme se všemi návrhy zabývali velmi důkladně.
2. Nehodlám se teď vyjadřovat k tomu, jestli skutečně k plagiátorství v tomto řípadě došlo. Indicie, shromážděné skupinou doktorandů, zní dosti přesvědčivě, ale považuji za vhodné vyčkat verdiktu odborníků, když jde o oblast, v níž sám odborníkem rozhodně nejsem.
3. Pan Jelínek tvrdí, že “doktorandi FF se nerozpakovali morálně ublížit prof.Martinu Kovářovi”, NB “vrcholnému představiteli university”. To je formulace, kterou (minimálně do definitivního vyjádření relevantních orgánů) zásadně odmítám. Poukázání na možné etické přešlapy je součástí samočistícího mechanismu akademické instituce a je etickou povinností členů akademické obce. Podobný odsudek by snad mohl připadat do úvahy, pokud by příslušné orgány prokázaly, že k etickému pochybení, poukazovanému skupinou doktorandů, ve skutečnosti nedošlo. I pak by ale bylo obtížné zpochybňovat dobrý úmysl. Jelínkův popukaz na to, že zvlášť vůči “bafuňáři” UK je to problém, je už úplně zvrácený.
4. Zdá se mi, že řadě lidí nepřipadá plagiátorství - lidově opisování - jako zase tak strašný problém. Vždyť kdo z nás někdy ve škole něco neopsal, že? Já se např. přiznávám, že k tomu, že jsem v roce 1980 “o prsa” odmaturoval z tehdy povinné ruštiny, významně přispěl tahák, který jsem “na potítku” dostal od spolužáka. Byla to doba, kdy jsem (poněkud nedospěle) chápal pohrdání ruštinou za nepřímé vyjádření nesouhlasu s okupací. Ne, že bych na to dnes byl hrdý, a bych byl raději, kdybych ruštinu doopravdy víc uměl. Jenže i když opisování ve škole tak trochu patří ke koloritu napětí mezi “študáky a kantory”, jde přece jen ve své podstatě o podvod a ve vědě je s podvody velmi vážný problém. 
Velmi hmatatelně je to v posledních letech cítit v mém oboru - biomedicíně. Ukazuje se, že některé (velmi draze vyvinuté) léky nefungují tak dobře, jak by podle výsledků vědeckého bádání měly. Z významné části za to asi může to, že část vědců se občas dopustí podvodu. Ne že by opisovali, ale třeba trošku upraví některé výsledky, které jim “kazí statistiku”, nebo je třeba úplně vypustí. Občas si dokonce někdo něco úplně zgruntu vymyslí (i když to snad bude docela vzácné). Odhalit tento druh podvodu je velmi obtížné, až skoro nemožné, ale zcela konkrétním důsledkem může být, že řekněme vaše malá dcerka umře, i když by neměla. A to už opravdu není jen nějaký teoretický, filosofický problém kterým se zaobíráme jen tehdy, když už nevíme, co bychom roupama dělali.
5. Dějiny Stuartovské Anglie počátkem novověku asi nemají takový potenciál ovlivnit náš život (nebo dokonce smrt), ale fixlování (znovu opakuji: bez ohledu na to, jestli k němu v tomto konkrétním případě opravdu došlo) pořád problémem zůstává. Jde o to, že nějaké tvrzení ve vědeckém textu buď může být výsledkem mnohahodinové, mnohatýdenní nebo dokonce mnohaměsíční úmorné dřiny v laboratoři, ve vykopávkách nebo v archivech, anebo otázkou párvteřinového “kreativního překladu” někoho, kdo ono úmorné úsilí absolvoval. Proto je plagiátorství neférovou vědeckou zkratkou - místo abych na Lamborghini roky těžce vydělával, za pár vteřin ho ukradnu.
6. Aby bylo jasno, je zcela vpořádku a záslužné přinášet českému odbornému i širšímu publiku výsledky práce jiných vědců. I proto si myslím, že ať to s kauzou prof. Kováře dopadne nakonec jakkoliv, nic to nezmění na tom, že jeho inkriminované knihy jsou dobrou četbou a dobrým zdrojem pro orientaci v dané problematice. Jen je prostě problém s tím rozlišením mezi vlastní původní vědeckou prací a překladem. Z hlediska běžného čtenáře to nemusí být moc významné. Z hlediska posuzování vědeckého přínosu autora (a na něj navázaná různá habilitační, profesorská či grantová řízení) je to zcela zásadní. Je nutné rozlišovat mezi vlastním vědeckým přínosem a popularizací vědecké práce jiných (která je nesporně také nesmírně záslužná a potřebná). Tolik také k poznámce O. Jelínka, že “Kovářova kniha Stuartovská Anglie byla oceněna Klubem autorů literatury faktu jako nejlepší práce mezi historiky do 39 let”. Ano, jako literatura faktu (popularizační) nejspíš ano. Jako původní vědecká práce - počkáme na výstupy etických komisí.
7. Pan Jelínek píše: “V poslední době se v naší společnosti rozmohl nebezpečný nešvar, že se plagiátorství začalo používat jako instrument politického boje pro znemožnění protivníka”. Není v tomto nijak originální, podobný názor bylo možné slyšet už dříve. Nicméně ho považuji za nebezpečný. Podvody (obecně, a ve vědě zvláště) je potřeba řešit bez ohledu na to, jak to komu - třeba politicky - zrovna hraje nebo nehraje do karet. Navíc, i když chápu, že vedení Univerzity Karlovy má i jistý přesah do politiky, považovat poukázání na možný vědecko-etický problém prorektora za “instrument politického boje” je asi trochu mimo. Nehledě na tvrzení O. Jelínka, že “jsme svědky řady afér, týkajících se našich politiků, kteří  v důsledku usvědčení z „plagiátorství“ resignovali na svá politická místa”. Asi špatně sleduji naši politickou scénu, ale o žádném takovém případu v ČR nevím, natož o “řadě”.
8. Prof. Kovář je asi trochu obětí (už teď, bez ohledu na to, jak dopadne prověřování) stavu, který sám nezpůsobil. Absence jasného oddělování, co je vlastní výzkum a co je popularizace, je v našem akademickém prostoru (asi více společensko- než přírodovědném) obávám se dost rozšířená. Z tohoto hlediska by jeho kauza mohla přispět k jisté katarzi, že takovéto rozlišení je důležité. Pouhé vnější znaky vědecké práce (např. poznámkový aparát) ještě nezbytně původní vědeckou práci nedělají. Je přitom třeba velmi zdůraznit, že přehledové práce (které shrnují, třídí, analyzují a nejlépe i nějak syntetizují původní vědecké práce jiných) jsou velmi zásadní formou vědecké práce, bývají vědci velmi ceněné a citované a - jsou-li opravdu dobré - nastiňují možné směry dalšího bádání. Jen prostě musí být jasné, co je co. V tom mimochodem spatřuji potenciálně slabý článek kritiky prof. Kováře, tak jak jsem ji měl zatím možnost “načíst” - nevím, do jaké míry kritizované texty “předstírají”, že jsou odborným textem, nebo naopak přiznávají, že jsou textem popularizačním či shrnujícím (i když u shrnujících textů by měla být minimální závislost na jediném nebo několika málo zdrojích).
9. Pan Jelínek ještě píše, že mu připadá “nepřípustné, aby byly dodatečně zpochybňovány řádně obhájené bakalářské, magisterské nebo doktorské práce”. Přijde mu to stejné jako zpochybňovat rozsudky nezávislých soudů. Já bych připodotknul, že zpochybnění rozsudků nezávislých soudů už zachránilo nejdnomu odsouzenci krk před oprátkou. Už úplně na okraj podotýkám, že tato argumentace je zvláště zarážející od někoho, kdo dlouhodobě zpochybňuje jedno z profesorských řízení na UK. Zpochybňování toho, co jsme dosud chápali jako pravdu, je podstatou vědy. Souhlasím částečně, že pokud by někde frekvence pochybení začala výrazně narůstat, je potřeba se důkladně podívat na kvalitu instituce. Nesouhlasím ovšem s tím, že by za to, že byl podveden, byl odpovědný podvedený (Jelínek: “Hlavní odpovědnost v tomto ohledu spatřuji proto na straně vysokých škol”).

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy