Nebezpečné fantazie „stavitelů mostů“

11. 07. 2017 | 09:17
Přečteno 1616 krát
Mosty vedou odněkud někam a vlastně nepatří ani k jednomu břehu. V Evropě by někdo pořád nějaké mosty budoval.

Pražský Magistrát se rozhodl oslavit 9. 7. 2017 výročí položení základního kamene mostu, který nazýváme Karlův. Datum není jisté, ale astrologičtí blouznivci (a Karel IV. k nim patřil) mají jasno. Magické datum našim městským čarodějům patrně dodalo síly a rozhodli se tedy upozornit na sebe také něčím pozitivním.

Nechci se přít o přesné datum položení „prvního kamene“, ani ironizovat magistrátní rozhodnutí. Na to první nemám názor, to druhé pražští konšelé zvládají dlouhodobě i beze mne. Zaujalo mne něco docela jiného. Karlův most, jedna z ikon Prahy a jedna z nejnavštěvovanějších pražských památek, má – uvážíme-li funkci této stavby – zvláštní postavení.

Jakožto most byl vybudován proto, aby umožňoval dopravu osob a nákladů mezi Malou stranou (Menší Město) a Starým Městem. Měl být spojnicí, cestou, komunikačním kanálem, přechodem z bodu A do bodu B. Stejně jako všechny pozdější mosty v hlavním městě a jako všechny mosty předtím i potom po celém světě. Turistický ruch a logika vývoje městské dopravy z něj udělaly něco jiného. Přestal být jen „cestou“ a stal se cílem, který je součástí jiné cesty, turistické.

I jako hodně navštěvovaná památka je bez praktického významu pro městskou dopravu, a tak je ne-místem ve smyslu pojmu „non-lieu“ francouzského antropologa Marka Augé (M. Augé: Non-lieux, 1992). Ten tímto pojmem označuje anonymní – především městské – prostory, na kterých se denně vystřídá velké množství osob, jsou průchozí a umožňují nebo usnadňují dopravu lidí a zboží. Patří mezi ně křižovatky, mosty, nádraží, letištní haly, kupé ve vlaku, kabina letadla, pokoje v těch hotelích, které jsou stejné po celém světě, uprchlické tábory a spousta dalších prostorů, které nejsou trvalým obydlím v tom smyslu, jak se obyčejně rozumí.

Ne-místo docela úspěšně vzdoruje exaktní a vyčerpávající definici, ale asi každému je v podstatě jasné, co se tím míní. Pojem mi připadá užitečný pro pochopení funkce a peripetií mnoha podobných ne-míst v různých kulturách, a při uvažování o naší vlastní kultuře a civilizaci.
Problém vyvstane, když se slovo „most“ použije v metaforickém smyslu jako spojnice odlišných kulturněhistorických a politických entit. Když se za metaforický most považuje třeba Československo, Česká republika nebo Turecko. Vždyť pokud je jmenovaná země „mostem“, není „místem“, a naopak.

Jako ne-místo je prostorem, kterým proudí lidé, zboží a myšlenky z jednoho místa do druhého, ponechávajíce most jeho osudu. Takové vnímání země, v níž žiji, se mi nelíbí ani trochu. Metaforu mostu jako způsob pozitivního hodnocení své země (Turci to mají v hlavách nastavené zcela totožně) považuji za jednu z těch hloupějších a nebezpečnějších iluzí, v jejichž zajetí žijeme.

„Místem“ jsou oba břehy, ty mají obsah, jméno, dějiny, kulturu, zatímco most sice může mít jméno, ale nikdo na něm nežije a v tomto smyslu nemá dějiny, jen čas existence. Mé přesvědčení je, že naše země je „místem“ a ne „mostem“. Mostem mezi čím bychom měli být? Snad mezi východem a západem? Proč? Protože sami nevíme, kam patříme? Vždyť také platí výrok americké spisovatelky Audre Lorde, že „kdo se nedefinuje sám, srazí se s představami jiných o sobě samém a bude sežrán zaživa.“ Osud předválečného Československa budiž toho jasným důkazem.

S metaforami se dá hrát všelijak, dá se třeba říci, že každý z nás je mostem. Prosím, beze všeho, ale jen občas a jen pro někoho. Nejméně stejně silně a intenzivně bychom měli být místem. Nejen jako osoby, ale především jako stát. Místem s dlouhou a pestrou historií, která formovala naše postoje k dalším místům, tak jako jejich historie formovala jejich postoje k nám. Místem uvnitř jiného místa, kterému se říká Evropa a jehož dějin je naše historie organickou součástí. Včetně obludností, jako byly radikální sociálně inženýrské pokusy fašistů, nacistů a komunistů. Bez této zkušenosti doslova zažrané do našich pórů a mozkových závitů bychom nebyli sami sebou.

Proč bychom se měli chtít stát mostem? Co za nesmyslnou představu se nám to někteří pokoušejí namluvit? Buďme raději sami sebou, se všemi silnými i slabými stránkami. Snažme se, aby celá Evropa byla takovým místem, které se samo umí definovat a nenechá si do toho mluvit ani od nikoho zvenčí, ani od vlastních pomatenců, nespokojených zcela principiálně úplně se vším, ať je to, co chce. To byla Evropa, do které jsme se domnívali vstupovat a kterou nám pod rukama i s naším přispěním vyměnili za něco jiného.

Zničit Evropu jako místo je možné jen trojím způsobem – vygumováním paměti, výměnou obyvatelstva nebo úplným zblbnutím jejích obyvatel. To první se nepodařilo, byť se někdy zdá, že jsou na západ od nás země, kde k tomu směřují. Naše ještě živá zkušenost s komunistickým experimentem je jako očkování proti neštovicím, také vydrží celý život. To druhé se nejspíš také nepodaří, i když sílí hlasy varující před tímto rizikem. Za největší nebezpečí považuji třetí možnost. Ne kvůli tomu, co se dělo v Hamburku, ale kvůli tomu, že se zdá, jako kdyby degenerativní proces evropského obyvatelstva postupoval nečekaně rychle. Povrchnost, ledabylost, hedonistický nezájem o realitu, to mohou být viry, které udusí evropské kultury. Evropští „stavitelé mostů“ mezi námi už na tom pracují.

Psáno pro FORUM 24

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy