Tak, a je to tu zase zpátky

13. 04. 2016 | 09:28
Přečteno 12738 krát
Jednoslovný název státu. Nápad ministra zahraničí se zdá být bagatelou ve srovnání s výroky třeba pana prezidenta.

Všude se dějí věci, jež by si zasluhovaly víc pozornosti, než jaké se jim u nás dostává. Jsou to události aktuální, živé, někdy otřesné, jindy trapné či pobuřující, ale jedno mají společné – za pár dní nebo měsíců po nich pes neštěkne. Politici přicházejí a odcházejí, občas plácají, někdy i něco řeknou, ale všechno jsou to děje určené jen pro daný okamžik. Pan ministr Zaorálek však přichází s nápadem, jehož případné důsledky budeme možná přežvykovat ještě léta.

Rozhodl se požádat OSN, aby napříště pro naši zemi používala, vedle korektního politického názvu Česká republika, i jednoslovné označení Czechia, česky Česko. Našel argumenty pro a ignoruje, že stejně snadno lze najít argumenty proti. Já bych se ho rád zeptal, jestli mít jednoslovný název země je nějaká povinnost? Také by mne zajímalo, jak pan ministr hodlá postupovat proti těm, kdo jej budou drze ignorovat?

Řeklo by se „prkotina“. Myslím si, že to tak není a docela by mne zajímalo, kolik čtenářů tohoto blogu sdílí můj názor nebo věc považuje za hloupost, jež nestojí za námahu, a kolika se to slovo líbí a budou je rádi používat, slýchat a propagovat.

V roce 2004 proběhlo na Ministerstvu zahraničí něco jako anketa k tomuto názvu a všechny naše zastupitelské úřady se k tomu tehdy vyjádřily. Ať už v důsledku ankety nebo z jiných příčin se název nikdy v oficiálních dokumentech bohudík nezačal používat. Svůj názor jsem tehdy také vyjádřil a s drobnými úpravami jej zde předkládám:


Vážené kolegyně a kolegové,

rád bych také přispěl svou trochou do diskuse, jež se rozvíjí kolem možného cizojazyčného jednoslovného názvu země, kterou máme společně tu čest zastupovat v zahraničí. (…)

(…) Je zajímavé sledovat, s jakým zaujetím se diplomati chopili tématu a jaká je škála argumentů podporujících jednotlivé názory. Přiznám se ale, že mne celá tato akce naplňuje poněkud rozpačitým úžasem. Ani ne tak samotná skutečnost, že se takováto diskuse rozeběhla - dalo se to s úspěchem očekávat – ale viditelné zaujetí autorů a bohatství příspěvků. Možná to nebyl původně záměr, konec konců šlo jen o to (věřím), vypracovat cosi jako katalog názvů našeho státu a teprve potom hledat takový, který by se dal prezentovat jako jediný uznaný, jako obchodní známka, pod kterou budeme vystupovat. Jenže v tom je právě důvod mého podivu – lapidárně řečeno, k čemu je toho třeba? Kdo vlastně potřebuje jednoslovný název státu a proč? Proč se bavíme lingvistickým problémem (k jehož řešení skoro nikdo z nás není odborně způsobilý), zahaleným v jakémsi kulturně politickém hábitu, a nezabýváme se raději věcmi, které by danému státu byly k daleko většímu prospěchu? Pokud bychom to dělali jen nebo hlavně kvůli sobě, pak mám pocit, že je to aktivita poněkud bizarní. Český název státu je jasný, jsou dobré důvody pro to, aby nebyl jednoslovný, a po více než deseti letech jeho užívání se mi nezdá, že by s ním někdo doma měl nepřekonatelné potíže.

Napadlo mne také, že akce mohla být vyprovokována „racionální“ úvahou, kolik času, barvy v tiskárnách a sil při tlučení do klávesnice se ušetří, když budeme používat jedno slovo místo dvou? Nejspíš jsem ale zabloudil do cimrmanovské slepé uličky. Chtěl bych ale mít jistotu, že důvodem není prachobyčejná lenost vyslovit dvě slova jako název státu, který reprezentujeme a jehož zájmy hájíme. Nebo je snad na začátku naše vlastní malost, jejímž produktem je časté vypínání prsou a upozorňování druhých na formální nedostatky, například v oslovení?

Vypadá to ale, že se – trochu jako v časech národního obrození - pokoušíme přesvědčit svět, jak by nám měl správně říkat. Jenže koho vzrušuje, jak se ta která země nazývá v libovolné jiné zemi? Pravda, například úřady a straničtí funkcionáři KLDR jsou citliví na správné užívání plného názvu své země a odmítají (podle nich potupné) označení Severní Korea. Také v ČLR nemají rádi, když se o Tchajwanu mluví jako o Čínské republice. Není mi ale známo, že by se naši sousedé zabývali „problémem“, že jim říkáme Rakousko nebo Německo, když přece každý ví, že „ve skutečnosti“ se jmenují Österreich a Deutschland. Podobně USA, které jsou ve světě nazývány „Státy, Amerika, Spojené státy“. Nebo například Spojené království Velké Británie a Severního Irska, kterému navíc leckdo docela klidně a beztrestně stále říká Anglie, třebaže to nejméně od roku 1744 není pravda?

Ať je tomu jak chce, domnívám se, že jde od samého začátku o problém převážně akademický a z praktického pohledu malicherný. Nemohu se zbavit dojmu, že víc než o jednoslovný název státu v cizím jazyce jde o nedokončenou domácí diskusi. Nebo snad má někdo pocit, že když my budeme trvat na nějakém dohodnutém názvu, „oni“ nám tak začnou říkat? Všude v zahraničí náš stát samozřejmě i nadále budou nazývat, jak se jim bude chtít a my na tom sotva něco změníme. Pochybuji, že jsme schopni financovat masivní osvětovou akci v globálním měřítku, a slabému hlasu našich ZÚ a dalších organizací zahraniční média nenaslouchají. V cizině ať nám tedy říkají jak je jim libo – čím lépe nás budou znát, čím větší respekt si dokážeme vydobýt a čím víc o nás budou vědět, tím spíš se nám bude používaný název zamlouvat. Pokud je nám samotným skutečně jednoslovného názvu zapotřebí, ponechal bych to přirozenému vývoji jazyka, který si dokázal poradit i se složitějšími problémy. Jazykové inženýrství je nejméně tak pomýlené jako inženýrství sociální, jen jeho produkty naštěstí budí po čase spíše úsměv než hrůzu. (…)

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy